Zobrazení zdroje stránky Rusko

Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Vaše IP adresa je v rozsahu, který byl zablokován na všech projektech nadace Wikimedia Foundation.
Blokování bylo provedeno uživatelem ‪EPIC‬. Uvedený důvod je Open proxy/Webhost: See the help page if you are affected.
Začátek blokování: 2. 7. 2024, 09:48
Blokování vyprší: 2. 7. 2025, 09:48
Vaše současná IP adresa je 206.189.44.186 a blokovaný rozsah je 206.189.32.0/20. Prosím, uvádějte tyto údaje ve všech dotazech.
Pokud se domníváte, že jste byli zablokováni omylem, můžete najít další informace a instrukce v globálním pravidle Žádné open proxy. Nebo pokud chcete blok prodiskutovat, vložte žádost o revizi na Meta-Wiki nebo pošlete e-mail do VRT fronty stevardům na adrese stewards@wikimedia.org. Výše uvedené údaje uvádějte ve všech dotazech.
Můžete si zobrazit a zkopírovat zdrojový kód této stránky:
{{různé významy}}
{{Infobox - stát
| genitiv = Ruska
| úřední název = Российская Федерация<br />(Rossijskaja federacija)
| úřední název česky = Ruská federace
| vlajka = Flag of Russia.svg
| článek o vlajce = Ruská vlajka
| znak = Coat of Arms of the Russian Federation.svg
| článek o znaku = Státní znak Ruska
| mapa umístění = Russian Federation (orthographic projection) - All Territorial Disputes.svg
| rozloha = 17 098 246<ref name="Rozloha" group="pozn.">Bez [[Republika Krym|Republiky Krym]] (26 081 km²), [[Sevastopol|města federálního významu Sevastopolu]] (864 km²) a [[Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny|území na jihovýchodě Ukrajiny]] (cca 90 tis. km²). Tato území nejsou mezinárodně uznanými součástmi Ruska.</ref>
| rozlmisto = 1
| procent vody = 0,5
| počet obyvatel = {{růst}} 145&nbsp;911&nbsp;570<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/Popul2016.xls |datum přístupu=2016-10-30 |url archivu=https://www.webcitation.org/6gJeknmJ4?url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/Popul2016.xls |datum archivace=2016-03-27 }}</ref>
| obyvmisto = 9
| obyvatelé aktuální k = [[2020]]
| hustota = 8,56
| hustmisto = 223
| HDI = 0.824<ref name="HDI">{{cite web |url=http://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr14-summary-en.pdf |title=2014 Human Development Report Summary |date=2014 |accessdate=27 July 2014 |publisher=United Nations Development Programme | pages=21–25}}</ref>
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDI aktuální k = 2022
| HDImísto = 52
| jazyk = [[ruština]], 35 [[Seznam jazyků Ruska|oficiálních regionálních]] jazyků<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = What Languages Are Spoken in Russia? | url = https://www.worldatlas.com/articles/what-languages-are-spoken-in-russia.html | vydavatel = Worldatlas.com | datum_vydání = 2017-08-01}}</ref>
| náboženství = [[křesťanství]] (silně převládá [[pravoslaví]]), [[islám]], [[judaismus]], [[buddhismus]]<ref group="pozn.">[[Křesťanství]], [[islám]], [[judaismus]] a [[buddhismus]] jsou tradiční ruská náboženství a jsou pokládána za součást „historického dědictví“ Ruska.</ref>, [[sikhismus]]<ref group="pozn.">https://www.allaboutsikhs.com/world-gurudwaras/gurudwaras-in-russia</ref> a další
| nejvyšší hora = [[Elbrus]]
| výška nejvyšší hory = 5642
| státní zřízení = [[Federace|federativní]] [[poloprezidentská republika]] 
pod vedením [[Autoritarismus|autoritářské]] vlády
| hlavní město = [[Moskva]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Vladimir Putin]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Michail Mišustin]]
| článek o hymně = Hymna Ruské federace
| hymna = Hymna Ruské federace
| datum vzniku = [[25. prosinec]] [[1991]]
| způsob vzniku = přejmenováním Ruské sovětské federativní socialistické republiky
| měna = [[ruský rubl]]
| kód měny = RUB
| HDP/ob. = 27&nbsp;147<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2020-04-05}}</ref>
| HDP/ob.misto = 49
| HDP aktuální k = 2018
| ison = 643
| iso3 = RUS
| iso2 = RU
| mpz = RUS
| domény = [[.ru]], [[.su]], [[.рф]]
| předvolba = +7
| čas = od [[Časové pásmo#UTC+2 B, EET (East European Time)|UTC+2]] do [[Časové pásmo#UTC+12 M|UTC+12]]<ref>[[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}}</ref>
| commonscat = Russia
| popisek mapy = Poloha Ruska (Tmavě zeleně) nárokovaná území (světle zeleně)
}}
'''Rusko''' ({{Vjazyce2|ru|{{Audio|Ru-Rossiyskaya_Federatsiya_Rossiya.ogg|''Россия''}}|Rossija}}), plným názvem '''Ruská federace''' ({{Vjazyce2|ru|''Российская Федерация''|Rossijskaja feděracija}}),{{#tag:ref|Ústava Ruské federace, hlava 1, článek 1, odstavec 2: Pojmenování Rusko a Ruská federace jsou ekvivalentní ({{Cizojazyčně|ru|''Наименования Российская Федерация и Россия равнозначны''}}.)<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Конституция Российской Федерации
 | url = http://constitution.kremlin.ru/
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2011-9-3
 | vydavatel = Администрация Президента РФ
 | místo = Москва
 | poznámky = Text ruské ústavy na oficiálním webu ruského prezidenta
 | jazyk = rusky
}}</ref>
 | group = pozn.
}} je stát ve [[Východní Evropa|Východní Evropě]] a [[Severní Asie|Severní Asii]]. S&nbsp;rozlohou 17 098 246&nbsp;km²<ref name="Rozloha" group="pozn." /> je [[Seznam států světa podle rozlohy|nejrozlehlejším státem]] světa. S&nbsp;počtem 146,1&nbsp;milionu obyvatel<ref name="obyv 2012">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.gks.ru/bgd/free/b12_00/IssWWW.exe/Stg/dk09/8-0.htm |datum přístupu=2013-02-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121105190746/http://www.gks.ru/bgd/free/b12_00/IssWWW.exe/Stg/dk09/8-0.htm |datum archivace=2012-11-05 }}</ref> je [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|devátou nejlidnatější]] zemí světa.

Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): [[Norsko]], [[Finsko]], [[Estonsko]], [[Lotyšsko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]], [[Gruzie]], [[Ázerbájdžán]], [[Kazachstán]], [[Čína]], [[Mongolsko]], znovu Čína a [[Severní Korea]]. Prostřednictvím [[Kaliningradská oblast|Kaliningradské oblasti]], strategické západní [[exkláva|exklávy]], dále sousedí s&nbsp;[[Litva|Litvou]] a [[Polsko|Polskem]]. Ruské [[Kurilské ostrovy]] se nacházejí na dohled od [[Japonsko|Japonska]] a&nbsp;k&nbsp;Rusku patřící poloostrov [[Čukotka]] není daleko od [[Aljaška|Aljašky]] ([[Spojené státy americké]], USA). Území Ruska je rozděleno do 11&nbsp;[[Časová pásma v Rusku|časových pásem]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení =|jméno =|odkaz na autora =|titul =Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011|url =http://government.ru/gov/results/16355/|datum vydání =2011-08-31|datum aktualizace =|datum přístupu =2012-03-11|vydavatel =Правительство Российской Федерации|místo =[[Moskva]]|jazyk =ru|url archivu =https://web.archive.org/web/20120107130206/http://government.ru/gov/results/16355/|datum archivace =2012-01-07|nedostupné =ano}}</ref> a&nbsp;85&nbsp;[[Federální subjekty Ruska|samosprávných celků]], z&nbsp;toho 22&nbsp;[[Republiky Ruské federace|republik]].

