K wobsahej skočić

Velký Šenov

Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Wersija z 15. junija 2016, 18:05 wužiwarja J budissin (diskusija | přinoški)
(rozdźěl) ←starša wersija | Aktualna wersija (rozdźěl) | nowša wersija→ (rozdźěl)
Velký Šenov
Velký Šenov na karće Čěskeje
Velký Šenov na karće Čěskeje
DEC
Wopon
wopon
wopon
Zakładne daty
stat Chorhoj Čěskeje Čěska
kraj Chorhoj Wusčanskeho kraja Wusće
wysokosć 357 metrow n.m.hł.
přestrjeń 19,81 km²
wobydlerstwo 2.009 (1. jan 2023)[1]
hustosć zasydlenja 101 wob. na km²
póstowe čisło 407 78
adresa Mírové náměstí 342
407 78 Velký Šenov
webstrona velkysenov.cz
Cyrkej swj. Bartromja
Cyrkej swj. Bartromja
Wobdźěłać
p  d  w
50.99361111111114.375277777778

Velký Šenov (němsce Groß Schönau i.B.) je městačko w Šluknovskim wuběžku na sewjeru Čěskeje, mjez Šluknovom na wuchodźe a Zebnicu na zapadźe. Nadeńdźe so pod horu Partyzánský vrch (543 m) we Łužiskich horinach a w dole rěčki Vilémovský potok, přitoka Zebnicy. Słuša k Děčínskemu wokrjesej Wusčanskeho kraja (Ústecký kraj).

Město wobsteji z gmejnskich dźělow Janovka (Johannesberg), Knížecí (Fürstenwalde), Leopoldka (Leopoldsruh), Malý Šenov (Klein Schönau), Staré Hraběcí (Alt Grafenwalde) a Velký Šenov. Susodne gmejny su Lipová a Załom na sewjeru, město Šluknov na wuchodźe, Staré Křečany na juhowuchodźe, Mikulášovice na juhu a Vilémov na zapadźe.

Přez Velký Šenov wjedźe železniska čara Rumburk–Zebnica.

Sydlišćo nasta w 12. lětstotku w běhu němskeje kolonizacije a naspomni so prěni raz w lěće 1346 w matriklach Mišnjanskeho biskopstwa. Po reformaciji 1551 a rekatolizaciji wot 1621 bě Šenov w lěće 1690 zaso dospołnje katolski. Wot 18. lětstotka wuwiwaše so tekstilna a w 19. lětstotku tež kowowa industrija. 1884 poswjeći so tu prěnja galwaniska fabrika w cyłej Rakusko-Wuherskej.

Cyrkej swj. Bartromja bu w 16. lětstotku natwarjena a w lěće 1750 přetwarjena.

  1. Český statistický úřad – Ličny wobydlerstwa čěskich gmejnow dnja 1. januara 2023 (PDF; 602 KiB)
 Commons: Velký Šenov – Zběrka wobrazow, widejow a awdiodatajow
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije