Pocitový styl

Periody, etapy a hnutí západní klasické hudby
	Rané období;
	Středověk asi 500–1420;
	Ars antiqua asi 1170–1310;
	Ars nova asi 1310–1377;
	Ars subtilior asi 1360–1420;
	Renesance asi 1400–1600;
	Období pratica comune (melodicko-harmonická perioda);
	Baroko asi 1600–1750;
	Galantní styl asi 1720–1780;
	Pocitový styl asi 1740–1790;
	Klasicismus asi 1750–1820;
	Mannheimská škola asi 1740–1780;
	Sturm und Drang asi 1770–1780;
	Romantismus asi 1800–1909;
	Od konce 19. století do 20. a 21. století;
	Modernismus asi 1890–1980;
	Impresionismus asi 1890–1930;
	Postromantismus asi 1890–1930;
	Modernistický nacionalismus asi 1890–1990;
	Expresionismus asi 1900–1930;
	Druhá vídeňská škola asi 1900–1970;
	Neoklasicismus asi 1920–1950;
	Serialismus asi 1920–1980;
	Postmoderna asi od 1930;
	Neoromantismus asi od 1930;
	Současná hudba asi od 1950;
	Experimentalismus asi od 1950;
	Minimalismus asi od 1960;
	Postminimalismus asi od 1980;

Pocitový styl nebo citový styl (německy empfindsamer Stil) je označení pro hudební směr, který se objevil v baroku zhruba ve 20.-30. letech 18. století (v severním Německu až mezi lety 1740 a 1765). Svého vrcholu dosáhl citový styl v 70. letech 18. století (kdy se do něj promítly vztahy s hnutím Sturm und Drang), v době, kdy již lze hovořit o klasické hudbě.

Srovnání galantního stylu s pocitovým stylem

Pocitový styl lze chápat jako zintenzivnění galantního stylu. Galantní styl vznikl již v pozdním baroku jako odklon od přísného polyfonního stylu. Měl některé důležité atributy:

blízkost k ideálu belkanta (zpěvnost, přirozenost, srozumitelnost)
transparentní málohlasost, dominantní melodické linky
prosté, ale efektní harmonické plynutí
krátké, jednoduché melodické fráze, které se často opakovaly
elegantní melodika a zdobení.

Pocitový styl měl tyto znaky:

důraz na emoce a (po)city
časté změny afektů
některé hudebnědramatické paralely (František Benda, Gluckova reformovaná opera, části Mozartovy opery Idomeneo).

Skladatelé

Georg Philipp Telemann (1681–1767)
Domenico Scarlatti (1685–1757): ač vrstevník Bacha a Telemanna, tvoří most k rané klasice – zejména přes cembalo v předstupni k pozdější klavírní sonátě. Jeho radost z experimentování nazvala Barbara Zuber jako „Wilde Blumen am Zaun der Klassik“ (Plané květy v trní klasiky). Španělské taneční formy a lidová hudba se objevují také ve „feudálních“ sonátách.
Nicola Porpora (1686-1768)
Giuseppe Tartini (1692–1770)
Jean-Marie Leclair (1697–1764)
Johann Joachim Quantz (1697–1773, sepsal učebnici Versuch einer Anweisung die Flöte traversiere zu spielen/Pokus o návod ke hře na příčnou flétnu (1752)
Johann Adolf Hasse (1699–1783)
Giovanni Battista Sammartini (1700/01–1775)
Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736)
Carl Philipp Emanuel Bach (1714–1788): výstižným příkladem je jeho sonáta č. 6 (c-moll/Es-dur, Wq. 63/5, H. 74 a Wq. 63/6, H. 75), kterou zapsal do své učebnice Pokus o skutečné umění hry na klavír (1753)
Georg Christoph Wagenseil (1715–1777)
Jan Václav Stamic (1717–1757)
Leopold Mozart (1719–1787), napsal Základ hry na housle / Gründliche Violinschule (1756)
Johann Christian Bach (1735–1782), ovlivnil mladého Mozarta (Londýn 1764)
Carl Ditters von Dittersdorf (1739–1799)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku empfindsamer Stil na německé Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Zeitleiste der Skladatelé (Barock/Klassik)

Periody, etapy a hnutí západní klasické hudby
Rané období
Středověk asi 500–1420
Ars antiqua asi 1170–1310
Ars nova asi 1310–1377
Ars subtilior asi 1360–1420
Renesance asi 1400–1600
Období pratica comune (melodicko-harmonická perioda)
Baroko asi 1600–1750
Galantní styl asi 1720–1780
Pocitový styl asi 1740–1790
Klasicismus asi 1750–1820
Mannheimská škola asi 1740–1780
Sturm und Drang asi 1770–1780
Romantismus asi 1800–1909
Od konce 19. století do 20. a 21. století
Modernismus asi 1890–1980
Impresionismus asi 1890–1930
Postromantismus asi 1890–1930
Modernistický nacionalismus asi 1890–1990
Expresionismus asi 1900–1930
Druhá vídeňská škola asi 1900–1970
Neoklasicismus asi 1920–1950
Serialismus asi 1920–1980
Postmoderna asi od 1930
Neoromantismus asi od 1930
Současná hudba asi od 1950
Experimentalismus asi od 1950
Minimalismus asi od 1960
Postminimalismus asi od 1980