Czarny Staw Gąsienicowy

Czarny Staw Gąsienicowy
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Polsko
Vojvodství	Malopolské
Powiat	Tatrzański
Gmina	Zakopane
Zeměpisné souřadnice	49°13′52″ s. š., 20°1′5″ v. d.
Rozměry
Rozloha	17,9440 ha
Délka	666 m
Šířka	424 m
Objem	3 797 800 m³
Max. hloubka	51,0 m
Ostatní
Typ	ledovcové jezero
Nadm. výška	1 620 m n. m.
Přítok vody	Czarny Potok Gąsienicowy
Odtok vody	Czarny Potok Gąsienicowy
Ostrovy	1 (310 m²)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Czarny Staw Gąsienicowy je karové ledovcové jezero ve skupině Gąsienicowých Stawů ve Vysokých Tatrách v Polsku. Je největším jezerem Doliny Gąsienicowe a jedním ze dvou nacházejících se v její východní části, nazývané Dolina Czarna Gąsienicowa, přičemž druhým je Zmarzły Staw Gąsienicowy. Má rozlohu 17,9440 ha a je 666 m dlouhé a 424 m široké. Dosahuje maximální hloubky 51,0 m a objem vody v něm činí 3 797 800 m³. Leží v nadmořské výšce 1620 m. Je to čtvrté nejhlubší a šesté největší jezero Tater.

Okolí

Jezero má oválný tvar. Nad jeho západním břehem se zvedá štít Kościelec. Poblíž severovýchodního pobřeží je malý (310 m²) ostrov porostlý klečí. Vznikl na bývalém oblíku. V roce 1909 bylo plánováno na ostrově postavit mauzoleum Juliusze Słowackého, ale v důsledku protestů ochranářů k tomu nedošlo. Ze severu jezero uzavírá skalní práh, ze kterého vytéká Czarny Potok Gąsienicowy. Od roku 1884 stál na břehu bufet, který vlastnil Józef Sieczki ze Zakopaného. Byl zničen požárem v roce 1920.

Vodní režim

Průhlednost vody je 12 m. Je zbarvená safírově, přičemž z tohoto tmavě modrého až téměř černého odstínu, způsobeného zastíněním blízkým štítem a sinicemi Pleurocapsa polonica rostoucími na balvanech na břehu, pochází i jméno jezera. Jezero zamrzá většinou v říjnu až listopadu, rozmrzá v květnu až červenci. V roce 1881 bylo uměle zarybněno. Byl zde vysazen pstruh obecný potoční a siven americký. Na jihovýchodním konci do jezera ústí Czarny Potok Gąsienicowy a odtéká přes skalní práh na sever. Na západě má jezero ještě jeden přítok ze Żlebu Zaruskiego. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:

Rok	Měření prováděl	Rozloha ha	Délka m	Šířka m	Hloubka max.m	Objem m³
—	WET	&0000000000000017.79000017,79	&0000000000000666.000000666	&0000000000000424.000000424	&0000000000000051.00000051	&0000000003800000.0000003 800 000
2005^[1]	Gregor, Pacl	&0000000000000017.94400017,9440	—	—	&0000000000000051.00000051,0	&0000000003797800.0000003 797 800

Přístup

Jezero bylo od počátku 19. století oblíbené turisty. Bylo tématem obrazů Alfreda Schouppé, Wojciecha Gersona, Leona Wyczółkowského a mnohých dalších. Měření jeho nadmořské výšky provedl již v roce 1852 Stefan Ludwik Kuczyński. Přesnější měření provedl Eugeniusz Klemens Dziewulski v roce 1881 a Ludomir Sawicki v roce 1909.

