Václav Rabas

Václav Rabas
ak. mal. Václav Rabas
Narození	13. listopadu 1885 Krušovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. října 1954 (ve věku 68 let) Praha Československo Československo
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	hřbitov Krušovice
Povolání	malíř, básník, publicista a teoretik umění
Děti	Jan Rabas
Ocenění	národní umělec (1945)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Rabas (13. listopadu 1885 Krušovice^[1] – 26. října 1954 Praha) byl český malíř, který mezi prvními získal titul národního umělce. Byl členem Umělecké besedy, Spolku Mánes, spoluzakladatelem Sdružení českých umělců a grafiků Hollar a patřil mezi tzv. pátečníky.

Rabas se narodil v Krušovicích jako syn podruhé oženěného mlynáře. Jeho otec ovšem zemřel, když bylo Václavovi pouhých sedm let. Díky houževnaté matce Franti��ce se mu přesto dostalo dostatek prostoru ke vzdělání. Maturoval na nejstarší reálce v Čechách v Rakovníku v roce 1904. Po vojenské službě byl o dva roky později přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Absolvoval sice všeobecnou část, ale ve speciální příliš dlouho nevydržel a studium přerušil.

V roce 1909 vstoupil do Umělecké besedy, kde se pod vlivem ostatních členů zdokonaloval a zároveň hledal nový obsah tvorby. Svá studia dokončil u Maxe Švabinského, pod jehož vedením pracoval od roku 1911. Vyjel do severní Itálie a do Paříže, ovšem domek si postavil v rodných Krušovicích, v nichž se též oženil. Mezi prvními byl povolán na frontu do první světové války, kde byl již v září 1914 na východní frontě zraněn tak, že se přes lazarety vrátil domů a na bojišti se už neobjevil.

Po válce se v nově vzniklém Československu střídavě podílel redakčně na tvorbě sborníku a časopisu Život a satirického časopisu Nebojsa. Zdokumentoval také stopy války na Slovensku. Dva roky (1918–1920) byl v té době členem Spolku Mánes. Patřil též mezi pátečníky, čili se velmi blízce poznal s Karlem Čapkem i jeho bratrem a svým kolegou Josefem a dále např. s budoucím prezidentem Benešem.

Znovu se vydal do Itálie a po návratu si zařídil obytný ateliér v Praze. Od roku 1923 byl předsedou Výtvarného odboru Umělecké besedy. Posléze se stal dokonce starostou Umělecké besedy. Jeho obrazy v té době úspěšně reprezentovaly české malířství v zahraničí (Varšava, Benátky, Vídeň, Paříž, Pittsburgh), Rabas však projížděl především svůj rodný kraj.

V něm také přečkal druhou světovou válku. Po jejím konci předal mnoho svých obrazů do nově vzniklé městské galerie v Rakovníku. Dne 9. listopadu 1945 se stal Václav Rabas jedním z prvních držitelů titulu národní umělec. Od roku 1950 ho stále častěji zrazovalo zdraví, což mu bránilo vrátit se na delší čas k tvorbě dalších rozsáhlých děl. Jeho život ukončil srdeční infarkt o čtyři roky později. Je pochován na hřbitově v Krušovicích.^[2] Stálá expozice jeho obrazů je v Rabasově galerii v Rakovníku.

Byl strýcem herce Raoula Schránila ze strany jeho matky.^[3]

Rabas dokázal ve svém díle vstřebávat různé vlivy, které úspěšně promítal do uzavřeného okruhu témat, jimž se věnoval. Čerpal mnoho z 19. století pro figurální alegorie i krajinomalbu, v níž navazoval na impresionismus. V barevné kompozici i prostorovém rozvržení obrazu ho ovlivnil Paul Cézanne. Jako již více než padesátiletý využíval magický realismus.

Dlouhou dobu dával důraz na práci v ateliéru. Hlavní roli pro něj hrála v těchto letech figura, skrze niž hledal symbolickou výtvarnou formu soustřeďující sdělení obsahu obrazu. První vlastní soubornou výstavu měl v roce 1921 v Rokycanech. Zajímavý byl jeho cyklus České hlavy z roku 1923, v němž vypodobnil známé osobnosti (Bedřich Smetana, Božena Němcová, prezident Masaryk). Postupem času však stále více přesouval své malování přímo ven do krajiny. Téměř výhradně se v tomto směru věnoval rodnému Rakovnicku.

U příležitosti svých padesátin vystavoval v roce 1935 v Obecním domě v Praze a Umělecká beseda vydala jeho monografii. O tři roky později uspořádal v Alšově síni v Praze výstavu krajinomaleb nazvanou „Svému kraji“. Jeho obrazy selského života byly protkány sítí cest a barevnými kompozicemi zajímavých odstínů. Pozoruhodným počinem jeho tvorby se stal cyklus 24 obrazů s názvem Chleba. Během roku 1939 v něm zachytil proces vzniku chleba od obilného zrna, přes mouku až k pečení a vzniku bochníků.

Cyklus proměn přírody sledoval ve svých obrazech v ústraní v Krušovicích i za druhé světové války. V roce 1940 sepsal autobiograficky laděnou knihu Malířovo vyznání. Po válce dokončil také další cyklus, který tentokrát nazval Píseň míru. Vystavoval ho v roce 1950 v domě U Hybernů. V roce 1953 vydal knihu Malíř o jaru veršem i štětcem.

• 
  Václav Rabas Pole (1909)
• 
  Václav Rabas Podzim (1923)
• 
  Václav Rabas Podzimní krajina
• 
  Václav Rabas Pohorské zrání (1934)
• 
  Václav Rabas Červánky (1934)
• 
  Václav Rabas Chlebová země na Žluticku (1935)
• 
  Václav Rabas Jarní (Zelená) krajina (1936)
• 
  Václav Rabas Chladný letní den (1937)
• 
  Václav Rabas Zátiší s chlebem a džbánem (1937)
• 
  Václav Rabas Kytice ve džbánu (1939)
• 
  Václav Rabas V zimě na Brance
• 
  Václav Rabas Velikonoční krajina se stromem (1947)
• 
  Václav Rabas Kytice (1950)
• 
  Václav Rabas Rašící ořechy (1954)
• 
  Václav Rabas Chlebný kraj s podmítkou (1954)

• ŠOUREK, Karel. Dílo Václava Rabasa 1908-1941. Praha: Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1942. 291 s. 
• Kotalík, J.: Václav Rabas. Praha: SNKLU, 1961.
• Tunys, L.: Hodně si pamatuju…Perličky v duši Raoula Schránila. Praha: Ametyst, 1998, str. 16, 27–8, ISBN 80-85837-35-8.
• Černý, J.: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 323, 489, ISBN 978-80-200-1502-0.
• Bendová, E., Hájek, V., Váša, O.: Václav Rabas a mýtus hnědé. Národní galerie v Praze, 2014.
• FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Václav Rabas, s. 174–177. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Rabas na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Rabas
• Václav Rabas v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Rabasova galerie Rakovník
• Václav Rabas v informačním systému abART
• Rozhovor s vnukem Václava Rabase