Ódin

Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a Vé) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život (snad údajně i duši, která má být nesmrtelná). Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy a za své levé oko dosáhl při pití z Mímiho pramene (či Mímiho studny) „moudrosti věků“. Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub, laskavec, sturač a jilm.

Ódinovi je připisována spousta magických artefaktů. Patří mu oštěp Gungnir, který nikdy nemine cíl a má na hrotu runy zaručující právo. Jím vykonal první vraždu, která spustila válku s Vany. Dále to je kouzelný prsten Draupnir, z něhož se každou devátou noc objeví dalších osm prstenů, osminohý kůň Sleipnir, vlci Geri a Freki, krkavci Hugin a Munin, kteří každou noc létají nad zemí a přinášejí Ódinovi zprávy. Jeho dnem je středa; ve staré angličtině se tento den nazýval Wódnesdæg (Ódinův den), z čehož pochází dnešní Wednesday.

Shromažďuje bojovníky ochotné bojovat s ním při Ragnaröku a žít ve Valhalle. To umožňuje buď padnutí v bitvě nebo rituální poranění kopím, tzv. Ódinovo znamení. Ódin má tři sídla v Ásgardu. Prvním z nich je Gladsheim, rozlehlá hala, kde předsedal soudům. Jeho trůn Hlidskjalf stojí ve Valaskjálfu postaveném z pevného stříbra, což je druhá z jeho síní v Ásgardu, z něhož je vidět do všech devíti světů. Třetí je Valhalla, hala padlých, kde Ódin přijímá duše padlých válečníků. Jako vůdce armády mrtvých válečníků způsobuje noční bouře. Společně s Thórem a Týrem patří k nejdůležitějším severským (a vůbec germánským) bohům. Ve svatyni v Uppsale na území dnešního Švédska stála jeho socha společně s Thórem a Freyem.

Ódin měl dle severské mytologie několik žen a je otcem mnoha dětí. Se svou první ženou Frigg měl nejlaskavějšího syna Baldra a slepého Höda. S bohyní Fjörgyn měl dalšího syna, mocného Thóra.

• (jen některé dostupné obrázky)
•  
  Zlatý brakteát z dánského Funenu zřejmě zobrazuje Ódina. Bylo nalezeno až šest set podobných, patrně sloužily jako odznaky hodnosti od germánského vůdce předním bojovníkům, ale není ani vyloučena ani funkce ochranného amuletu^[3].
•  
  Sedící postavička z Lejre s dvěma havrany z jiného úhlu pohledu, nyní umístěná v Roskildském museu v Dánsku
•  
  Ódin se svými syny, ilustrace anglického rukopisu z 12. století
•  
  Tängelgardský kámen – Ódin na Sleipnirovi, valknuty ve formě triquetry jsou vyobrazeny pod koněm
•  
  Pravděpodobné vyobrazení Ódina spolu s Thórem a Freyem(?) na tapiserii z 12. století
•  
  Jezdec s kopím a dvěma havrany, nákres z motivu z přilby vendelské éry
•  
  Nánosník Svatováclavské přilby pocházející ze Skandinávie zobrazuje Krista přivázaného ke kříži.

Podle názoru některých historiků, např. Petra Sommera nebo PhDr. Anežky Merhautové se vyobrazení boha Ódina nachází na Svatováclavské přilbě – Anežka Merhautová po své analýze Svatováclavské helmy (jejíž výsledky publikovala roku 1992^[4]) určila vznik helmy do 10. století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením boha Ódina připoutaného ke stromu Yggdrasil, které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.^[5] Dle mytologie Ódin obětoval sám sebe, když byl po devět dní a nocí zavěšen na kmeni stromu Yggdrasil a probodnutý kopím Gungnirem, aby tak získal tajemství run, symbolu moudrosti.

•  
  Ódin, Heimdall a Sleipnir na titulní straně Starší Eddy z 18. století
•  
  Ilustrace Ódina ve Starší Eddě z 18. století
•  
  Ódin na svém oři Sleipnim, ilustrace ve Starší Eddě z 18. století
•  
  Romantické vyobrazení Ódina s jeho magickým kopím, havrany a vlky (Carl Emil Doepler (1824–1905)
•  
  Ódin v Manuálu mytologie (ilustrace Alexandra Murraye, publikováno 1865)
•  
  Romantické zpodobnění Ódina, Georg von Rosen, 1886
•  
  Odhin (Johannes Gehrts, 1901)
•  
  Ódin s Gunnlöd (Johannes Gehrts, 1901)
•  
  Ódinovo sebeobětování (ilustrace W.G. Collingwood, 1908)
•  
  Ódinova poslední slova Baldrovi (ilustrace W.G. Collingwood, 1908)
•  
  Ódin na oři Sleipnim (ilustrace W.G. Collingwood, 1908)
•  
  Ódin v síni Völsungů (Carl Emil Doepler)
•  
  Ódin a Freya (Carl Emil Doepler)
•  
  Ódin a Frigg (Harry George Theaker, 1920)
•  
  Bronzová socha Ódina od Rudolfa Maisona (1854–1904)
•  
  Socha Ódina (H. E. Freund, 1825–1827)

Jména zmiňované v Snorriho mladší Eddě jsou zvýrazněna.

Podle vlastností:

Podle zápisu:

• Óðinn*
• Odin
• Odinn
• Othin
• Wodan
• Wothan
• Wuodan
• Wuothan

V románu autora Neila Gaimana Američtí bohové je jednou z hlavních postav pan Středa, což je ve skutečnosti bůh Odin, který snaží ostatní bohy přesvědčit, aby se sjednotili a stanuli proti moderním idolům.

• Bůh Otec
• Veles – obdobný bůh ve slovanské mytologii

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Ódin na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo Ódin ve Wikislovníku