Karel Marek (ministr)

Karel Marek
Karel Marek
	Karel Marek
Ministr veřejných prací Předlitavska
	Ve funkci:; 9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Richard von Bienerth, Paul Gautsch
Předchůdce	August von Ritt
Nástupce	Otakar Trnka
Narození	2. března 1850; Pátek u Poděbrad; Rakouské císařství
Úmrtí	15. října 1936 (ve věku 86 let); Holoubkov; Československo
Profese	státní úředník
Commons	Karel Marek (ministr)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Marek, uváděn též jako Karl Marek nebo Carl Marek^[1] (2. března 1850 Pátek u Poděbrad^[2] – 15. října 1936 Holoubkov), byl český dopravní odborník, rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1911 ministr veřejných prací.

Biografie

Pocházel ze statkářské rodiny z Pátku u Poděbrad. Vystudoval techniku. Pracoval ve Škodových závodech v Plzni. V roce 1880 se stal přednostou dopravního a dílenského oddělení Duchcovsko-podmokelské dráhy. Postupně se stal odborníkem na problematiku železniční dopravy a autorem několika patentů. Později přešel do státních služeb. Od roku 1884 vedl technický referát na ředitelství státních drah v Praze. Od roku 1886 zde byl přednostou. Později se stal referentem generálního ředitelství státních drah. Měl zodpovědnost za technické a uhelné otázky. Inicioval výstavbu rafinérie v Drohobyči na Haliči a podporoval průmyslové využití hnědého uhlí z ložisek v Čechách. Zastupoval státní dráhy na mezinárodních fórech.^[3]^[4]

Za vlády Richarda Bienertha se dodatečně stal ministrem veřejných prací. Post si udržel i v následující vládě Paula Gautsche. Funkci zastával v období 9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911.^[5] Patřil mezi nepočetné Čechy v této vládě. Oznámení jeho nominace na významný rezort vyvolalo podle deníku Národní listy protesty německých nacionálních politiků.^[6] Podílel se na řešení otázek bytové výstavby a rozvoje živnostenského podnikání. Sám měl k podnikání blízko, protože se svým tchánem a později i s bratrem manželky řídil továrnu na šamotové zboží v Teplicích/Košanech.^[3]

Zemřel po delší nemoci roku 1936 v rodinné vile v Holoubkově na Rokycansku. Pohřben je v nedalekém městě Mýto.^[3]

Markova vila

V letech 1907–1910 navrhl a realizoval vilu Karla Marka v Holoubkově (čp. 123) architekt Jan Kotěra.^[7]

Odkazy

Reference

↑ Není totožný s Karlem Markem, který byl v roce 1916 předlitavským ministrem financí, viz Dějiny Československa v datech, s. 591.
↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Poděbrady
↑ ^a ^b ^c Karel Marek: Inventář [online]. ntm.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Česko má novou vládu. Exministři dostali brilianty [online]. tyden.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online.
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–591.
↑ Přešité ministerstvo Bienerthovo. Národní listy. Leden 1911, roč. 51, čís. 10, s. 1. Dostupné online.
↑ ŠLAPETA, Vladimír. Jan Kotěra 1871-1923 : zakladatel moderní české architektury. Praha: Obecní dům / Kant, 2001. 411 s. ISBN 80-86339-08-4, ISBN 80-86217-46-9. Kapitola Vila Götzova, Markova, Krausova a Kratochvílova, 1907–1910, s. 164–167.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Marek na Wikimedia Commons

[1] Není totožný s Karlem Markem, který byl v roce 1916 předlitavským ministrem financí, viz Dějiny Československa v datech, s. 591.

[matrika-2] Matriční záznam o narození a křtu farnost Poděbrady

[Marek-3] Karel Marek: Inventář [online]. ntm.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[4] Česko má novou vládu. Exministři dostali brilianty [online]. tyden.cz [cit. 2013-03-12]. Dostupné online.

[5] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–591.

[6] Přešité ministerstvo Bienerthovo. Národní listy. Leden 1911, roč. 51, čís. 10, s. 1. Dostupné online.

[7] ŠLAPETA, Vladimír. Jan Kotěra 1871-1923 : zakladatel moderní české architektury. Praha: Obecní dům / Kant, 2001. 411 s. ISBN 80-86339-08-4, ISBN 80-86217-46-9. Kapitola Vila Götzova, Markova, Krausova a Kratochvílova, 1907–1910, s. 164–167.

[1]

Vláda Richarda Bienertha (1908–1911)

Předseda vlády Předlitavska	Richard von Bienerth (15. listopadu 1908 – 28. června 1911)

Ministři Předlitavska	Guido von Haerdtl (vnitro) •→ Max Wickenburg (vnitro) • Adolf von Jorkasch-Koch (finance; správce) •→ Leo von Bilinski (finance) •→ Robert Meyer (finance) • Josef Kaněra (kult a vyučování; správce) •→ Karl von Stürgkh (kult a vyučování) • Robert von Holzknecht (spravedlnost; správce) •→ Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Viktor Mataja (obchod; správce) •→ Richard Weiskirchner (obchod) • Albín Bráf (zemědělství) •→ Josef von Pop (zemědělství; správce) •→ Adalbert von Widmann (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Zdenko von Forster (železnice; správce) •→ Ludwig Wrba (železnice) •→ Stanisław Głąbiński (železnice) •→ Victor von Röll (železnice; správce) • Max Wickenburg (veřejné práce; správce) •→ August von Ritt (veřejné práce) •→ Karel Marek (veřejné práce) • Dawid Abrahamowicz (haličské záležitosti) •→ Władysław Dulęba (haličské záležitosti) •→ Wacław Zaleski (haličské záležitosti) • Jan Žáček (český krajan) • Gustav Schreiner (německý krajan)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) • Franz Xaver von Schönaich (válka) • István Burián (finance)

Třetí vláda Paula Gautsche (1911)

Předseda vlády Předlitavska	Paul Gautsch (28. června 1911 – 3. listopadu 1911)

Ministři Předlitavska	Max Wickenburg (vnitro) • Robert Meyer (finance) • Karl von Stürgkh (kult a vyučování) • Viktor von Hochenburger (spravedlnost) • Viktor Mataja (obchod) • Adalbert von Widmann (zemědělství) • Friedrich von Georgi (zeměbrana) • Victor von Röll (železnice) • Karel Marek (veřejné práce) • Wacław Zaleski (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Alois Lexa von Aehrenthal (zahraniční věci) • Franz Xaver von Schönaich (válka) •→ Moritz von Auffenberg (válka) • István Burián (finance)