Thomas Hill Green

Thomas Hill Green
Narození	7. dubna 1836 West Yorkshire
Úmrtí	26. března 1882 (ve věku 45 let) Oxford
Příčina úmrtí	sepse
Místo pohřbení	St Sepulchre's Cemetery
Povolání	filozof a spisovatel
Alma mater	Balliolova kolej
Manžel(ka)	Charlotte Green
Rodiče	Valentine Green[1] a Anna Barbara Vaughan[1]
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Hill Green (7. duben 1836, Birkin (Yorkshire) – 26. březen 1882, Oxford) byl anglický novokantovský a novohegelovský politický filosof a liberální reformátor. Z těchto pozic odmítal a kritizoval v Anglii zdomácnělý empirismus a pozitivismus. Od roku 1878 byl profesorem morální filosofie v Oxfordu.

Nad člověkem je Bůh jako „věčné sebe-vědomí“, „věčný, sebediferencující a sebeidentifikující subjekt“. To on dosahuje poznání, kdežto člověk je jen manifestací tohoto všeobecného vědomí. Na druhou stranu tvrdil, že člověk přitom zůstává svobodný. V politické filosofii zůstal liberálem, byť se snažil liberalismus upravit dle východisek německého idealismu.^[2][3]

V politické filosofii se snažil liberalismus očistit od utilitarismu a ideologie „laissez faire“. Odmítal, že by se lidé jen poddávali touhám a vášním, a podle toho je třeba společnost uspořádat. Věřil, že v lidském jednání hraje mnohem větší roli vůle a svobodná volba. Podle Greena lidé nehledají až tolik uspokojení, spíše se snaží uskutečňovat představu, jakou o sobě mají – a její součástí je i idea dobra. Kritizoval, že staré pojetí liberalismu nedávalo prostor politickým a mravním zásadám. Příkladem neúnosného utilitarismu pro něj byla britská podpora Konfederace v americké občanské válce.

Liberalismus podle Greena musí také podporovat rozšíření volebního práva, vzdělání a sociálního zákonodárství. Pokud totiž současné uspořádání společnosti brzdí morální rozvoj nějaké třídy, musí být společenský řád reformován. Proto za úkol státu považoval třeba i omezení konzumace alkoholu, ale zároveň hájil tradiční liberální názor, že by měly existovat jen takové zákony, které jsou pro existenci společnosti nezbytné a mělo by jich být co nejméně. Stejně tak přijímal soukromé vlastnictví jako nezbytný prostředek individuálního rozvoje. Svoboda nakládat se soukromým majetkem však není absolutní hodnotou, ale pouze prostředkem k nejvyššímu cíli: „uvolnění potenciálu všech lidí přispívat ke společnému dobru“. Popíral také, že by za chudobu a nezaměstnanost mohla kapitalistická společnost.

Vystupoval proti přílišnému individualismu a vyzdvihoval možnost nalézat společné cíle pro společnou politickou akci. Na druhou stranu k seberealizaci může dle Greena člověk dospět jen uvnitř sebe sama.

Jeho myšlenky měly v britské politice dlouhodobý vliv.^[4]

• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Green, Thomas Hill. Sv. 4, str. 931

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Hill Green na Wikimedia Commons
• Heslo v Britannice