Co kdybyste zjistily, že matka, kterou milujete, skrývala celý život hrozivé tajemství a vy ho objevíte až po její smrti? Jak byste se s tím dokázaly Co kdybyste zjistily, že matka, kterou milujete, skrývala celý život hrozivé tajemství a vy ho objevíte až po její smrti? Jak byste se s tím dokázaly srovnat, když už není koho se zeptat, protože si matka kvůli tomu tajemství i po desítkách let rozhodne vzít život? Co kdybyste se vydaly hledat pravdu a nějakým zázrakem se propadly v čase do doby před tím hrozným činem? Změnily byste historii? I kdyby to mělo znamenat, že vy už nebudete existovat? A co když napravíte život své rodiny, ale zničíte životy jiným lidem?
Tohle je vyloženě dámské čtivo, ženský román mixnutý troškou detektivky, spoustou cestování v čase a Horečkou sobotní noci - a já se nemohla odtrhnout. Je to dobře vystavěné, dobře napsané a i ten konec je nakonec snesitelný (byla jsem opravdu zvědavá, jak z toho autorka vybruslí). Dokonce to člověka i donutí se zamyslet, což u tohoto typu četby vlastně ani neočekávám - takže takový bonus navíc.
Na plný počet hvězdiček to není, ale ty čtyři jsou hodně lepší čtyři hvězdičky a asi se mrknu, co dalšího autorka napsala, protože jestli jsou i ostatní její knihy podobné, tak si je chci přečíst.
Kontext: Už dlouho se mi nestalo, aby kvůli knížce byl oběd o dvě hodiny později (protože to prostě nutně potřebuji dočíst) - ještě že mám tak tolerantní drahou polovičku a děti byly ještě u babičky :-)
První věta: "Dívám se do matčiny tváře poprvé od noci, kdy zemřela, a cítím, jak mě to proměňuje."
Poslední věta: "Políbí mě a potom zašeptá: „Děkuju ti. Děkuju, že jsi byla tak statečná.“ "...more
Rychlovka na jedno, dvě začtení. Princip richhikingu není nezajímavý, kdyby to byl klasický cestopis, tak by mi to sedlo asi líp. Ta potřeba autora siRychlovka na jedno, dvě začtení. Princip richhikingu není nezajímavý, kdyby to byl klasický cestopis, tak by mi to sedlo asi líp. Ta potřeba autora si to nějak omluvit a zatáhnout do toho potřebu měnit svět, filantropii atd. mi přišla jako moc velké tlačení na pilu.
Během cesty se tak do knihy dostane několik "přednášek" o vnitřní síle, špatném konceptu vzdělávání, pokoře a vděčnosti, vážení si sebe sama atd. - což samo o sobě není špatně, ale knížka je pak trochu kočkopes (je to cestopis? knížka o osobním rozvoji? souhrn TED talks?) a autor to nedokáže ukočírovat. Kdo tím vším není úplně nepolíbený, tak se vlastně nic nového nedozví, tudíž evidentně nejsem cílovou skupinou.
Nečetlo se to špatně, rychle to utíká a je to vyloženě oddechovka - nic nad čím budete hluboce přemýšlet, ale taky to není vyloženě hloupé. Takže za mě průměrné tři hvězdičky - ale pokud stále hledáte sami sebe (a nenalézáte) a je vám pod třicet, tak si možná hvězdičku přidejte.
Kontext: Původně jsem chtěla začít číst Příběhy vašeho života, ale pak jsem na eReading narazila v akci na tuhle knížku a dopadlo to jinak.
První věta: " "Chci poznat pravdu." "
Poslední věta: "Protože jediný moment, na kterém skutečně záleží, je teď."...more
Knížky o knížkách mám jako každý knihomol ráda, když jsou opravdu chytré, tak je to potěšení číst a většinou to skončí prodloužením To read listu. To Knížky o knížkách mám jako každý knihomol ráda, když jsou opravdu chytré, tak je to potěšení číst a většinou to skončí prodloužením To read listu. To bohužel není případ této knihy - tak se jen tak tváří, ale v reálu je to sladký, za vlasy přitažený příběh jak vystřižený z Harlekýnek, a ty knížky jsou jen tak na okraj a vlastně vůbec nejsou důležité. Kdyby si Sára otevřela v Broken Wheels pekárnu nebo cokoliv jiného, tak by to na děj zase až takový vliv nemělo (jen by odpadly ty rádoby vtipné historky s Proustem atd.)