– podél východního pobřeží probíhá trasa turistické stezky Hala Gąsienicowa – Zawrat.
- Doba cesty z chaty "Murowaniec" k Czarnemu Stawu: 30 min, 20 min zpět.
- Doba cesty od Czarneho Stawu na Zawrat: 1:50 h, 1:20 h zpět.
– na východním břehu z modré značky odbočuje žlutá na vrchol Skrajny Granat. Čas: 01:45 h, 01:20 h zpět.
– na severním břehu z modré odbočuje černá značka na Mały Kościelec a dále do průsmyku Karb a na Kościelec (trasa vytvořená v roce 1961, dřívější, kterou vytyčilo Polskie Towarzystwo Tatrzańskie, vedla roklí přímo k průsmyku). Doba cesty na Karb: 40 min, 30 min zpět.^[2]

Odkazy

Galerie

Panorama Czarneho Stawu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czarny Staw Gąsienicowy na polské Wikipedii.

↑ Tatry příroda
↑ Tatry. Zakopane i okolice. Mapa w skali 1:27 000. Warszawa: ExpressMap Polska, 2005. ISBN 83-88112-35-X. (polsky)

Literatura

NYKA, Józef. Tatry polskie. Przewodnik. Wyd. XIII. Latchorzew: Wyd. Trawers, 2003. ISBN 83-915859-1-3. (polsky)
SZAFER, Władysław. Tatrzański Park Narodowy. [s.l.]: Zakład Ochrony Przyrody PAN, 1962. (polsky)
Tatry polskie. Mapa turystyczna 1:20 000. Piwniczna: Agencja Wyd. „Wit” S.c., 2006. ISBN 83-89580-00-4. (polsky)
Tatry Vysoké, Západné, Belanské (TVZB), Podrobný turistický atlas ISBN 83-87873-86-1
Tatry příroda (Tp) ISBN 978-80-7340-114-6

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Czarny Staw Gąsienicowy na Wikimedia Commons
(polsky) Wielka Encyklopedia Tatrzańska (WET), Czarny Staw Gąsienicowy
Dílo Illustrowany przewodnik do Tatr, Pienin i Szczawnic/32 ve Wikizdrojích (polsky)

[1] Tatry příroda

[2] Tatry. Zakopane i okolice. Mapa w skali 1:27 000. Warszawa: ExpressMap Polska, 2005. ISBN 83-88112-35-X. (polsky)

[1]

Jezera Vysokých Tater (viz také Jezera Západních Tater)

Bielovodská dolina	Bielovodské Žabie plesá (Nižné Bielovodské Žabie pleso • Vyšné Bielovodské Žabie pleso) • Hrubé pleso • Jelenie pliesko • Kačacie pliesko • Zelené pleso Kačacie • Litvorové pleso • Rovienkové pleso • Ťažké pleso • Zamrznuté pleso (Zamrznuté oká) • Zmrzlé pleso

Javorová dolina	Javorové plesá (Čierne • Malé Žabie • Nižné Žabie • Zelené • Žabie) • Kolové pleso • Rígľové oká (Zadné • Predné • Suché) • Tiché pleso (Malé Tiché pleso)

Dolina Bielej vody kežmarskej	Belasé pleso • Biele plesá (Malé • Trojrohé (malé) • Veľké) • Červené pleso (Malé Červené pliesko) • Kežmarské plesá (Čierne pleso kežmarské • Malé Čierne pleso • Zelené pleso kežmarské) • Študentská studňa • Žeruchové plieska (Nižné • Vyšné) • Žlté pleso

Skalnatá dolina	Lievikové pleso • Skalnaté pleso (Skalnaté oko)

Malá Studená dolina	Baranie pliesko • Modré pleso • Pět Spišských ples (Malé • Nižné • Prostredné • Veľké • Vyšné)

