Wikipedie

Makedonci

Tento článek je o jihoslovanském národu. O helénském národu pojednává článek Starověcí Makedonci.

Makedonci (makedonsky Македонци, také makedonští Slované, Slavomakedonci[15]) jsou jihoslovanský národ, představující 64,18 % obyvatelstva Severní Makedonie (1 300 000), menšiny žijí v Srbsku, Černé Hoře, Albánii aj., celkem 1 700 000. Jazykem je makedonština, písmo cyrilice, věřící jsou většinou pravoslavní, ale i muslimové (Torbešové).

Makedonci
Македонци
Makedonci na Balkáně
Makedonci na Balkáně
Populace
cca 2–2.5 mil.[1]
Země s významnou populací
Severní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie 1 297 981[2]
AustrálieAustrálie Austrálie83 978–200 000[3][4]
ItálieItálie Itálie92 847 (2009)[5]
NěmeckoNěmecko Německo62 295–85 000[4][6]
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko61 304–63 000[4][7]
USAUSA USA57 200–200 000[4][8]
BrazílieBrazílie Brazílie45 000[1]
KanadaKanada Kanada37 055–200 000[9][10]
TureckoTurecko Turecko31 518 (sčítání 2001)[11]
Jazyk(y)
makedonština
Náboženství
Převážně pravoslaví
(Makedonská pravoslavná církev), menšina Islám (Makedonští Muslimové)
Příbuzné národy
ostatní jižní Slované, zejména Bulhaři[12][13][14]

Předky Makedonců byly slovanské kmeny, zejména Berziti, které přišly na území Makedonie během 6. a 7. století a smísily se s původními makedonskými obyvateli, jako byli Řekové a thrácké a ilyrské kmeny.[16][17] V rámci balkánských válek řecká propaganda uplatňovala nárok na slovanskou část Makedonie také tvrzením, že makedonští Slované jsou ve skutečnosti poslovanštění Řekové, resp. původní Makedonci z dob před příchodem Slovanů na Balkán.[18] Kontinuitu dnešního slovanského makedonského národa se starověkými Makedonci paradoxně zdůrazňuje i slavomakedonský národní romantismus a protiřecká nacionalistická propaganda, podle níž si Makedonci podrobili Ilyry, Panony a Thráky a poté helénské osady a porazili a podrobili si Řeky. Toto pojetí posilovala zejména vláda nacionalistické pravice Nikoly Gruevského v letech 2006–2016. Sociální demokraté premiéra Zorana Zaeva, kteří nastoupil k moci v září 2017, slíbili revizi učebnic.[19]

Osobnosti

editovat

Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý na Bulharech a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatel Ďordi Pulevski. Mužem, který tuto myšlenku rozvinul a prokázal z hlediska etnografického, byl Krste Misirkov. Makedonská národní identita má však epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionáři Goce Delčevem, Janem Sandanskim, Dame Gruevem, Pitu Gulim či Dimitarem Vlahovem. O těchto revolucionářích se také zpívá v dnešní makedonské hymně (hudba Todor Skalovski, text Vlado Maleski) a jsou považováni za zakladatele národa. To však vyvolává třenice s Bulhary, kteří tyto politiky považují za Bulhary. Oni sami se označovali za Makedonce (jejich organizace nesla název Vnitřní makedonská revoluční organizace), ovšem spory se vedou o to, zda to mínili v etnickém smyslu a zda opravdu chtěli založit nový, na Bulharech nezávislý národ.

K prvním autorům makedonské literatury je počítán Kiril Pejčinovič. Za zakladatele moderní makedonské literatury ve 20. století je označován Kočo Racin, mj. též titovský partyzán. Nejvýznamnějším spisovatelem byl Blaže Koneski, který též významně přispěl ke kodifikaci spisovné makedonštiny. Významnou postavou je též prozaik a historik Ďordi Abadžijev či básník Mateja Matevski, dále Kole Nedelkovski, Venko Markovski, Gane Todorovski nebo Petre Mito Andreevski.

