Paranoia! (počítačová hra)

Paranoia! (či jen Paranoia) je česká dobyvatelská počítačová hra, klon klasické hry Dune II. Společnost Phoenix Arts ji dokončila v roce 1995 a distribuovala ji firma Vision, CD verzi později firma MEC. Je první českou a po Dune II a Warcraftu světově třetí realtimovou strategickou počítačovou hrou.

Za nápadem vyrobit lepší klon hry Dune II stojí Radek Ševčík. Když se setkal s týmem Phoenix Arts, začal nápad rozpracovávat a programovat první části programu. Na Duně II se mu nelíbilo několik věcí. Zpočátku šlo o nekomerční projekt, tvůrci si chtěli vyzkoušet, že v jejich podmínkách je možné napsat podobnou hru a chtěli si zahrát hru, kterou si naprogramují podle vlastních představ a bude je bavit. Nakonec ale rostly náklady a rozhodli se hru začít vyvíjet naplno a později ji nabídnout známým a kamarádům ke koupi. Termín únor 1995 byl sice splněn, ale hra nebyla podle představ tvůrců dokonalá. Dál vylepšovali programovou a grafickou stránku hry a přidávali další funkce.^[2] Nakonec šla hra do prodeje širší veřejnosti déle než po roce vývoje, na září roku 1995.^[3]

Krabicové balení v distribuci firmy Vision obsahovalo 4 diskety, manuál o 32 stranách a registrační kartu.^[4] Obal krabice byl zajímavě řešený a manuál by na poměry tehdejších českých her obsáhlý.^[5] Krabice byla plastová a manuál obsahoval popis všech budov a jednotek ve hře.^[6]

V květnu 1996 vyšla i CD verze v distribuci firmy MEC. Ta se lišila tím, že na větším nosiči obsahovala i editory spritů jednotek a prostředí. Cena obou verzí se v obchodech dobově pohybovala okolo 300 Kč, samotné CD mohli koupit majitelé disketové verze pouze u výrobce za 149 Kč. Hra také vyšla ve firmě JRC jako součást balíku her 5x KLASIKA NA CD-ROM, jehož cena se pohybovala kolem 1000 Kč.^[4] Cena tak byla až třikrát nižší než u zahraničních titulů.^[7] Celá hra i všechny materiály jsou kompletně v češtině.

Hru uvádí na svou dobu docela vydařené intro,^[8] které má kvalitní SVGA grafiku a zvukový doprovod.^[7]

Obsahem titulu je postupová hra, ale také jednotlivé mise nebo možnost hry dvou hráčů po síti nebo po sériovém kabelu.^[9]

Postupová hra pro jednoho hráče je rozdělená na deset úrovní,^[6] které se liší zvyšující se obtížností. Každá znázorňuje jednu oblast dobývané planety. Po dobytí území začne další, těžší úroveň hry a boj o další část planety. Po dohraní všech deset kol se spustí závěrečná videosekvence. Hru lze průběžně ukládat.

Příběh se odehrává v roce 2673 na planetě Paranoia v hvězdném systému Beretta, kde už čtyři roky probíhá občanská válka Aponidů, kteří ovládají systém už téměř tři století. Planeta je téměř pustá, jadna z mála rostlin, které tu rostou, je hopsinka. Když byly hopsinky objeveny jedním aponidským profesorem, sjelo se sem o ně bojovat několik skupin. Omamné hopsinky totiž umožňují manipulovat rasu Aponidů. Jako strategická rostlina tak můžou být klíčem k ovládnutí celé planety, systému, možná i vesmíru. Hráč velí původním obyvatelům soustavy, Terranům a snaží se získat zpět před stoletími ztracená území.^[10][1]

Hráč má modrou barvu, protivník červenou.^[8] Počítačový soupeř je vždy o kousek napřed ve vývoji. Na počátku hry jsou omezenější možnosti nákupu zbraní a budov, rostou postupem hry. Přibývají tak například ẗěžké tanky, raketomety nebo oproti předloze nové pokladače min se zásobníkem s 6 minami. Položené miny mají barvu hráče, který je položil a vybuchují pouze po přejetí vozidlem druhého hráče. Výjimkou je protihráčův pokladač min, který může minu sebrat a opět položit jako svou.^[7]

Další zajímavou a oproti předloze novou jednotkou je diverzant. Vycvičení stojí téměř stejně jako lehký tank, ale pokud má štěstí, dokáže dojít k nepřátelské budově a sebevražedně ji vyhodit do povětří. Může také obsadit nepřátelské vozidlo. Další novinkou oproti Duně je velitelský vůz, který v předloze citelně chyběl a který může velet libovolné skupině jednotek. Stačí mu pak zadat příkaz a ostatní jednotky ho kopírují.^[7] Podobně je to s mobilním velitelstvím.

