Prachatice

Prachatice
Velké náměstí s radnicí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Prachatice
Obec s rozšířenou působností	Prachatice (správní obvod)
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°0′47″ s. š., 13°59′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	11 250 (2024)[1]
Rozloha	38,92 km²[2]
Nadmořská výška	561 m n. m.
PSČ	383 01
Počet domů	1 488 (2021)[3]
Počet částí obce	12
Počet k. ú.	8
Počet ZSJ	22
Kontakt
Adresa městského úřadu	Velké náměstí 3 383 01 Prachatice urad@mupt.cz
Starosta	Ing. Jan Bauer
Oficiální web: www.prachatice.eu
Prachatice
Další údaje
Kód obce	550094
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prachatice (německy Prachatitz) jsou město v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, 35 km západně od Českých Budějovic na Živném potoce, na průsečíku 49. rovnoběžky a 14. poledníku.^[4] Žije zde přibližně 11 tisíc^[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1981 městskou památkovou rezervací.

Jméno města (původní osady) je odvozeno z osobního jména šlechtice známého jako Prachata a bylo používáno ve významu „ves lidí Prachatových“. Druhé vysvětlení vzniku jména Prachatic je podle prahu osídleného území (dříve byl dál za Prachaticemi jen prales).^[5]

Ve spojení „Prahaticih via“ bylo jméno osady poprvé uvedeno ve sporné listině krále Vratislava II. z roku 1088.^[6]

Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století.^[7] Značný rozkvět města přišel po roce 1381, kdy král Václav IV. přiznal Prachaticím právo skladování a prodeje soli dovážené z Pasova po tzv. Zlaté stezce. Koncem 15. století to bylo vzkvétající město. Největší rozmach nastal v průběhu 16. století, kdy vznikla stará radnice a bylo dokončeno městské opevnění. V letech 1505-1513 byl přestavěn původní raně gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století v pozdně gotickém stylu. Koncem 16. století měl v Prachaticích své alchymistické dílny Vilém z Rožmberka, k jehož rozsáhlé doméně město patřilo. Ve městě tehdy vznikla řada výstavných renesančních domů na hlavním Velkém náměstí.

Dobytí Prachatic husity Během husitských válek v 15. století byly Prachatice v roce 1420 dvakrát husity obléhány a podmaněny. Prachatice se tak staly součástí pásu táboritských měst (Vodňany, Klatovy, Sušice, Písek) na jihozápadu Čech, v prostoru mezi katolickými Budějovicemi a Plzní

Třicetiletá válka a ztráta privilegií přinesly úpadek města a donutily obyvatelstvo přeorientovat se na jiné činnosti, např. na zpracovávání dřeva.

Převratnou změnou ve vývoji města bylo zavedení železnice roce 1893, které umožnilo rozvoj průmyslu a modernizaci města, stavbu škol, nemocnic a dalších objektů nezbytných pro moderní sídlo.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Prachatice přičleněny k nacistickému Německu, ačkoliv Češi tvořili téměř polovinu obyvatelstva a v obecních volbách v roce 1935 získali spolu s komunisty poprvé v místním zastupitelstvu většinu.^[8] Hranice s Protektorátem Čechy a Morava probíhala těsně za městem u Starých Prachatic. Po skončení druhé světové války byla drtivá většina německého obyvatelstva nuceně vysídlena a město se rozšířilo o nová panelová sídliště.

Prachatice se nacházejí v Šumavském podhůří, na jižním úpatí hory Libín v nadmořské výšce 561 m. Mají chráněnou polohu v kotlině protékané Živným potokem a uzavřené ze západu hřebenem Libínské hornatiny, z východu hřebenem Žernovické vrchoviny a ze západu Dubovým vrchem.

Prachatice náleží do mírně teplého klimatického okrsku. Masív Libínu je charakteristický občasným fénovým prouděním a okolí města je ve srovnání s hlavním hřebenem Šumavy více ve srážkovém stínu.

• Přírodní rezervace Libín
• Přírodní památka Irů dvůr
• Přírodní památka Upolíny
• Přírodní památka Žižkova skalka

• Prachatický břečťan
• Prachatický liliovník
• Prachatický jilm

V Prachaticích žilo v roce 2018 10 917 obyvatel a jsou tak sedmým největším městem Jihočeského kraje. V 70. letech 20. století nastal největší nárůst počtu obyvatel, když v souvislosti s otevřením závodu ZVVZ (v roce 1968) došlo k výstavbě nových sídlišť v tzv. IV. a V. bytovém okrsku (od roku 1972). Dne 3. listopadu 1978 dosáhl počet obyvatel Prachatic (včetně vesnických místních částí) 10 000.^[6] Historické maximum 11 859 obyvatel bylo v Prachaticích zjištěno k 1. lednu 2002. Od té doby se počet obyvatel pozvolna snižuje.

