Vihorlatský prales
| Původní bukové lesy Karpat - Vihorlatský prales | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 Vihorlatský prales ze Sninského kameňa, vpravo je viditelné jezero Morské oko | |
| Smluvní stát |  Slovensko |
| Souřadnice | 48°55′45″ s. š., 22°11′23″ v. d. |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | ix |
| Odkaz | 1133 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2007 (31. zasedání) |
 Vihorlatský prales | |
|---|---|
| IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace) | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 2020 |
| Rozloha | 21,61 km²[1][2] |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko |
| Kraje | Košický, Prešovský |
| Okresy | Michalovce Sobrance Humenné Snina |
| Další informace | |
| Kód | 1254 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vihorlatský prales (zkráceně též Vihorlat) je území ve Vihorlatských vrších, které bylo prohlášeno lokalitou Světového dědictví UNESCO. Důvodem byly zachovalé bukové pralesy s 240letými exempláři. Vyhlášené bylo spolu s třemi dalšími slovenskými a šesti ukrajinskými pralesy pod společným názvem Karpatské bukové pralesy. Leží na území vojenského újezdu Valaškovce.[3][4] Oblast je zároveň od roku 2020 chráněna jako přírodní rezervace s rozlohou 21,61 km².[5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Území se rozprostírá na hlavním hřebeni Vihorlatských vrchů v rozmezí 630 do 1076 m n. m. Začíná na vrchu Vihorlat (1076 m n. m.) a pokračuje po hřebeni směrem k hoře Motrogon (1018 m n. m.) a Sninský kameň (1006 m n. m.). Od Sninského kameňa pokračuje území směrem na východ k hoře Nežabec (1023 m n. m.), kde se rozdvojuje na dvě větve, jedna směřuje k Veži (927 m n. m.) a druhá k Fedkovu (978 m n. m.). Výměra chráněného území je 2578 ha a výměra ochranného pásma, které není Světovým dědictvím činí 2413 ha.
Na území se nachází jezero Morské oko, které vzniklo přehrazením toku potoka Okna sesuvy půdy, a bývalá chráněná území Motrogon, Baba pod Vihorlatom, Sninský kameň, Postávka, Jedlinka, Malé Morské oko a Pod Tŕstím.
Podloží tvoří vyvřelé horniny, které zajistily vhodné podmínky pro růst zdejší flóry.
Průměrná roční teplota je od 5,2 do 5,7 °C, vegetační období trvá 132 až 139 dní v roce. Průměrný počet srážek je 950 mm a sníh pokrývá oblast 152 až 160 dní v roce.
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Nejrozšířenější je buk lesní (Fagus sylvatica) a tvrdé dřeviny jako javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Další místní rostliny jsou kostival srdčitý (Symphytum cordatum), kolotočník ozdobný (Telekom speciosa), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) a východokarpatský subendemit pablen kraňský (Scopoli carniolica).
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Severní strana kopce Nežabec -
Pohled ze Sninského kameňa na východ -
Motrogon -
Potok Hybkaňa -
Podstávka -
Rašeliniště Hybkaňa
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Panorama
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vihorlatský prales na slovenské Wikipedii.
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Zoznam osobitne chránených častí prírody SR. Dostupné online. [cit. 2024-12-23].
- ↑ Lokality pralesov. www.pralesy.sk [online]. [cit. 2022-10-19]. Dostupné online.
- ↑ MCHÚ – CHKO Vihorlat [online]. [cit. 2022-10-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vihorlatský prales [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) Executive summary UNESCO