Nové spojení II

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: sloh, odstranit duplicity, napřímit odkazy, korektní citace, případně aktualizovat

Tento článek pojednává o navržené či plánované budoucí stavbě.

Měl by obsahovat pouze ověřitelná fakta o publikovaných záměrech, plánech nebo přípravě, případně o vývoji, proměně, projednávání nebo kritice takových záměrů a plánů.

---

Při úpravách článku, prosíme, dbejte pečlivě na omezení vlastního výzkumu.

Nové spojení II
Stát	Česko Česko
Průběh trati
Legenda směr Letiště / Kladno / Kralupy n. Vlt. směr Neratovice / Lysá n. L. / Kolín Karlín Florenc Václavské náměstí (Opera) Karlovo náměstí Albertov Náměstí Bratří Synků směr Čerčany / Benešov Smíchov směr Beroun / Hostivice / Kladno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové spojení II, oficiálním názvem „Nové spojení II. etapa, městský železniční tunel“, někdy také „Metro S“, je záměr výstavby železničních tunelů pod Prahou, které by měly vést z pomezí Karlína, Žižkova a Vinohrad přes hlavní nádraží na Smíchov a do Vršovic. Tento záměr je hlavním prvkem dalšího zamýšleného postupu řešení železniční dopravy v centru Prahy (po realizovaném Novém spojení), výhledově v horizontu několika desítek let. Bývá zmiňováno především využití tunelu pro osobní regionální železniční dopravu (systém Esko). Tunel by vedl ve směru III. tranzitního železničního koridoru, na hlavním nádraží a v Karlíně s návazností na I. a IV. koridor, a řešil by tak problematiku úzkého hrdla, jímž je nyní pro železniční dopravu Nuselské údolí.^[1]

Výstavba tunelu byla dávána do souvislosti nejen s tranzitními koridory, ale i s úvahami o zrušení Masarykova nádraží a centralizace železniční dopravy do jednoho dopravního uzlu, přičemž kolejiště hlavního nádraží by bylo přestavěno na dvoupatrové nebo by jej na regionálních spojích nahradila nedaleká podzemní zastávka Opera.

V roce 2020 byl záměr oživen a popularizován pod názvem „metro S“, přičemž byl rozšířen o druhou větev k nuselskému náměstí Bratří Synků.

Deklarovaným účelem nových tunelů je posílit regionální dopravu, odlehčit dosavadním železničním tratím na povrchu a umožnit jejich využití pro vedení vysokorychlostních vlaků na hlavní nádraží.^[2] Koncepčně odlišné řešení prosazovala Hospodářská komora, která je pro vysokorychlostní trať pod zemí a příměstské vlaky na povrchu. Je také pro napojení Letiště Václava Havla na vysokorychlostní trať.^[3]

V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 Filip Dvořák (ODS) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od letiště Praha-Ruzyně končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z Negrelliho viaduktu pokračovala tunelem na nová, podzemní nástupiště hlavního nádraží s případnou zastávkou u autobusového nádraží Florenc. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány Petrohrad, Berlin Hauptbahnhof a plánované přesunuté Brno hlavní nádraží. Náklady na výstavbu tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, přičemž uvedl, že by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu Radovan Šteiner.

Ministerstvo dopravy nechalo vypracovat studii tunelu navazujícího na hlavním nádraží opačným směrem na Smíchov se stanicí pod Karlovým náměstím^[4], ten však Šteiner označil za nesmírně drahý.^[5]

Záměr výstavby tunelu z Karlína na Smíchov představili veřejnosti zástupci města Prahy (radní Martin Langmajer) a Českých drah (ředitel nemovitostních projektů ČD Karel Tabery) dne 1. září 2008, u příležitosti otevření tzv. Nového spojení.^[6]

V roce 2022 dominantní („Prahou preferovaná“^[2]) varianta počítá s vytvořením dvou tunelů napojených na stávající železniční tratě, obou vedených od Florence skrz centrální zastávku Václavské náměstí pod budovou Státní opery – jeden z nich vedoucí na Smíchovské nádraží a druhý ke stanici metra D Náměstí Bratří Synků.

V roce 2020 se uvažovalo o vzniku pěti nových podzemních zastávek: centrální zastávka Opera, Florenc, Karlovo náměstí, Smíchov, Náměstí Bratří Synků.^[7]. V roce 2022 vydal Ropid variantu preferovanou Prahou, kde centrální zastávka Opera má pozměněný název Václavské náměstí, ve směru od Libně před zastávkou Florenc přibyla zastávka Karlín a mezi zastávkami Václavské náměstí a Náměstí Bratří Synků se uvažuje o přidání zastávky Albertov (s poznámkou že vhodnost jejího zřízení bude ještě dále prověřena).^[2] Zastávky uvažované v dalších variantách jsou také v prostoru Tylova náměstí nebo u Anděla nebo mají zastávky posunuté či pootočené pozice podle pospojování.

V zahraničí se v současnosti realizuje projekt podobného typu v Lipsku (City-Tunnel Leipzig), další podobný projekt je Stuttgart 21. Průjezdné spojení pro příměstskou železnici S-Bahn bylo již realizováno v Mnichově či na hlavním nádraží Curych, které se v současnosti^[kdy?] dále rozšiřuje. Dalším příkladem je plánovaný brněnský Severojižní kolejový diametr.^[8]

• Železniční uzel Praha
• Vinohradské železniční tunely
• Vysokorychlostní trať Praha–Beroun
• Nové spojení

• Marek Binko: Rozvoj příměstské a městské železnice v rámci pražské aglomerace Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (v pdf formátu), časopis Stavebnictví, 2/2008, str. 25–29 (autor je vedoucím Oddělení technického rozvoje Odboru strategie Generálního ředitelství ČD), kapitola Možnosti řešení
• Ivan Lejčar: Příměstská železnice v Praze
• Metro bude mít konkurenci, Praha rozšíří příměstské vlaky MF Dnes, 26. září 2008
• Masarykovo nádraží by mohl nahradit tunel na Smíchov, Novinky.cz, 1. 9. 2008, ČTK
• Jan David: Opera, přestupte na metro, archivovaná kopie článku Deníku Metro, Praha, 2. 9. 2008