Veľká Studená dolina	Dlhé pleso (Dlhé oko) • Pusté plesá (Pusté pleso • Malé • Pusté oko) • Sesterské plesá (Starolesnianske pleso • Vyšné • Prostredné • Nižné • Malé Zbojnícke pleso) • Sivé plesá (Nižné • Prostredné • Vyšné) • Strelecké plesá (Nižné Strelecké plesá (Nižné Strelecké pleso • Vyšné Strelecké pleso • III) • Vyšné Strelecké plesá (Strelecké oká)) • Studené plesá (Nižné • Prostredné • Vyšné • Studené oká) • Vareškové pleso (Vareškové oko) • Zbojnícke plesá (Vyšné • Prostredné • Nižné • Malé • Ľadové • Zbojnícke oko)

Slavkovská dolina	Slavkovské pliesko • Szontaghovo pleso • Malé Szontaghovo pliesko

Velická dolina	Dlhé pleso • Kvetnicové pliesko • Velické pleso • Vyšné Velické plieska (Spodné • Horné) • Wolkerove jazierka

Batizovská dolina	Batizovské oká • Batizovské pleso • Čierne pleso • Malé Batizovské pliesko • Pliesko pod Kostolíkom

Mengusovská dolina a Zlomiská	Dračie plesá (Dračie pleso • Malé • Dračie oká) • Ľadové pleso • Hincove plesá (Veľké • Malé • Hincove oká) • Popradské pleso • Rumanove plesá (Rumanovo pleso • Vyšné • Nižné) • Satanovo pleso • Žabie plesá Mengusovské (Predné • Veľké • Vyšné • Malé)

Mlynická dolina	Capie pleso • Jazierka lásky • Kozie plesá (Malé • Nižné • Stredné • Vyšné) • Nové Štrbské pleso • Okrúhle pleso • Pleso nad Skokom • Pliesko pod Skokom • Slepé pleso • Štrbské pleso • Volie plieska (Nižné • Vyšné)

Furkotská dolina	Furkotské plesá (Nižné • Vyšné) • Jambrichovské pleso • Ostré pliesko • Rakytovské plieska (Malé • Nižné • Vyšné) • Sedielkové pliesko • Smrekovické plieska (Nižné • Vyšné • Mokrý kút) • Soliskové pliesko • Wahlenbergove plesá (Nižné • Vyšné)

Važecká dolina	Jamské pleso • Malé pliesko • Skryté pliesko • Stratené pliesko • Krivánske Zelené pleso

Kôprová dolina	Hlinské oko • Kôprové pliesko • Kobylie pleso • Temnosmrečinské plesá (Nižné • Vyšné) • Terianske plesá (Malé • Nižné • Vyšné)

Tichá dolina	Valentkovo pliesko

Dolina Białki	Wołoszyński Stawek Dolina Rybiego Potoku: Czarny Staw pod Rysami • Morskie Oko • Rybie Stawki (Małe Morskie Oko • Małe Żabie Oko • Żabie Oko) Dolina za Mnichem: Staw Staszica (Niżni, Wyżni) • Stawek na Kopkach • Wyżnie Mnichowe Stawki (9) • Zadni Mnichowy Stawek Dolina Pięciu Stawów Polskich: Pięć Stawów Polskich (Czarny • Mały • Przedni • Wielki • Zadni) • Szpiglasowe Stawki • Wole Oko Dolina Waksmundzka: Waksmundzkie Oka (Niżnie • Wyżnie) • Waksmundzkie Stawki (Niżni • Wyżni)

Dolina Suchej Wody Gąsienicowej	Dolina Pańszczyca: Czerwony Staw Pańszczycki Dolina Gąsienicowa: Czarna: Gąsienicowe Stawy (Czarny • Zmarzły) Dolina Gąsienicowa: Zielona: Dwoiśniaczek (4) • Dwoiśniak (Niżni • Wyżni) • Gąsienicowe Stawy (Czerwone (Niżni • Wyżni) • Długi • Dwoisty (Wschodni • Zachodni) • Litworowy • Zadni • Zielony) • Jedyniak • Kotlinowy Stawek • Kurtkowiec • Mokra Jama • Samotniak • Troiśniak (Niżni • Pośredni • Wyżni)