Richard Arkwright
| Richard Arkwright | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. prosince 1732 Preston |
| Úmrtí | 3. srpna 1792 (ve věku 59 let) Cromford |
| Místo pohřbení | Derbyshire |
| Povolání | inženýr, podnikatel a vynálezce |
| Choť | Patience Holt[1][2] Margaret Biggins[1] |
| Děti | Richard Arkwright[1] Susanna Arkwright[1] |
| Rodiče | Thomas Arkwright[1] a Ellen Hodgkinson[1] |
| Podpis | .png){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sir Richard Arkwright (23. prosince 1732, Preston, Lancashire – 3. srpna 1792, Cromford) byl anglický podnikatel a vynálezce textilních strojů. Je považován za zakladatele textilní průmyslové výroby a za jednu z nejdůležitějších postav průmyslové revoluce v Anglii.
Život
[editovat | editovat zdroj]Původ, vzdělání a osobní život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako třinácté dítě v rodině krejčího Thomase Arkwrighta. Rodiče si nemohli dovolit školné, proto se učil číst a psát jen u své sestřenice. Richard se vyu��il kadeřníkem a kolem roku 1750 začal v Boltonu jako kadeřník a parukář se samostatnou živností. V roce 1755 se oženil, jeho první žena zemřela krátce po narození syna Richarda (1755–1843) a v roce 1761 se oženil podruhé s Margaretou Biggins (1723–1811).[3]
Vynálezce Arkwright
[editovat | editovat zdroj]
Asi od začátku 60. let se Arkwrightův zájem soustředil na vývoj konstrukce strojů na předení bavlny. Ve spolupráci s hodinářem Johnem Kayem vyvinul dopřádací stroj waterframe, který si nechal v roce 1769 patentovat. Od dosavadních vynálezů se waterframe lišil zejména tím, že na něm jednotlivé fáze předení probíhaly nepřetržitě a vzniklá příze byla velmi pevná.[3] V roce 1775 si nechal Arkwright patentovat víčkový mykací stroj. Bylo to zlepšení ručně poháněného zařízení podle vynálezu Paula Lewise z roku 1748. Arkwright opatřil mykačku snímacím hřebenem a ke svému patentu z roku 1775 (údajně) přidal zařízení na posukování a družení pramene vláken i na výrobu přástu.[4]
Dřívější zaměstnavatel Arkrightova spolupracovníka Kaye vynálezce Thomas Highs obvinil Arkwrighta a Kaye, že použili bez dovolení ke konstrukci stroje waterframe jeho, Highsovy výkresy. V roce 1785 uznal soud Highsovo obvinění a Arkwrightovi bylo odebráno patentní právo jak na dopřádací tak i na mykací stroj. V té době byl však Arkwright už všeobecně uznáván jako úspěšný podnikatel a v roce 1786 povýšen britským králem do rytířského stavu.[3]
Podnikatelská činnost
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1770 uzavřel smlouvu s partnery Struttem a Needem, kteří se podíleli s celkovou částkou 500 liber šterlinků na projektu zřízení první továrny na světě na mechanické předení bavlny. V roce 1771 postavili na řece Derwent ve vesnici Cromford pětipodlažní budovu o rozměrech 29 × 9 m. Na celkové ploše cca 1 300 m² umístil stroje vlastní konstrukce poháněné vodním kolem. Jejich obsluha byla poměrně jednoduchá, v přádelně bylo zaměstnáno až 600 dělníků, z toho asi 2/3 dětí.
V cromfordské továrně vyráběl Arkwright původně příze na punčochy (jeho partner Strutt byl majitelem pletárny), později se však zaměřil na osnovní příze pro kartouny. Prodej příze byl velmi úspěšný a značné částky vydělával také na prodeji licencí za použití jeho patentů. V roce 1781 skončilo jeho obchodní partnerství se Struttem a Needem, Arkwright však dále podnikal ještě intenzivněji. V 80. letech zřídil několik továren v anglických hrabstvích Lancashire a Staffordshire i ve Skotsku. Když v roce 1792 zemřel, obnášelo jeho jmění asi půl milionu £ (v přepočtu na kurs v 21. století = 200 milionů £).[5]
Arkwrightův syn Richard Arkwright junior zdědil, vedl a dále velmi úspěšně rozvíjel všechny otcovy továrny. Věnoval se hlavně zlepšování organizace práce lidí a strojů v textilní výrobě. V roce 1799 dosáhlo jeho jmění téměř milionu £ (v přepočtu na rok 2019 = 287 milionů £).[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c Richard Arkwright - The Father of the Modern Factory System [online]. worldhistory, 2011-2012 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carding Machine [online]. Spartacus Educational, 1997-2020 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Richard Arkwright [online]. Spartacus Educational, 1997-2020 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Who wants to be a millionaire? [online]. The Guardian, 1999-09-29 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Sir Richard Arkwright in: Biographia borealis: or, Lives of distinguished Northerns. By Hartley Coleridge Publisher: Whitaker, Treacher an Co. London, 1833
- Richard Guest: A compendious history of the cotton-manufacture: with a disproval of the claim of Sir Richard Arkwright to the invention of its ingenious machinery. Printed by Joseph Pratt, Manchester 1823
- Richard Arkwright in: W. C. Taylor: The modern British Plutarch: or, Lives of men distinguished in the recent history of England for their talents, virtues, or achievements. Publisher: Harper & Brothers, New York 1846
- Chapter XIII, Sir Richard Arkwright in: Francis Espinasse: Lancashire worthies. Publisher: Simpkin, Marshall, & Co. London 1874
- Henry Fishwick: A history of Lancashire. Publisher: Elliot Stock, London 1894
- R. S. Fitton, Alfred P. Wadsworth: The Strutts and the Arkwrights, 1758–1830. A Study of the early Factory System. Kelle, New York NY 1968.
- R. S. Fitton: The Arkwrights. Spinners of fortune. Manchester University Press, Manchester u. a. 1989, ISBN 0-7190-2646-6.
- John Merson: Straßen nach Xanadu. China und Europa und die Entstehung der modernen Welt. Hoffmann und Campe, Hamburg 1989, ISBN 3-455-08346-3.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Arkwright na Wikimedia Commons
