Hrobka Auerspergů (Vlašim)
| Pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | Neoklasicismus |
| Výstavba | 1884 |
| Současný majitel | Římskokatolická farnost Vlašim |
| Poloha | |
| Adresa | Vlašim,  Česko |
| Souřadnice | 49°42′20,19″ s. š., 14°53′55,36″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 10250/2-4279 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrobka Auerspergů nebo také Auersperská hrobka je pohřební kaple původně kraňského šlechtického rodu Auerspergů ve Vlašimi v okrese Benešov. Neoklasicistní budova z roku 1884 se nachází severně od ulice Prokopova v parku, který vznikl na místě zrušeného hřbitova. Hrobka je památkově chráněná[1] a vlastní ji římskokatolická farnost Vlašim.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vlašimské panství získala v roce 1744 knížata z Auerspergu, k čemuž došlo sňatkem Marie Josefy z Trautsonu (1724–1792) s Karlem Josefem z Auerspergu (1720–1800).[2][pozn. 1]
Hřbitov u sv. Jiljí se rozkládal přibližně mezi ulicemi Komenského a Lumíra Březovského. Plocha hřbitova, který byl zrušen v roce 1979, získala parkovou úpravu. V jeho jižní části se nachází samostatně stojící pohřební kaple. Byla postavena v roce 1884 pro majitele vlašimského zámku. Jako první zde byla pohřbena Johanna Auerspergová, rozená Festeticsová z Tolny (1830–1884), poté její manžel Adolf Vilém z Auerspergu (1821–1885) a nakonec jejich vnuk.[1]
Po zrušení hřbitova byly ostatky knížecí rodiny přeneseny do krypty pod kostelem sv. Jiljí.[1]
Architektura
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Osamoceně stojící hrobka v neoklasicistním stylu má podobu kaple obdélného půdorysu. Kdysi dominantní prvek se stal poslední připomínkou zaniklého hřbitova.
Nejvíce zdobené je vstupní, tedy severní průčelí, které je úmyslně obrácené ke kostelu sv. Jiljí, kam také přes hřbitov vedla přímá cesta. Z tohoto důvodu je oltář poněkud netradičně orientovaný na jih. Průčelí předstupuje portikus na dvou hranolových pilířích. Nad ním je trojúhelníkový štít, který zakončuje kamenný kříž se zaoblenými rameny. Na architrávu je vsazen kovový nápis PAX VOBIS (Pokoj s Vámi). Uprostřed štítů je plasticky vyveden alianční znak Auerspergů a Festeticsů a nad ním knížecí koruna. Znak je doplněný o florální motivy. Další zdobné prvky portiku se nedochovaly, připomínají je však otvory v kameni.[1][4]
Kamenný pravoúhlý vstupní portál je rámovaný květinovým dekorem.[1] V něm je vsazena dvoukřídlá mříž.
Fasády jsou členěny omítkovým kvádrováním. Boční fasády navíc zdobí slepá okna zakončená tympanonem. Na zadní stěně je malé kruhové okénko, které osvětluje oltář, a dva jednoduché okapové svody (chrliče). V horní části hrobku obíhá římsa podpíraná zdobnými volutovými konzolami. Nad ní je kamenná ohrádka s třemi sloupky na každé straně, která zakrývá mírně šikmé střechy se světlíkem.[4]
Interiér má valenou klenbu se světlíkem.[1] Podlahu tvoří černé a bílé dlaždice položené na koso a žulový kámen zakrývající vchod do krypty, na kterém je znázorněn kříž a letopočet 1884.[4] Vnitřní stěny stěny jsou členěny pilastry. V interiéru kaple se dochovala mramorová oltářní mensa proti vchodu.[4] Na východní stěně je zazděna žulová deska ve štukovém rámu s německým nápisem Was eng umschlossen dieser Raum enthaelt Für unsere Herzen war es eine Welt 9ten Maerz 1884 (Na tomto místě je uloženo vše, co nás těsně obklopuje. Pro naše srdce to znamená svět. 9. března 1884).[5]
Součástí kaple bývala pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, která byla z bezpečnostních důvodů v 90. letech 20. století přesunuta do předsíně bočního vchodu nedaleko stojícího děkanského kostela sv. Jiljí.[1]
Seznam pochovaných
[editovat | editovat zdroj]V hrobce byly pohřbeny tři osoby, ale ostatky se v ní už nenacházejí.[1]
Chronologicky podle data úmrtí (výběr)
