Theodor Innitzer

rakouský kardinál a politik

Theodor Johann Innitzer (25. prosince 1875, Vejprty[1], Rakousko-Uhersko9. října 1955, Vídeň, Rakousko) byl vídeňský arcibiskup a rakouský kardinál římskokatolické církve českého původu.

Jeho Eminence
Theodor kardinál Innitzer
Arcidiecéze vídeňská
Arcidiecéze vídeňská
arcibiskup
vídeňský
CírkevŘímskokatolická církev
ArcidiecézeVídeňská
Jmenování19. září 1932
PředchůdceFriedrich Gustav Piffl, C.R.S.A.
NástupceFranz König
Titulární kostelS. Crisogono
Heslo„In caritate servire
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení25. července 1902
Biskupské svěcení16. října 1932
světitel Enrico Sibilia
1. spolusvětitel Ernst Karl Jakob Seydl
2. spolusvětitel Franz Kamprath
Kardinálská kreace13. března 1933
kreoval Pius XI.
TitulKardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narození25. prosince 1875
Místo narozeníVejprty Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí9. října 1955 (ve věku 79 let)
Místo úmrtíVídeň RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníKatedrála svatého Štěpána ve Vídni
Povolánívysokoškolský učitel, katolický kněz a katolický biskup
Alma materVídeňský kněžský seminář
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Mládí a církevní kariéra

editovat

Theodor Innitzer se narodil ve Vejprtech v Čechách na Kadaňsku v domě č. 362 v rodině zdejšího měšťana a prýmkaře (Posamentier) Wilhelma Innitzera a jeho manželky Marie, rozené Seidlové, dcery zdejšího důlního zaměstnance a měšťana z domu č. 242[2]. Po ukončení obecné a měšťanské školy se nakrátko stal učněm v textilní továrně, kde pracoval jeho otec. V letech 1890 až 1898 studoval na gymnáziu v Kadani.

Roku 1898 vstoupil do vídeňského kněžského semináře a roku 1902 byl vysvěcen na kněze. V roce 1906 získal Innitzer doktorát z teologie. V letech 19081911 působil na Vídeňské univerzitě, a v letech 19281929 byl jejím rektorem. Roku 1929 se Innitzer stal ministrem sociálních záležitostí v třetí vládě kancléře Johanna Schobera. V roce 1932 se stal vídeňským arcibiskupem a roku 1933 kardinálem.

Politická aktivita

editovat

Innitzer měl blízko k předním rakouským politikům, zejména k Engelbertu Dollfußovi a Kurtu Schuschniggovi, jejichž autoritativní austrofašistická vláda se odvolávala na sociální učení římskokatolické církve, jak je v té době formulovala např. encyklika Quadragesimo anno papeže Pia XI.. V r. 1933 Innitzer akceptoval nahrazení demokratického režimu autoritářským, i když se po občanské válce v únoru 1934 pokoušel u kancléře Dollfuße neúspěšně intervenovat za sociálně demokratické předáky, kteří byli odsouzeni k trestu smrti. Po atentátu na Dollfuße, spáchaném rakouskými nacisty, Innitzer vyjádřil lítost slovy: „Musel snášet bolestivá muka našeho Pána, obklopen nepřáteli.“ Innitzerovy kritiky nacismu si v následujících letech všímal i zahraniční tisk.

Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 ovšem Innitzer vyjádřil spokojenost, že anšlus proběhl hladce a obešel se bez ztrát na životech. Toto vyjádření bylo pochopeno jako souhlas s nastolením nacistického režimu. Spolu s ním vyjádřili souhlas s připojením k Německu i ostatní rakouští biskupové, výjimkou byl linecký biskup Johannes Maria Gföllner, který nepodepsal společný pastýřský list a poukázal na skutečnost, že anšlus je porušením vatikánsko-rakouského konkordátu. Kardinál Eugenio Pacelli, pozdější papež Pius XII., požádal Innitzera, aby o všem osobně podal zprávu do Vatikánu. Jakmile se Pacelli setkal s Innitzerem, dal mu najevo, že byl výrokem pobouřen. Oba kardinálové se dohodli, že Innitzer změní své původní prohlášení, což také udělal.

V dubnu téhož roku, na počest Hitlerových narozenin, vtrhlo několik nacistů, převážně příslušníků Hitlerjugend, do Innitzerova kardinálského sídla. Ačkoli Innitzer úpěnlivě prosil, aby nic neničili, bylo kardinálovo sídlo z velké části vypleněno.

Druhá světová válka a smrt

editovat

Během druhé světové války byl Innitzer kritický vůči antisemitské a rasistické politice nacistů proti vídeňským židům, a také proti Romům.

Theodor Innitzer zemřel roku 1955 ve věku 79 let ve Vídni.

Cena kardinála Innitzera

editovat

Arcidiecéze vídeňská každoročně uděluje Cenu kardinála Innitzera vědcům a učencům v oborech " životní dílo", "duchovní věda", "přírodní věda" a "publicistika".

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Innitzer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Arcibiskup vídeňský
Předchůdce:
Friedrich Gustav Piffl
19321955
Theodor Innitzer
Nástupce:
Franz König