Paul Lincke

Paul Lincke
Základní informace
Rodné jméno	Carl Emil Paul Lincke
Narození	7. listopadu 1866 nebo 1866 Berlín
Úmrtí	3. září 1946 nebo 4. září 1946 Hahnenklee nebo Clausthal-Zellerfeld
Místo pohřbení	Goslar
Žánry	opereta a revue
Povolání	hudební skladatel, dirigent a skladatel klasické hudby
Ocenění	Goetheova medaile za umění a vědu (1941) čestný občan Berlína
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Emil Paul Lincke (7. listopadu 1866 Berlín –3. září 1946 Hahnenklee-Bockswiese) byl německý hudební skladatel a divadelní dirigent. Bývá nazýván „otcem berlínské operety“.

Narodil se 7. listopadu 1866 v Berlíně, v rodině úředníka magistrátu Augusta Linckeho. Jeho otec si přivydělával hrou na housle v malých orchestrech. Zemřel, když bylo Paulovi 5 let.

Záhy bylo zřejmé jeho hudební nadání a zajímal se především o vojenskou hudbu. Proto ho matka po skončení školní docházky poslal do učení do Wittenberge. V městském orchestru hrál na fagot. Kromě toho se učil hrát i na baskřídlovku, klavír, housle a bicí nástroje. Nesplňoval však tělesné proporce předepsané pro vojenské hudebníky a proto se v roce 1884 vrátil do Berlína. Získal místo fagotisty v divadle Central-Theater v berlínské čtvrti Luisenstadt, které se v té době zaměřovalo na lidové hry, frašky a parodie. Po roce přešel do divadla Ostend-Theater. Zde se okamžitě zamiloval do šestnáctileté subrety Anny Müllerové, se kterou se v roce 1893 oženil. Manželství však vydrželo pouze pět. V roce 1898 se rozvedli a Anna se pod jménem Anna Müller-Lincke později v Berlíně stala obdivovanou divadelní i filmovou herečkou.

Dva roky strávil Paul Lincke jako dirigent v nejznámějším evropském varieté Folies Bergère v Paříži. Po návratu do Berlína uvedl v divadle Apollo operetu Paní Luna, která dosáhla neobyčejného úspěchu. Jen v divadle Apollo se hrála více než šestsetkrát. Den premiéry této operety je považován za den zrodu berlínské operety. Následovala další úspěšná díla a Paul Lincke se ocitl na vrcholu slávy. V roce 1908 se stal šéfdirigentem a skladatelem divadla Metropol, jehož nákladné revue se staly jednou z hlavních atrakcí Berlína.

S příchodem nacistů k moci si Lincke jen upevnil své postavení. Nacistickým režimem byl oslavován. V roce 1937 získal Stříbrnou medaili cti svého rodného města a ke svým 75. narozeninám se stal čestným občanem Berlína. Opereta Paní Luna byla v roce 1941 zfilmována. Jeho pochod "Berliner Luft" se stal neoficiální hymnou Berlína.

Poté, co za Druhé světové války započalo bombardování Berlína, byly mnohé ústřední úřady a hlavně některá oddělení nemocnic, přesunuty do Mariánsk��ch Lázní. Tam přesídlil i Paul Lincke. V Mariánských Lázních prožil dva roky. Po osvobození města americkou armádou, hrál své skladby pro americké vojáky. S pomocí amerického generála Arthura J. Pierce byl evakuován nejprve do Arzbergu v Bavorsku. Později se ze zdravotních důvodů přestěhoval do Hahnenklee v pohoří Harz. V Hahnenklee také krátce před svými osmdesátými narozeninami zemřel a byl pochován

