Přeskočit na obsah

Josef Šmidinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Šmidinger
Josef Šmidinger (kreslil Josef Scheiwl 1868)
Josef Šmidinger (kreslil Josef Scheiwl 1868)
Narození24. října 1801
Strakonice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí2. února 1852 (ve věku 50 let) nebo 1. února 1852 (ve věku 50 let)
Hostomice pod Brdy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povoláníspisovatel, katolický kněz a kněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Šmidinger (24. října 1801, Strakonice[1] - 2. února 1852, Hostomice pod Brdy[2]) byl český kněz a vlastenec, šiřitel českých knih, zakladatel Šmidingerovy knihovny v jihočeském městě Strakonice, učitel, přítel básníka Františka Ladislava Čelakovského a Jana Vlastislava Plánka.

Šmidinger se narodil 24. října 1801 ve strakonickém rokokovém domě číslo 55. Na tomto místě dnes stojí Česká spořitelna. Navštěvoval hlavní školu ve Strakonicích, gymnázium začal studovat v Písku a středoškolská studia ukončil v Praze, kde potom začal studovat tzv. filosofii (povinný dvou- až tříletý přípravný kurz na vysokoškolské studium). V roce 1825 se zúčastnil střetů se řemeslníky, za což byl vyloučen z univerzity a násilně odveden na vojnu. Avšak z vojenské služby byl osvobozen kvůli plicní chorobě, která jej trvale trápila. Nakonec začal studovat teologii a 25. července 1833 byl vysvěcen na kněze. Již jako student semináře začal rozšiřovat české knihy.

Kvůli nemoci se vzdal kněžského životního poslání a učil ve strakonické hlavní škole. V roce 1833 neúspěšně usiloval o místo ředitele školy a pracoval jako vychovatel, nejprve v rodině barona Dlouhoveského z Chanovic, v zámku Němčicích, poté ve Volenicích a nakonec v rodině baronů Veithů.

V roce 1843 založil knihovnu ve Strakonicích, která nese jeho jméno dodnes. Kromě toho založil venkovské knihovny v Hostlovicích (dnes Hoslovice) a Němčicích. Na jiných místech lidi podporoval a dodával jim odvahy k založení knihoven. Ještě v roce 1845 Šmidinger vychovával děti vlasteneckého statkáře Šafaříka z Tažovic. Jen krátce, tři roky, sloužil jako pomocný kněz v Hostomicích pod Brdy, kde 2. února 1852 zemřel. Tam je také pochován.

Činnost a dědictví

[editovat | editovat zdroj]
  • Rozšiřoval české knihy na venkově i ve městech – prodával je například u kostelů během poutí a posvícení. Chudým daroval knihy bezplatně. Osobnost kněze Josefa Šmidingera inspirovala spisovatele Aloise Jiráska k vytvoření postavy Matouše Vrby v románu F. L. Věk.
  • Od roku 1849 do roku 1852 sbíral peníze na stavbu Národního divadla v Praze.
  • Obětavě pracoval v Matici české, jejímž členem se stal v roce 1832. Sám pro ni získal více než 400 členů a nasbíral více než 20 000 zlatých.
  • Šmidinger ve své poslední vůli nezapomněl na rodné město Strakonice a jeho občany. Například strakonické knihovně a chudobinci s nemocnicí odkázal v poslední vůli po 1000 zlatých, Českému muzeu 200 zlatých a Matici české 1000 zlatých. Na náboženské a vlastenecké účely odkázal celkem 6 930 zlatých.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Olejník,Jan – Říhová, Ivana – Veselá, Irena: Strakonická zastavení Františka Ladislava Čelakovského. Strakonice: Muzeum středního Pootaví, l999.
  • Kaplický, Václav: Zaťatá pěst. Praha: Československý spisovatel, 1959.