Vydra pobřežní
Vydra pobřežní | |
---|---|
Vydra pobřežní | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
Rod | vydra (Lontra) |
Binomické jméno | |
Lontra felina (Molina, 1782) | |
Rozšíření vydry pobřežní (modře) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vydra pobřežní, v Chile známá pod mapučským názvem chungungo[2] (Lontra felina, také Lutra felina[3]) je druh vydry z čeledi lasicovití (Mustelidae) a rodu Lontra. Druh popsal Juan Ignacio Molina.[3] Vyskytuje se při pobřeží Jižní Ameriky a dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patří mezi ohrožené druhy.[4]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vydra pobřežní je zvířetem neotropické oblasti, obývá pobřeží Jižní Ameriky při jihovýchodní části Tichého oceánu a jihozápadní části Atlantského oceánu, od severního Peru podél pobřeží Chile až k jižnímu cípu Jižní Ameriky, s izolovanými populacemi v Argentině.[5] K životu dává přednost oblastem se silnými větry, vlnobitími a dostatkem ryb.[5] Žije v malých jeskyňkách ve skalnatých útesech, kde vyvádí i mláďata.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vydra pobřežní je statné zvíře dosahující velikosti kočky.[2] Jedná se o nejmenší druh rodu Lontra. Dlouhé a štíhlé tělo měří asi 90 cm a váží 3 až 6 kg,[6] ocas dosahuje velikosti 30 až 36 cm. Nohy jsou krátké a vybavené plovací blánou. Hlava je plochá, s širokým nosem, který se může uzavřít pod vodou, a malýma ušima. Drsná srst je tmavá na zádech a bocích, spodní strana je světlejší.[7] Vydra pobřežní má rychlý metabolismus a potřebuje vysokou dávku potravy.[6]
Chování
[editovat | editovat zdroj]Vydry pobřežní mohou žít o hustotě populace až 10 jedinců na km pobřeží, avšak obyčejně se starají samy o sebe.[6] Nejsou příliš teritoriální a k ostatním jedincům stejného druhu se většinou chovají přátelsky, potyčky mohou nastat především při soubojích o potravu, kdy se vydry neváhají i kousat. Vydry pobřežní plavou obvykle s ponořeným tělem a hlavu a horní část zad mají vynořenou z vody. Pravidelně se krátce ponořují do hloubky 30 až 40 m a vyhledávají potravu. Hledáním potravy vydry tráví až 70 % času. Jídelníček tvoří převážně bezobratlí, jako korýši a měkkýši, ale také ryby (tento druh dovede ulovit rybu stejně velkou jako je on sám[2]), malí savci, ptáci a plody.[5] I přes to, že je to vodní živočich, dovede se vydra pobřežní hbitě pohybovat i po souši, kde si hraje či odpočívá, přičemž svou skálu si značí štiplavě páchnoucí močí.[7]
Druh je patrně monogamní, období rozmnožování nastává mezi prosincem a lednem. Po 60 až 65 dnech březosti se samici narodí 2–4 mláďata, která se svými rodiči zůstávají dalších 10 měsíců.[7]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Vydra pobřežní je v ohrožení v celém jejím areálu rozšíření.[2] Ve 20. století byl nebezpečím pro tento druh lov pro kožešinu. Jen mezi lety 1910 až 1954 bylo z Chile vyvezeno na 38 tisíc kusů vyder. Třebaže tato čísla zahrnují i příbuznou vydru jižní (L. provocax), ukazují na rozsah tehdejšího obchodu s kožešinami. I přestože klesla poptávka po kožešinách vyder a lov je korigován, nezákonně se stále lokálně objevuje. Současné největší hrozby vyplývají z intenzivní urbanizace západního pobřeží Jižní Ameriky a lidského tlaku na původní ekosystém.[4] Jedná se hlavně o ztrátu stanovišť, znečištění mořských ekosystému, pronásledování vyder ze stran rybářů a jiné.[7] Ze všech těchto důvodů Mezinárodní svaz ochrany přírody zařadil tento druh mezi ohrožené, jejichž populace klesá.[4]
Tento druh je chráněn ve všech zemích jeho výskytu a zařazen do přílohy I Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin a rovněž do první přílohy Bonnské úmluvy.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d e VIERINGOVÁ, Kerstin; KNAUER, Roland. Ohrožené druhy zvířat. Překlad Helena Kholová. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2012. 304 s. ISBN 978-80-242-3180-8. Kapitola Jižní Amerika, s. 194–195.
- ↑ a b vydra pobřežní [online]. Biolib.cz [cit. 2016-08-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Lontra felina (Marine Otter, Sea Cat). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2020-07-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c SAVAGE, Melissa. Lontra felina (marine otter). Animal Diversity Web [online]. 2000 [cit. 2016-08-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRUUK, Hans. Otters: ecology, behaviour and conservation. Oxford: Oxford University Press, 2006. 278 s. Dostupné online. ISBN 0191513725, ISBN 9780191513725. S. 17–19.
- ↑ a b c d Marine otter videos, photos and facts - Lontra felina. ARKive [online]. [cit. 2016-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-10. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu vydra pobřežní na Wikimedia Commons
- Taxon Lontra felina ve Wikidruzích