Jednotky mají nízkou umělou inteligenci, proto je potřeba je neustále kontrolovat, jestli na sebe někde např. nenechávají nečinně útočit nebo jestli někoho nenechávají nečinně projíždět okolo sebe k útoku na střežené objekty. Kombajn umí přejet na další hopsinku jen v případě, že ta je velmi blízko, jinak zůstane stát a nebo odjede do lihovaru, kde už zůstane. Složitější fáze hry jsou tak značně náročné na hlídání a klikání.^[7]

Na začátku hry má hráč pouze jednu základní budovu umožňující vybudovat další části základny. Nejprve je potřeba postavit nutné jádro, tj. elektrárna, lihovar a výrobna vozidel.^[7]

Prostředky pro stavbu dalších budov a jednotek se získávají sklízením hopsinek prostřednictvím kombajnů nebo pomalejších lidských sběračů. Hopsinky se zničí, pokud jsou něčím přejety, ale mají regenerační schopnost a pokud jsou sklizeny nebo přejety, za čas jinde narostou zase další.^[10] Název hopsinky si autoři zřejmě vypůjčili z lidového pojmenování broskvové vodky, která má obdobné omamné účinky na lidi.^[7][11] Intro hry líčí, že rostlina je pojmenovaná dle dávné legendy.^[1] Rostlina se zpracovává v lihovaru, kde se za ní inkasují peníze.^[7]

Základnu je třeba rozšiřovat o další typy budov jako jsou radary, základny pro vojáky, obranné věže apod. Také je potřeba vyrábět různé jednotky jako jsou pěšáci, tanky, raketomety apod. Ty lze vysílat do okolí na průzkum neobjevených oblastí, které jsou ve hře znázorněny černou barvou.^[10] K průzkumu je nejvhodnější k tomu určená jednotka, průzkumník. Radar má dosah 35 jednotek a pro mapování celého území je jich potřeba rozmístit více.^[9] V Dune II mapoval celé území a při nedostatku energie se vypnul, tady se jen sníží jeho dosah.^[11]

Cílem hry je najít a zničit všechny jednotky a všechny budovy na základně nepřítele. Umělá inteligence je chvílemi dost nepříjemná, nepřítel například rád klade miny^[9] do několikapásmových minových polí před svou základnou, které lze jen obtížně projet^[7]. Počítačový soupeř je schopen vyprodukovat nepřátelské útoky v silných promyšlených náporech, zezadu a z choulostivých úhlů, na slabší jednotky útočí silnějšími a na ztraceném území záměrně ničí hopsinky.^[12] Budovy lze stavět po celé mapě, jen musí být propojeny alespoň panely. Lze tak postavit obranné věže přímo u základny nepřítele.^[9][6]

Hratelnost je poměrně dobrá, ale postupem času se u hry pro jednoho hráče projeví stereotyp,^[10] což v bývá problémem většiny strategií.^[5] Umělá inteligence celkově není příliš dobrá a celou hru lze zvládnout taktikou drtivé převahy. Hráč tak není nucen příliš dbát na strategii a má tendenci se věnovat výrobě co největšího počtu tanků.^[10] Během chvíle už převyšuje obranu počítačového soupeře o stovky procent.^[6] I kvůli stereotypu hrozícímu z reakcí umělé inteligence je o dost zábavnější multiplayer, hra je pro soutěžení více lidí velmi vhodná.^[12]

Příliš dobrá a přitažlivá není grafika. Jednoduchý 2D pohled z ptačí perspektivy lze označit jako účelný, v SVGA režimu (640x480/256 barev) nabízí dokonalý přehled o dění na velké části bojiště.^[10] Je ale příliš schematický.^[6] Přestože lze grafiku jednoduše přepínat mezi VGA a SVGA rozlišeními, v některých tehdejších časopisech byla hodnocena jako slabší,^[6] v kritičtějších (především ta VGA) dokonce jako otřesná.^[8][9][11] Grafika jednotek je kostičkatá^[9] a celkem ošklivá a hůře se mezi sebou rozlišují druhy jednotek.^[8][6] Plocha je rozdělená na pomyslné čtverečky, v kterých mohou jednotky stát pokud jsou v klidu, a to buď souběžně se stěnami těchto pomyslných čtverečků a nebo diagonálně. V závislosti na tom se jejich podoba liší, jednotky vypadají v obou případech jinak.^[7][5][6]

Stejně tak byly některé časopisy v dobových článcích kritičtější i k dalším věcem. Misím bylo vytýkáno, že některé jsou nudné a chybí jim strategický náboj. V oblasti zvuků byla záporně hodnocena podobnost s předlohou Dune II,^[9] nepřílišná příjemnost ženského hlasu průvodních upozornění nebo neodlišení vzdálenosti střelby od aktuálního pohledu na hrací pole. Úvodní animace byla hodnocena spíše dobře,^[8] závěrečná spíše špatně.^[9] Někomu chyběl zvuk při manipulaci s penězi známý z Dune II, který pomohl hráči sledovat pohyby na účtu. Někdy se nelíbilo ovládání,^[8] které bylo téměř stejné jako v Duně II.^[7] Naproti tomu chválena byla programátorská práce a kvalita programu^[9] nebo hudba.^[8]

Hra může být předmětem hezkého zavzpomínání na staré české herní tradice nebo předmětem jejich objevování.^[10] V dobovém článku Andreje Anastasova ve Score hra dostala hodnocení 8/10. Podle autora v některých ohledech předčila svůj vzor. Vyzdvihl například existenci velitelských vozidel a skrytých mobilních velitelství nebo velký počet druhů jednotek a budov. Hru označil za dosud nejlepší českou hru.^[12]