• 
  Věková struktura obyvatel (2011)
• 
  Rodinný stav obyvatel (2011)
• 
  Vzdělání obyvatel (2011)

Město Prachatice se dělí na následující městské části:

Starostou Prachatic byl mezi lety 1998–2010 Jan Bauer, člen ODS. Po roce 2010 se stal starostou města Martin Malý, tehdy člen ODS. Malý později založil „SNK Nezávislí“ a obhájil post starosty města, a to v koalici s ČSSD a ANO 2011. Martin Malý obhájil svojí pozici starosty i v komunálních volbách v letech 2014 a 2018. V roce 2018 situace skončila velmi těsně, sdružení Živé Prachatice, Pro Prachatice, KDU - ČSL, ODS dohromady získalo 10 mandátů stejně jako KSČM, Nezávislí a ČSSD. Situaci musel rozhodnout až mandát hnutí ANO 2011, který získal Miroslav Lorenc. Po koaličních jednání se přiklonil k Martinu Malému a tím Martin Malý zůstal starostou. Druhá potenciální koalice navrhovala, aby se starostou stal bývalý starosta města Prachatice a současný poslanec, Jan Bauer.

Po volbách v roce 2022 tvoří koalici Sdružení ODS + TOP09 + NK (5), Živé Prachatice (3), Prachatice společně (2), KDU-ČSL (1) s podporou PRO Prachatice (1). Nezávislí (7) a ANO 2011 (2) jsou v opozici. KSČM a ČSSD nemají žádný mandát. Současným starostou se opět stal Jan Bauer, místostarosty Jakub Nepustil a Jan Kotrba.

Zastupitelstvo města má 21 členů. Rada města má 7 členů, včetně starosty a dvou místostarostů.

• Mateřské školy
• Základní školy (Základní škola, Zlatá stezka 240, Základní škola, Národní 1018)
• Základní umělecká škola
• Soukromé střední odborné školy a Střední odborné učiliště
• Gymnázium
• Vyšší odborná škola sociální a střední pedagogická škola

• Městské divadlo
• Společenský sál Národního domu
• Kino Národka
• Letní kino Prachatice (bývalé)
• Galerie umění
• Státní okresní archiv Prachatice
• Městská knihovna Prachatice

• Prachatické muzeum
• Muzeum české loutky a cirkusu

• Muzeum krajky

• Slavnosti solné Zlaté stezky

Prachatice mají k dispozici dvě fotbalová hřiště, atletický stadion, plavecký bazén, víceúčelovou sportovní halu (sálová kopaná, volejbal, basketbal, horolezecká stěna), tělocvičnu pro judo, halu pro stolní tenis, skateboardový park, inline dráhu, tenisové kurty, volejbalové kurty apod. Sídlí zde také:

• Taneční studio Crabdance
• Střelnice
• Trasy pro běžecké lyžování
• Sjezdovka na Libínském Sedle
• Dům dětí a mládeže Prachatice

• Atletika Prachatice - sportovní klub
• FK Tatran Prachatice (fotbal) - účastník Krajského přeboru Jihočeského kraje
• Taneční studio Crabdance - mistři Evropy
• TJ Tatran Prachatice (stolní tenis) - účastník 1. ligy stolního tenisu v České republice
• Tatran Prachatice – oddíl judo - účastník I. ligy
• Tsunami Prachatice – oddíl karate^[9]
• HBC (Highlanders) Prachatice (1995) – hokejbalový klub - účastník OL-jih^[10]

Průmysl se rozvíjel v Prachaticích již od závěru 19. století. V roce 1883 se zde uváděla továrna na prýmkařské výrobky.^[11] Hlavním zaměstnavatelem byla továrna dřevěných výrobků, později provoz státního podniku Jitona, který vyráběl nábytek. Mezi další větší společnosti, které sídlí v Prachaticích nebo mají v Prachaticích výrobní závod, patří např.:

• Vishay Electronic s.r.o. (elektrotechnický průmysl)
• Klima a.s. (strojírenství)
• Strabag a.s. (stavebnictví)
• M-technika s.r.o. (výroba automobilových podvozků)
• Inticom (automobilový průmysl)
• Prima Agri PT a.s. (zemědělská prvovýroba)
• GRW - montážní závod REINFURT-ČR, Prachatice (přesná kuličková ložiska)

Prachatice leží na železniční trati Číčenice – Nové Údolí. Ve městě jsou na ní stanice Prachatice a zastávka Prachatice lázně.

Městem procházejí silnice II/141 (Týn nad Vltavou – Vodňany – Bavorov – Strunkovice nad Blanicí – Prachatice – Blažejovice – Volary) a II/143 (Prachatice – Smědeč – Brloh – Křemže – České Budějovice). Silnice využívají přirozené směry, kudy je možné snadněji vést silniční komunikaci (údolí Živného a Fefrovského potoka). Je zde autobusové nádraží.

Prachatice mají vlastní nemocnici.

• Achmeta, Gruzie
• Castrocaro Terme e Terra del Sole, Itálie
• Grainet, Německo
• Ignalina, Litva
• Impruneta, Itálie
• Mauthausen, Rakousko
• Rogačevo, Bělorusko – partnerství bylo pozastaveno^[13]
• Waldkirchen, Německo
• Zvolen, Slovensko

• Kolektiv: Prachatice. Obrazy z paměti města; Prachatice, 2012; 412 s. ISBN 978-80-260-2975-5

• Okresní soud v Prachaticích
• Městské opevnění (Prachatice)
• Velké náměstí (Prachatice)
• Stará radnice (Prachatice)
• Lázně svaté Markéty
• Libín
• Seznam kulturních památek v Prachaticích
• Seznam sochařských děl v Prachaticích
• Městská památková rezervace Prachatice
• Římskokatolická farnost Prachatice
• Znak města Prachatic
• Žižkova kasárna (Prachatice)

• Slovníkové heslo Prachatice ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prachatice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Prachatice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Prachatice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)