''Ruská federace'' vznikla v květnu [[1992]] přejmenováním původně svazové [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] a je hlavním následnickým státem [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (SSSR),<ref>Termín государство-продолжатель Союза ССР byl uzákoněn 15.&nbsp;července&nbsp;1995. Viz zákon [http://constitution.garant.ru/DOC_10003790.htm N 101-ФЗ «О международных договорах Российской Федерации»]</ref> který se [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadl]] roku [[1991]]. Převzala místo SSSR jako stálý člen [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] s&nbsp;právem [[Veto|veta]]. Je vůdčím členem [[Společenství nezávislých států]]. Je členem [[G20]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE), [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti|OSKB]], [[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]] (SCO), [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]] a dalších mezinárodních organizací. Kvůli své rozloze, zásobám přírodních zdrojů a&nbsp;dalším předpokladům pro hospodářskou soběstačnost, vojenské síle (arzenál [[Jaderná zbraň|jaderných]] a&nbsp;[[Konvenční zbraň|konvenčních]] zbraní a [[Balistická raketa|balistických raket]]) a pozici v RB OSN je Rusko považováno za jednu ze světových [[velmoc]]í.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení1 = Hays | jméno1 = Jeffrey | titul = NATURAL RESOURCES IN RUSSIA | url = http://factsanddetails.com/russia/Economics_Business_Agriculture/sub9_7e/entry-5176.html | vydavatel = Facts and Details}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Sankce Rusku pomohly, je soběstačné a vyváží více obilovin než bombardérů. Zisk má i česká PPF | periodikum = Hospodářské noviny | datum_vydání = 2017-04-25 | url = https://archiv.ihned.cz/c1-65707100-ruske-zemedelstvi-roste-zisk-ma-i-ppf}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = http://neviditelnypes.lidovky.cz/rusko-usilovani-o-potravinovou-sobestacnost-fow-/p_ekonomika.aspx?c=A140809_164501_p_ekonomika_wag | periodikum = Lidovky.cz | datum_vydání = 2014-08-12 | url = http://neviditelnypes.lidovky.cz/rusko-usilovani-o-potravinovou-sobestacnost-fow-/p_ekonomika.aspx?c=A140809_164501_p_ekonomika_wag}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Washington | jméno1 = Associated Press in | titul = 'Great power competition': Nato announces Atlantic command to counter Russia | periodikum = The Guardian | datum_vydání = 2018-05-05 | url = https://www.theguardian.com/world/2018/may/05/great-power-competition-nato-announces-atlantic-command-to-counter-russia}}</ref>

Ruská ekonomika má šestý největší [[Hrubý domácí produkt|HDP]] světa dle [[Parita kupní síly|parity kupní síly]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Report for Selected Countries and Subjects 2018, Gross domestic product, current prices (Purchasing power parity; international dollars) | periodikum = Imf.org | url = http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2018/01/weodata/weorept.aspx?sy=2018&ey=2018&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&pr1.x=46&pr1.y=7&c=512%2C946%2C914%2C137%2C612%2C546%2C614%2C962%2C311%2C674%2C213%2C676%2C911%2C548%2C193%2C556%2C122%2C678%2C912%2C181%2C313%2C867%2C419%2C682%2C513%2C684%2C316%2C273%2C913%2C868%2C124%2C921%2C339%2C948%2C638%2C943%2C514%2C686%2C218%2C688%2C963%2C518%2C616%2C728%2C223%2C836%2C516%2C558%2C918%2C138%2C748%2C196%2C618%2C278%2C624%2C692%2C522%2C694%2C622%2C142%2C156%2C449%2C626%2C564%2C628%2C565%2C228%2C283%2C924%2C853%2C233%2C288%2C632%2C293%2C636%2C566%2C634%2C964%2C238%2C182%2C662%2C359%2C960%2C453%2C423%2C968%2C935%2C922%2C128%2C714%2C611%2C862%2C321%2C135%2C243%2C716%2C248%2C456%2C469%2C722%2C253%2C942%2C642%2C718%2C643%2C724%2C939%2C576%2C644%2C936%2C819%2C961%2C172%2C813%2C132%2C726%2C646%2C199%2C648%2C733%2C915%2C184%2C134%2C524%2C652%2C361%2C174%2C362%2C328%2C364%2C258%2C732%2C656%2C366%2C654%2C734%2C336%2C144%2C263%2C146%2C268%2C463%2C532%2C528%2C944%2C923%2C176%2C738%2C534%2C578%2C536%2C537%2C429%2C742%2C433%2C866%2C178%2C369%2C436%2C744%2C136%2C186%2C343%2C925%2C158%2C869%2C439%2C746%2C916%2C926%2C664%2C466%2C826%2C112%2C542%2C111%2C967%2C298%2C443%2C927%2C917%2C846%2C544%2C299%2C941%2C582%2C446%2C474%2C666%2C754%2C668%2C698%2C672&s=PPPGDP&grp=0&a= | datum_přístupu = 2018-07-16}}</ref> a&nbsp;v&nbsp;nominální hodnotě jedenáctý největší [[Hrubý domácí produkt|HDP]].<ref name=":0">Worldbank: Gross domestic product 2016 http://databank.worldbank.org/data/download/GDP.pdf</ref> V&nbsp;přepočtu HDP na obyvatele se nachází na 66.&nbsp;místě a podle HDP parity kupní síly na obyvatele na 52.&nbsp;místě.<ref>{{Citace periodika
| titul = World GDP per Capita Ranking 2016 {{!}} Data and Charts {{!}} Forecast - knoema.com
| periodikum = Knoema
| jazyk = en-US
| url = https://knoema.com/sijweyg/world-gdp-per-capita-ranking-2016-data-and-charts-forecast
| datum přístupu = 2017-07-04
}}</ref> Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů<ref>MSN Encarta, heslo [http://encarta.msn.com/encyclopedia_761569000_4/Russia.html Russia] {{Wayback|url=http://encarta.msn.com/encyclopedia_761569000_4/Russia.html |date=20081012010318 }}</ref> – [[Minerál|nerostných]] [[Surovina|surovin]], [[Ropa|ropy]], [[Zemní plyn|zemního plynu]], [[Dřevo|dřeva]] a&nbsp;také [[Pitná voda|pitné vody]]. Z&nbsp;[[Energetika|energetického]] hlediska je Rusko zcela soběstačným státem. Podílí se asi jednou čtvrtinou na světovém obchodu se zbraněmi, čímž se řadí na druhé místo na světě za [[Spojené státy americké|USA]].<ref name="vývoz zbraní1">{{Citace periodika
| příjmení = Jacobs
| jméno = Frank
| titul = Mapping the World's Biggest Weapons Exporters – and their Best Customers
| periodikum = Big Think
| url = http://bigthink.com/strange-maps/mapping-the-worlds-biggest-weapons-exporters-nil-and-their-best-customers
| datum přístupu = 2017-07-05
}}</ref><ref name="vývoz zbraní2">{{Citace elektronického periodika
| titul = World's Top 5 arms exporters - Photos
| periodikum = UPI
| url = http://www.upi.com/News_Photos/Features/Worlds-Top-5-arms-exporters/3105/2/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2017-07-05
}}</ref> Roku 2014 provedlo Rusko [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu]]. [[Západní svět|Západní státy]] jako reakci na Rusko uvalily [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|ekonomické sankce]] a bylo mu pozastaveno členství ve skupině ekonomicky nejvyspělejších států světa [[G8]]<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = pav, čtk
 | titul = Skupina G8 pozastavila členství Ruska kvůli invazi na Krym
 | periodikum = E15
 | datum_vydání = 2014-03-18
 | datum_přístupu = 2014-03-18
 | url = http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/skupina-g8-pozastavila-clenstvi-rusku-kvuli-invazi-na-krym-1070490
}}</ref> V roce 2022 Rusko provedlo [[Ruská invaze na Ukrajinu|invazi na Ukrajinu]]. V současné době Rusko část Ukrajiny okupuje a zároveň je část Ruské [[Kurská oblast|Kurské oblasti]] [[Tažení do Kurské oblasti (2024)|okupována Ukrajinou]].