Slovenský časopis Riki sice souhlasil, že jde o nelepší tuzemskou strategickou hru, ale tuto recenzi označil za přechválenou a hře dal celkové hodnocení pouze 55 %, samotnou hratelnost přitom ohodnotil 80ti %.^[9] Stejně kritický byl i článek v Excaliburu, který také záporně hodnotil nízkou originalitu hry a s Riki souhlasilo i jeho hodnocení: přesto, že jde podle něj o nejlepší českou strategickou počítačovou hru, udělil jí celkové hodnocení 55.^[8]

Pozitivní hodnocení měl diskmag Pařeniště, podle něj šlo o nejlepší českou hru a udělil ji 70 %, nejslaběji hodnotil grafiku, 47 %.^[7] Diskmag Engine hru ohodnotil celkově na 82 %, nejslabší část, grafiku, na 61 %. Hra podle něj vyvedla český herní průmysl na úroveň.^[11]

3D objekty v intru a outru hry byly kresleny pomocí programu Imagine. Program neobsahuje žádné standardní knihovny, vše si naprogramoval tým kompletně sám, včetně instalačního programu, přehrávače videí, atd.^[2] Spotřeba základní paměti se vešla do 580 kB.^[4]

Součástí disketové verze hry byla ochrana proti kopírování, která znemožnila instalaci hry na další počítač nebo na stejný počítač s novou konfigurací. Hra si vygenerovala identifikační číslo počítače, které uložila na instalační disketu. Číslo nového počítače tak bylo potřeba předat tvůrcům, kteří nazpět poslali kód. Ten se zadal jako parametr instalace do příkazové řádky a legalizoval pro instalaci nový počítač či novou konfiguraci stávajícího.^[4]

Hra má v některých verzích několik technických nedokonalostí, které se dají použít k cheatování. Standardně je možné například vlastnit pouze dvě letadla. Když se ale postaví co nejvíce letišť a vyrobí se jedno letadlo, při pauznutí hry jde zadat výrobu letadla na každé letiště a při odpauzování se skutečně všechny letadla vyrobí. Další nedokonalost zranitelná k cheatování je skrytá v uložených pozicích v souborech pojmenovaných PNSAVE0.SAV až PNSAVE5.SAV. Pokud je v tomto souboru hodnota začínající na offfsetě 0x0012 hexeditorem změněna na 9F 86 01, při načtení této hry má hráč 99999 peněz. Třetí nedokonalost a možnost získat takto výhodu je v tom, že už od čtvrté úrovně jde obejít omezení stavět raketomety až od šesté úrovně. Při prvním kliknutí na nově postavenou budovu na výrobu speciálních vozidel se zobrazí jako první z nabídky raketomet a dokud není přepnut, tak lze stavět. Po přepnutí z nabídky zmizí.^[13]

Hru lze spouštět v emulátoru DOSBox na jakékoliv jím podporované platformě a sestavě. Minimální požadavky pro chod v původním DOSu jsou:^[12][4]

• CPU 386 nebo kompatibilní
• 4 MB RAM
• 10 MB na disku pro disketovou verzi nebo 1 kB pro CD verzi + cca 80 kB pro každou uloženou pozici
• 580 kB základní paměti
• SVGA videokarta s 512 kB RAM podporující VESA ver.1.02 (nebo softwarový driver Univbe.exe, Univesa.exe ap.)
• myš
• disketová mechanika / CD-ROM (podle verze hry)

Doporučená konfigurace zahrnuje navíc oproti minimální:^[4]

• CPU 486 40Mhz a kompatibilní nebo výkonnější
• zvuková karta
• pro CD verzi alespoň čtyřrychlostní CD-ROM

Historie distribuovaných verzí:^[4]

• 2.1 – září 1995
• 2.3 – počátek 1996
  • odstraňovala problémy se staršími grafickými kartami jako např. Realtek
  • vylepšená podpora některých méně podporovaných zvukových karet
  • usnadňovala zadávání cílů jednotkám, pozice kurzoru byla zaměřena na nejbližší cíl
  • drobná vylepšení programu
• 2.5
  • pokračování ve změnách v duchu verze 2.3
  • zcela nový, rychlejší a stabilnější komunikační protokol pro síťovou hru a hru po sériovém kabelu
  • snížený nárok na výkon počítače nahrazením hardwarového kurzoru softwarovým
• 2.5 CD – květen 1996
  • oproti verzi 2.5 navíc editory spritů jednotek a prostředí
• 2.7 – 2001^[1]

Hra je první českou realtimovou strategií. V Česku šlo také o první hru se síťovým a sériovým multiplayerem pro 2 hráče. Světově je po Dune II a Warcraftu v pořadí třetí realtimovou strategií a jako první na světě u tohoto typu her použila SVGA rozlišení. Jako první také neměla téměř žádná omezení počtu staveb a jednotek.^[4]

• Archivované oficiální stránky hry na Internet Archive