Přeskočit na obsah

Idris I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Idrís I.)
Idris I.
král libyjský
Portrét
Idris, král libyjský
Doba vlády24. prosince 1951 – 1. září 1969
Úplné jménoSaíd Muhamad Idris bin Saíd Muhamad al-Mahdí al-Senussi
Narození12. března 1889
Al-Džagbúb, Libye Libyjské království
Úmrtí25. května 1983 (94 let).
Káhira, EgyptEgypt Egypt
PohřbenJannat al-Baqí, Medina, Saúdská Arábie
1983
NástupceHasan Libyjský
Manželkakrálovna Fátima el-Šaríf
Potomcilibyjský král neměl žádné potomstvo, měli s jehou ženou Fatimou adoptovanou dceru z Palestiny[zdroj⁠?!]
DynastieSenussiové
OtecMuhammad al-Mahdí al-Senussi
MatkaAisha bint Ahmad al-Syrte
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Král Idris I. Libyjský, GBE (arabsky إدريس الأول), celým jménem Saíd Muhamad Idris bin Saíd Muhamad al-Mahdí al-Senussi (13. března 1890[1] – 25. května 1983),[2] byl prvním a jediným králem Libye. Vládl v letech 19511969 a byl současně hlavou muslimského řádu Senussiů.

Narodil se v Al-Džagbúbu, v ústředí hnutí Senussiů, jako syn Saída Muhammada al-Mahdího bin Saída Muhammada al-Senussiho a jeho páté ženy Aishy bint Ahmad al-Syrte. Idris byl vnukem Saída Muhammada bin Alího as-Senussiho, zakladatele muslimského súfijského řádu Senussiů. Roku 1916 se po abdikaci svého bratrance Saída Ahmeda Šarífa as Senussiho stal hlavou řádu Senussiů. Byl uznán Brity s novým titulem emíra území Kyrenaika, který byl posléze uznán také Italy (1920). V roce 1922 se též stal emírem Tripolska.

Počátky jeho politického života se nesly ve znamení snah o vyjednání nezávislosti pro Kyrenaiku.[3] V roce 1922 se po italském vojenském útoku proti Libyi uchýlil do exilu. Jako základna v guerillové válce proti italským koloniálním úřadům mu tehdy sloužil Egypt.[4]

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Během druhé světové války, podporoval Idris Spojené království v naději, že se jeho vlast jednou provždy zbaví italské okupace. Proto také přivedl příslušníky hnutí Senussiů a kyrenejské vlastence do boje po boku Spojenců proti Ose. S porážkou německých a italských sil vedených Erwinem Rommelem se konečně mohl vrátit do hlavního města Benghází a zformovat oficiální vládu.

K nevoli domácích arabských nacionalistů a podpůrců panarabismu v sousedních státech zachovával král Idris těsné vztahy se Spojeným královstvím a USA, a později dokonce intervenoval proti Egyptské agresi během Suezské krize roku 1956.[zdroj⁠?!]

Jiným ohrožením jeho panování byla nevyslyšená snaha o mužského potomka, jenž by jej později nahradil na trůně. Ekonomika státu díky výtěžkům z ropných polí a díky přítomnosti letectva Spojených států amerických na základně Wheelus poblíž Tripolisu vzrůstala, avšak královo zdraví se začalo zhoršovat.[zdroj⁠?!]

Převrat a exil

[editovat | editovat zdroj]
Mladý obyvatel Bengází nesoucí během revoluce roku 2011 fotografii krále Idríse

1. září 1969, kdy byl král Idrís v Turecku, aby se podrobil lékařskému zákroku, byl sesazen libyjskou armádou pod velením Muammara Kaddáfího při státním převratu.[5] Převrat předešel abdikaci krále Idríse určené na 4. srpna 1969, s platností od 2. září 1969, ve prospěch jeho synovce korunního prince Hasana as-Senussiho.

Po převratu byl král Idrís souzen in absentia „Libyjským lidovým soudem“ a v listopadu 1971 nad ním byl vynesen rozsudek smrti.

Podařilo se mu lodí dostat do města Kamena Vourla v Řecku a poté se uchýlil do exilu v Egyptě, kde roku 1983 zemřel v Káhiře ve věku 94 let. Byl pochován v Medině v Saúdské Arábii.

Povstání v roce 2011

[editovat | editovat zdroj]
Král Idris I. na titulní straně libyjského časopisu Al Iza'a, 15. srpen 1965

Ačkoli král Idrís I. zemřel v exilu a většina dnešních Libyjců se narodila až po konci jeho panování, mnoho opozičních demonstrantů za libyjského povstání proti plukovníku Kaddáfímu, mělo připnutu trikolóru s barvami vlaky Libyjského království a v rukou drželi portréty krále, zejména v tradiční pevnosti Senussiů Kyrenaice.[6]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Idris of Libya na anglické Wikipedii.

  1. https://www.britannica.com/biography/Idris-I-king-of-Libya
  2. http://www.royalark.net/Libya/libya6.htm
  3. Vandewalle, Dirk (2006). A history of modern Libya. Cambridge University Press. str. 36. ISBN 978-0-521-85048-3.
  4. Oliver, Roland; Atmore, Anthony (2005). Africa since 1800. Cambridge University Press. str. 236.
  5. Bloodless coup in Libya (nekrvavý převrat v Libyi. BBC News On This Day. 1. září 1969.
  6. The liberated east: Building a new Libya [online]. 24 February 2011 [cit. 2011-02-26]. Dostupné online. 
  7. Chicago Tribune - Historical Newspapers. Chicago Tribune [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]