Linhart starší Štampach ze Štampachu
| Linhart Štampach ze Štampachu | |
|---|---|
| Úmrtí | 1608 |
| Choť | Žofie Šmuhařová z Rochova[1] Kateřina z Šertvic[1] |
| Děti | Linhart Štampach ze Štampachu[1] Jan Rejchart Štampach ze Štampachu[1] Volf Štampach ze Štampachu[2] Mikuláš Štampach ze Štampachu[2] Barbora Štampachová ze Štampachu[1] Matyáš Štampach ze Štampachu[1] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Volf Štampach ze Štampachu[1] a Eliška z Doupova[1] |
| Rod | Štampachové ze Štampachu |
| Příbuzní | Matyáš Štampach ze Štampachu[1] (sourozenec) Alžběta Štampachová ze Štampachu, Jindřich Bedřich Štampach ze Štampachu[3], Adam Štampach ze Štampachu[3], Vilém Štampach ze Štampachu[3], Engelhart Vilém Štampach ze Štampachu[3] a Bedřich Štampach ze Štampachu[3] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Linhart starší Štampach ze Štampachu († 1608) byl český šlechtic z rytířského rodu Štampachů ze Štampachu. Zastával funkci hejtmana hradu Hasištejn a během svého života výrazně rozšířil rodový majetek, za jehož centrum si zvolil zámek Ahníkov.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Linhartovými rodiči byli Volf Štampach ze Štampachu († 1553) a Eliška z Doupova († 1597). Měl pět bratrů: Jana, Viléma, Vavřince, Erharta a Matyáše, ale ti zemřeli v mladém věku. Samotný Linhart se oženil dvakrát. První manželkou se stala Žofie Šmuhařová z Rochova a druhou Kateřina z Šertvic. S nimi měl řadu dětí, ale otce přežili jen synové Jan Rejchart, Linhart, Matyáš, Jan Jindřich a dcera Barbora.[4] Starší synové Volf a Mikuláš zemřeli v zahraničí. Volf padl 5. srpna 1590 nejspíše přímo v boji s Turky na chorvatských hranicích a pohřben byl na území města Karlovac. Mikuláš zemřel 7. srpna 1590 na mor v Konstantinopoli během cesty do Svaté země. Sám Linhart zemřel v roce 1608.[4]
Majetek
[editovat | editovat zdroj]Po rodičích Linhart zdědil statek Libouš, ke kterému postupně přikupoval další vesnice: Boleboř (1578), od Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic Ahníkov (1578), panství Felixburg (1951) a Poláky (1596).[4] V roce 1581 dosáhl u císaře Rudolfa II. propuštění ahníkovské tvrze z manské soustavy Hasištejna, na kterém sloužil jako hejtman. Vzápětí zahájil přestavbu tvrze na renesanční zámek, který se stal centrem štampašského panství.[5] Na sklonku života přikoupil ještě Březno, od císaře Rudolfa sedm osmin Hasištejna (obojí roku 1606) a nakonec ještě Bystřici (1608).[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i Marie Ryantová: Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. In: Studie o rukopisech. 2014.
- ↑ a b Marie Ryantová: Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. In: Studie o rukopisech. 2014.
- ↑ a b c d e Marie Ryantová: Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. In: Studie o rukopisech. 2014.
- ↑ a b c d RYANTOVÁ, Marie. Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. Studie o rukopisech. 2014, roč. 44, čís. 1, s. 206, 209. Dostupné online. ISSN 0585-5691.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl I. V povodí říčky Hutné. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1995. 56 s. Kapitola Ahníkov, s. 12.