Bad Ragaz
| Bad Ragaz | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°0′7″ s. š., 9°30′2″ v. d. |
| Nadmořská výška | 516 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | St. Gallen |
  Bad Ragaz Bad Ragaz, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 25,40 km² |
| Počet obyvatel | 6 467 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 254,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7310 |
| Označení vozidel | SG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bad Ragaz je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem, a žije zde přes 6 000 obyvatel. Obec je od konce 19. století známá jako lázeňské středisko.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Bad Ragaz leží na konci údolí Tamina a na západním okraji Rýnské nížiny. Obec tvoří turistické centrum oblasti Sarganserland.
Na východě se hranice obce shoduje s kantonální hranicí s kantonem Graubünden, která probíhá Rýnem; sousedními obcemi v Graubündenu jsou Landquart, Maienfeld a Fläsch, v kantonu St. Gallen pak Pfäfers na jihu, Mels na západě a Vilters-Wangs na severozápadě.
Na horském masivu na západě se nacházejí rozsáhlé alpské oblasti Halde, Rafigen, Pardiel, Valplona a Hochpardiel. K obci Bad Ragaz patří část pohoří Wildseehörner v oblasti Pizol.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Ragaz byla původně zemědělská obec. Již v roce 843 je zmiňována jako Ragaces.[1] Obec získala na významu výstavbou zámku Hof Ragaz. V 19. století byla do Ragazu přivedena pramenitá voda z Bad Pfäfers v soutěsce Tamina a od té doby je obec známá jako lázeňské místo. V roce 1937 byla obec přejmenována na Bad Ragaz.[1]
Historie bývalé zemědělské obce Ragaz je úzce spjata s historií benediktinského opatství Pfäfers. Opatství vlastnilo nejvíce půdy a mělo v obci nejvíce práv. V knížecím paláci Hof Ragaz sídlil opatský místodržitelský úřad. Po staletí měl Ragaz význam na důležité severojižní dopravní ose mezi Německem a Itálií. Po zrušení opatství v roce 1838 převzal klášterní majetek a termální pramen v soutěsce Tamina kanton St. Gallen.
K významným událostem v průběhu staletí patří bitva u Ragazu ve staré curyšské válce 6. března 1446. Obec byla několikrát poškozena požáry a povodněmi, např. v letech 1750, 1762 a 1868.[1]
Johanna Spyri napsala kolem roku 1880 v Bad Ragazu příběh Heidi, děvčátko z hor a Rainer Maria Rilke napsal v Bad Ragazu knihu Hiersein ist herrlich.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1800 | 1850 | 1900 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2020 |
| Počet obyvatel | 954 | 1366 | 1860 | 2584 | 2685 | 3713 | 3721 | 4466 | 4861 | 5082 | 5349 | 5528 | 5590 | 5681 | 6494 |
Turismus a lázeňství
[editovat | editovat zdroj]
Bad Ragaz (původně jen Ragaz) byla zemědělská obec. Objevení termálního pramene v nedaleké soutěsce Tamina povýšilo Bad Ragaz na lázně.
Staré lázně Pfäfers v soutěsce Tamina jsou nejstarší barokní lázeňskou budovou ve Švýcarsku. Dnes mohou návštěvníci studovat historii lázní Bad Ragaz a Pfäfers v muzeu, kde kdysi působil lázeňský lékař Paracelsus.
Výstavbou silnice do Bad Pfäfers (1838/39) a vypouštěním termální vody o teplotě 36,5 °C do paláce Hof Ragaz se Ragaz stal lázeňským městem. V roce 1868 koupil panství Ragaz, tj. panství převorství Pfäfers, od kantonu Bernhard Simon (1816–1900) z Niederurnenu. Byly postaveny četné hotely a penziony a v rozvíjejících se lázních vznikla celá řada různých podniků. Kromě evropské a ruské šlechty přijížděly do Ragazu osobnosti z oblasti politiky, obchodu, umění a literatury.
V roce 1911 byla založena akciová společnost Bad- und Kuranstalten Ragaz-Pfäfers.[2]
V roce 1941 byl Grandhotel Quellenhof těžce poškozen požárem, který po druhé světové válce utlumil turistický ruch. Díky bývalému národnímu radovi Hansi Albrechtovi byl Quellenhof obnoven.[2]
V roce 2007 byly kompletně zmodernizovány lanovky Pizol a od té doby jezdí z Bad Ragazu na Alp Pardiel gondolová lanovka.
Bad Ragaz je považován za vstupní bránu do Graubündenu, zejména od otevření dálniční obslužné zóny Heidiland.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Stanice Bad Ragaz je obsluhována linkou S12 (S-Bahn St. Gallen), RegioExpressem na trase St. Gallen – Chur a InterRegio „Aare Linth“ Bern – Curych – Chur. V Bad Ragazu překračuje železniční trať Alpský Rýn po železničním mostě. Z náměstí Bahnhofplatz vedou poštovní autobusové linky Postauto do okolních obcí a do Bad Pfäfers v soutěsce Tamina.
Bad Ragaz leží na dálnici A13 mezi sjezdy Bad Ragaz a Maienfeld. Dálnice, která je součástí evropské silnice E43, překračuje Rýn na mostě Rheinbrücke Bad Ragaz.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bad Ragaz na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d VOGLER, Werner. Bad Ragaz [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-09-08 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Zeittafel der Bad Ragazer Geschichte (1900 - 2003) [online]. Gemeinde Bad Ragaz [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bad Ragaz na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