• Verkehrte Welt (singspiel, Heinrich Bolten-Baeckers, 1895 Berlín)
• Die Spree-Amazone (fraška se zpěvy, A. Senefeld, 1896 Berlín)
• Unter den Linden (baletní fantasie, Benno Jacobson, 1896 Berlín)
• Der deutsche Michel (lidová hra se zpěvy, Rudolf Kneisel, 1896 Berlín)
• Ein Abenteuer im Harem (singspiel, Heinrich Bolten-Baeckers, 1896 Berlín)
• Eine lustige Spreewaldfahrt (burleska, Alfred Schmasov, 1897 Berlín)
• Venus auf Erden (parodická opereta, Alfred Schmasov, 1897 Berlín, Apollo-Theater)
• Frau Luna (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1899 Berlín, Apollo Theater)
• Im Reiche des Indra (komická opereta, Alfred Schmasov a Leopold Ely, 1899 Berlín, Apollo Theater)
• Fräulein Loreley (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1900 Berlín, Apollo Theater)
• Lysistrata (fantastická operetní burleka, Heinrich Bolten-Baeckers a Max Neumann, 1902 Berlín, Apollo Theater)
• Im Riesengebirge (fraška se zpěvy, Gustav von Moser a Paul Lehnhardt, 1902 Berlín)
• Nakiris Hochzeit, oder Der Stern von Siam (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1902 Berlín, Apollo Theater)
• Am Hochzeitsabend (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1903 Kolín nad Rýnem)
• Berliner Luft (výpravná burleska, Jacobson, 1904 Berlín)
• Außer Rand und Band (burleska se zpěvy, Carl Lindau a F. Antony), 1905 Vídeň)
• Bis früh um Fünfe (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld, Jean Kren a Arthur Lippschitz, 1905 Berlín)
• Prinzeß Rosine (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1905 Berlín, Apollo Theater)
• Hochparterre links (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld, Jean Kren a Arthur Lippschitz, 1906 Berlín)
• Das blaue Bild (fantasie, Heinrich Bolten-Baeckers, 1906 Berlín)
• Wenn die Bombe platzt (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld, Jean Kren a Arthur Lippschitz, 1906 Berlín)
• Eine lustige Doppelehe (fraška se zpěvy, Kurt Kraatz a Alfred Schönfeld, 1906 Berlín)
• Ihr Sechs-Uhr-Onkel (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld a Jean Kren, 1907 Berlín)
• Donnerwetter, tadellos! (Julius Freund), große Jahresrevue Vorspiel 9 Bilder (15. Sept. 1908 Berlín, Metropol-Theater)
• Immer oben auf (fraška se zpěvy, Alfred Schönfeld, Jean Kren a Bernhard Buchbinder, 1908 Berlín)
• Halloh! Die große Revue! (výpravná komedie, Julius Freund, 1909 Berlín, Metropol-Theater)
• Nu hat's geschnappt (berlínská fraška, Oskar Sachs, 1910 Berlín)
• Grigri (opereta, Heinrich Bolten-Baeckers, 1911 Kolín nad Rýnem, Metropol Theater)
• Champagner-Visionen (balet, Helene Thiele-Leonhardt, 1911 Darmstadt)
• Casanova (opereta, Willi Steinberg a Jacques Glück, 1913 Saská Kamenice)
• Fräulein Kadett (hudební veselohra, Julius Winkelmann a Willi Steinberg, 1914 Dortmund)
• Pst! Pst! (hudební fraška, Leonhard Haskel a Willi Steinberg, 1917 Hamburg)
• Stahl und Gold (obraz doby ve veších, Leo Leipziger, 1917 Memel)
• Einst und Jetzt (revue, 1924 Berlín)
• Ein Liebestraum (opereta, Alexander Oskar Erler a Neumann, 1940 Hamburg, Theater an der Reeperbahn)

• Donnerwetter, tadellos (1908)
• Hallo! Die große Revue: Der Schönheitsabend (1909)
• Alles aus Liebe (1913)
• Das alte Ballhaus (1925)
• Paul und Pauline (1936)
• Es leuchten die Sterne (1938)
• Frau Luna (1941)
• Der blaue Strohhut (1949)
• Symphonie einer Weltstadt (dokumentární, 1950)
• Heimlich, still und leise (1953)
• Solang' noch untern Linden (1958)
• Frau Luna (TV film, 1964)
• Paul Lincke – Biografie (TV série, 1968)
• Frau Luna (TV film, 1975)
• Spreelore oder Das heiße Blut (TV film, 1980)

• Edmund Nick: Paul Lincke, Hamburg 1953.
• Franz Born: Berliner Luft - Eine Weltstadt und ihr Komponist Paul Lincke. Berlín 1966.
• Otto Schneidereit: Paul Lincke und die Entstehung der Berliner Operette. Berlín 1977.
• Jan Kutscher: Paul Lincke - Sein Leben in Bildern und Dokumenten. Mainz 2016.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Lincke na Wikimedia Commons
• Volně přístupné partitury děl od Paula Linckeho v projektu IMSLP
• Paul Lincke ve Filmové databázi
• Paul Lincke v Česko-Slovenské filmové databázi
• Paul Lincke v Internet Movie Database (anglicky)
• Seznam jevištních děl. (německy)
• Dvouletý pobyt Paula Linckeho v Mariánských lázních. (česky)
• Paul Lincke in der Nazi-Zeit Beliebter Komponist, stiller Mitläufer. Berminer Zeitung. 21. 02. 1917 Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine. (německy)
• Životopis. Operetten Lexikon (německy)