Přeskočit na obsah

Jakub Teplý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jakub Teplý
Narození24. července 1729
Platěnice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí20. února 1802 (ve věku 72 let)
Pardubice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolánísochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakub Teplý (24. července 1729 Platěnice[1]20. února 1802 Pardubice[2]) byl český sochař a řezbář.

Jakub Teplý, záznam o narození a křtu, 1729

Jeho otec vlastnil v Platěnicích selský grunt. Původně poddaný císařského panství, díky svému nadání a hlavně díky přízni správce pardubického panství vystudoval na vídeňské akademii sochařství. Když poté obdržel od vídeňské císařské kanceláře tzv. zhostný list, kterým se stal z poddaného člověkem svobodným, oženil se a roku 1759 se usadil se svojí ženou Petronilou v Pardubicích. Zde byl přijat do stavu měšťanského. Když žena Jakuba Teplého Petronila onemocněla duševní chorobou a krátce nato v roce 1778 zemřela, stala se po roce jeho druhou ženou Kateřina, dcera pardubického konšela Jana Krause. Spolu měli celkem sedm dětí. Poslední z nich, Dorota Eva, se narodila na Štědrý den roku 1796. Kmotrem při křtu byl kominický mistr Karel Gaschel, majitel domu na Pernštýnském náměstí v Pardubicích, na kterém v následujícím roce Jakub Teplý vytvořil jedno ze svých nejznámějších děl reliéf Jonáše a velryby na domě U Jonáše.

Dům u Jonáše v Pardubicích na přelomu 19. a 20. století, jehož reliéf Jakub Teplý vytvořil

V Pardubicích vytvořil balustrádu českých světců kolem morového sloupu na Pernštýnském náměstí,[3] vymodeloval výše zmíněný známý reliéf Jonáše a velryby na domě U Jonáše,[4] z kamene vytesal sochy Jana Nepomuckého a Františka z Pauly na cestě k zámku, vytvořil štukovou výzdobu bývalé radnice,[5] ze dřeva vydlabal oltář v barokním kostelíku Sedmibolestné p. Marie. Vytvořil také dvě dřevěné sochy na hlavním oltáři v kostele v Platěnicích a sochu Panny Marie na bývalém náměstí v Zahrádkách (obec zatopená při stavbě přehrady Švihov na řece Želivce).[6]

  1. matrika NOZ Horní Roveň, 1706-1780, snímek 245. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-22. 
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, farnost Pardubice, Z 1784-1824 (snímek 29, vlevo, uprostřed). 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  3. Archivovaná kopie. www.stanovsky.eu [online]. [cit. 2010-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-06. 
  4. http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/vespra/online/kdykde/2000/dum_pard.html
  5. Archivovaná kopie. www.iipardubice.cz [online]. [cit. 2010-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-26. 
  6. http://www.kr-vysocina.cz/ochranne-pasmo-kolem-kostela-sv-vita-a-sochy-panny-marie-v-k-u-horni-paseka/d-1042458/p1=24900

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích za rok 2007. Pardubice 2008, s. 49-52. ISBN 978-80-87104-26-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]