[editovat | editovat zdroj]V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[6][7][8] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Auerspergů, žlutě je vyznačena manželka přivdaná do rodiny. První zmínky o rodu jsou doloženy k roku 1220, zde jsou však generace počítány až od Děpolda z Auerspergu (1362–1428), jehož vnuci Pankrác (1441–1496) a Vollrath († 1495) založili dvě hlavní linie rodu. V roce 1550 získal rod stav svobodných pánů, v roce 1630 hraběcí stav, v roce 1653 byla jedna rodová linie povýšena do knížecího stavu.[9][10] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
Příbuzenství Viléma Adolfa je třeba blíže určit a ověřit.[pozn. 2]
| Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | (14.) | Johanna Festeticsová z Tolny | 15. 6. 1830 Tolna | Ernő Jan Festetics z Tolny 24. 8. 1800 Praha – 19. 11. 1869 Praha |
6. 10. 1857 Vlašim:[11] Adolf Vilém z Auerspergu |
Pohřbena 13. 3. 1884 na hřbitově ve Vlašimi.[12] | Zemřela na zatuzení jater.[12] Narodilo se jí pět dětí:
|
| 9. 3. 1884 Vídeň[12] | Jana Kocová z Dobrše 19. 3. 1809 – 9. 11. 1869 Praha | ||||||
| 2. | 14. | Adolf Vilém z Auerspergu  |
21. 7. 1821 Vlašim[13][pozn. 3] | (Karel) Vilém II. z Auerspergu (č. x827) | 26. 10. 1845 Praha:[8] Johanna Aloisie Mladotová ze Solopisk 14. 11. 1820 Mašťov – 26. 10. 1849 Bad Ischl[8] |
Pohřben 10. 1. 1885 v kryptě na hřbitově.[14] | Ministerský předseda Předlitavska (1871–1879), v tomto úřadě vystupoval proti českým zájmům.[15] V roce 1859 odešel z armády s hodností majora ad honores,[16] c. k. tajný rada (1868),[14] nejvyšší zemský maršálek Českého království (1867–1870),[16] předseda c. k. nejvyššího účetního dvora (1879–1885),[16][14] poslanec Českého zemského sněmu (1867–1870, 1872–1883),[16] doživotní člen rakouské Panské sněmovny (1869–1885),[14][16] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1878).[14] Majitel zámku Goldegg (od roku 1880)[16] a velkostatku Libouň.
Zemřel na krvácení do mozku (encephalorrhagia).[14] Jeho starší bratr Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890), 8. kníže z Auerspergu a vévoda z Gotschee, byl ministerským předsedou Předlitavska (1867–1868). |
| 5. 1. 1885 zámek Goldegg, Dolní Rakousy[14] | Frederika Luisa z Lente (č. x860) | 6. 10. 1857 Vlašim:[11] Johanna Festeticsová z Tolny (č. 2) | |||||
| 3. | 16. | Vilém Adolf (z Auerspergu ?) | 1886 | [pozn. 4] | Vnuk Adolfa Viléma z Auerspergu (č. 2) a Johanny Festeticsové z Tolny (č. 1).[1] | ||
| 1886 |
Auerspergové pohřbení jinde ve Vlašimi
[editovat | editovat zdroj]Ve Vlašimi byli pohřbení i další příslušníci rodu.
| Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| x822. | 12. | Vilém I. z Auerspergu | 9. 8. 1749 Vídeň | Karel Josef z Auerspergu 17. 2. 1720 Vídeň – 2. 10. 1800 Losenstein |
1./10. 2. 1776 Doksy: Leopoldina Františka z Waldstein-Wartenbergu (č. x846) |
Pohřben 20. 3. 1822 ve Vlašimi.[17] | 6. kníže z Auerspergu (1800–1822), generál, majitel panství Vlašim. Zemřel ve věku 72 let na opakovanou mozkovou mrtvici.[pozn. 5] |
| 16. 3. 1822 Praha[17] | Marie Josefa z Trautson-Falkensteinu 25. 8. 1724 Vídeň – 10. 5. 1792 Praha | ||||||
| x827. | (13.) | (Karel) Vilém II. z Auerspergu | 5. 10. 1782 Praha[6] nebo Štýrský Hradec[19][pozn. 6] | Vilém I. z Auerspergu (č. x822) | 2. 5. 1804 Tachov: Adelheid z Windisch-Graetzu 4. 12. 1788 Brusel – 8. 10. 1806 Lipsko |
Pohřben 29. 1. 1827 ve Vlašimi.[18] | 7. kníže z Auerspergu (1822–1827), c. k. komoří (1810), majitel panství Vlašim a majorátu Goldegg.[19]
Zemřel ve věku 46 let [!] na mozkovou mrtvici.[pozn. 7] |
| 25. 1. 1827 Vlašim[18] | Leopoldina Františka z Waldstein-Wartenbergu (č. x846) | 15. 2. 1810 Praha: Bedřiška z Lenthe (č. x860) | |||||
| x846. | (12.) | Leopoldina Františka z Waldstein-Wartenbergu | 7. 8. 1761 Mnichovo Hradiště | Jan Vincenc Ferrerius z Waldstein-Wartenbergu 17. 6. 1731 Vídeň – 10. 4. 1797 Třebíč |
1./10. 2. 1776 Doksy: Vilém Karel I. z Auerspergu (č. x822) |
Pohřbena 4. 12. 1846 v knížecí hrobce v kostele.[20] | Zemřela ve věku 85 let na zanícení plic.[20] Narodily se jí následující děti:
|
