Chodidlo
Chodidlo (latinsky: planta) je spodní část lidské nohy určená k chůzi. Dělí se na nárt, plosku, zánártí, záprstí a prstce.[1] Kůže chodidel postrádá na rozdíl od zbytku těla pigmentaci a nachází se v ní zvýšené množství potních žláz. Nedoporučuje se tedy s bosými chodidly chodit v uzavřené obuvi, neboť pak vznikají bakterie, které způsobují nepříjemný zápach. Chodidla jsou vzhledem k velkému množství nervových zakončení extrémně citlivá na dotek, právě proto je tato ��ást těla tak lechtivá. Na chodidlech je mnoho erotogenních zón (foot fetish).
Pro správný vývoj chodidel je doporučována co nejčastější chůze naboso, výpony v kotnících, poskoky, chůze po rozmanitém povrchu apod. Chodidlo dospělého člověka má vyvinuté klenby – příčnou (mezi 1. a 5. prstcem) a podélnou (mezi prstcovou částí nohy a patou). Klenby mají za úkol pružný odpich a měkčený došlap nohy. Pokud u jedince převládá dlouhý stoj bez chůze, představuje váha těla pro klenby nadměrnou zátěž, neboť klenby jsou drženy hlubokými svaly lýtek, které, pokud nejsou aktivní, ochabují. Klenby se pak bortí a vznikají ploché nohy. Děje se tak i při nadváze, během těhotenství a ve stáří. Pro správný vývoj chodidel je důležitá i směrová linearita odvíjení chodidel (kotník, koleno, kyčel).[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sole (foot) na anglické Wikipedii.
- ↑ VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi (1997)
- ↑ ROLF, Ida P., "Rolfing: reestablishing the natural alignment and structural integration of the human body for vitality and well-being", Healing arts press, Vermont (1977), ISBN 978-089281335-3
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chodidlo na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo chodidlo ve Wikislovníku
