Břetislav Kafka

Pocházel z kovářské rodiny; jeho děd byl čtyřicet let panským kovářem šlechtického rodu Schaumburgů z Lippe v Ratibořicích^[3], jeho otec Rudolf byl v celém okolí uznávaný kovář, který v mládí sloužil jako podkovář v rakouské armádě. V armádě sloužil jako kovář a podkovář i během první světové války, kde však onemocněl prudkým zápalem plic, pročež byl propuštěn domů jako válečný invalida.^[3] Břetislav měl celkem osm sourozenců, z nichž dva zemřeli v útlém věku.^[3] Rodina Kafkových byla velmi silně nábožensky založena, což velmi výrazným způsobem formovalo jeho osobnost, stejně jako prostředí, kde prožil většinu svého života – kraj pod Krkonošemi a Orlickými horami byl po staletí pověstný četnými „mudrlanty a duchaři“, dařilo se v něm spiritismu, a Kafka se tak stal, podle tvrzení v knize Svítání v duši Břetislava Kafky, jedním z předních představitelů tamějších duchovních proudů.^[3]

Základní školu absolvoval ve svém rodišti Červeném Kostelci.^[4] Ve čtrnácti letech byl dán do učení na kovářství u svého otce, po dvou letech byl kvůli svým slabým tělesným dispozicím dán do učení na řezbáře.^[5] Po vyučení krátce pracoval v Hradci Králové, poté dostal nabídku nastoupit u akademického sochaře F. V. Buka v Praze, kde pobyl asi půl roku. Brzy na to začal studovat sochařskou školu v Hořicích, kde se naučil sekat do kamene, i když musel pro nedostatek financí nastoupit jako tzv. volontér (dobrovolný nehonorovaný pracovník, připravující se na profesi kameníka. Asi po roce a půl byl pozván, aby vytesal hlavy kamenných chrličů při stavbě Těšnovské přehrady.^[4]

Pro sochařskou, řezbářskou a loutkářskou tvorbu a pozlacování Břetislav Kafka roku 1918 vybudoval prostorné ateliéry, které byly vybaveny vším potřebným pro monumentální sochy, oltáře, jejich dekoraci, loutky i pro restaurovaná díla, která byla poničena věkem nebo vandalismem.^[6] Spolu se svým bratrem Vojtěchem Kafkou a žáky, k nimž patřili Valerián Vavro a Karla Vobišová-Žáková, vytvořil stovky plastik, zejména chrámových soch Krista, Panny Marie či světců, reliéfů i drobných plastik k vybavení oltářů i kazatelen. Jsou provedeny v realistickém stylu či ve stylu pozdního nazarénství. Hlavní práceː

• Pomník legionáře v Červeném Kostelci
• Socha sv. Václava před kostelem v Hronově
• Sochy sv. Václava a Ludmily před kostelem v Červeném Kostelci
• Sochy Panny Marie a Ježíše Krista v kostele sv. Jana Křtitele ve Rtyni v Podkrkonoší
• Sochy sv. Cyrila a Metoděje v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně (1934)
• Dřevěná plastika Kristus na kříži v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích (1930)

Kafkovy ateliéry jsou dosud architektonicky krásnou stavbou uprostřed města, ale i funkčním centrem umělecké práce. Spolu s vilou a zahradou tvoří celek, který svou krásou a zajímavostí tvarů zdobí centrum města a neoddělitelně k němu patří.^[6] Červenokostelecká vila a ateliér Břetislava Kafky v ulici Koubovka čp. 716 a 587 jsou od ledna 2018 chráněny jako kulturní památky. Vila byla 11. června 2020 po rekonstrukci slavnostně otevřena. Je zde umístěna první část centra denních a terénních služeb sv. P. Pia v Červeném Kostelci.^[7]

Břetislav Kafka ve své knize Parapsychologie tvrdí, že je uznáván jako jeden ze spoluzakladatelů parapsychologie (dříve zvané psychotronika) a že svými experimenty dokázal, že duševní vlastnosti a schopnosti člověka jsou mnohem vyšší, než si do té doby kdokoli dokázal představit.^[4]

V knize Svítání v duši Břetislava Kafky je uvedeno, že ředitel místní školy objevil jeho „hypnotizérské schopnosti“, když byl přítomen tomu, jak Kafka nevědomky zhypnotizoval své dva kolegy ze stavby.^[4] Po základním školení v těchto fenoménech začal Kafka provádět pokusy v oboru sugesce a telepatie, zajímal se též o přírodní léčitelství.^[4] První experimenty s hypnózou praktikoval se subjekty, které získal mezi dělníky, a také veřejně v Hankově domě, kde hrával divadlo.^[5]

Kafka byl úspěšným léčitelem a díky tomu se stával velmi populárním a oblíbeným v širém okolí. Své pacienty léčil, dle svého křesťanského přesvědčení, bezplatně.^[4] Postupy, kterými se jako úspěšný léčitel zabýval, byly založeny především na hypnotických, sugestivních a autosugestivních metodách. Důležitými komponenty však byly také recepty zdravé výživy, bylinky a často využíval též tělesný magnetismus.^[8]

• Nové základy experimentální psychologie (první vydání v roce 1925), 15 vydání v češtině, překlady do dalších jazyků^[9]
• Kultura rozumu a vůle: člověk zítřka
• Parapsychologie (vydáno v roce 1992)^[10]

V rámci regionální konference Kladské pomezí – krajina příběhů dne 2. května 2016 byla Městská knihovna Červený Kostelec slavnostně přejmenována na Knihovnu Břetislava Kafky Červený Kostelec.^[11]

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Břetislav Kafka na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Břetislav Kafka
• Sochařské dílo