Bitva u Soissons (923)
| Bitva u Soissons | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Občanská válka ve Franské říši | |||
 Vyobrazení bitvy u Soissons, uvěznění Karla III. a vpravo korunovace Rudolfa. Obraz ze 14. století | |||
| Trvání | 15. června 923 | ||
| Místo | nedaleko Soissons, Aisne | ||
| Souřadnice | 49°22′54″ s. š., 3°19′25″ v. d. | ||
| Výsledek | vítěztví Robertovců smrt Roberta I. zajetí Karla III. korunovace Rudolfa, vévody z Burgundska. | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Soissons se odehrála 15. června 923 mezi aliancí franských povstaleckých Lotaringů a Norman��, vedených Robertem I. Francouzským, proti karolínským silám vedených králem Karlem III. Francouzským.[1][2]
Předehra
[editovat | editovat zdroj]Po smrti Karla Velikého začala karolínská královská autorita upadat kvůli neustálým invazím Vikingů, občanským válkám a sporům s franskými vazaly, především s Robertovci.[3][4] V roce 898 byl Karel III. zvolen králem západofranské říše. Jeho politická moc i vláda byla od jejího počátku velmi křehká, přičemž opoziční frakce neustále získávala více příznivců. S pomocí svého spojence Balduina II. Flanderského,[5] a své manželky Frederuny se Karlovi podařilo v roce 911 získat vládu v Lotharingii, což vedlo k dalšímu stupňování napětí místní šlechty vedené Giselbertem Lotrinským.[5][6] Jedním z důvodů nespokojenosti byla rostoucí moc královského rádce Hagana, lotharingského šlechtice.[7] V roce 920 byl král Karel unesen skupinou franských šlechticů vedenou Robertem I., bratrem předchozího krále Odona Pařířského. Nespokojení franští šlechtici se ho v zajetí snažili přimět k tomu, aby svého rádce Hagana propustil, ale arcibiskup Heriveus z Remeše povstalce přesvědčil, aby krále propustili.[8]
Bitva
[editovat | editovat zdroj]Vojenské povstání franských šlechticů vypuklo v roce 922, když se Karel politický odklonil od své tety Rothildy, dcery Karla II. Holého.[6] Tento politický krok poškodil zájmy Robertovců, Rothilda byla tchyní Robertova syna Huga Velikého[9][10] a tak na shromáždění v Soissons 29. června vzbouření šlechtici Karla sesadili a novým králem zvolili Roberta I. Francouzského. Arcibiskup Valter ze Sens Roberta korunoval následující den v Remeši.[6]
Samotná bitva se odehrála 15. června 923 u Soissons poblíž Aisne. I když nově zvolený král Robert I. v bitvě padl, jeho armáda v bitvě zvítězila.[11] Karel III. z bitvy uprchl. Po bitvě si franská šlechta zvolila za svého krále Robertova zetě Rudolfa Burgundského.[12] Rudolf byl 13. července 923 korunován v opatství Saint-Médard v Soissons. Král Karel III. Francouzský byl v té době stále legitimním králem a království si nárokoval, ale Rudolfův švagr Herbert II. z Vermandois ho lstí pozval na setkání, během něhož ho zajal a uvěznil. Ve vězení v Péronne byl Herbetem držen až do své smrti v roce 929.[11] Karlova manželka Edwiga z Wessexu stačila s tříletým synem Ludvíkem uprchnout do exilu v Anglii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Soissons (923) na anglické Wikipedii.
- ↑ Battle of Soissons - June 15, 923 [online]. European Royal History ~ Exploring the Monarchs of Europe, 2023-06-15 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Battle of Soissons - Battlefield. RouteYou [online]. [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCCOUBREY, Hilaire; MEYER, Michael A. Reflections on Law and Armed Conflicts: The Selected Works on the Laws of War by the late Professor Colonel G.I.A.C. Draper, OBE. [s.l.]: BRILL Dostupné online. ISBN 978-90-04-64259-1. S. 26. (anglicky)
- ↑ BACHRACH, Bernard S. Early Carolingian Warfare: Prelude to Empire. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-2144-2. S. 54. (anglicky)
- ↑ a b HALLAM, Elizabeth M. Capetian France 987-1328. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-87727-1. S. 33-34. (anglicky)
- ↑ a b c RICHÉ, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1342-3. S. 250. (anglicky)
- ↑ BACHRACH, Bernard S.; FANNING, Steven. The Annals of Flodoard of Reims, 919-966. [s.l.]: University of Toronto Press Dostupné online. ISBN 978-1-4426-0857-3. Kapitola Chapter 2 (The events in Flodoard's Annals).. (anglicky)
- ↑ RICHÉ, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1342-3. S. 250. (anglicky)
- ↑ MCKITTERICK, Rosamond; REUTER, Timothy; ABULAFIA, David. The New Cambridge Medieval History: Volume 3, C.900-c.1024. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-36447-8. S. 379. (anglicky)
- ↑ LAKE, Justin. Richer of Saint-Remi. [s.l.]: CUA Press Dostupné online. ISBN 978-0-8132-2125-0. S. 157. (anglicky)
- ↑ a b MCKITTERICK, Rosamond; REUTER, Timothy; ABULAFIA, David. The New Cambridge Medieval History: Volume 3, C.900-c.1024. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-36447-8. S. 313-315. (anglicky)
- ↑ HICKS, Leonie V. A Short History of the Normans. [s.l.]: Bloomsbury Publishing Dostupné online. ISBN 978-0-85772-856-2. S. 75. (anglicky)