Karl Ditters von Dittersdorf

rakouský houslista a hudební skladatel

Karl Ditters von Dittersdorf[1] (nebo také Carl Ditters von Dittersdorf[2]; 2. listopadu 1739 Vídeň24. října 1799 Nový Dvůr u Lipovky[3]) byl rakouský klasicistní hudební skladatel a houslista. Polovinu svého života prožil ve Slezsku.

Karl Ditters von Dittersdorf
Narození2. listopadu 1739
Vídeň
Úmrtí24. října 1799 (ve věku 59 let)
Nový Dvůr u Lipovky
Místo pohřbeníHřbitov
Povoláníhudební skladatel, dirigent, kapelník, houslista, hudebník a zpěvák
OceněníŘád zlaté ostruhy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v rodině zámožného dvorního divadelního krejčího. Základní a hudební vzdělání mu poskytl jeho otec, další pak jeho zaměstnavatel – princ Josef Friedrich von Sachsen–Hildburghausen.[4] Karl Ditters, zaměstnaný od dvanácti let jako páže, se naučil několik světových jazyků a stal se obdivovaným houslistou. Své hudební vzdělání si doplňoval studiem kompozice a pokoušel se o první vlastní skladby. [5] Poté, co jeho pán v roce 1761 odjel z Vídně, aby se staral o dědictví po otci, propustil Ditterse a ten ve 22 letech nastoupil ke dvornímu orchestru. Tam poznal dvorního skladatele Glucka a jako houslový virtuos s ním absolvoval koncertní cestu po Itálii. V roce 1765 se však neshodl s intendantem orchestru, hrabětem Šporkem, o honorář a nastoupil po Michaelu Haydnovi jako kapelník orchestru u biskupa Patačiče ve Velkém Varadíně (Oradea).[4] [5]

Po rozpuštění orchestru se v Opavě seznámil s knížetem, vratislavským biskupem a zednářem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. V roce 1769 Ditters vstoupil do jeho služeb a nový mecenáš mu zařídil řadu poct, které vyvrcholily získáním šlechtického titulu v roce 1773. Postupně zastával mnoho úřednických funkcí (byl hejtmanem Frývaldova, Zlatých Hor, vrchním výběrčím daní, biskupským radou, viceprezidentem zemského soudu). [4] Pobýval v Javorníku zprvu na zámku Jánský Vrch, letním sídle vratislavských biskupů. Především se však věnoval hudbě: komponoval, sestavil zámecký orchestr, pro který angažoval na Moravě a ve Slezsku výborné hudebníky a zpěváky. Přesvědčil biskupa, aby na zámku zřídil divadlo, kde se hrály jeho opery k různým příležitostem. Zámek se stal jeho zásluhou centrem vynikající hudby, známým v celé střední Evropě. [4] Jeho skladby byly uváděny i na vídeňském dvoře. Za své zásluhy byl Ditters biskupem dobře odměňován, což mu umožnilo pořídit si vlastní dům a oženit se. Se svou manželkou, o dvacet let mladší zpěvačkou Nikolinou Trinkovou, měl deset dětí. [5]V Javorníku strávil 29 let.

V roce 1785 byla ale na biskupství uvalena nucená správa a Ditters se s novým správcem nepohodl. Po biskupově smrti roku 1795 musel v nouzi Jesenicko v nemilosti opustit, obviňován z korupce. Zhoršilo se mu zdraví, nemohl chodit a měl velké bolesti. Nákladné léčení ho připravilo o poslední úspory, musel prodat i dům v Javorníku. Přijal proto v květnu roku 1798 pozvání hraběte Ignáce Stillfrieda na zámek Červená Lhota, kde strávil se svou rodinou zbytek života[6] (nebydlel však přímo na zámku, ale v usedlosti Nový Dvůr, která patřila ke lhoteckému panství). Stále ještě komponoval. Těžce nemocný a téměř slepý diktoval své paměti (vyšly posmrtně). [5]

Zemřel v Novém Dvoře 24. 10. 1799 a 26. 10. 1799 byl pochován na hřbitově v jihočeské Deštné.

 
Informační tabule na hřbitově v Deštné

Každoročně je v Javorníku v měsíci září na jeho počest pořádán Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu. [7] Olomoucký dramatik Jan Sulovský napsal o Dittersovi divadelní hru Muzikant z Jánského vrchu. Premiéru měla 5. listopadu 2009 v Muzeu umění v Olomouci, představili se v ní herci Moravského divadla Olomouc. [8]

V bývalém domě Karla Ditterse v Javorníku bylo v roce 1994 zřízeno muzeum, ve kterém jedna z expozic je věnována také životu a dílu tohoto skladatele.[9]

Dílo (výběr)

editovat
 
pamětní deska Karla Ditterse u vchodu do vodní tvrze v Jeseníku

Ve své době patřil Carl Ditters k známým a oblíbeným skladatelům, i když podle odborníků jeho hudba nedosahovala úrovně současníků Mozarta nebo Glucka. Mnohdy se jeho hudební nápady příliš přizpůsobovaly vkusu posluchačů. Přesto má své jméno v dějinách hudby a jeho skladby se znovu objevují na repertoáru hudebních těles i sólistů. Patří sem například oratorium Ester (1773), dvanáct symfonií podle Ovidiových Metamorfóz, symfonie D dur, koncert G dur pro housle a orchestr nebo smyčcový kvartet Es dur a další. Pro vznik a vývoj německé komické opery měly význam jeho singspiely, jako Lékař a lékárník nebo Červená Karkulka, které ho proslavily koncem osmdesátých let. Carl Ditters von Dittersdorf byl pilný skladatel. Zanechal po sobě více než 40 oper a singspielů, oratoria, kantáty, na 120 symfonií, 35 koncertů, divertimenta, serenády, sonáty, smyčcové koncerty. [4]

