Třesov
| Třesov | |
|---|---|
 Centrum Třesova | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Náměšť nad Oslavou |
| Obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′49″ s. š., 16°4′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 100 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,30 km²[2] |
| Katastrální území | Třesov |
| Nadmořská výška | 451 m n. m. |
| PSČ | 675 02 |
| Počet domů | 43 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třesov 6 675 02 Koněšín obectresov@volny.cz |
| Starosta | Karel Krčál |
| Oficiální web: www | |
  Třesov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550311 |
| Kód části obce | 37460 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třesov (dříve též Střesov[4], německy Trzesow, Tresow[5]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží dvacet kilometrů východně od Třebíče. Žije zde 100[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Hartvíkovice, Okarec, Kozlany, Studenec a Třebenice.
Název
[editovat | editovat zdroj]Nabízí se několik možností výkladu jména vesnice. Jeho základem mohlo být osobní jméno Třěs (totožné s obecným třěs - "třesení") nebo jméno Třěš (domácká podoba některého jména začínajícího na Třěbo-, např. Třěbohost) a pak by místní jméno znamenalo "Třěsův/Třěšův majetek". Nebo za jméno vsi mohla být vzata jmenná podoba přídavného jména třěsový a jméno vesnice by pak označovalo místo, kde se třese půda. Poslední možnost je nejpravděpodobnější, ale kvůli nedostatku starých písemných dokladů nelze rozhodnout s jistotou.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464.[5] Již dříve však spadal do majetku kláštera v Třebíči, ale zmíněn v jeho zakládací jistině není. V roce 1464 byl zmíněn v listině manů kláštera Mikuláš z Třesova.[7] V roce 1545 byl ve vsi uveden dvůr, který v tu dobu již byl pustý. V roce 1555 byl, spolu s Koněšínem,[8] přikoupen Oldřichem z Lomnice[9] do náměšťského panství.[8] Tam spadaly až do roku 1848, v roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[10]
V roce 1899 byl v obci založen čtenářsko-pěvecký spolek, v roce 1900 Národní jednota a v roce 1924 Domovina.[5]
V roce 1857 byla ve vsi postavena kaple svatého Jana Nepomuckého a v roce 1938 byla na návsi odhalena socha Svobody.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 169 | 153 | 179 | 185 | 157 | 166 | 193 | 160 | 179 | 151 | 119 | 109 | 98 | 94 | 101 |
| Počet domů | 23 | 26 | 30 | 29 | 28 | 29 | 33 | 39 | 37 | 36 | 33 | 38 | 37 | 41 | 43 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 patřil Třesov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1898 patřil Třesov pod Hartvíkovice a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna opět pod Hartvíkovice, následně se obec osamostatnila.[13][14]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Místní zastupitelstvo
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaromír Kazatel, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Krčál.
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[15] | 2010[16] | 2013[17] | 2017[18] | 2021[19] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ODS (28,07 %) | TOP 09 (21,56 %) | ČSSD (25,0 %) | ANO (50,98 %) | ANO (40,74 %) |
| 2. | KSČM (26,31 %) | ČSSD (19,6 %) | KSČM (25,0 %) | KDU-ČSL (17,64 %) | Piráti+STAN (16,66 %) |
| 3. | ČSSD (24,56 %) | VV (17,64 %) | ANO 2011 (17,3 %) | ČSSD (7,84 %) | SPOLU (14,81 %) |
| účast | 70,37 % (57 z 81) | 69,86 % (51 z 73) | 71,23 % (52 z 73) | 71,83 % (51 z 71) | 69,62 % (55 z 79) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[20] | SV (24,24 %) | 4KOALICE (21,21 %) | SNK (15,15 %) | 42,04 % (37 z 88) |
| 2004[21] | ODS (31,03 %) | KDU-ČSL (20,68 %) | KSČM (17,24 %) | 37,17 % (29 z 78) |
| 2008[22] | SNK ED (26,66 %) | ČSSD (26,66 %) | KSČM (17,77 %) | 60 % (45 z 75) |
| 2012[23] | KSČM (23,07 %) | ČSSD (20,51 %) | Pro Vysočinu (20,51 %) | 54,05 % (40 z 74) |
| 2016[24] | ANO 2011 (38,46 %) | STAN+SNK ED (17,94 %) | KDU-ČSL (12,82 %) | 56,52 % (39 z 69) |
| 2020[25] | ANO (27,58 %) | KDU-ČSL (20,68 %) | Piráti (13,79 %) | 40,26 % (31 z 77) |
| 2024[26] | ANO (39,28 %) | KDU-ČSL (28,57 %) | ČSNS+KSČM+ČSSD (10,71 %) | 37,97 % (30 z 79) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů). Volební účast byla 71,23 %, tj. 52 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 73,97 %, tj. 54 ze 73 oprávněných voličů.[27]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 76,06 %, tj. 54 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 80,56 %, tj. 58 ze 72 oprávněných voličů.[28]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (5 hlasů). Volební účast byla 66,23 %, tj. 51 ze 77 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (31 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů). Volební účast byla 74,67 %, tj. 56 ze 75 oprávněných voličů.[29]
Pamětihodnosti a kultura
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého z roku 1857,[5] socha svobody k dvacátému výročí založení republiky (budována 1938[30]) a hasičská zbrojnice. Pomník a socha svobody byly rekonstruovány v roce 2020, byla zasazena nová pamětní deska se jmény.
Koncem 20. století byla provedena rekonstrukce objektu obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Tento objekt nyní slouží jako místo aktivního odpočinku, kde místní hasiči pořádají každý rok mnoho kulturních akcí (pouťovou zábavu, třesovskou lávku, rybářské závody, aj.).
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaple svatého Jana Nepomuckého -
Socha svobody
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 110.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 616–617.
- ↑ a b Historie obce Třesov [online]. Třesov: Obec Třesov [cit. 2022-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 314–317.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 144.
- ↑ Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 317.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 584. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ CHŇOUPEK, Petr. Tak trochu tajemné jméno na pomníku. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 13.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třesov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Třesov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam prací o Třesovu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Třesov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