| 30. 11. 1846 Praha[20] | Žofie ze Šternberka 11. 6. 1738 Vídeň – 16. 1. 1803 Praha | ||||||
| x860. | (13.) | Bedřiška (Friederike) z Lenthe | 13. 2. 1791 Celle[6][19] | Karel Levin z Lenthe |
15. 2. 1810 Praha: (Karel) Vilém II. z Auerspergu (č. x827) |
Pohřbena 6. 11. 1860 ve Vlašimi.[21] | Zemřela ve věku 76 let [!] na ochrnutí plic.[21] Narodily se jí následující děti:
|
| 3. 11. 1860 Praha[21] | Jindřiška Bedřiška z Bennigsenu | ||||||
| x876. | 15. | Vilém Vincenc z Auerspergu | 7. 10. 1854 | Alexander z Auerspergu 6. 4. 1818 –2. 3. 1866 Székesfehérvár |
Pohřben ve Vlašimi 10. 5. 1876.[22] | Poručík dragounského pluku č. 13. Dne 6. 5. 1876 byl zraněn v souboji s Leopoldem Krakowským z Kolowrat (1852–1910) na Klamovce a následující den v Auersperském paláci[22] na Malé Straně v Praze svým zraněním podlehl.[23] Měl sestry Annu, provdanou Westphalen zu Fürstenberg (1852–1915), a Friederike (1858–1973), která i s matkou tragicky zemřela na následky požáru v rodinném sídle v Prešpurku (Bratislavě).[23] | |
| 7. 5. 1876 Praha[22] | Sárolta Szapáryová z Muraszombathu, Széchyszigetu a Szapáru 23. 6. 1831 – 21. 3. 1871 Prešpurk (Bratislava) |
Příbuzenské vztahy pohřbených
[editovat | editovat zdroj]Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozích tabulek. Modře jsou vyznačeny osoby pohřbené na jiných místech ve Vlašimi, mají speciální číslování. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Tučně jsou vyznačena knížata z Auerspergu. Zeleně jsou orámované osoby pohřbené ve Vlašimi na jiném místě než v popisované hrobce. Příbuzenství Viléma Adolfa je potřeba určit. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.
| Karel Josef z Auerspergu, 5. kníže 1720–1800 | Marie Josefa z Trautson-Falkensteinu 1724–1792 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| x846. Leopoldina z Waldstein-Wartenbergu 1761–1846 | x822. Vilém I. z Auerspergu, 6. kníže 1749–1822 | Karel z Auersperg-Trautsonu 1750–1822 | Marie Josefa z Lobkowicz 1756–1823 | Vincenc z Auerspergu 1763–1833 | Marie Aloisie z Clam-Gallasu 1774–1831 | Marie Františka z Auerspergu 1752–1791 | Karel ze Salm-Reifferscheidt-Raitze 1750–1838 | Marie Aloisie z Auerspergu 1762–1825 | Jan Alois II. z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu 1758–1797 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Adelheid z Windischgrätzu 1788–1806 | x827. (Karel) Vilém II. z Auerspergu, 7. kníže 1782–1827 | II. x860. Friederike z Lenthe 1791–1860 | Marie Žofie z Auerspergu 1780–1865 | Josef Chotek 1776–1809 | Karel z Auerspergu 1783–1847 | Augusta z Lenthe 1790–1873 | Vincenc z Auerspergu 1790–1812 | Marie Gabriela z Lobkowicz 1793–1863 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Alexander z Auerspergu 1818–1866 | Sárolta Szapáryová z Muraszom-bathu, Széchyszigetu a Szapáru 1831–1871 | I. Johana Aloisie Mladotová ze Solopisk 1820–1849 | 2. Adolf Vilém z Auerspergu 1821–1885 | 1. II. Johana Festeticsová z Tolny 1830–1884 | Karel Vilém z Auerspergu, 8. kníže 1814–1890 | Arnoštka Festeticsová z Tolny 1831–1901 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| x876. Vilém z Auerspergu 1854–1876 | Johanna z Auerspergu 1860–1922 | Alain Benjamin Rohan 1853–1914 | Ernestine z Auerspergu 1862–1935 | Karl Maria Alexander z Auerspergu, 9. kníže 1859–1927 | Eleonore Breunner-Enkevoirthová 1864–1920 | Aglaë z Auerspergu 1868–1919 | Ferdinand Vincenc Kinský 1866–1916 | Franz z Auerspergu 1869–1918 | Florence Elsworth Hazard 1882–? | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Margarethe von Schönburg-Hartenstein 1897–1980 | Alain Rohan 1896–1976 | 3. Vilém Adolf 1886–1886 | Adolf Auersperg, dědičný princ 1886–1923 | Gabrielle z Clam-Gallasu 1890–1979 | Agathe z Auerspergu 1888–1973 | Alexander Schönburg-Hartenstein 1888–1956 | Johanna z Auerspergu 1890–1967 | Rudolf von Meran 1872–1959 | Karl Alain Auersperg-Breunner 1895–1980 | Henriette von Meran 1904–2000 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Karlův mladší bratr Jan Adam z Auerspergu (1721–1795) získal prostřednictvím sňatku s Marií Kateřinou z Schönfeldu (1728–1753) Žleby a Nasavrky.[3] Ve Žlebech si Auerspergové v roce 1882 postavili empírovou hrobku.