Rusko je [[Mnohonárodnostní stát|mnohonárodnostním státem]], který kromě úřední [[Ruština|ruštiny]] uznává také regionální jazyky jednotlivých [[národnost]]ních [[menšina|menšin]]. [[Rusové]] tvoří 80 % obyvatelstva.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Всероссийская перепись населения 2002 |url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 |datum přístupu=2009-02-15 |url archivu=https://www.webcitation.org/64vB3cy04?url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 |datum archivace=2012-01-24 |nedostupné=ano }}</ref> Nejpočetnější menšinou jsou [[Tataři]], kteří stejně jako mnohé národy ruského [[Kavkaz]]u vyznávají [[islám]]. Velký vliv má v&nbsp;Rusku [[Pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]] (50 %&nbsp;obyvatelstva), přestože byl v&nbsp;zemi v&nbsp;dobách Sovětského svazu a vlády [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany]] i&nbsp;násilím prosazován [[ateismus]]. Mezi další velká [[Náboženství|náboženská vyznání]] v&nbsp;Rusku co do počtu věřících patří [[islám]] (17 % obyvatelstva), [[judaismus]] a [[buddhismus]].

== Název ==
{{Podrobně|Rus (historické území)|Rus (národ)}}
Jméno země v&nbsp;současné formě bylo na počátku 16. století do ruštiny převzato ze [[středověk]]é [[Řečtina|řečtiny]] – [[Byzantská říše|byzantské]] prameny nazývaly zemi [[Východní Slované|východních Slovanů]] ''Ρωσσία, Rhóssía''. Tento řecký výraz znamená „země [[Rus (národ)|Rusů]]“, odvozený od slova ''Ρως, Rhós'' neboli ''Rus'' ([[Ruština|rusky]] ''Русь, Rus’''), označujícího v jiných jazycích i zemi, původně raně středověkou [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rus]] a později oblast slovanské [[Rus (historické území)|Rusi]], od raného středověku prostor zhruba dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]] a západní části evropského Ruska. Etymologie názvu ''Rus'' není zcela jistá, avšak nejběžněji se přijímá tzv. [[normanská teorie]]: termín pochází ze [[Stará severština|staré severštiny]], znamená „veslaři“ a byl odvozen od jména kraje Roden (později zvaného [[Roslagen]]), což bylo pobřeží [[Svealand]]u, středního [[Švédsko|Švédska]]. Z&nbsp;Rodenu se [[varjagové]] (švédští [[vikingové]] čili [[Normané]]) vydávali po mořích a řekách do východoevropských oblastí a [[Černomořský region|Černomoří]], Rus částečně kolonizovali a stali se od poloviny 9. století vládnoucí vrstvou, jež vytvořila stát ([[Kyjevská Rus]], viz níže), aby posléze se Slovany splynula. Germánské jméno tak přešlo do slovanštiny, nejprve jako etnonymum a později rovněž jako geonymum. Tato teorie, odvozující jméno Ruska od jména kraje ve Švédsku, má podporu jak ve zprávách kronik,<ref group="pozn.">Např. k&nbsp;roku [[839]] je doloženo, že v poselstvu byzantského císaře [[Theofilos|Theofila]] k&nbsp;římskému císaři [[Ludvík I. Pobožný|Ludvíku Zbožnému]] byli Varjagové, kteří sami sebe nazývali „Rhos“ a v nichž Ludvíkovi úředníci rozpoznali [[Švédové|Švédy]]</ref> tak i v&nbsp;dalších lingvistických souvislostech: s&nbsp;ruštinou a švédštinou sousedící [[ugrofinské jazyky]] totiž označují Švédsko výrazy takřka shodnými se jménem ''Rossija'', tedy např. ''Ruotsi'', ''Ruoŧŧa'', ''Rootsi'', ''Roodsi'', ''Ročinma'' apod.

Kromě „normanské“ teorie ovšem existují i další, dovozující, že jméno ''Rus'' pochází buď: od základu indoevropského slova ''ruksa'' či ''russa'' („světlý, bílý“) či od hypotetického praslovanského slova ''рьсь'', ''r’s’'' („medvěd“ – posvátné zvíře starých Slovanů), příbuzného s&nbsp;[[Latina|latinským]] ''ursus'' a [[Starořečtina|starořeckým]] ''αρκτος, arktos'' anebo od jména ukrajinské řeky [[Ros]] (pravý přítok [[Dněpr]]u, jižně od [[Kyjev]]a). Ani tyto, ani jiné pokusy o&nbsp;vysvětlení však nejsou obecně lingvisty a historiky (a to většinou ani ruskými) uznávány.