Evidentně je to psané pro jinou cílovou skupinu - spíš mi to přišlo jako young adult pro bookloverky nostalgicky střihnuté ozovským "There´s no place like home!" Na dovolenou se to ještě dá, člověk u toho opravdu nemusí vůbec přemýšlet, ale i tam se dá najít vhodnější čtení (viz Bábovky). Takže za mě je tohle kniha, kterou si klidně můžete odpustit.
Kontext: Přečteno na dovolené - byla to e-výpůjčka z knihovny.
První věta: "Milá Sáro, doufám, že Ti Staromódní dívka od Louisy May Alcottové udělá radost."
Poslední věta: "Vdá se za Broken Wheel. A budou spolu žít šťastně až do smrti."...more
O téhle knížce jsem toho hodně slyšela i četla. Pottera mám načteného celého a vlastně se mi docela dost líbil, tak jsem byla zvědavá. Pořád mě ale odO téhle knížce jsem toho hodně slyšela i četla. Pottera mám načteného celého a vlastně se mi docela dost líbil, tak jsem byla zvědavá. Pořád mě ale odrazovala ta délka, nakonec to tedy vyřešila audiokniha a určitě nelituji. V poslední době jsem u detektivek zakotvila spíš v severských vodách, takže tohle bylo osvěžující a jiné. Chvílemi mi to stylem připomínalo Chandlera, byť Cormoran Strike tedy žádný hláškař jako Phil Marlowe není. A ta úvodní expozice - modelka, pád z balkonu, žádost přítele o prošetření - to mi zase nahodilo Smrtonosnou zbraň. Ona ta kniha vlastně až tak moc originální není, ale mě sedla. Pomalé tempo děje, odbočky k vedlejším motivům, žádné hlubokomyslné monology postav - prostě jen příjemně napsané (a v tomto případě i načtené) vyprávění, které má i detektivní linku. Samotné rozuzlení zase až tak překvapivé nebylo, byť jsem tedy původně na vraha tipovala někoho jiného. Paradoxně nejvíc mi v knize nesedla jediná vyloženě akční pasáž (zápas s vrahem) - to se J.K. příliš nepovedlo, ale jinak spíš příjemné překvapení a určitě si doposlouchám i prozatím další dvě knihy.
Kontext: První audiokniha po letech - na Respektu jsem si vyzkoušela, že to poslouchání se dá pobrat, tak jsem zkusila knihu a jde to. Na nic náročnějšího bych si takhle netroufla, ale oddechovky jsou v pohodě. Navíc to byl dárek k nějakému nákupu na Alze, tak to byl pokus bezbolestný (jelikož bezplatný).
První věta: "Ruch na ulici připomínal bzučení much."
Caitlin Moran mám moc ráda, takže jsem se na tuhle knížku dost těšila, i když mě tedy trochu znervózňoval ten románový formát. A ukázalo se, že ta nerCaitlin Moran mám moc ráda, takže jsem se na tuhle knížku dost těšila, i když mě tedy trochu znervózňoval ten románový formát. A ukázalo se, že ta nervozita byla částečně oprávněná. Zatím je to totiž nejslabší autorčina kniha, byť i tak je to dobré čtení, místy dokonce výborné. Celá První část byla naprosto skvělá, bavila jsem se u ní hodně, nasmála jsem se jako dlouho ne, včetně nekontrolovaných záchvatů smíchu. Bohužel ve chvíli, kdy se z Johanny stala Dolly, se pro mě kniha zadrhla, jakoby část toho kouzla vyprchala. Najednou už jsem se nesmála, ale bylo mi za Johannu (Dolly) spíš trapně, což byl nejspíš záměr, ale mě ta změna prostě nesedla a už jsem se z ní do konce knihy nesebrala. I tam byly skvělé momenty - třeba přehrávka scény z Blade Runnera byla dokonalá, ale to mi nestačilo k tomu, aby to hodnocení vytáhlo výš než na tři hvězdy. Už se ale těším na novou knihu sebraných sloupků Moranifesto, která vyjde anglicky letos, protože Cailtin Moran je jakožto sloupkařka neodolatelná.
Kontext: Původně jsem chtěla počkat na ebook, ale když to vypadalo, že možná ani nevyjde (a v Hostu mi na dotaz vůbec neodpověděli), tak jsem si koupila print. Načež ten ebook asi týden po dočtení vyšel :-) Klasika.
První věta: "Ležím v posteli vedle svého bratra Lupina."
