Diskuse:Husitství

Budu muset z článku vymazat tvrzení, že k Husovu odsouzení vedla jeho nauka o transsubstanciaci a predestinaci. K Husovu odsouzení vedl především spis O církvi (De ecclesia) v němž za hlavu církve pokládá Krista a za její členy lidi toužící po spasení. Z této formulace vyplývalo, že papež, který je hříšný, není nejen hlavou církve, ale dokonce není ani její částí. Právě tato myšlenka vedla k Husovu upálení.

Ve věci transsubstanciace, remanence, konsubstanciace a transsignifikace je z pozdějších Husových odborných spisů zřejmé, že i Hus remanenci (remanence = jakýkoli výklad, který připouští v posvěcené hostii resp. vínu setrvání substance chleba resp. vína) připustil, ale pouze jako teologickou hypotézu, o níž je možné vést učenou polemiku, avšak pouze na akademické půdě a nikoli při kazatelské činnosti. Tak Hus zůstává na půdě církevního učení o transsubstanciaci. Hus v jednom ze svých kázání k věřícím z počátku století promlouval o reálné Kristově přítomnosti v hostii po konsekraci v duchu ustanovení římské církve a o současné přítomnosti chleba se vůbec nezmiňuje. Také v Lektuře ke čtyřem knihám Sentencí Petra Lombarda Hus zastává tezi, že v konsekrované hosti je reálně přítomno tělo Páně a že po konsekraci dochází k transsubstanciaci. Husova Puncta z r. 1401 – 1403 obsahují kázání, v němž je opět akcentována v konsekrované hostii reálná Kristova přítomnost s odmítnutím transsignifikace (Transsignifikaci (znaková nauka) = v posvěcené hostii je přítomna pouze substance chleba, který se stává jen znakem těla Kristova).

Ve věci predestinace doporučuji přečíst Husovo učení o predestinaci. Theologická revue č. 4, s. 336 - 358 roč.2000

Bylo by dobré, kdyby v článku byly i odkazy skutečně dokládající tvrzení objevující se v článku.

--P.mosner 4. 2. 2009, 11:18 (UTC)

Nelobte se na mě, ale některá tvrzení jsou pěkně nemyslná. Například Zikmund mohl stěží reagovat křížovými výpravami, ty vyhlašovala církev. Zikmund nemohl Husa propustit, pokud ho uvěznil koncil, kompaktáta nebyla ani pražská, ani jihlavská, ale basilejská atd. Di--84.42.146.37 07:15, 18. 1. 2006 (UTC)

Může být tento obrázek? http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Wagenburg.jpg --snek01 21:10, 8. 9. 2006 (UTC)

Popisek 3. obrázku zezhora, husita3.jpg., „V roce 1914 se zrodil nový bojový prostředek...“, bude asi trochu o pár století přestřelen? -jkb- ✉ 19:30, 23. 10. 2006 (UTC)

Osobně si myslím, že by článek měl pojednávat spíše o husitství jako náboženském směru a jeho dějinách, válečnou stránku věci bych převážně přesunul do článku husitské války. Nebylo by to ideálnější? Cinik 06:00, 1. 10. 2006 (UTC)

Čornej používá pro odlišení přímo jen myšlenkových proudů pojem "husitismus", je užívaný i ve Velkých dějinách zemí koruny české, nikdo se nezýá, že by proti tomu protestoval, tak bych to časem zheslila i na wiki pod tímto pojmem. Jinak moc dobře nevím, jak oddělit průběh válek od vývoje politického, sociálního, hospodářského atd., ale pokud se ti chce a víš jak, tak prosím.--Grw 08:23, 3. 10. 2006 (UTC)

Omlouvám se, po přečtení článku jsem s ním prakticky spokojen, pouez bych vyškrtl husitské války z úvodu a přidal odkaz na takový článek, který by přesněji rozebral tyto války z vojenského POV a možná bych i jen trochu zestručnil odkazy na boje v tomto článku, ale ne o moc. Šlo my hlavně o to, že husitské války nejsou totéž co husitství. :-) Připouštím, že vojenská stránka v článku moc předimenzovaná není, nevím, proč jsem ten dojem získal. :-) Cinik 08:38, 3. 10. 2006 (UTC)

Klidně, jenom mi tam pořád chybí vývoj mezi 1424-1431, který mám uložený na disketě, která mi nejde otevřít, takže to večer napíšu znova. Časem počítám, že v textu budu více reflektovat Šmahelovy závěry z jeho Husitských Čech, kde se přece jen víc než Čornej zabývá hospod. a sociálními trendy a strukturami v té době.

Ještě bych upozornila, že jsem udělala jako samostatné odkazy jednotlivé křížové výpravy proti husitům, ty se jako samostatná hesla uživí, relativně podrobně je má popsané opět Čornej ve Velkých děknách zemí koruny české V. (v Dějinách a současnosti ta publikace dostala výroční cenu historiků) se všemi dopady na další vývoj a jsou tam i v poznámkách odkazy na všechno detailnější literaturu k nim.

