Přeskočit na obsah

Jiří Habsbursko-Lotrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Habsbursko-Lotrinský
Jiří Habsbursko-Lotrinský
Jiří Habsbursko-Lotrinský
Narození16. prosince 1964 (59 let)
Berg
Povolánínovinář, diplomat a velvyslanec
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
ChoťEilika Oldenburská (od 1997)[1]
DětiKároly Konstantin Habsburg-Lothringen[2]
Zsófia Habsbursko-Lotrinská[2]
Ildikó Habsbursko-Lotrinská[2]
RodičeOtto Habsbursko-Lotrinský[2] a Regina Sasko-Meiningenská[2]
RodHabsbursko-Lotrinští
PříbuzníKarel Habsbursko-Lotrinský[2], Andrea Habsbursko-Lotrinská[2], Monika Habsbursko-Lotrinská[2], Michaela Habsbursko-Lotrinská[2], Gabriela Habsbursko-Lotrinská[2] a Walburga Habsburgová Douglasová[2] (sourozenci)
Funkcevelvyslanec Maďarska ve Francii (od 2021)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rakouská císařská rodina
Rakouská císařská rodina

Jiří Habsbursko-Lotrinský, německy Georg von Habsburg-Lothringen, maďarsky Habsburg György (* 16. prosince 1964, Starnberg) je nejmladší syn Oty Habsburského a jeho ženy Reginy a bratr Karla Habsbursko-Lotrinského, současného hlavního představitele rodiny Habsbursko-Lotrinské. Vedle rakouského má též maďarské občanství. Se svou rodinou žije trvale v maďarském Šoškútu poblíž Budapešti, kde je velvyslancem EU v Maďarsku.[zdroj?]

Narodil se 16. prosince 1964 jako celým jménem Pavel Jiří Maria Josef Dominik Habsbursko-Lotrinský (Paul Georg Maria Joseph Dominicus von Habsburg-Lothringen)hornobavorském Starnbergu. Jeho kmotrem byl tehdejší papež Pavel VI.

Vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě roku 1984 v Tutzingu (Bavorsko) studoval v letech 1984 až 1993 práva, politické vědy, dějiny a islamistiku v Innsbrucku, Madridu a Mnichově.

V letech 1987 až 1988 spolupracovníkem televizní stanice ZDF pro dějinné události a v letech 1990 až 1992 vedl jistou produkční televizní firmu. Od roku 1993 žije v Budapešti, kde roku 1995 převzal vedoucí funkce v televizních produkčních firmách. Na konci roku 1996 byl jmenován zvláštním velvyslancem EU v Maďarsku a zasadil se o přijetí země do Evropské unie.

Je[kdy?] předsedou Maďarského červeného kříže a rytířem Řádu zlatého rouna.

V roce 1995 při horské túře u příležitosti setkání aristokratické mládeže v Bavorském Allgäu poznal svou budoucí ženu Eiliku, vévodkyni z Oldenburgu (* 22. srpna 1972Bad Segebergu), dceru vévody Jana Oldenburského a jeho ženy Ilky. Dvojice se zasnoubila v únoru 1997 a svatba se konala 18. října 1997 ve Svatoštěpánské baziliceBudapešti.[3]

„Královská svatba“ Události, v mediích označované jako „svatba snů“, která se konala 18. října 1997 se zúčastnili také maďarský prezident Árpád Göncz a ministerský předseda Gyula Horn. Jiří se oženil s Eilikou Oldenburskou v bazilice sv. ŠtěpánaBudapešti.[4][5] Árpád (von) Klimó ve svém příspěvku k maďarskému překonání minulosti shledává „konkrétní“ znamení pro to, „aby se u Maďarsku nekonalo zpracovávání, nýbrž raději zahlazení událostí z období 1945-89“, když nyní „uherská koruna svatého Štěpána“ „- dnes opět, jako za časů Horthyho zdobí státní znak Maďarska“, „a je tudíž možné hovořit […] o jakési, byť povrchní rechristianizaci a remonarchizaci maďarských státních symbolů“.[6] Mezi svatebními hosty byli například také tehdejší následník španělského trůnu, a současný španělský král Filip VI. Španělský, stejně jako tehdejší monacký korunní princ, současný kníže Albert II., nebo tehdejší marocký král Hasan II.[4] Tehdejší papež Jan Pavel II. poslal novomanželům své osobní blahopřání a požehnání. Rovněž velvyslanci mnoha států, včetně USA, se účastnili obřadu.[4] 25letá Eilika byla oděna v bílé šaty s vysokým límcem a měla závoj, který při svatbě v roce 1896 měla její prababička vévodkyně Alžběta Alexandrina Mecklenbursko-Zvěřínská.[7] Obřad živě přenášela maďarská televize. Přibližně 2000 maďarských občanů a turistů se shromáždilo před chrámem, aby přihlíželi svatbě.[7]

Jejich sňatek byl prvním historickým svazkem mezi tradičně katolickým rodem habsbursko-lotrinským a luteránskými Oldenburky.[5] Je to také teprve druhý případ, kdy se člen habsburské panovnické dynastie oženil v Maďarsku po pádu komunismu roku 1989.[5]

Pár má tři děti:

  • 1. Sofie Marie Taťána Monika Alžběta Kateřina (* 12. leden 2001 Budapešť)
  • 2. Hilda (nebo Ilka, maď. Ildikó) Marie Walburga (* 6. červen 2002 Budapešť)
  • 3. Karel Konstantin Michal Štěpán Maria (* 20. červenec 2004 Budapešť).