Poslední věta: " "Bingo! Tak budeme do Vánoc srát diamanty!" "...more
Jako milovnice knih Jane Austen jsem byla na tuto knihu hodně zvědavá. Předchozí Lovettova kniha (Dobrodružství milovníka knih) se mi docela líbila, tJako milovnice knih Jane Austen jsem byla na tuto knihu hodně zvědavá. Předchozí Lovettova kniha (Dobrodružství milovníka knih) se mi docela líbila, tak jsem se těšila na další příjemné čtení o literatuře s trochou romance a napětí - prostě takový skoro ideální titul :-) Lovett se drží stejného schématu jako u předchozí knihy - pravidelně střídá dvě časové roviny (život Jane Austen a současnost), základní zápletkou je opět sporné autorství ikonického literárního díla (zde Pýcha a předsudek) a děj osciluje mezi literární detektivkou a romancí. Samotná výstavba děje rámcově kopíruje Pýchu a předsudek, takže se dá dopředu odhadnout, jak to minimálně s tou romantickou linkou příběhu dopadne, což této konkrétní knížce trochu ubližuje. Základní presumpce románu je postavena na podezření, že Jane Austen Pýchu a předsudek vykradla z jiného textu - což je čistě fiktivní předpoklad a bohužel to nefunguje tak jako sporné autorství u Shakespeara, které v tomto ohledu bylo mnohem autentičtější. První polovina knížky nebyla špatná - děj se pomalu rozjížděl, hlavní hrdinka Sophie hledala neznámou knihu a Jane se přátelila s panem Mansfieldem. Navíc je v textu řada odkazů na knihy Jane Austen, takže člověk znalý jejího díla se i dost pobaví. V okamžiku střetu - objevení knihy s původním textem - se ale text zlomí a nabere lehce neuvěřitelné obrátky a především současná linie začne být hodně zkratkovitá a ten samotný závěr je už dost přitažený za vlasy. Navíc autor nás nikdy nenechá uvěřit, že by to Jane opravdu udělala, takže celé to napětí kolem plagiátu prostě nefunguje. Nebylo to úplně špatné čtení, ale od Lovetta se mi víc líbila jeho první kniha a knížek s austenovskou tématikou je také řada a lepších.
Kontext: E-vypůjčka z knihovny
První věta: "Ačkoliv měla Jane osamělé procházky tak ráda, toulala se nakonec o trochu déle, než měla původně v úmyslu, protože se v duchu nezaobírala ani tak příběhem, který nedávno dočetla, jako spíš tím, jejž doufala napsat."
Poslední věta: "S upřímnou láskou Vaše Sophie."...more
Po delší době konečně knížka, kterou jsem si opravdu užila. Je to sice detektivka, ale ten motiv vraždy je vlastně pomalu okrajová záležitost. Autor jPo delší době konečně knížka, kterou jsem si opravdu užila. Je to sice detektivka, ale ten motiv vraždy je vlastně pomalu okrajová záležitost. Autor je Angličan a tak se mu očima z vnějšku podařilo docela dobře vystihnout maloměstskou (není míněno nijak pejorativně) Francii, kterou tak miluju. Jídlo a víno je vždy až na prvním místě :-) Na druhou stranu pouze Angličan může věnovat celou jednu kapitolu obhajobě anglické kuchyně - to opravdu pobavilo. Ale jelikož mezi mé oblíbence patří v Čechách prakticky neznámý Nigel Slater, tak předsudky vůči anglické kuchyni netrpím. Na knížce se mi moc líbilo, že v odlehčeném žánru vytahuje na světlo i dost těžká témata - přistěhovalectví a s ním spojenou nenávist k cizincům a akce Front National či rozporuplnost la Résistance. Na obojí jsou Francouzi dost hákliví a jsou to spolehlivá témata, jak se i mezi dobrými přáteli pohádat až do krve. Snad právě že je autor cizinec a má odstup (a také je to zkušený novinář), tak se mu to podařilo začlenit do knížky a přitom nesklouznout ani do jednoho extrému, což je dost složité. U otázky přistěhovalectví jsem měla chvílemi pocit, jako bych u reakcí některých postav četla aktuální česká diskuzní fóra ("Rozumějte mi dobře, Bruno, nemám nic ani proti Arabům, ani proti imigrantům. Vždyť moje žena je dcera portugalského přistěhovalce, který sem přišel před válkou. Ale to jsou přistěhovalci jako my. Jsou bílí, jsou Evropani a jsou křesťani a všichni víme, že s Araby je to něco jiného.") - v tomto je to víc než aktuální a Brunova snaha tyhle názory nesdílet, byť občas malinko zapochybuje, je o to víc sympatická a je mi hodně blízká. Přečetla jsem si anotace i dalších dílů a evidentně tato tendence vážných témat v centru příběhu bude pokračovat, na což se opravdu těším.
