Právní řád České republiky

Právní řád České republiky je uspořádaný systém pramenů práva platných v České republice nebo v rámci mezinárodního společenství, jehož je členem.^[1][2] Český právní řád, jenž je součástí kontinentálního typu právní kultury, je založen na psaném právu a patří do něj právní předpisy, ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy (netýká se všech států, jen těch co mají inkorporační normu), k nimž dal souhlas Parlament ČR a nálezy Ústavního soudu, kterými Ústavní soud zrušil právní předpis nebo jeho část.

Zvláštní kategorií jsou v českém právu právní principy, jež sice nejsou formálními prameny práva, ale vzhledem k dynamice společenských změn mohou orgány aplikující právo za určitých omezených podmínek právě prostřednictvím právních principů dovodit právní řešení posuzované věci.^[3] Ústavní soud ČR v této věci uvedl, že právní princip má charakter samostatného pramene práva, pouze pokud psané právo nestanoví jinak.^[4]

Také kolektivní smlouvy, resp. jen jejich normativní část, jsou v českém právu pramenem práva.^[5] Také konstantní judikatura vyšších soudů (především Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu) působí, jako by byla pramenem práva.^[6]

Právní předpis může zahrnovat několik právních norem, jednu právní normu, ale také jedna právní norma může být upravena v několika právních předpisech. Právní normy je možné rozdělit podle jejich postavení v systému právní regulace na hmotněprávní a procesněprávní normy.^[7] Nejvýznamnější je však členění podle právní síly. Právní síla je vlastnost právní normy (právního předpisu), která může být chápána absolutně nebo relativně.^[7]

Podle absolutní právní síly se v českém právním řádu rozeznávají primární (zákonné) předpisy, kterými jsou ústavní zákony, zákony a zákonná opatření Senátu, a sekundární (podzákonné) předpisy, které jsou přijímané bezprostředně podle ústavy (právní předpisy vlády a prezidenta republiky) a přijímané na základě výslovného zákonného zmocnění (právní předpisy ministerstev, správních orgánů a orgánů samosprávy v přenesené působnosti).^[8][9] Terciární tvorba práva není v České republice přípustná.^[9]

Podle relativní právní síly se rozlišují právní normy původní (originární) a odvozené (derivativní), tj. takové, které byly vydány na základě a k provedení normy původní.^[9] Právní předpisy originární jsou primární právní předpisy, ale také i ty zákony, které provádějí některá ustanovení ústavních zákonů. Svou povahou jsou originárními předpisy také obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti obcí a krajů, jež jsou však právní předpisy podzákonné.^[10] Derivativní předpisy jsou nařízení vlády, rozhodnutí prezidenta republiky obecně normativní povahy, právní předpisy ministerstev, správních orgánů a orgánů územní samosprávy (s výjimkou vyhlášek zastupitelstev).^[9][10]

Mezinárodní smlouvy jsou především pramenem mezinárodního práva, na základě vnitrostátní úpravy však mohou být pramenem také práva vnitrostátního. Čl. 10 Ústavy stanovuje, že „[v]yhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“^[11] Mezinárodní smlouva tak nemá vyšší právní sílu než zákony, ale aplikační přednost. Při rozhodování soudů platí, že soudce je vázán nejen zákonem, ale i mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu.^[12]

Navzdory kritice se působení ústavního soudnictví jako náhradního zákonodárce ve všech západních demokraciích rozšířilo.^[13][14] Ústavní soud ČR může zrušit právní předpis nebo jeho část. Je nutné rozlišovat závaznost vlastního výroku rozhodnutí a odůvodnění rozhodnutí.^[15]

Od vstupu České republiky do Evropské unie platí v České republice také prameny evropského komunitárního práva, přičemž významná část již byla implementována do zákonů a dalších právních předpisů. Dnes obsah zhruba 70 % až 80 % právních předpisů přijímaných v členských státech více či méně ovlivňuje ES.^[16] Povinnosti vyplývající z členství v Evropské unii zahrnují, že ústava a další vnitrostátní právní předpisy jsou podřízeny právu Evropské unie.

• Tomáš Říčka: Vliv hospodářské politiky na právní řád České republiky v období transformace, Univerzita Karlova, Praha 2011

• Ústavní pořádek České republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu právní řád České republiky na Wikimedia Commons
• Evropská komise. Právní řád - Česká republika [online]. Rev. 2006-05-03 [cit. 2009-12-30]. Dostupné online.