Od roku 2000 žije pár se svými dětmi u Šoškútu, vesnici dvacet kilometrů jihovýchodně od Budapešti.

Státní občanství a jméno

[editovat | editovat zdroj]

(Paul) Georg Habsburg-Lothringen je od narození rakouským státním občanem. Roku 1991[8] obdržel navíc maďarské občanství. Na otázku u jednom interview Budapester Zeitung v březnu 2009: „na rozdíl od svého otce (Otty von Habsburg) se zdá, že předložku ‚von‘ užíváte spíže zřídka. Proč?“ odpověděl slovy:[9]

Osobně předložku ‚von‘ vlastně vůbec nepoužívám. Nevyskytuje se ani u jednom z mých pasů, rakouském ani maďarském. Vlastně jako Habsburg žádné ‚von‘ nepotřebuji. Kdo nemá rád Habsburka, ten ho nebude mít rád ani s ‚von‘. Stále častěji mne však lidé oslovují ‚von Habsburg‘ nebo jsem tak ohlašován při různých příležitostech. Přirozeně pak tyto lidi neopravuji ani předložku ‚von‘ neškrtám. Jedná se konec konců o historické jméno.

Následnictví a soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Podle rodinných pravidel habsbursko-lotrinského rodu je Jiří jediným členem, který je v rovnorodém dynastickém svazku. Kdyby jeho otec Otto nebyl uznal sňatek jeho staršího bratra Karla s baronkou Františkou von Thyssen-Bornemisza, která by tak byla považována za morganatický svazek, Jiří by byl následníkem svého otce v pořadí hned po svém starším bratrovi, stejně jako tomu bylo v případě následníka rakousko-uherského trůnu arcivévody Františka Ferdinanda vůči císaři Františku Josefovi I.

Eilika a Jiří s dětmi žijí v blízkosti vesničky Šoškútmaďarské župě Pest. Jejich nejstarší dcera byla první z rodu habsburského, která se po více než padesáti letech narodila v Uhrách. Zatímco Jiří je římský katolík, Eilika se rozhodla zůstat u luteránského vyznání.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
 
 
Robert I. Parmský
 
 
 
 
 
 
Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
 
 
Karel I.
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Saský
 
 
Marie Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Portugalská
 
 
Otto von Habsburg
 
 
 
 
 
 
Karel III. Parmský
 
 
Robert I. Parmský
 
 
 
 
 
 
Luisa Marie Terezie z Artois
 
 
Zita Bourbonsko-Parmská
 
 
 
 
 
 
Michal I. Portugalský
 
 
Marie Antonie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
'Jiří Habsbursko-Lotrinský'
 
 
 
 
 
Jiří II. Sasko-Meiningenský
 
 
Fridrich Jan Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Feodora z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
Jiří Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Arnošt II. Lippsko-Biesterfeldský
 
 
Adéla z Lippe-Biesterfeldu
 
 
 
 
 
 
Karolína z Wartenslebenu
 
 
Regina Sasko-Meiningenská
 
 
 
 
 
 
 
 
Alfred von Korff
 
 
 
 
 
 
 
 
Klara-Marie von Korff
 
 
 
 
 
 
 
 
Helene von Hilgers
 
 
 
 
 
 
 
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d e f g h i j k Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Eilika Habsburg-Lothringen Archivováno 5. 4. 2010 na Wayback Machine. na stránkách Habsburg-Eilika-Stiftung. Vydáno 22. června 2011.
  4. a b c Archduke of Austria Weds German Duchess in Hungary. European Stars and Stripes. Budapest: 19 October 1997. 
  5. a b c Hungary to Host Royal Wedding. The Globe and Mail. Budapest: 18 October 1997. 
  6. Árpád von Klimó: Úvahy o „překonání minulosti“ u Maďarsku 1989-99. Vypracování příspěvku k Geschichtsforum u Berlíně, konanému 30. května 1999. Email od Árpáda Klimó H-Soz-u-Kult Archivováno 23. 10. 2012 na Wayback Machine., 4. ledna 2001. Vydáno 22. června 2011.
  7. a b Grandson of Last Emperor Married. Indiana Gazette. Budapest: 19 October 1997. 
  8. Hamburger Abendblatt, 6. dubna 1996: o maďarském občanství Georga Habsbursko-Lotrinského. „Na jeho vizitce stojí prosté, občanské "Habsburg György" (Jiří Habsburg)“.
  9. Jan Mainka: „Ungarn braucht jede helfende Hand“ (Maďarsko potřebuje každou pomocnou ruku). Interview s Jiřím Habsburským. V: Budapester Zeitung, 23. března 2009. Uveřejněno 22. června 2011.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]