Jo, a taky by to chtělo udělat heslo Husitské válečnictví, kde rozbor taktiky, zbraně, využití i v cizině později atd., v tom se moc nevyznám (ani mě to tak nezajímá).--Grw 09:22, 3. 10. 2006 (UTC)

Tak jsem o tom přemýšlela a říkala jsem si, že by to bylo ideální rozhodit jak říkáš. Tak jestli se ti chce rozpracovat husitské války, tak z tohothle použij, co se ti bude hodit, a až by to vzniklo, tak by se tohle vykuchalo a nahradilo textem spíš o společnských dopadech apod.--Grw 07:46, 4. 10. 2006 (UTC)

Možná by bylo dobré zmínit, že kromě husitského náboženské hnutí probíhala reformační hnutí v celé Evropě a to i uvnitř katolické církve. Půl věty a odkaz by myslím slušelo, sám si zatím netroufnu.

Moc se mi nezdá podřazení kategorii Utrakvismus (vlastně ani vytroření druhé jmenované). Myslím, že by to chtělo širší diskusi.--Pavel Q 21:31, 27. 3. 2007 (UTC)

Odstranil jsem tento "pseudozdroj". Není možné zdrojovat články anonymních autorů. A ten autor je anonymní, protože daný uživatel Signálů, jak je vidět na první pohled, není autorizován. --Cinik 5. 2. 2009, 09:55 (UTC)

Na výzvu Jedudědka - je to příspěvek na anonymním blogu (ten sice udává jméno, ale není autorizován, to znamená, že server Signály neručí za správnost údajů o jeho autorovi). Pokud jde o přepis kniha, má být jako zdroj uvedena kniha. Já ale žádnou citaci knihy nenašel, takže to jsou buďto stránky porušující autorská práva, nebo vlastní tvorba. V prvním příapdě bychom neměli odkazovat a stejně by šlo o prakticky bezcenný zdroj. Ve druhé je to zdroj totálně bezcenný, protože anonymní blog nemůže být zdrojem. --Cinik 5. 2. 2009, 10:34 (UTC)

Oprava. dokonce ani neudává jméno, ale jen přezdívku. --Cinik 5. 2. 2009, 10:35 (UTC)

Díky za reakci, nějakým nedopatřením jsem si odkliknul článek ze sledovaných a tak jsem zaregistroval jen odstranění zdroje, ale již ne vysvětlení zde. Jedudědek 5. 2. 2009, 10:49 (UTC)

Dále jsem odstranil tuto vsuvku. Důvody: první věta je duplicitní - už na začátku sekce se píše, že koncil měl řešit papežské schisma. K druhé větě - obvinění z pirátství se týká kardinála Cossy alias Jana XXIII., nicméně neexistují pro ně žádné hmatatelné důkazy. V tehdejší době byla podobná osočení běžná. Nelze to dát do článku ja fakt. --Cinik 5. 2. 2009, 10:04 (UTC)

Dobrý den rád bych opravil časovou chybu v textu viz níže:

Husitské myšlenky se zprvu šířily výhradně mezi měšťany, teprve v 10. letech 14. století se začaly šířit i na venkov, kde se pak spojily s myšlenkami chiliasmu a nabyly bojovné síly.[9]

V roce 1310 nebylo o husitství ani potuchy. Došlo zde patrně k omylu autora tohoto příspěvku a pomýlil si 14. a 15. století. Rád bych text opravil na: v prvých 10 letech 15. stol. Děkuji (Zdenek112 14. 2. 2009, 14:03 (UTC)).

Mám jisté výhrady k tomuto textu, který uvádím opět níže:

V letech 1421–1424 bylo v Čechách a na Moravě zničeno 14 benediktinských klášterů a 18 proboštství, přičemž bylo usmrceno přibližně 674 řeholníků a řeholnic. Dále husitská vojska zničila 16 premonstrátských klášterů, ve kterých zemřelo snad 575 řeholníků a řeholnic. Cisterciáckých klášterů a proboštství bylo zničeno 33, pobito bylo 3884 řeholníků a řeholnic. Augustiniáni přišli o 40 klášterů a 450 členů řehole. Zpustošeno bylo i 44 klášterů minoritských, 37 dominikánských a 3 další kláštery jiných řádů, celkově v nich bylo pobito 550 řeholníků a řeholnic. Plenění klášterů pokračovalo i ve 2. pol. 20. let 15. století.

Chybí mě zde jistá vyváženost. Jsou zde s matematickou přesností uváděna čísla s mrtvými řeholníky a řeholnicemi pobitými husity bez odkazu na zdroj a na druhou stranu je zde pomíjen fakt, že na části těchto čísel se podílela i katolická strana, která se řídila heslem vydaným církví, že slovo dané husitům není nutno držet a kdo je Čech je zákonitě i husita. Autor opomenul zmínit šachty v Kutné Hoře, které se staly symbolem prvého masového, systematického vyvražďování lidí a nejednalo se zde pouze o lidi husitského směru, ale poddané v českém království, které chytila křižácká vojska při svém postupu.

Editujte s odvahou. :-) --Harold 14. 2. 2009, 14:05 (UTC)

Chybí pozitivní přínosy husitství!

Text pasáže "Důvody nespokojenosti" je po mém soudu příliš zatížený marxistickou interpretací a zásadně pomíjí náboženské otázky. Vznik a působení univerzit ve 14. století ve střední Evropě znamenalo především hlubší poznání Bible, což vedlo k pokusům o zásadní revizi dosavadní náboženské praxe. někteří autoři zde přímo mluví o "druhé christianizaci". --Šandík 11. 2. 2012, 00:50 (UTC)