== Dějiny ==
{{Podrobně|Dějiny Ruska}}
[[Soubor:Известная на весь Мир Денисова пещера. 01.jpg|náhled|[[Denisova jeskyně]]]]
První lidské osídlení na území Ruska bylo [[Oldovan|oldovanské]] a je datováno do [[Nejstarší paleolit|nejstaršího paleolitu]]. Asi před 2 miliony let osídlili zástupci ''[[Člověk vzpřímený|Homo erectus]]'' [[Tamaňský poloostrov]] v jižním Rusku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Shchelinsky
| jméno = V. E.
| příjmení2 = Gurova
| jméno2 = M.
| příjmení3 = Tesakov
| jméno3 = A. S.
| titul = The Early Pleistocene site of Kermek in western Ciscaucasia (southern Russia): Stratigraphy, biotic record and lithic industry (preliminary results)
| periodikum = Quaternary International
| datum vydání = 2016-01-30
| ročník = 393
| číslo = The first peopling of Europe and technological change during the Lower-Middle Pleistocene transition
| strany = 51–69
| issn = 1040-6182
| doi = 10.1016/j.quaint.2015.10.032
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S104061821500991X
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> Na severním [[Kavkaz|Kavkaze]] byly objeveny [[Pazourek|pazourkové]] nástroje staré asi 1,5 milionu let. Celý jeden druh rodu ''Homo'', [[Denisované]], byl roku 2008 pojmenován podle [[Denisova jeskyně|Denisovy jeskyně]] v pohoří [[Altaj]]. Nejstarší Denisované žili na Altaji před 195 000–122 700 lety.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Douka
| jméno = Katerina
| příjmení2 = Slon
| jméno2 = Viviane
| příjmení3 = Jacobs
| jméno3 = Zenobia
| titul = Age estimates for hominin fossils and the onset of the Upper Palaeolithic at Denisova Cave
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2019-01
| ročník = 565
| číslo = 7741
| strany = 640–644
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/s41586-018-0870-z
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41586-018-0870-z
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> Je prokázáno, že se křížili s [[Neandertálec|neandrtálci]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Warren
| jméno = Matthew
| titul = Mum’s a Neanderthal, Dad’s a Denisovan: First discovery of an ancient-human hybrid
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2018-08-22
| ročník = 560
| číslo = 7719
| strany = 417–418
| doi = 10.1038/d41586-018-06004-0
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/d41586-018-06004-0
| datum přístupu = 2023-08-30
 | issn=0028-0836}}</ref> Rusko bylo ostatně domovem některých z posledních přeživších neandrtálců, zhruba před 45 000 lety.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ovchinnikov
| jméno = Igor V.
| příjmení2 = Götherström
| jméno2 = Anders
| příjmení3 = Romanova
| jméno3 = Galina P.
| titul = Molecular analysis of Neanderthal DNA from the northern Caucasus
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2000-03
| ročník = 404
| číslo = 6777
| strany = 490–493
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/35006625
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/35006625
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> Ze stejné doby pochází první stopy člověka moderního typu v Rusku, nalezeny byly na západní [[Sibiř|Sibiři]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Fu
| jméno = Qiaomei
| příjmení2 = Li
| jméno2 = Heng
| příjmení3 = Moorjani
| jméno3 = Priya
| titul = Genome sequence of a 45,000-year-old modern human from western Siberia
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2014-10
| ročník = 514
| číslo = 7523
| strany = 445–449
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/nature13810
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/nature13810
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> K vysoké koncentraci lidí moderního typu došlo před 40 000 lety v západním Rusku (nálezy v Kostjonki–Borščjovo<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Dinnis
| jméno = Rob
| příjmení2 = Bessudnov
| jméno2 = Alexander
| příjmení3 = Reynolds
| jméno3 = Natasha
| titul = New data for the Early Upper Paleolithic of Kostenki (Russia)
| periodikum = Journal of Human Evolution
| datum vydání = 2019-02-01
| ročník = 127
| strany = 21–40
| issn = 0047-2484
| doi = 10.1016/j.jhevol.2018.11.012
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248418302008
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> a v Sungiru<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sikora
| jméno = Martin
| příjmení2 = Seguin-Orlando
| jméno2 = Andaine
| příjmení3 = Sousa
| jméno3 = Vitor C.
| titul = Ancient genomes show social and reproductive behavior of early Upper Paleolithic foragers
| periodikum = Science
| datum vydání = 2017-11-03
| ročník = 358
| číslo = 6363
| strany = 659–662
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.aao1807
| jazyk = en
| url = https://www.sciencemag.org/lookup/doi/10.1126/science.aao1807
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref>). Severoeurasijské populace ze Sibiře osídlily [[Amerika|Americký kontinent]], přechodem přes [[Beringův průliv|Beringovu úžinu]] před 26 000 až 19 000 lety.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Balter
| jméno = Michael
| titul = Ancient DNA Links Native Americans With Europe
| periodikum = Science
| datum vydání = 2013-10-25
| ročník = 342
| číslo = 6157
| strany = 409–410
| issn = 0036-8075
| doi = 10.1126/science.342.6157.409
| jazyk = en
| url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.342.6157.409
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref>
[[Soubor:Yamnaya Steppe Pastoralists.jpg|vlevo|náhled|Migrace Indoevropanů podle [[Kurganová hypotéza|kurganové hypotézy]]]]
Podle tzv. [[Kurganová hypotéza|kurganové hypotézy]] byla oblast mezi [[Volha|Volhou]] a [[Dněpr|Dněprem]] v jižním Rusku pravlastí [[Indoevropané|Indoevropanů]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Anthony
| jméno = David W.
| příjmení2 = Ringe
| jméno2 = Don
| titul = The Indo-European Homeland from Linguistic and Archaeological Perspectives
| periodikum = Annual Review of Linguistics
| datum vydání = 2015-01-01
| ročník = 1
| číslo = 1
| strany = 199–219
| issn = 2333-9683
| doi = 10.1146/annurev-linguist-030514-124812
| jazyk = en
| url = https://www.annualreviews.org/doi/10.1146/annurev-linguist-030514-124812
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> Ti vytvořili na jihu Ruska [[Jámová kultura|Jámovou kulturu]] a [[indoevropské jazyky]], které se pak migrací rozšířily do velké části [[Eurasie]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Haak
| jméno = Wolfgang
| příjmení2 = Lazaridis
| jméno2 = Iosif
| příjmení3 = Patterson
| jméno3 = Nick
| titul = Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe
| periodikum = Nature
| datum vydání = 2015-06
| ročník = 522
| číslo = 7555
| strany = 207–211
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/nature14317
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/nature14317
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> [[Kočovnictví]] se rozvinulo v [[Pontsko-kaspická step|Pontsko-kaspické stepi]] v [[Eneolit|eneolitu]], archeologové hovoří o [[Kultura Sintašta|kultuře Sintašta]]. Ta patrně vynalezla [[válečný vůz]]. Mluvčí [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodiny]] migrovali okolo 1500 př. n. l. ze Sibiře do [[Severní Evropa|severní Evropy]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lamnidis
| jméno = Thiseas C.
| příjmení2 = Majander
| jméno2 = Kerttu
| příjmení3 = Jeong
| jméno3 = Choongwon
| titul = Ancient Fennoscandian genomes reveal origin and spread of Siberian ancestry in Europe
| periodikum = Nature Communications
| datum vydání = 2018-11-27
| ročník = 9
| číslo = 1
| strany = 5018
| issn = 2041-1723
| doi = 10.1038/s41467-018-07483-5
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41467-018-07483-5
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref>
[[Soubor:Фанагория.jpg|náhled|Zbytky antické sochy z Fanagorie]]
V 8. století př. n. l. [[Řekové]] z [[Milét|Milétu]] začali kolonizovat území dnešního jižního Ruska, zejména břeh [[Černé moře|Černého moře]]. Nejvýznamnějšími jejich koloniemi byli [[Tanais]] (v dnešní [[Rostovská oblast|Rostovské oblasti]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = The archeological site of Tanais
| periodikum = UNESCO World Heritage Centre
| url = https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5422/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref>, [[Fanagoria]], [[Anapa|Gorgippia]] a [[Tmutarakaň|Hermonassa]] (dnešní [[Krasnodarský kraj]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Phanagoria
| periodikum = www.encyclopediaofukraine.com
| url = https://www.encyclopediaofukraine.com/display.asp?linkpath=pages%5CP%5CH%5CPhanagoria.htm
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> Později se z tohoto základu vyvinula [[Bosporská říše]], [[Helénismus|helénistické]] království, které se nakonec stalo klientským státem [[Římská říše|Římské říše]]. Bylo vyvráceno nomádskými invazemi [[Hunové|Hunů]] a [[Avaři|Avarů]]. Posléze oblast mezi Kavkazem, Volhou a Dněprem ovládli [[Turkické národy|turkičtí]] [[Chazarská říše|Chazaři]], spojenci [[Byzantská říše|Byzance]] a protivníci Arabů. Kontrolu si udrželi až do 10. století. Po nich přišli [[Pečeněhové]], kteří vytvořili velkou konfederaci, kterou následně převzali [[Kumáni]] a [[Kypčaci|Kipčaci]].