Instrumentální koncerty

editovat
  • Koncert pro milostný hoboj
  • Koncert pro harfu A dur
 
dům Karla Ditterse v Javorníku

Symfonie

editovat
  • Sinfonia concertante pro housle violu, kontrabas a orchestr Es Dur
  • Symfonie F Dur
  • Symfonie d Moll
  • Symfonie g Moll
  • 6 symfonií podle Ovidiových Metamorfóz

Komorní hudba

editovat
  • 6 smyčcových trií
  • 6 smyčcových kvartetů
  • 12 smyčcových kvintet
  • 136 klavírních skladeb
  • Duo pro violu a kontrabas Es dur
  • Divertimento pro dvoje housle a violoncello Es dur
  • Divertimento pro housle, violu a violoncello D dur
 
nápis na hrobě Karla Ditterse v Deštné
  • Arcifanfano, 1774
  • Doktor und Apotheker, 1786
  • Die Liebe im Narrenhause, 1787
  • Das rote Käppchen, 1788
  • Die Hochzeit des Figaro, 1789
  • Don Quixote der Zweyte, 1795
  • Gott Mars und der Hauptmann von Bärenzahn, 1795
  • Die lustigen Weiber von Windsor, 1796
  • Der Mädchenmarkt, 1797
  • Die Opera Buffa, 1798

Oratoria

editovat
  • Isacco figura del Redentore
  • Davide penitente
  • La Liberatrice del Popolo Giudaico nella Persia, o sia l’Esther
  • Giob
 
zámek Jánský vrch v Javorníku

Chrámová hudba

editovat
  • Missa C dur
  • Missa a 4 voices
  • Missa gratiosa C dur
  • Missa D dur
  • 12 dalších mší
  • "Requiem" c moll
  • 11 offertorií
  • Antiphony se sborem, orchestrem a varhanami
  • 8 litanií
  • 12 ariae ex canticis Salomonis (Augusta, 1795)
  • 170 dalších chrámových děl: arie, graduále, moteta atd.

Vyznamenání

editovat

Reference

editovat
  1. HILLENBRAND, Markus. Karl Ditters von Dittersdorf (1739-1799) [online]. www.klassika.info [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. 
  2. BIRKNER, Günter. Ditters von Dittersdorf (seit 1773), Carl [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. 
  3. https://digi.ceskearchivy.cz/3138/48/959/2401/138/0
  4. a b c d e CODR, Milan; ŘEŽÁBEK, Jan. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Karel Ditters z Dittersdorfu, s. 94–97. 
  5. a b c d Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22. 
  6. UNVERRICHT, Hubert. Ditters von Dittersdorf, Carl [online]. kulturportal-west-ost.eu [cit. 2016-05-06]. Dostupné online. 
  7. uvod. www.festivalditters.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-03. 
  8. Muzikant z Jánského vrchu. Vltava [online]. 2009-11-05 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  9. JAVORNÍK, Město. Město Javorník. www.mestojavornik.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-30. 

Literatura

editovat
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 122. 
  • PEČMAN, Rudolf. Tschechische Musikforscher über Carl Ditters von Dittersdorf. In: UNVERRICHT, Hubert. Carl Ditters von Dittersdorf : Leben, Umwelt, Werk. Internationale Fachkonferenz in der Katholischen Universität Eichstätt. Tutzing: Hans Schneider, 1997. ISBN 3-7952-0896-3. S. 15–21. (německy)
  • UDOLPH, Ludger. Karl von Dittersdorfs Lebensbeschreibungen: seinem Sohne in die Feder diktiert. München: Langen Müller, 1999. ISBN 3-7844-2730-8. (německy) 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 225–226. 
  • DITTERS VON DITTERSDORF, Karl. Vzpomínky hudebníka 18. století. Překlad Podle vydání "Lebensbeschreibung" z roku 1908, vydaného Reclams Verlag, Berlín, přeložil a upravil Václav Bělohlavý. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1959. 231 s. 

Externí odkazy

editovat

Audio & Media

editovat
  • Highlights from Ovid Symphony N. 2 By Karl Ditters Von Dittersdorf (1739–1799).

  Carl Ditters von Dittersdorf: Ovid Symphony, N. 2: Introduction and 1st Movement: Adagio non molto-Allegro. Arrival of Phaeton at the Golden Palace of his father the god Sun. Porticodoro / SmartCGArt Media Productions - Classical Orchestra.

  • Highlights from Ovid Symphony N. 1 By Karl Ditters Von Dittersdorf (1739–1799).

  Carl Ditters von Dittersdorf: Ovid Symphony, N. 1: Final Part of the 3rd Movement: Menuetto con garbo. Description of The Age of Bronze. Porticodoro / SmartCGArt Media Productions - Classical Orchestra.

  • Sonate A-Dur By Karl Ditters Von Dittersdorf (1739–1799). Published by Doblinger Music Publishers (DB.DM-01196)

  Dittersdorf 1st Movement from the "Sonata in A Major" (Sonate A-Dur). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano with a Roland RD-700 keyboard midi controller.

  Dittersdorf 2nd Movement from the "Sonata in A Major" (Sonate A-Dur). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano with a Roland RD-700 keyboard midi controller.

  Dittersdorf 3rd Movement from the "Sonata in A Major" (Sonate A-Dur). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano with a Roland RD-700 keyboard midi controller.

  • "Ouverture" from the "Hocus Pocus" comic opera (1790)

  Dittersdorf "Ouverture" from the "Hocus Pocus" comic opera (1790). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano.