Kinshasa
| Kinshasa Kinsásá | |
|---|---|
 Pohled na město | |
 znak .svg) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 4°19′ j. š., 15°19′ v. d. |
| Nadmořská výška | 240 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Konžská demokratická republika |
  Kinshasa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9 965 km² |
| Počet obyvatel | 15 628 000 (2022) |
| Hustota zalidnění | 1 568,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | André Kimbuta |
| Vznik | 1881 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0987- |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kinshasa (výslovnost: Kinšasa, ngalsky: Kinsásá) je hlavní město Demokratické republiky Kongo a s přibližně 15 miliony obyvatel[1] třetí největší aglomerace Afriky po Lagosu a Káhiře. Leží na břehu řeky Kongo a s městem Brazzaville, hlavním městem sousedního Konga, na druhém břehu tvoří konurbaci čítající přes 18 milionů obyvatel.[2] Jedná se o největší frankofonní město na světě, kde francouzština slouží jako jazyk úřadů, vzdělávání, médií a komerce. Na ulicích slouží jako lingua franca ngalština.[3]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Kinshasa byla pod názvem Léopoldville (podle belgického krále Leopolda II.) založena v roce 1881 Henrym Moltonem Stanleym jako obchodní stanice. Do roku 1898, když byla dostavěna železnice z Matadi k Malebu – rozsáhlé vodní ploše na řece Kongo, neměla větší význam. V roce 1914 byl vybudován ropovod z Matadi a v roce 1921 bylo zavedeno letecké spojení do Stanleyville. V důsledku toho se v roce 1923 stala administrativním hlavním městem Belgického Konga namísto Bomy.[4]
Na rozdíl od mnoha dalších koloniálních hlavních měst není položena na pobřeží, ale 350 km ve vnitrozemí – je tomu tak kvůli nesplavnosti Konga mezi ústím a Malebem, a byla tedy založena jako říční přístav umožňující plavbu dále do vnitrozemí.
V roce 1940 mělo město pouze 50 000 obyvatel. Koloniální správa původně uplatňovala zákaz trvalého pobytu domorodých obyvatel. Toto pravidlo bylo postupně zrušeno a do města přišla řada žen (ještě v roce 1933 byl poměr počtu žen a mužů ve městě 1:2), které se zasloužily o výrazný nárůst porodnosti. V roce 1960 mělo město již 400 000 obyvatel. V polovině 90. let se počet obyvatel pohyboval kolem 4,5 milionu.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zdroj: Populstat, World Gazetteer Archivováno 25. 10. 2007 na Wayback Machine. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
K nárůstu plochy města došlo ihned po osamostatnění země. Následovala však pětiletá občanská válka, která zničila i plánovací kapacity místní samosprávy. Kinshasa tudíž dále rostla bez náležitého plánování. Přes rozlehlost města nedosahuje hustota zalidnění hodnot známých ze západní Afriky.
Klíčovými pro rozvoj Kinshasy bylo období po druhé světové válce, kdy do země přišly vysoké investice, dále pak občanská válka letech 1960 až 1965, kvůli které přišlo do hlavního města mnoho obyvatel z venkova (kteří byli válkou nejvíce postiženi) a konečně Zairianizace prezidenta Mobutua (převedení podniků se zahraničními vlastníky do rukou občanů Zairu), která vedla k zániku mnoha podniků, zejména na venkově. Zároveň se však zvýšily reinvestice zisků v hlavním městě (noví vlastníci podniků pocházeli hlavně z Kinshasy).
Kinshasa byla za Mobutuova režimu značně protežována. Mezi léty 1969 a 1976 bylo 36 % národních investic schválených tzv. Investiční komisí umístěno v Kinshase a jejím okolí (World Trade Centre, Cité de la Voix du Zaïre, mimoúrovňová křižovatka Limete, vodní elektrárny na Kongu, slévárny v Maluku, cementárna, průmyslová zóna Inga) zatímco provincie Shaba jich získala jen 14 %.
Díky vodním elektrárnám na řece Kongu (Inga I a Inga II) má Kinshasa dostatečné dodávky elektřiny.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]
Velkou potíží města i celého státu je rozvrácená státní správa. To se promítá například na trhu s pozemky v hlavním městě. Ten je mimořádně nepřehledný – důležitou roli v něm již od osamostatnění země hrají oblastní náčelníci. Zaměstnanci katastrálních úřadů často zcizili katastrální mapy a nabízejí služby zprostředkování všem, kteří chtějí koupit pozemek nebo zamezit jeho odebrání někým jiným.
Kinshasa je jedním z příkladů dopadů městského způsobu života na šíření AIDS. Čtvrť Matonge, kde je soustředěna místní prostituce, prosperovala i v obdobích hospodářského poklesu. Existenci AIDS navíc sami místní občané dlouho popírali. Z francouzské zkratky AIDS - SIDA si ironicky vytvořili sousloví Syndrome Imaginaire pour Décourager les Amoureux ("Smyšlený syndrom k zastrašení milenců")
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město má nedostatečný systém veřejné dopravy.
Významné je mezinárodní letiště N'Djili, říční přístav a železniční spojení do Matadi.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Congo (Dem. Rep.): Provinces, Major Cities & Towns - Population Statistics, Maps, Charts, Weather and Web Information. www.citypopulation.de [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Demographia World Urban Areas [online]. 17. vyd. [cit. 2021-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Globalization and language vitality : perspectives from black Africa. London: Continuum 291 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4411-7073-6, ISBN 1-4411-7073-1. OCLC 676700105 S. 100.
- ↑ Kinshasa | national capital, Democratic Republic of the Congo | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kinshasa na Wikimedia Commons - Galerie Kinshasa na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Kinshasa ve Wikislovníku