Předkové dnešních Rusů byli zejména [[Slované]], kteří se oddělili od Indoevropanů asi před 1500 lety.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Zhernakova
| jméno = Daria V.
| příjmení2 = Brukhin
| jméno2 = Vladimir
| příjmení3 = Malov
| jméno3 = Sergey
| titul = Genome-wide sequence analyses of ethnic populations across Russia
| periodikum = Genomics
| datum vydání = 2020-01-01
| ročník = 112
| číslo = 1
| strany = 442–458
| issn = 0888-7543
| doi = 10.1016/j.ygeno.2019.03.007
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0888754318307419
| datum přístupu = 2023-08-30
}}</ref> Tito [[východní Slované]] postupně osídlili západní Rusko ve dvou vlnách: jedna se pohybovala od [[Kyjev|Kyjeva]] směrem k dnešnímu [[Suzdal|Suzdalu]] a [[Murom|Muromu]] a druhá od [[Polock|Polocka]] směrem na [[Veliký Novgorod|Novgorod]] a [[Rostov na Donu|Rostov]]. Od 7. století tvořili východní Slované již většinu populace v západním Rusku a pomalu asimilovali původní [[Finsko-permské jazyky|finické národy]].

=== Počátky Rusi ===
{{viz též|Kyjevská Rus}}
[[Soubor:Kievan Rus en.jpg|náhled|[[Kyjevská Rus]]]]
První státní útvar [[Východní Slované|Východních Slovanů]] vznikl mezi Baltským a Černým mořem, kudy vedly [[Cesta od Varjagů k Řekům|obchodní stezky]] mezi [[Skandinávie|Skandinávií]] a [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Za počátek dějin Ruska je považováno založení [[Veliký Novgorod|Novgorodu]] roku [[862]].<ref>Ottův slovník naučný, heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378857-rusko-dejiny-politicke-vznik-ruskeho-statu-ix-stol Rusko – dějiny politické – vznik ruského státu (IX. stol.)]{{Nedostupný zdroj}}</ref> Roku [[882]] ovládl novgorodský kníže [[Oleg]] z&nbsp;rodu [[Rurikovci|Rurikovců]] [[Kyjev]], který předtím platil tribut [[Chazarská říše|Chazarské říši]]. Následně Oleg založil [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rus]].

Vládci Rusi poté dobyli hlavní město Chazarů a Kyjevská Rus se stala jedním z&nbsp;největších a nejvýznamnějších států ve východní Evropě. Roku [[988]] přijal kníže [[Vladimír I.]] křest z&nbsp;Byzantské říše, což zařadilo Rus mezi východokřesťanské (od rozkolu v&nbsp;roce 1054 [[pravoslaví|pravoslavné]]) země.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sevcenko
| jméno = Ihor
| titul = The Christianization of Kievan Rus'
| periodikum = The Polish Review
| datum vydání = 1960
| ročník = 5
| číslo = 4
| strany = 29–35
| issn = 0032-2970
| url = https://www.jstor.org/stable/25776328
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> Okolo roku [[1020]] vydal kníže [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] první zákoník, tzv. ''[[Ruská pravda|Ruskou pravdu]]''.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Русская Правда|periodikum=www.hist.msu.ru|url=http://www.hist.msu.ru/ER/Etext/RP/|datum přístupu=2016-12-25}}</ref>[[Soubor:Alexander Newski.jpg|náhled|vlevo|[[Alexandr Něvský]]|192x192pixelů]]V&nbsp;11. a 12.&nbsp;století byla Rus oslabena neustálými nájezdy [[Kumáni|Kumánů]] a dalších kočovných [[Turkické národy|turkických]] kmenů, slovanská populace začala migrovat na bezpečnější, hustě zalesněné oblasti na severu. Vnitřními rozpory se začala rozpadat. [[Vladimirsko-suzdalské knížectví|Vladimirsko-suzdalský kníže]] [[Andrej Bogoljubskij]] vyplenil Kyjev v roce 1169, což vedlo k přesunu politické moci na severovýchod. Ve 13.&nbsp;století utrpěla Rus po [[Mongolský vpád na Rus|invazi mongolských hord]] pod vedením [[Bátú]]a rozhodující porážku (1237–40) a byla ovládnuta [[Zlatá horda|Zlatou hordou]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Halperin
| jméno = Charles
| titul = Russia and the Golden Horde: The Mongol Impact on Medieval Russian History
| url = https://books.google.com/books?id=kPwX2dW-V6sC&newbks=0&hl=cs
| vydavatel = Indiana University Press
| počet stran = 196
| isbn = 978-0-253-20445-5
| jazyk = en
}}</ref> Ta se postupně dostala do rukou [[muslim]]ských [[Tataři|Tatarů]].

[[Novgorodská republika]] spolu s Pskovem udržely poté jistou míru autonomie. Expanzi ze strany [[Švédsko|Švédů]] odvrátil kníže [[Alexandr Něvský]], který je porazil v [[Bitva na Něvě|bitvě na řece Něvě]] (1240)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Battle of the Neva {{!}} Alexander Nevsky, Novgorod, Teutonic Knights {{!}} Britannica
| periodikum = www.britannica.com
| url = https://www.britannica.com/event/Battle-of-the-Neva
| datum vydání = 2023-07-08
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>, stejně tak zastavil vpád [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] v tzv. [[Bitva na Čudském jezeře|ledové bitvě roku 1242]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| titul = Ledová bitva 1242
| periodikum = CoJeCo.cz
| url = https://www.cojeco.cz/ledova-bitva-1242
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> Nejmladší syn Alexandra Něvského [[Daniil Alexandrovič]] přesunul sídlo svého knížectví z [[Vladimir|Vladimiru]] do [[Moskva|Moskvy]]. V posledních letech své vlády pak nově založené [[Moskevské velkoknížectví]] územně zdvojnásobil a položil základní kámen [[Moskevský Kreml|Moskevskému Kremlu]]. 

=== Moskevské velkoknížectví ===
{{viz též|Moskevské velkoknížectví|Zlatá horda}}
[[Soubor:Autor nieznany (malarz z kręgu Lukasa Cranacha Starszego), Bitwa pod Orszą.jpg|náhled|[[Polsko-litevská unie]] porazila 8. září 1514 vojska knížete [[Vasilij III.|Vasilije III.]] v bitvě u města [[Orša]]. Války skončily mírem v roce 1522 a Moskvané získali zpět oblasti bývalé Kyjevské Rusi]]
Koncem 13. století začalo nabývat na významu [[Moskevské velkoknížectví]]. [[Moskva]], založená [[1147]], se stala roku [[1325]] sídlem hlavy [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavné ruské církve]]. Země však byla nadále poddaná Zlaté hordě, které musela odvádět daně. Byly to těžké časy s častými mongolsko-tatarskými nájezdy, úpadkem zemědělství a rozšířením různých epidemií. Epidemie [[Černá smrt|černé smrti]] nezasáhla Rusko tak silně jako západní Evropu a populaci se podařilo brzy obnovit.

