Olesno

Olesno
Náměstí v Olesnu
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°52′30″ s. š., 18°25′ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Opolské
Okres	Olesno
Gmina	Olesno
Olesno
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	15,1 km²
Počet obyvatel	9 353
Hustota zalidnění	619,4 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané, Němci a další
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta	Sylwester Piotr Lewicki
Oficiální web	www.olesno.pl
Adresa obecního úřadu	Pieloka 21 46-300 Olesno
Telefonní předvolba	+48 34
PSČ	46-300
Označení vozidel	OOL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olesno (polsky též Oleśno^{[pozn. 1]}, německy Rosenberg in Oberschlesien) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Olesno. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Stobravě (pravém přítoku Odry) mezi Lublincem a Kluczborkem. V roce 2021 zde žilo 9 353 obyvatel,^[1] z toho necelou pětinu tvoří občané německé národnosti (19,3 % podle sčítání lidu 2011).^[2]

První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1226. Jako součást Opolského knížectví patřilo do roku 1742 zemím Koruny české, respektive Habsburské monarchii. Po první slezské válce připadlo Prusku a do konce druhé světové války leželo na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše). V roce 1945 bylo spolu s většinou Horního Slezska přičleněno k socialistickému Polsku.

Již od roku 1743 má status okresního města – dříve v rámci německé provincie Slezsko a vládního obvodu Opolí, po válce v Opolském vojvodství. Jen v letech 1975–1998, kdy byla v platnosti správní reforma zavádějící 49 malých krajů, spadalo pod Čenstochovské vojvodství.

Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo v Olesnu 5 742 obyvatel, z toho 66 % německojazyčných a 32,9 % polskojazyčných (k polskému jazyku se řadilo i hornoslezské nářečí, dále zvláštní kategorii představovali „dvoujazyční”, již tvořili 11,3 % obyvatelstva.^[3] Po druhé světové válce nebyl zde proveden plošný odsun původního obyvatelstva, proto se město stalo jednou z bašt německé menšiny v současném Polsku.

Mezi nejtemnější kapitoly v dějinách Olesna patří období mezi 20. až 25. ledna 1945, kdy město bylo – po obsazení bez boje – vypáleno a zplundrováno Rudou armádou. Zničeno nebo poškozeno bylo dokonce 75 % zástavby, včetně historických památek v centru.^[4][5]

• dřevěné poutní kostely svaté Anny (1510) a svatého Rocha (1710, v místní části Grodzisko)
• evangelický kostel Kristova kříže z roku 1853 v areálu městského parku
• katolický farní kostel Božího Těla postavený v novobarokním slohu letech 1909–1913¨
• hlavní náměstí (Rynek):
  • klasicistní radnice z roku 1821
  • morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1697
  • socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1753
• pozůstatky středověkých hradeb v ulici Lompy
• židovský hřbitov; nejstarší hrob pochází z roku 1821, dochovala se i obřadní síň z roku 1868

• 
  Poutní kostel svaté Anny¨
• 
  Kostel Kristova kříže
• 
  Kostel Božího Těla
• 
  Rynek: socha Jana Nepomuckého a radnice
• 
  Městské hradby
• 
  Židovský hřbitov

Městem prochází národní silnice (droga krajowa) č. 11 z Bytomi do Poznaně a Kolobřehu, a také železniční trať Katovice – Poznaň. Ve stanici Olesno Śląskie (Slezské Olesno) staví jak regionální vlaky společnosti Koleje Śląskie (Slezské dráhy), tak rychlíky mířící ze směru Katovice na sever Polska.

• Arnsberg, Německo
• Zalakaros, Maďarsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olesno na Wikimedia Commons
• Olesno.pl – oficiální webové stránky Městského úřadu v Olesnu
• Olesno v Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae – popis města z roku 1650 (německy)
• Olesno na portálu fotopolska.eu – historické a současné fotografie a fórum (polsky)