rozprostírat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozprostírat impf (perfective rozprostřít)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | rozprostírat, rozprostírati | Active adjective | rozprostírající |
---|---|---|---|
Verbal noun | rozprostírání | Passive adjective | rozprostíraný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | rozprostírám | rozprostíráme | — | rozprostírejme |
2nd person | rozprostíráš | rozprostíráte | rozprostírej | rozprostírejte |
3rd person | rozprostírá | rozprostírají | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozprostírat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | rozprostíral | rozprostírali | rozprostírán | rozprostíráni |
masculine inanimate | rozprostíraly | rozprostírány | ||
feminine | rozprostírala | rozprostírána | ||
neuter | rozprostíralo | rozprostírala | rozprostíráno | rozprostírána |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | rozprostíraje | — |
feminine + neuter singular | rozprostírajíc | — |
plural | rozprostírajíce | — |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “rozprostírati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozprostírati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989