Franz Adolf von Berlepsch
| Franz Adolf von Berlepsch | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Franz Adolf Fridrich, Freiherr von Berlepsch |
| Narození | 14. února 1875 nebo 15. prosince 1875 Býchory  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 29. října 1914 Racławice u Miechówa  Haličsko-vladiměřské království |
| Národnost | česko-německá |
| Rodiče | Heinrich Carl von Berlepsch, Adelina Klara Freifrau von Berlepsch (roz. von Horskyfeld) |
| Příbuzní | Gottlob Franz August Adoph Freiherr von Berlepsch (děd), František Horský von Horskyfeld (děd) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | kapitán-pilot |
| Doba služby | 1897-1914 |
| Sloužil | Rakousko-uherská armáda |
| Složka | Rakousko-uherské letectvo |
| Války | první světová válka |
Franz Adolf Fridrich, svobodný pán von Berlepsch (15. prosince 1875 Býchory[1] – 29. října 1914[2] Racławice u Miechówa) byl česko-německý šlechtic a voják, vojenský pilot c. k. Rakousko-uherského letectva. Roku 1911 se stal prvním vycvičeným pilotem armádních vzducholodí v Rakousku-Uhersku a zastával také funkci prvního velitele rakousko-uherských vzduchoplaveckých jednotek. Zahynul při či následkem bojovém nasazení na východní frontě v prvních měsících první světové války.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na rodinném sídle Horskyfeld v Býchorech nedaleko Kolína v rodině Heinricha Carla von Berlepsche a Adeliny Klary Freifrau von Berlepsch, rozené von Horskyfeld. Otec pocházel z německé šlechtické rodiny. Jeho dědečkem z matčiny strany byl František Horský von Horskyfeld, stavebník sídla Horskyfeld, zemědělský inovátor a úspěšný podnikatel povýšený do šlechtického stavu. Dědem z otcovy strany pak byl Gottlob Franz August Adolph svobodný pán von Berlepsch.[3]
Vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Absolvoval kadetní školu a narukoval do rakousko-uherské armády. Roku 1897 se stal důstojníkem. Následně absolvoval vyšší vojenské vzdělání a rovněž automobilový a pilotní kurz. Od roku 1905 byl pak zařazen k aeronautické jednotce císařské armády v rámci c. k. letectva a zároveň působil v instituci Militäräronautischen Anstalt (Vojenský letecký ústav),[4] který později vedl. Poku 1907 pak dokončil kurz pilota pozorovacího balonu. Roku 1909 je uváděn jako velitel celé jednotky. Rovněž byl členem Wiener (později k. k. Österreichischen) Aëro-Clubu.[5]
Roku 1911 pak po absolvování leteckých zkoušek získal pilotní diplom pro pilotování řiditelných vzducholodí a byl zařazen do jako kurýrní a průzkumný pilot. Jeho jednotka mohla operovat s celkem čtyřmi vzducholoděmi různých typů a konstrukcí po jednom kusu od výrobců: Parseval PL 4,[6] dále pak Lebaudy, Körting a Boemches.[7] Právě se strojem Parseval PL 4 provedl jako pilot první let rakousko-uherské vojenské vzducholodi, spolu s dalšími členy důstojnického sboru na palubě.[5]
Válka a úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Dne 28. července 1914, když Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku, byl von Berlepsch byl již v hodnosti kapitána se svou jednotkou zařazen k bojovému nasazení východní frontě v Haliči proti jednotkám Ruského impéria. Prostřednictvím letů vzducholodí a operováním s pozorovacími balóny prováděla jednotka zejména průzkumné úkoly.
Franz Adolf von Berlepsch zahynul, patrně při či následkem bojovém nasazení, 29. října 1914 v Racławicích poblíž Miechówa na pozdějším území Polska ve věku 38 let. Patřil vůbec k prvním obětem letecké války.
Roku 1958 byla ve Vídni na jeho počest pojmenována ulice, Berlepschgasse.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Franz Adolf Friedrich Freiherr von Berlepsch. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ BERLEPSCH Franz von 14.2.1875-29.10.1914 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Freiherr Gottlob Franz August Adolph Adolf Freiherr von Berlepsch. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Berlepsch, Franz Frh. von. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Češi v Rakousku-Uhersku do Velké války. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Vzducholodě u nás. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Vzducholodě u nás aneb Jak se Brno málem stalo mekkou vzduchoplavby. iDNES.cz [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Berlepschgasse. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. (de-formal)