Kontext: K této sérii jsem se dostala přes anotaci na její čtvrtý díl Přeplněný hrob, která mě zaujala na stránkách nakladatelství Dokořán - a určitě nelituji.
První věta: "Jednoho jasného květnového rána, tak brzy, že se mlha stále ještě válela nad obloukem řeky, se na útesu nad malým francouzským městečkem zastavila bílá dodávka."
Poslední věta: ""Vive la France!" řekli oba starci unisono a odpochodovali se svými prapory, aby kráčeli v čele průvodu, právě když kapela začala hrát Marseillaisu."...more
Docela příjemná oddechovka, příjemný příběh, příjemní hrdinové - prostě příjemná knížka na dvě odpoledne. Nevím, jak dalece kniha kopíruje skutečný přDocela příjemná oddechovka, příjemný příběh, příjemní hrdinové - prostě příjemná knížka na dvě odpoledne. Nevím, jak dalece kniha kopíruje skutečný příběh, který se v Rakousku stal, ale ono to funguje i bez znalosti tohoto kontextu. V některých recenzích jsem četla, že prý "dobrá detektivka", ale to musím hrubě nesouhlasit, tohle nemá s detektivkou nic společného, tohle je kniha o spasení jednoho hříšníka (nebo alespoň o pokus). Gerold je looser, který už nečeká nic (snad mimo neustálý přísun piva a lihovin) a nikdo nečeká nic od něho a právě tohle se rozhodne "dobrodinec" změnit, to páchání dobra je pouze vedlejší produkt pokusu o spásu Gerolda Plasseka. A stejně tak, jak je limitovaná pomoc finanční, tak je limitovaná i Geroldova spása - pomůže si, ale svatý se z něj určitě nestane (což jsou ale pouze body do plusu - takto je to uvěřitelnější). Nemohu to srovnat s předchozími Gllatauerovými romány, protože jsem je nečetla (byť dva mám koupené z nějaké akce ve čtečce), ale tato knížka není žádná vysoká literatura. Příjemně se to čte - už zase to příjemně, ale když ono je to asi nejlepší vystižení této knihy - je příjemná. A vůbec nevadí, že tak od poloviny jsem tušila, kdo je dobrodinec, protože o tom ta knížka opravdu až tak není (alespoň tedy pro mne).
Kontext: Po tom Döblinovi jsem si chtěla vyloženě odpočinout, tak jsem si z knihovny půjčila tuhle knížku jako e-výpůjčku, tzn. čteno na mobilu.
První věta: "Svého syna bych si představoval jinak."
Poslední věta: " "Ale jo, vzpomenu, docela určitě." "
PS2015RC: A book based on a true story (26/50)...more
Nevím, zda mám teď špatnou ruku při výběru oddychovek nebo už jsem prostě jinde, ale tahle knížka mě fakt moc nebavila. Příběh o ničem, žádný tah na bNevím, zda mám teď špatnou ruku při výběru oddychovek nebo už jsem prostě jinde, ale tahle knížka mě fakt moc nebavila. Příběh o ničem, žádný tah na bránu, plytké, prostě vata. Číst se do dalo, takže za 2 hvězdy, ale jinak zklamání.
Kontext: Přečteno jako mezičetba (oddychovka mezi čtením U.S.A.)
První věta: "Desmond O´Donnell byl zpět ve městě."
Poslední věta: "Tenhle muž, který vypadal elegantně a přitažlivě i v červené ochranné přilbě, byl vzácný dárek, který si večer, až budou doma sami, s chutí rozbalí."...more
Oddechovka na dovolenou - přečteno za jeden večer v telefonu. Mám rozečtený Middlemarch, ale nějak mi to nejde se tím prokousat, tak tohle byla vsuvkaOddechovka na dovolenou - přečteno za jeden večer v telefonu. Mám rozečtený Middlemarch, ale nějak mi to nejde se tím prokousat, tak tohle byla vsuvka.
První věta: " „Ananasový džus,“ objednala Janine Murphyová a nadzdvihla své sestře Marii pramen oříškových vlasů, aby se podívala na dva pubertální pupínky na jejím krku."
Poslední věta: "Na černém sametu ležel dokonalý pár zlatých manžetových knoflíčků ve tvaru andělských křídel."...more