Přeskočit na obsah

Dani Karavan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dani Karavan
Narození7. prosince 1930
Tel Aviv
Úmrtí29. května 2021 (ve věku 90 let)
Tel Aviv
Alma materAcadémie de la Grande Chaumière
Akademie krásných umění
Povolánísochař, architekt, malíř a výtvarník
RodičeAvraham Karavan
DětiYael Karavan
Významná dílaKikar levanah
Way of Human Rights
Memorial to the Sinti and Roma victims of National Socialism
Tzaphon
Památník Negevské brigády
… více na Wikidatech
OceněníIzraelská cena (1977)
komandér Řádu umění a literatury (1993)
Praemium Imperiale (1998)
čestný doktorát Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (1999)
Goethova medaile (1999)
čestný doktor Ben Gurionovy univerzity (2008)
Národní cena za kulturu (2016)
… více na Wikidatech
Webová stránkawww.danikaravan.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dani Karavan (hebrejsky דני קרוון‎; 7. prosince 1930 Tel Aviv29. května 2021 Tel Aviv) byl izraelský sochař, představitel land artu.[1]

Byl synem krajinného architekta Abrahama Karavana. Vystudoval uměleckou školu v Jeruzalémě a v letech 1948 až 1955 žil v kibucu Har'el. Pak odešel studovat do zahraničí na Akademii krásných umění ve Florencii a na pařížské Académie de la Grande Chaumière. Jeho první významnou zakázkou byl roku 1966 reliéf Modlete se za mír v Jeruzalémě v budově Knesetu.

Patřil k prvním sochařům, kteří svá díla komponovali podle okolní krajiny.[2] Výrazným příkladem je Památník Negevské brigády v poušti u Beer Ševy. Je také autorem sochy Tzaphon před zemským parlamentem v Düsseldorfu, Cesty lidských práv v norimberském Germanisches Nationalmuseum nebo památníku v Portbou, kde zahynul Walter Benjamin. Své pojetí architektury propojené s přírodou uplatnil v monumentálním projektu Axe majeur, hlavní tepny francouzského města Cergy, která se postupně buduje od roku 1980. V roce 2012 byl otevřen v berlínském parku Tiergarten Karavanův pomník obětem Porajmos.[3] Vytvářel také scénické návrhy pro taneční skupinu Marthy Grahamové. Zúčastnil se Biennale di Venezia a documenty v Kasselu. Byl hostujícím pedagogem na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži.

Byla mu udělena Izraelská cena (1977) a Praemium Imperiale (1998), v roce 2008 se stal členem Berlínské akademie umění. Byl porotcem Mezinárodní norimberské ceny za lidská práva a v izraelské politice podporoval stranu Merec.

  1. The Guardian Dostupné online
  2. Praemium Imperiale Dostupné online
  3. Exberliner Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]