Jiřina Fikejzová
PhDr. Jiřina Fikejzová | |
---|---|
Jiřina Fikejzová (2013) | |
Základní informace | |
Narození | 13. dubna 1927 Lom |
Úmrtí | 2. září 2020 (ve věku 93 let) |
Povolání | textařka, sportovkyně a scenáristka |
Manžel(ka) | Jaroslav Fikejz |
Děti | Daniel Fikejz |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství ČSSR v atletice | ||
zlato | 1951 Brno | štafeta 4 × 100 m |
zlato | 1951 Brno | štafeta 4 × 200 m |
stříbro | 1951 Brno | běh na 200 m |
stříbro | 1952 Praha | štafeta 4 × 200 m |
bronz | 1952 Praha | běh na 200 m |
Jiřina Fikejzová, rodným jménem Jiřina Henzlová (13. dubna 1927 Lom u Mostu – 2. září 2020[1]), byla česká textařka, hudební scenáristka a sportovkyně.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Po studiu na gymnáziu v Lounech (1938–1945) a Teplicích (1945–1946), kde zpívala i s kapelou. Studovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a soukromě se učila hrát na housle a na klavír.
V 50. letech 20. století byla úspěšnou sprinterkou československé národní reprezentace.[2] Na Mistrovství ČSR v atletice roku 1951 získala zlatou medaili ve štafetách na 4×100 a 4×200 metrů[1] a stříbrnou v běhu na 200 metrů. O rok později získala na národním mistrovství ve štafetě stříbro a v běhu na 200 metrů bronz.
Po ukončení studia v roce 1950 pracovala do roku 1953 v odborném učilišti v ČKD, poté na odboru zahraničních vztahů v hudebním vydavatelství Supraphon, kde působila jako dramaturgyně při vydávání zahraničních licenčních desek. Již od středoškolských studií se věnovala psaní písňových textů. Profesionálně začala spolupracovat s Vladimírem Dvořákem, později pak s Orchestrem Karla Vlacha a Tanečním orchestrem Československého rozhlasu (TOČR). Za svůj život vytvořila kolem 240 písňových textů, napsala také několik scénářů jak pro pražské Divadlo hudby, tak pro Československou televizi a Československý rozhlas.
Za svoji textařkou práci získala celou řadu domácích ocenění. Kromě toho také působila jako členka textových komisí vydavatelství Supraphon a Panton a v přijímací komisi Ochranného svazu autorského. Dále byla členkou odborných porot různých domácích i zahraniční hudebních festivalů (doma: Intertalent, Porta, Zlatý palcát; v zahraničí: Athény, Sopoty, Split).
Je řazena mezi nejlepší české textaře. V roce 2002 dostala při příležitosti 75. narozenin jubilejní platinovou desku Supraphonu za významný přínos české populární hudbě a vklad k prestiži vydavatelství.[3]
Jejím manželem byl Jaroslav Fikejz, český atlet a reprezentant Československa ve štafetě a skoku do dálky. Jejich syn Daniel Fikejz je hudebníkem.[1]
Diskografie, výběr
[editovat | editovat zdroj]- E 14 (LP Karla Gotta, vydal Supraphon 1985)
- To mám tak ráda (CD, různí interpreti, Supraphon 2002)
- Chvíli můj a chvíli svůj (LP, Monitor Records 1992)
- Den jako malovaný (CD, music centrum, 1997)
Texty písní
[editovat | editovat zdroj]Výběr z nejznámějších textů
[editovat | editovat zdroj]- Easter Parade / Půvabná a svěží (Sbor Lubomíra Pánka)
- Romantická (Yvetta Simonová)
- Akropolis adieu (Judita Čeřovská)
- Jen ty a já (Yvetta Simonová)
- Písnička o base (Milan Chladil)
- Za rok se vrátím (Milan Chladil)
- Já do hry dávám více (Eva Pilarová)
- Malý vůz (Judita Čeřovská)
- Sedm dostavníků (Waldemar Matuška)
- Co dál (Judita Čeřovská)
- Dominiku (Judita Čeřovská)
- Řekni kde ty kytky jsou (Judita Čeřovská)
- Sám pod svou hvězdou (Judita Čeřovská)
- Jak málo zmůže čas (Marie Rottrová)
- Mama (Marie Rottrová)
- Markétka (Marie Rottrová)
- Měsíční řeka (Judita Čeřovská, Jitka Zelenková)
- To mám tak ráda (Marie Rottrová)
- Pusť mě už dál (Petra Janů)
- Můj ideál (Hana Hegerová, Judita Čeřovská)
- Dingy dou (Petr Kotvald a Stanislav Hložek)
- Děvče, smůlu máš, je můj (Helena Vondráčková)
- Celou noc (Václav Neckář)
- Massachusetts (Václav Neckář)
- E 14 (Karel Gott)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Zemřela Jiřina Fikejzová. Její texty zpívali Pilarová či Gott. iDNES.cz [online]. 2020-09-02. Dostupné online.
- ↑ Jiřina Fikejzová: Byla jsem známá tím, jak se loudám. Nikdy jsem se za to ale nestyděla a trápila se ráda. Dvojka [online]. 2012-03-09 [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Řekni kde ty kytky jsou, Markétka nebo Malý vůz. V 93 letech zemřela známá textařka Jiřina Fikejzová | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2020-09-02 [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jiřina Fikejzová: Povolání textařka, vydalo nakladatelství Academia v roce 1999, ISBN 80-200-0738-5, (autobiografie)
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 198.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 140.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 312.
- BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3 S. 113–115.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiřina Fikejzová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiřina Fikejzová
- Jiřina Fikejzová v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- BRANDEJSOVÁ, Simona Ester. Jiřina Fikejzová - Co napovídá melodie. Muzikus [online]. 2003-07-12. Dostupné online.
- KOUKAL, Pavel. Gratulace Jiřině Fikejzové. Duchcovské noviny [online]. Duchcov, květen 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-01.
- KOUKAL, Pavel. Autorka noblesních textů. S. 5. Duchcovské noviny [PDF online]. Duchcov, květen 2015. S. 5. Dostupné online.
- KNOTEK, Milan. Jiřina Fikejzová – první dáma českých písňových textů, rodačka z Lomu u Mostu. ČRo Sever [online]. Český rozhlas, 2023-06-23. Dostupné online.