Richard Hapala
| pplk. Ing. Richard Hapala | |
|---|---|
| Narození | 13. listopadu 1918 Staříč  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 2. července 1941 (ve věku 22 let) Lower Park Farm, Wiltshire  Anglie |
| Příčina úmrtí | sestřelení |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Vysoká škola zemědělsko-lesnická Brno - jeden ročník |
| Povolání | navigátor |
| Zaměstnavatel | Royal Air Force |
| Rodiče | Arnošt Hapala, Barbora Jeřábková |
| Příbuzní | bratři Arnošt Hapala a Zdeněk Hapala |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Podplukovník Richard Hapala (13. září 1918 Staříč – 2. července 1941 Lower Park Farm) byl český letecký navigátor 311. československé bombardovací perutě padlý v druhé světové válce.
Život
[editovat | editovat zdroj]Před druhou světovou válkou
[editovat | editovat zdroj]Richard Hapala se narodil 13. září 1918 ve Staříči na frýdecko-místecku v rodině učitele Arnošta Hapaly a Barbory rozené Jeřábkové. Rodina se po otcově odchodu do výslužby přestěhovala krátce před druhou světovou válkou do Brna, kde Richard vystudoval I. českou státní reálku. Maturoval dne 15. června 1936. Následně nastoupil vojenskou službu, v rámci které absolvoval v Prostějově školu pro důstojníky letectva v záloze. Byl členem brněnského Sokola a Junáka.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Po německé okupaci v březnu 1939 došlo k rozpuštění Československé armády a tak Richard Hapala nastoupil studium na Vysoké škole zemědělsko-lesnické Brno. Do uzavření českých vysokých škol nacisty však stihl absolvovat jen jeden ročník. Opustil Protektorát Čechy a Morava a přes Francii se dostal do Velké Británie. Po výcviku na navigátora se stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě RAF. Dne 2. července 1941 se jako nováček na pozici navigátora letounu Vickers Wellington Mk. IC R1516 KX-U vracel z bombardování Cherbourgu. Stroj byl poškozený a proto zaostal za formací, což společně s poruchou vysílače identifikujícího vlastní letadla zmátlo britskou obranu, která na něj navedla nočního stíhače. Tím byl velitel 604. noční stíhací perutě RAF Charles Henry Appleton na stroji Bristol Beaufighter a ten se nemýlil.[1] Letoun explodoval a společně s Richardem Hapalou v něm uhořeli Adolf Dolejš, Jaroslav Lančík, Oldřich Helma, Jaroslav Petrucha a Antonín Plocek. Pohřben je na hřbitově v ulici Devizes Road v Salisbury v hrobě č. 6-123.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Richard Hapala měl dva bratry. Arnošta, který pokračoval v učitelské tradici po otci[2] a Zdeňka, loutkového divadelníka. Oba rodiče Richarda Hapaly Arnošt a Barbora Hapalovi byli jako jeho příbuzní a osoby nespolehlivé Říši internováni v roce 1942 v táboře ve Svatobořicích. Barbora Hapalová se v něm dočkala osvobození[3], Arnošt Hapala doplatil na podmínky v táboře a v roce 1943 zemřel na benigní hyperplazie prostaty a uremii v nemocnici na Žlutém kopci v Brně.[4]
Posmrtná ocenění
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1946 obdržel Richard Hapala in memoriam titul Inženýra
- V roce 1961 byl Richadr Hapala in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka
- Richardu Hapalovi byl in memoriam udělen Junácký kříž „Za vlast“ 1939–1945
- Po Richardu Hapalovi je pojmenována jedna z ulic v brněnských Řečkovicích[5]
- Po Richardu Hapalovi nese název park na brněnských Vinohradech[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Okolnosti sestřelu letadla Richarda Hapaly na stránkách Válka.cz
- ↑ Arnošt (Vladimír) Hapala v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ Barbora Hapalová v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ Arnošt Hapala v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ Profil Hapalovy ulice v Encyklopedii města Brna
- ↑ Hapalův park v Encyklopedii města Brna