Přeskočit na obsah

Gabriel Attal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gabriel Attal
174. premiér Francie
Ve funkci:
9. ledna 2024 – 5. září 2024
PrezidentEmmanuel Macron
PředchůdceÉlisabeth Borneová
NástupceMichel Barnier
Člen obecní rady ve Vanves
Úřadující
Ve funkci od:
30. března 2014
Ministr školství a mládeže
Ve funkci:
20. července 2023 – 9. ledna 2024
Předseda vládyÉlisabeth Borneová
PředchůdcePap Ndiaye
Stranická příslušnost
ČlenstvíRenaissance (od 2016)
Socialistická strana (2006–2016)

Narození16. března 1989 (35 let)
Clamart
Partner(ka)Stéphane Séjourné (2017–2022)
RodičeYves Attal a Marie de Couriss
Alma materPařížský institut politických věd (2007–2013)
Univerzita Paříž-Panthéon-Assas (2008–2010)
Alsaská škola
Profesepolitik a cadres de la fonction publique
PodpisGabriel Attal, podpis
Webová stránkawww.info.gouv.fr/personnalite/gabriel-attal
CommonsGabriel Attal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriel Nissim Attal de Couriss (* 16. března 1989 Clamart) je francouzský politik, od ledna do září 2024 předseda vlády Francie.[1]

V období 2006–2016 působil jako aktivista Socialistické strany, v letech 2012–2017 byl poradcem ministryně zdravotnictví Marisol Touraine a od roku 2014 je členem obecní rady ve Vanves.

V roce 2016 vstoupil do strany En marche ! založené Emmanuelem Macronem, v roce 2018 se stal jejím mluvčím a od roku 2021 je členem výkonného výboru strany. V roce 2017 byl zvolen poslancem v 10. volebním obvodu Hauts-de-Seine. V Národním shromáždění byl členem výboru pro kulturní záležitosti a vzdělávání.

V roce 2018 byl jmenován státním tajemníkem ministerstva školství a mládeže ve druhé vládě Édouarda Philippa a ve svých 29 letech se tak stal nejmladším členem vlády v historii Páté Francouzské republiky. V letech 2020–2022 pak působil jako mluvčí vlády Jeana Castexe.

Dne 9. ledna 2024 byl prezidentem Emmanuelem Macronem jmenován předsedou vlády. Ve svých 34 letech se stal nejmladším[2] a prvním otevřeně homosexuálním[3] předsedou vlády v zemi a nejmladším státníkem na světě. Je politickým spojencem Macrona a je označován za potenciálního kandidáta na post prezidenta ve volbách v roce 2027, neboť Macron nemá nárok na třetí funkční období.

Narodil se 16. března 1989 v Clamartu v zámožné rodině.[4][5][6] Vyrůstal ve 13. a 14. pařížském obvodu.[7][8]

Jeho otec Yves Attal, právník a později filmový producent,[5][9] pocházel z židovské rodiny tuniského a alsaského původu. Jeho matka, Marie de Couriss, zaměstnankyně produkční společnosti, pocházela z rodiny řecko-ruského původu.[10][11]

Byl pokřtěn v katedrále svatého Alexandra Něvského[12] a matka ho vychovávala v pravoslavné víře.[10] Sám se považuje za nevěřícího.[12]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Předseda vlády

[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. ledna 2024 byl prezidentem Emmanuelem Macronem jmenován předsedou vlády,[13][14] kde vystřídal Élisabeth Borneovou. Ve svých 34 letech se stal nejmladším a prvním otevřeně homosexuálním předsedou vlády v zemi a nejmladším státníkem na světě.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2017[15] do roku 2024[16] žil v registrovaném partnerství se Stéphanem Séjourné, poslancem Evropského parlamentu za LREM.[17] O jeho orientaci informoval v roce 2018 jeho bývalý spolužák Juan Branco.[18] V televizním rozhovoru z roku 2023 uvedl, že se ve škole setkal s homofobní šikanou.[16] Mimo jiné popsal, že se jako politik stal terčem homofobních a antisemitských nenávistných projevů.[19]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gabriel Attal na anglické Wikipedii a Gabriel Attal na francouzské Wikipedii.

  1. Michel Barnier nommé Premier ministre [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. Gabriel Attal devient le plus jeune Premier ministre de la Ve République. France Inter [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. GABRIEL ATTAL : SOS HOMOPHOBIE SALUE LA NOMINATION D'UN PREMIER MINISTRE OUVERTEMENT HOMOSEXUEL. www.cnews.fr [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. Gabriel Attal. Gala [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. a b PETITDEMANGE, Amélie. Gabriel Attal : un vingtenaire débarque dans le gouvernement. Les Echos [online]. 2018-10-16 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. BIANCHI, Frédéric. Quel ministre du gouvernement Borne détient le plus gros patrimoine?. BFM [online]. 2022-12-02 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. DE ROYER, Solenn. Gabriel Attal à Matignon, la promotion spectaculaire d’un fidèle du chef de l’Etat. Le Monde [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. ACKERMANN, Paul. Gabriel Attal, le premier ministre de deux arrondissements. Le Temps [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. TELO, Laurent. Du Parti socialiste à La République en marche, la mue fulgurante de Gabriel Attal. Le Monde [online]. 2018-04-13 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. a b SIRAUD, Mathilde. Gabriel Attal, sur les traces de Macron ?. Le Point [online]. 2023-03-01 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  11. BANCAUD, Delphine. Qui est Gabriel Attal, le plus jeune membre d'un gouvernement de la Ve République?. 20minutes [online]. 2018-10-16 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. a b D’OLÉON, Alice. Gabriel Attal, un premier ministre aux racines orthodoxes. La Croix [online]. 2024-01-10 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. Décret du 9 janvier 2024 portant nomination du Premier ministre. www.legifrance.gouv.fr [online]. [cit. 2024-01-11v]. Dostupné online. (francouzsky) 
  14. Remaniement : nommé premier ministre, Gabriel Attal remplace Élisabeth Borne à Matignon. Le Figaro [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. BISEAU, Grégoire. Stéphane Séjourné et Gabriel Attal, un couple au cœur du pouvoir. Le Monde [online]. 2021-10-31 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 
  16. a b GOURY-LAFFONT, Victor. Who is Gabriel Attal, France’s new prime minister?. Politico [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 
  17. BISEAU, Grégoire. Stéphane Séjourné et Gabriel Attal, un couple au cœur du pouvoir. Le Monde [online]. 2021-10-31 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  18. GIRARD, Quentin. Gabriel Attal, de ses propres zèles. Libération [online]. 2019-04-23 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. (francouzsky) 
  19. SITBON, Shirli. Barrage of antisemitic abuse for rising young star of French politics. The Jewish Chronicle [online]. 2023-07-31 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]