Cesarevič (1901)
 Cesarevič | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | predreadnought |
| Uživatelé | ruské carské námořnictvo |
| Zahájení stavby | 1899 |
| Spuštěna na vodu | 1901 |
| Uvedena do služby | 3. září 1903 |
| Osud | vyřazen |
| Předchůdce | Retvizan |
| Následovník | třída Borodino |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 12 915 t (standardní) 13 110 t (plný)[1] |
| Délka | 118,5 m (max.) |
| Šířka | 23,2 m |
| Ponor | 7,92 m (max.) |
| Pohon | parní stroje, 20 kotlů 2 lodní šrouby 16 300 hp |
| Palivo | uhlí |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Dosah | 5500 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 779 |
| Pancíř | až 250mm boky až 250mm hlavní věže a barbety 150mm sekundárí věže 127mm sekundární barbety 50+40mm paluba 254mm velitelská věž |
| Výzbroj | 4× 305mm kanón (2×2) 12× 152mm kanón (6×2) 20× 75mm kanón (20×1) 20× 47mm kanón (20×1) 8× 37mm kanón (8×1) 4× 381mm torpédomet |
| Operační nasazení | |
| Nasazení | Rusko-japonská válka První světová válka |
Cesarevič byl predreadnought ruského carského námořnictva. Ve službě byl v letech 1903–1918. Nasazen byl v rusko-japonské válce a v první světové válce.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Plavidlo postavila francouzská loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne-sur-Mer. Stavba byla zahájena roku 1899, na vodu bylo spuštěno roku 1901 a do služby bylo uvedeno 3. září 1903.[1]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, dvanáct 152mm kanónů ve dvoudělových věžích, dvacet 75mm kanónů, dvacet 47mm kanónů, osm 37mm kanónů a čtyři 381mm torpédomety.[1] Boční salva měla hmotnost 6000 kg.[2] Pohonný systém měl výkon 16 300 hp. Skládal se z 20 kotlů Belleville a parních strojů, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů. Dosah byl 5500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Osudy
[editovat | editovat zdroj]
Cesarevič se účastnil rusko-japonské války. Při úvodním japonském útoku na Port Arthur v únoru 1904 byl poškozen torpédem. Po dokončení oprav se stal vlajkovou lodí admirála Vitgefta v bitvě ve Žlutém moři ve dnech 10.–11. srpna 1904. Po ruské porážce Cesarevič unikl a byl internován v Tsingtau. Rusku byl vrácen v roce 1905.[1]
První světové války se Cesarevič účastnil v řadách baltského loďstva. Nebyl však příliš aktivní. V roce 1917 byl přejmenován na Graždanin. Dne 17. října 1917 byl poškozen německým námořnictvem v bitvě v úžině Moon. Za říjnové revoluce loď ovládli bolševici. V roce 1918 byl vyřazen a roku 1925 sešrotován.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cesarevič na Wikimedia Commons