- ↑ V roce 1886 byly v manželském stavu pouze dvě děti Adolfa Viléma a Johanny Auerspergových. Karl Maria Alexander z Auerspergu (26. 2. 1859 Vídeň – 19. 10. 1927 zámek Goldegg) se 10. listopadu 1885 ve Vídni oženil s Eleonorou hraběnkou Breunner-Enkevoirth (28. 7 .1864 zámek Grafenegg – 20. 1. 1920 zámek Goldegg) a 9. srpna 1886 se jim na zámku Goldegg narodilo první dítě Adolf. Johanna z Auerspergu (17. 9. 1860 Teplice – 17. 2. 1922 Sychrov) se v Praze 10. října 1885 provdala za Alaina knížete Rohana (8. 1. 1853 Budapešť – 24. 2. 1914 Praha) a 18. června 1887 se jim narodilo první dítě (?) Gabrielle.
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2011, s. 50 a taktéž Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 274 chybně uvádí místo narození Praha.[8]
- ↑ V matrice zemřelých Vlašim 27 (1886–1924) nefiguruje.
- ↑ Německý zápis v matrice úmrtí uvádí, že zemřel am wiederhohlten Nervenschlag, der erste Anfall war am 25en May [1]821.[18]
- ↑ Matrika úmrtí udává rok narození 1781.[18]
- ↑ Německý zápis v matrice úmrtí uvádí příčinu úmrtí Nervenschlag.[18]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i Památkový katalog: Pohřební kaple Auerspergů [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMEK, Tomáš, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 532.
- ↑ Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, s. 17
- ↑ a b c d KOŘÍNEK, Tomáš. Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Hradec Králové, 2017. 105 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 31. Dále jen Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Dostupné online.
- ↑ Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy, s. 32
- ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Auerspergů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-16 [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2011. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2010. 488 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 50. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2011.
- ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 274.
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 16. Dále jen Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích.
- ↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 19. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české.
- ↑ a b Matrika oddaných 1833–1858, rok 1857, kniha Vlašim 16, pag. 186 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1862–1885, rok 1884, Vlašim 24, pag. 226 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených 1784–1822, rok 1821, Vlašim 7, pag. 432 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e f g Matrika zemřelých 1862–1885, rok 1885, Vlašim 24, pag. 230 [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 24
- ↑ a b c d e f Auersperg, Adolf Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-05. (německy)
- ↑ a b Matrika zemřelých 1759–1823, rok 1822, Vlašim 18, pag. 206 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1823–1839, rok 1827, Vlašim 19, pag. 29 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2011, s. 48
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1839–1861, rok 1846, Vlašim 20, pag. 132 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ��� a b c Matrika zemřelých 1839–1861, rok 1860, Vlašim 20, pag. 449 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1862–1885, rok 1876, Vlašim 24, pag. 161 [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2011, s. 49
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOŘÍNEK, Tomáš. Klasicistní hrobky knížecích rodin na území Čech a Moravy. Hradec Králové, 2017. 105 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Jiří Mihola. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi na Wikimedia Commons
