Borophaginae

Borophaginae; Stratigrafický výskyt: spodní oligocén až svrchní pliocén (před 32 – 2 miliony lety)
	Aelurodon stirtoni
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
(nezařazeno)	Carnivoramorpha;
Řád	šelmy (Carnivora);
Podřád	psotvární (Caniformia);
Čeleď	psovití (Canidae);
Podčeleď	Borophaginae; Simpson, 1945
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borophaginae jsou vyhynulou podčeledí z čeledi psovití (Canidae).

Po starší podčeledi Hesperocyoninae představují Borophaginae druhou hlavní linii psovitých šelem. Všechny rody se vyskytovaly výhradně v Severní Americe, přičemž největší rozmanitosti dosáhly během miocénu.^[1]

Z čeledi psovití byli Borophaginae zřejmě nejrozmanitější skupinou a zástupci podčeledi obsadili množství ekologických nik. Podčeleď zahrnovala jak malé až středně velké všežravce (jako byli Cynarctoides, Phlaocyon a Cynarctus), tak mohutné hyperkarnivorní rody, jako byl Borophagus. Někteří zástupci byli schopni drtit kosti podobně jako většina moderních hyen – tato adaptace se objevovala spíše u pozdějších forem. Některé rody mohly být naopak primárně plodožravé.^[1]^[2]

První zástupci podčeledi se objevili ve spodním oligocénu, přibližně před 32 miliony lety, přičemž jedním z nejstarších zástupců byl rod Archaeocyon. Počáteční vývoj borophaginů zahrnoval několik linií menších až středně velkých psovitých šelem. Byly spíše všežravé, což bylo nejspíše způsobeno konkurenčním tlakem daným většími rody z podčeledi Hesperocyoninae, které představovaly vrcholové predátory té doby. Teprve během spodního až středního miocénu, před asi 19 až 15 miliony lety, se začaly objevovat první větší a dravější druhy. Během středního a svrchního miocénu se objevily formy, které se již řadily mezi vrcholové predátory. Sem lze zařadit zástupce subtribu Aelurodontina (jako rod Aelurodon), a především některé nejmladší rody subtribu Borophagina (Epicyon, Borophagus).

Borophagus byl vrcholným rodem celé podčeledi Borophaginae a zároveň jejím posledním přežívajícím zástupcem. Ve svrchním pliocénu, před asi dvěma miliony let, druhem Borophagus diversidens celá podčeleď vyhynula.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b GOSWAMI, Anjali. Introduction to Carnivora. In: GOSWAMI, Anjali; FRISCIA, Anthony. Carnivoran evolution: new views on phylogeny, form, and function. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. ISBN 9780521515290, ISBN 9780521735865. S. 16.
↑ ^a ^b WANG, Xiaoming; TEDFORD, Richard. Dogs: their fossil relatives and evolutionary history. Paperback edition, 2010. vyd. New York: Columbia University Press, 2008. ISBN 978-0-231-50943-5, ISBN 0-231-50943-X. OCLC 822229250 S. 33–36.

Literatura

WANG, Xiaoming, TAYLOR, Beryl E. a TEDFORD, Richard H. Phylogenetic systematics of the Borophaginae (Carnivora: Canidae). New York: American Museum of Natural History, 1999. 391 s. Bulletin of the American museum of natural history, no. 243.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Borophaginae na Wikimedia Commons
Taxon Borophaginae ve Wikidruzích

[Goswami-1] GOSWAMI, Anjali. Introduction to Carnivora. In: GOSWAMI, Anjali; FRISCIA, Anthony. Carnivoran evolution: new views on phylogeny, form, and function. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. ISBN 9780521515290, ISBN 9780521735865. S. 16.

[Wang-2] WANG, Xiaoming; TEDFORD, Richard. Dogs: their fossil relatives and evolutionary history. Paperback edition, 2010. vyd. New York: Columbia University Press, 2008. ISBN 978-0-231-50943-5, ISBN 0-231-50943-X. OCLC 822229250 S. 33–36.

[1]