Alexandr Kantor

Alexandr Kantor
Narození	14. února 1871 Beroun Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. září 1929 Ostrava Československo Československo
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Kantor (14. února 1871 Beroun^[1] – 6. září 1929 Ostrava^[2]) byl český divadelní herec, režisér a dramatik.

Pocházel z rodiny venkovského herce Antonína Kantora, jeho matka Marie byla dcerou německého divadelního ředitele Josefa Kullase.^[3] V období 1887–1919 byl hercem a režisérem v mnoha kočovných divadelních společnostech (mj. Josef Faltys, Vilém Karel Jelínek, František Pokorný, Karel Postl, Josef Mušek, Josef Štekr, Anna Konětopská-Havlíčková).^[4] V roce 1919 jej v době jeho angažmá u společnosti A. J. Frýdy získal ředitel nově založeného Národního divadla moravsko-slezského Václav Jiřikovský jako herce a režiséra ostravské činohry (externě též člen operetního souboru), kde působil až do svého skonu (1929).^[5]

Patřil k představitelům realistického herectví, jeho doménou byly komické typy a venkovské postavy českého i světového divadelního repertoáru.^[6] Značnou popularitu získal zejména jako komik, současníky byl nazýván „venkovským Mošnou“, kterého jim připomínal svou postavou, vzhledem, temperamentem a pohybovými dispozicemi.^[5] Své herecké zkušenosti uplatňoval také v režisérské činnosti, zvláště při inscenování lidových veseloher a frašek. Napsal několik pohádkových divadelních her, na jejichž realizaci se herecky i režijně podílel.

Na počátku roku 1929 onemocněl rakovinou,^[7] 6. září téhož roku ve věku osmapadesáti let zesnul. Jeho oblibu u diváků potvrdil průběh posledního rozloučení (9. 9. 1929), které se proměnilo ve velkou lidovou manifestaci.^[8]

• Paleček a Zlatovláska (1920)
• Sirotek v Radhošti (1920)
• Čarovný závoj (1921)
• Honba na muže, aneb Všecky myšky za sebou (1922)
• Paleček na cestách (1928)
• Letem světem pro pohádky dětem (1928)

• 1919 F. X. Svoboda: Poslední muž, Kohout, režie František Uhlíř (v dalším nastudování ve vlastní režii z roku 1924 vystupoval ve stejné roli)
• 1919 V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk, Zvonek, režie Václav Jiřikovský
• 1919 Alfred de Musset: Se srdcem divno hrát, Blazio, režie Václav Jiřikovský
• 1920 F. Sokol-Tůma: Na šachtě, Domikát, režie Karel Černý
• 1920 A. Jirásek: Gero, Wulfhari, režie Karel Černý
• 1920 K. Čapek: Loupežník, Šefl, režie Karel Černý (ve stejné roli v dalším nastudování F. Paula z roku 1928)
• 1921 Plautus: Taškář, Sim, režie Václav Jiřikovský
• 1921 F. Sokol-Tůma: Gorali, Koždoň, režie Alexandr Kantor
• 1922 F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, Bartoloměj Pecka, režie Alexandr Kantor
• 1923 F. Sokol-Tůma: V záři milionů, Schmierglanz, režie Alexandr Kantor
• 1924 F. A. Schubert: Žně, Lebduška, režie Jiří Myron
• 1924 L. Stroupežnický: Naši furianti, Habršperk, režie Gustav Hilmar
• 1927 A. Jirásek: Lucerna, Klásek, režie Antonín Rýdl
• 1927 Molière: Lakomec, Harpagon, režie Alexandr Kantor
• 1929 G. Hauptmann: Bobří kožich, Krüger, režie František Paul

• 1919 G. B. Shaw: Pygmalion
• 1919 L. Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě
• 1919 J. J. Kolár: Pražský žid
• 1919 F. Sokol-Tůma: Staříček Holuša
• 1919 František Václav Krejčí: Povodeň
• 1920 F. F. Šamberk: Kulatý svět
• 1920 J. Vrchlický: Noc na Karlštejně
• 1920 J. K. Tyl: Jan Hus
• 1920 J. N. Štěpánek: Čech a Němec
• 1921 Josef Štolba: Zločin v horské boudě
• 1922 V. Hugo: Marie Tudorovna
• 1922 J. M. Synge: Rek západu
• 1922 J. K. Tyl: Děvče z předměstí
• 1922 Pierre de Beaumarchais: Figarova svatba
• 1922 J. Vrchlický: Rabínská moudrost
• 1923 H. Ibsen: Nepřítel lidu
• 1923 Josef Štolba: Na letním bytě
• 1923 Dario Niccodemi: Malá Scampolo
• 1924 V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů
• 1924 F. Schiller: Loupežníci
• 1924 J. K. Tyl: Jiříkovo vidění
• 1924 Eduard Marhula, Alexandr Kantor (libreto): Děvčátko z hájovny
• 1925 Simeon Karel Macháček: Ženichové
• 1925 Anna Zieglosserová: Cácorka
• 1926 Franz Arnold, Arnošt Bach: Španělská muška
• 1926 J. K. Tyl: Lesní panna
• 1927 Molière: Lakomec

• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 149, 314, 338, 345.
• Alexandr Kantor. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 3. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1995. 135 s. ISBN 80-85819-30-9. S. 64.
• Alexandr Kantor. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 432–433.
• Alexandr Kantor. In ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 18–33.
• Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S. 12, 37.
• MYRON, Jiří: Alexandr Kantor. In KNOTEK, Ladislav. Národní divadlo moravskoslezské 1919–1929. Moravská Ostrava : Spolek NDMS, 1929. 170 s. S. 82–86.
• Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 75.
• SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 100, 315.
• ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 48, 51, 60, 69, 73–75, 168, 177, 179, 180.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Kantor na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Kantor
• Alexandr Kantor v České divadelní encyklopedii
• Marie Mičková: Národní divadlo moravskoslezské v meziválečném období a protektorátu Čech a Moravy, FF MU 2009 (bakalářská práce)