Roku [[1380]] moskevský velkokníže [[Dmitrij Donský|Dimitrij Donský]] porazil [[Zlatá horda|Zlatou hordu]] (součást [[Mongolská říše|mongolské říše]]) v&nbsp;[[Kulikovo pole|bitvě na Kulikově poli]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hrdina
| jméno = Jan
| titul = Triumf ruských knížat: Bitva na Kulikově poli zlomila moc Mongolů
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/triumf-ruskych-knizat-bitva-na-kulikove-poli-zlomila-moc-mongolu
| datum vydání = 2020-08-09
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> Moskva postupně vstřebala okolní knížectví, včetně [[Tverské knížectví|Tveru]] a Novgorodu, i nadále však odváděla poplatky Zlaté hordě. Moskevský stát se stal na Tatarech plně nezávislým až v&nbsp;roce [[1480]] za panování [[Ivan III.|Ivana&nbsp;III.]], který značně rozšířil území Rusi směrem na východ. Tataři přišli o&nbsp;politickou moc, nicméně dodnes tvoří nejpočetnější menšinu Ruska, koncentrovanou zejména v&nbsp;[[Tatarstán]]u. Ivan III. se oženil s neteří posledního [[Byzantská říše|byzantského]] císaře [[Konstantin XI. Dragases|Konstantina XI]], a přijal znak byzantského dvouhlavého orla za svůj vlastní, eventuálně také jako ruský státní znak.

Rozsáhlé západní oblasti včetně [[Kyjev]]a se dostaly do rukou [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevského státu]] (od [[Kyjev]]a po [[Možajsk]] nedaleko [[Moskva|Moskvy]]).<ref>Ottův slovník naučný, heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378860-rusko-dejiny-politicke-tatarske-najezdy-1237-1408-a-litevske-nebezpeci Rusko – dějiny politické – tatarské nájezdy (1237–1408) a litevské nebezpečí] {{Wayback|url=http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/378860-rusko-dejiny-politicke-tatarske-najezdy-1237-1408-a-litevske-nebezpeci |date=20080612003609 }}</ref> Moskvané se během vleklé [[Rusko-litevské války]] snažili získat kontrolu nad všemi teritorii, které bývaly součástí Kyjevské Rusi. V roce 1514 [[Koruna polského království|Polsko]]-[[Litevské velkoknížectví|litevská]] unie porazila Moskvany v [[Bitva u Oršy|bitvě u Orši]]. Války však pokračovaly. V roce 1522 byl podepsán mír, na jehož základě Litva postoupila Moskvanům některé oblasti v zemích bývalé Kyjevské Rusi, včetně [[Smolensk]]a. Ve stejném roce se Litevské velkovévodství pokusilo zaútočit na Moskvu ještě jednou, ale hlavní vojenské konflikty byly urovnány na přibližně 40 let.

=== Carské Rusko ===
{{viz též|Ruské carství}}
[[Soubor:Ivan grozny frame.jpg|náhled|upright|vlevo|Car [[Ivan IV. Hrozný|Ivan Hrozný]]]]
Roku [[1547]] se pak [[Ivan IV. Hrozný|Ivan IV. Vasiljevič]], zvaný ''Hrozný'', nechal korunovat [[car]]em a nastolil tak tzv. [[samoděržaví]]: [[Centralizace|centralistickou]] [[absolutismus|absolutní]] [[monarchie|monarchii]]. Za jeho vlády se ruské teritorium směrem na Sibiř zdvojnásobilo, což z Ruska vytvořilo transkontinentální stát.

[[Krymští Tataři]], jediní zbývající zástupci [[Zlatá horda|Zlaté Hordy]], pokračovali v nájezdech do jižního Ruska a odváděli ve velkém obyvatele do osmanského otroctví. Zabraňovali tak většímu osídlení území. Krymští Tataři také roku 1570 zdevastovali [[Rjazaň]], kde se setkali jen se slabým odporem.

V roce 1571 Tataři z [[Krymský chanát|Krymského chanátu]] a jejich osmanští spojenci (80&nbsp;000 Tatarů, 33&nbsp;000 Turků a 7&nbsp;000 [[Janičáři|janičárů]]) vpadli do centrálního Ruska a&nbsp;za řekou [[Ugra|Ugrou]] rozdrtili křídlo ruského vojska se 6&nbsp;000 bojovníky. Jelikož ruská armáda neměla sílu k zastavení invaze, ustoupila do [[Moskva|Moskvy]]. Venkovské obyvatelstvo také uprchlo do hlavního města. Armáda Krymských Tatarů zdevastovala města a vesnice v okolí Moskvy a poté vypálila většinu hlavního města. Odhaduje se, že tatarské invazi padlo za oběť 80&nbsp;000 lidí a&nbsp;150&nbsp;000 Rusů bylo odvlečeno do zajetí.[[Soubor:Воззвание Кузьмы Минина к нижегородцам в 1611 году.jpg|náhled|upright|[[Kuzma Minin]] burcuje roku 1611 obyvatelstvo k odporu proti [[Rusko-polská válka (1605–1618)|polským okupantům]]]]Následující rok krymský [[chán]] [[Devlet I. Geraj|Devlet Giraj]], podporovaný [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], plánoval plné dobytí Ruska, ale jejich armáda byla poražena v bitvě u Molodi, což eliminovalo hrozbu krymsko-osmanské expanze do Ruska. Nájezdy Tatarů za účelem zajímání otroků však neustaly až do konce 17.&nbsp;století. Rusové byli odvlékáni do otroctví ve velkých počtech i nadále, i když výstavba nových opevnění po celém jižním Rusku neustále zužovala prostor přístupný pro nájezdy Krymských Tatarů.<ref>Brian L. Davies (2014). ''[https://books.google.com/books?id=i5-CAgAAQBAJ&pg=PA17 Warfare, State and Society on the Black Sea Steppe]''. s. 15–26. Routledge.</ref>

Rozmach ruského carství se pozastavil po vymření [[Rurikovci|dynastie Rurikovců]] na přelomu 16.–17.&nbsp;století, kdy [[Polsko-litevská unie]] obsadila během [[Smuta|Období zmatků]] velké části Ruska, včetně Moskvy. V roce 1612 však byli [[Poláci]] a [[Litevci]] nuceni ustoupit. Zasloužil se o to sbor pod vedením [[Kuzma Minin|Kuzmy Minina]] a knížete [[Dmitrij Michajlovič Požarskij|Dmitrije Požarského]].

Roku [[1613]] byl pak zvolen hlavou státu [[Michail I. Fjodorovič|Michail I. Romanov]]. Carská [[dynastie]] [[Romanovci|Romanovců]] následně vládla Rusku do roku [[1762]], kdy ji vystřídala [[dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov]]. V&nbsp;17. století Rusko [[Ruské dobytí Sibiře|kolonizovalo většinu Sibiře]] a v roce 1648 Rusové poprvé přešli [[Beringův průliv]] mezi Asií a Severní Amerikou.