Nejslavnějším makedonským umělcem byl tragicky zahynulý zpěvák Toše Proeski. Úspěšnou byla rovněž romská hudebnice Esma Redžepovová a úspěšná je také zpěvačka Kaliopi. Nejúspěšnějším sochařem je brutalista Dušan Džamonja. Zlatého lva z Benátek a nominaci na Oscara má režisér Milčo Mančevski.

V éře titovské Jugoslávie byli významnou postavou makedonské politiky Lazar Koliševski a Metodija Andonov-Čento. Prezidenty samostatné Makedonie byli Kiro Gligorov, Boris Trajkovski, Branko Crvenkovski a Ďorge Ivanov. Premiéry Nikola Kljusev, Branko Crvenkovski, Ljubčo Georgievski, Hari Kostov, Vlado Bučkovski a Nikola Gruevski. Srgjan Kerim byl předsedou Valného shromáždění OSN.

Nejúspěšnějším makedonským fotbalistou je vítěz Zlaté kopačky Darko Pančev a vítěz Ligy mistrů Goran Pandev, trenérem Miljan Miljanić. Nejúspěšnějším házenkářem je Kiril Lazarov, basketbalistou Pero Antić.

Galerie osobností

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b NASEVSKI, Boško; ANGELOVA, DORA. GEROVSKA, DRAGICA. Македонски Иселенички Алманах '95. Skopje: Матица на Иселениците на Македонија, 1995. S. 52–53. 
  2. ↑ 2002 census June 2004/http://www.stat.gov.mk/english/glavna_eng.asp?br=18 Archivováno 21. 6. 2004 na Wayback Machine..
  3. ↑ 2006 Census[nedostupný zdroj].
  4. ↑ a b c d Republic of Macedonia MFA estimate Archivováno 26. 6. 2008 na Wayback Machine..
  5. ↑ Foreign Citizens in Italy, 2009.
  6. ↑ 2006 figures Archivováno 19. 5. 2011 na Wayback Machine..
  7. ↑ 2005 Figures Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine..
  8. ↑ 2009 Community Survey Archivováno 5. 1. 2012 na Wayback Machine..
  9. ↑ My Info Agent [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18 January 2012. 
  10. ↑ 2006 census Archivováno 25. 12. 2018 na Wayback Machine..
  11. ↑ 2001 census Archivováno 15. 2. 2009 na Wayback Machine..
  12. ↑ "Eastern Europe and the Commonwealth of Independent States", p. 517 The Macedonians are a Southern Slav people, closely related to Bulgarians.
  13. ↑ "Ethnic groups worldwide: a ready reference handbook", p. 54 Macedonians are a Slavic people closely related to the neighboring Bulgarians.
  14. ↑ DAY, Alan John; EAST, Roger; THOMAS, Richard. Political and economic dictionary of Eastern Europe. [s.l.]: Routledge, 2002. Dostupné online. ISBN 9780203403747. S. 96. 
  15. ↑ Konstantions Tsivos: Makedonská otázka v souvislosti s řeckou občanskou válkou - Slavomakedonci jako součást řecké emigrace v Československu, In: Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History. Praha : Historický ústav AV ČR 95, č. 3, (2009), s. 319-336.
  16. ↑ Macedonia :: History. -- Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2007-08-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Coon, Carleton Stevens. The Races of Europe. [s.l.]: Greenwood Press Reprint ISBN 0-8371-6328-5. , Chapter XII, section 15[1] Archivováno 14. 6. 2006 na Wayback Machine.
  18. ↑ TROUD, Gilles. Etnički sukobi u Titovoj Jugoslaviji. Sremski Karlovci: Izdavačka Knjižarica Zorana Stojadinovića, 2010. 324 s. ISBN 978-86-7543-209-8. Kapitola Mlada republika Makedonija ₋ Traganje za identitetom, s. 92. (srbština) 
  19. ↑ Makedonci řeší problém. Budou muset "změnit" dějiny, Týden.cz, 15. 6. 2018

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Makedonci&oldid=23958138“