V roce 1648 se rolníci z Ukrajiny připojili k záporožským [[Kozáci|kozákům]] ve [[Chmelnického povstání|vzpouře]] proti Polsko-litevské unii. V roce 1654 ukrajinský vůdce [[Bohdan Chmelnický]] nabídl ruskému carovi [[Alexej I. Michajlovič|Alexeji&nbsp;I.]], že by Ukrajina měla být oddělena od Polsko-litevské unie a postavena pod jeho ochranu. Car Alexej I. tuto nabídku přijal (tzv. [[Perejaslavská rada|perejeslavská dohoda]]), což vedlo k&nbsp;další [[Rusko-polská válka (1654–1667)|rusko-polské válce (1654–1667)]]. Nakonec byla Ukrajina rozdělena podél [[Dněpr]]u, [[Západní Ukrajina|západní část]] připadla Polsku a [[Východní Ukrajina|východní část]] Rusku (viz [[Andrusovské příměří]], [[Smlouva o věčném míru (1686)|Smlouva o věčném míru]]).

=== Ruské impérium ===
{{viz též|Ruské impérium}}
[[Soubor:Russian Empire (1867).svg|náhled|[[Ruské impérium]] v roce 1866]]
Koncem 17.&nbsp;století se stal ruským carem [[Petr I. Veliký|Petr Veliký]], známý svými odvážnými reformami a modernizací státu. Po vítězství v [[Severní válka|severní válce]] nad Švédskem (1700–1721) byl zaveden název [[Ruské impérium]]. Na jednom ze získaných území (v&nbsp;ústí řeky [[Něva|Něvy]]) založil [[Petrohrad]], který se stal hlavním městem země. Roku [[1721]] také přijal Petr titul [[Gosudar-imperátor|imperátora]].

Vláda [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]] ([[1762]]–[[1796]]) pak přinesla [[osvícenství|osvícenské reformy]], počátek rozvoje [[věda|věd]], stavbu obrovských paláců v&nbsp;okolí Petrohradu, územní zisky na [[Ukrajina|Ukrajině]] a [[Krym]]u v&nbsp;opakovaných [[Rusko-osmanské války|válkách s&nbsp;Osmanskou říší]] a zisk velké části [[Dělení Polska|postupně rozdělovaného Polska]]. Ruské impérium se rozrostlo o další území [[Dálný východ|Dálného východu]] až po [[Aljaška|Aljašku]] (1799), [[Gruzie|Gruzii]] (1802{{doplňte zdroj}}) a [[Ázerbájdžán]] (1813). V&nbsp;důsledku [[Finská válka|rusko-švédské války]] bylo roku [[1809]] k&nbsp;Rusku připojeno [[Finsko]]. V roce 1803–1806 bylo provedeno první ruské obeplutí země a v roce 1820 ruská expedice objevila kontinent [[Antarktida|Antarktidy]].[[Soubor:Tsar nikolai.jpg|náhled|vlevo|Ruský car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II]] [[Zavraždění carské rodiny|zavražděný v roce 1918 bolševiky]]]]Roku [[1812]] vpadl do země [[Napoleon Bonaparte]], avšak jeho [[Napoleonovo ruské tažení|ruské tažení]] zakončené okupací Moskvy skončilo debaklem, Napoleon byl poražen a Ruská armáda se přehnala přes Evropu až do Paříže. [[Alexandr I. Pavlovič]] se účastnil v čele ruské delegace [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], který definoval mapy v po-napoleonské Evropě.

Zemi oslabila [[Krymská válka]] proti Osmanské říši v&nbsp;letech [[1853]]–[[1856]]. V&nbsp;té bojoval mj. [[Lev Nikolajevič Tolstoj]]. Hospodářsky zaostalé [[Nástup kapitalismu v Rusku|Rusko se začalo postupně modernizovat]] (roku [[1861]] bylo zrušeno [[nevolnictví]], začala výstavba železnic a průmyslu), přesto nedokázalo držet krok se západními mocnostmi. Průmyslový vzestup byl vystřídán krizí na počátku 20.&nbsp;století. V&nbsp;letech [[1904]]–[[1905]] probíhala [[Rusko-japonská válka]], v&nbsp;níž bylo Rusko poraženo.

Opozice proti carství (vyjádřená již povstáním [[Děkabristé|Děkabristů]] roku [[1825]] či teroristickými akcemi hnutí [[Půda a svoboda|Zemlja i Volja]]) sílila, zejména ze strany dělníků, ale také intelektuálů a příslušníků neruských národů, jež byly vystaveny [[rusifikace|rusifikaci]]. V druhé polovině století se Rusko vydalo [[Rusko od nevolnictví k revolucím|od  nevolnictví k revolucím]]. Po poražené [[Ruská revoluce (1905)|první ruské revoluci]] (1905) byl sice zřízen parlament (''[[duma]]''), absolutismus však oslaben nebyl.

=== Revoluce a občanská válka ===
{{Podrobně|Ruská revoluce (1917)|Ruská občanská válka}}
[[Soubor:Thecristisrizenoldrussiancivilwarposter.jpg|náhled|upright|Antibolševický plakát [[Bělogvardějci|Bílé armády]]]]
[[První světová válka]] pak přinesla rozklad státu a nejprve [[únorová revoluce|únorovou]] a následně radikálnější [[Říjnová revoluce|říjnovou revoluci]], po níž se k moci dostali [[bolševici]], kteří následně přeměnili Rusko v&nbsp;[[socialistická republika|socialistický stát]] a uvedli ho do [[Ruská občanská válka|občanské války]]. V ní v letech 1917–1922 zvítězili, za cenu asi 5 milionů mrtvých civilistů. V červenci 1918 byl bolševiky [[Zavraždění carské rodiny|zavražděn někdejší car]] ruského impéria [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] (civilním jménem Nikolaj Alexandrovič Romanov) i jeho [[Alexandra Fjodorovna Ruská|manželka]] s dětmi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vokál
| jméno = Vladimír
| titul = Z vraždy carské rodiny mrazí. Komornou a šlechtičny dobilo komando bajonety
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/romanovci-mikulas-ii-alexandra-poprava-vrazda.A180716_140204_domaci_vov
| datum vydání = 2018-07-17
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>

[[Soubor:Lenin and stalin crop.jpg|náhled|vlevo|upright|[[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]]]

[[7. listopad]]u [[1917]] byla v&nbsp;[[Petrohrad]]u ustavena sovětská vláda v&nbsp;čele s&nbsp;[[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]], revolucionářem a [[marxismus|marxistickým]] intelektuálem. V&nbsp;lednu [[1918]] byla vyhlášena [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]] (RSFSR), v&nbsp;jejíchž postupem doby pozměněných hranicích existuje dnešní Rusko. Hlavním městem se stala opět [[Moskva]]. 3.&nbsp;března podepsalo Rusko separátní [[Brestlitevský mír|Brest-litevskou mírovou smlouvu]] vyvádějící Rusko z první světové války, ovšem za cenu ztráty většiny [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]], [[Polsko|Polska]], [[Besarábie]], [[Finsko|Finska]] a [[Baltské státy|Pobaltí]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wargelin
| jméno = Clifford F.
| titul = A High Price for Bread: The First Treaty of Brest-Litovsk and the Break-up of Austria-Hungary, 1917-1918
| periodikum = The International History Review
| datum vydání = 1997
| ročník = 19
| číslo = 4
| strany = 757–788
| issn = 0707-5332
| url = https://www.jstor.org/stable/40108143
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>

Země upadla do vleklé [[Ruská občanská válka|občanské války]] trvající až do roku 1922; proti komunistům povstalo mnoho odpůrců, např. [[Bělogvardějci|Bílá armáda]], [[Černá armáda]], [[Zelená armáda]], [[kozáci|donští kozáci]] nebo rolníci během [[Tambovské povstání|Tambovského povstání]], avšak byli velmi nejednotní, a tudíž nemohli být silným protivníkem proti [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševikům]] podporovaným [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]] a [[Německé císařství|Německem]], a to ani přes intervenci [[Francie]], [[Spojené království|Británie]] a [[Československé legie|Československých legií]]. Českoslovenští legionáři dobyli všechna velká města na Sibiři, avšak cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] a jeho rodinu se jim zachránit ze zajetí v&nbsp;[[Jekatěrinburg]]u nepodařilo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Svoboda
| jméno = Jaroslav
| titul = Československé legie dorazily pozdě, před 104 lety bolševici zavraždili cara
| periodikum = Náš region
| url = https://nasregion.cz/ceskoslovenske-legie-dorazily-pozde-pred-102-lety-bolsevici-zavrazdili-cara-178408/
| datum vydání = 2022-07-17
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>

V&nbsp;době války odešla velká část spisovatelů, umělců a vědců do [[emigrace]]. Při [[Hladomor v Povolží|hladomoru v Povolží]] zemřelo přes 5 milionů lidí.<ref>{{Cite book|url=https://archive.org/stream/TheBlackBookofCommunism10/the-black-book-of-communism-jean-louis-margolin-1999-communism#page/n71/|title=[[Černá kniha komunismu|The Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression]]|last=Courtois|first=Stéphane|publisher=Harvard University Press|year=1999|isbn=9780674076082|location=|pages=123}}</ref> Celkem si občanská válka v Rusku vyžádala 7–12&nbsp;milionů obětí.<ref>{{cite book|last=Mawdsley|first=Evan|title=The Russian Civil War|location=New York|publisher=Pegasus Books|year=2007|ISBN=9781681770093|ref=harv|pages=|url=https://books.google.com/books?id=QnwRMQAACAAJ|page=287}}</ref> V&nbsp;roce [[1921]] Lenin vyhlásil [[Nová ekonomická politika|novou hospodářskou politiku]] (NEP) s prvky [[Vlastnictví|soukromého vlastnictví]], díky níž se podařilo alespoň částečně konsolidovat hospodářství.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hejma
| jméno = Alan
| titul = Před 100 lety začal první pokus o reformu komunismu: NEP
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/nep-sssr-pred-100-lety.A210324_171003_pred-100-lety_vov
| datum vydání = 2021-03-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>

=== Sovětský svaz ===
{{viz též|Sovětský svaz|Dějiny Sovětského svazu|Druhá světová válka|Sovětské válečné zločiny}}
[[Soubor:Soviet Union 1936.svg|náhled|[[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruská SFSR]] a ostatní [[Republiky v Sovětském svazu|svazové republiky]] v roce 1936]]
Vzhledem k&nbsp;Leninovým zdravotním komplikacím byl nově zřízen úřad Generálního tajemníka ÚV [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]]; dosazen do funkce byl [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]]. Tomu se podařilo úspěšně získat co nejvíce moci a odstranit ideové odpůrce, zejména [[trockismus|trockisty]]. 30.&nbsp;prosince [[1922]] došlo ke spojení RSFSR, [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]], [[Běloruská sovětská socialistická republika|Běloruské SSR]] a [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské SSR]]. Vznikl tak [[Sovětský svaz]].

Po Leninově smrti roku [[1924]] se chopil moci Stalin. Probíhala násilná [[kolektivizace]] zemědělství, budování těžkého průmyslu a infrastruktury, [[elektrifikace]] země; zvyšovala se [[gramotnost]] obyvatelstva či dostupnost zdravotní péče, avšak rozvoj země probíhal za cenu likvidace odpůrců režimu a kolektivizace, kteří byli internováni do tzv. [[gulag]]ů, zejména na Sibiř a Dálný Východ, kde zemřely milióny lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lukáš
| jméno = Vít
| titul = Krutější než nacisté? Gulagy byly peklem na zemi, Sověti do nich ale posílali lidi pouze na „převýchovu“. Rusko je dnes pochvaluje
| periodikum = Armádní zpravodaj
| url = https://armadnizpravodaj.cz/historie/sovetsky-gulag-byl-temer-rozsudek-smrti/
| datum vydání = 2022-12-09
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> Násilná kolektivizace vyvolala v letech 1932–33 [[hladomor]] v Povolží a dalších regionech jižního Ruska,<ref>{{cite book |title = Modernization from the Other Shore | format = Google Books | last=Engerman |first=David | url= https://books.google.com/books?id=UkFlO7hoxOMC&pg=PA194&dq| isbn = 9780674036529 | date = June 2009 }}</ref> při kterém zahynuly v ruské části SSSR až 3 miliony lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Ukrajina vyzvala mezinárodní společenství, aby hladomor z let 1932-1933 uznalo za genocidu. Rusko je proti
 | periodikum = Hospodářské noviny
 | datum_vydání = 7. prosince 2016
 | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-65547450-ukrajina-vyzvala-mezinarodni-spolecenstvi-aby-hladomor-z-let-1932-1933-uznalo-za-genocidu-rusko-je-proti
}}</ref> Polovina [[1930–1939|30.&nbsp;let]] je pak obdobím další [[rusifikace]] neruských národů SSSR a brutálních [[Velká čistka|stalinských čistek]] [[NKVD]] v&nbsp;armádě a straně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Honsů
| jméno = Miroslav
| titul = Poprava 750 000 lidí se totálně vymkla kontrole. Extrémní čistka postihla i jejího vykonavatele
| periodikum = Zoom.iprima.cz
| url = https://zoom.iprima.cz/historie/stalinova-velka-cistka-199338
| datum vydání = 2023-01-31
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>

[[Soubor:RIAN archive 44732 Soviet soldiers attack house.jpg|náhled|[[Bitva u Stalingradu]] byla jednou z&nbsp;největších bitev v&nbsp;dějinách. Sovětské vítězství přineslo zvrat ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]]]
[[22. červen|22.&nbsp;června]] [[1941]] [[Adolf Hitler|hitlerovské]] [[Německo]] porušilo smlouvu o&nbsp;neútočení ([[pakt Ribbentrop–Molotov]]) a bez vyhlášení války napadlo Sovětský svaz. Začala [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velká vlastenecká válka]]. Nacistický [[Generalplan Ost]] počítal s genocidou Rusů a dalších [[Slované|slovanských]] národů. Nacisté ovládli většinu evropské části země, která byla těžce poničena, avšak po [[Bitva u Stalingradu|bojích u&nbsp;Stalingradu]] a [[bitva v Kurském oblouku|bitvě u&nbsp;Kurska]] začal obrat ve válce ve prospěch SSSR a jeho západních spojenců. Do léta [[1944]] byla většina země od okupantů osvobozena. V&nbsp;únoru [[1945]] pak proběhla na [[Krym]]u tzv. [[jaltská konference]], kde se Stalinovi podařilo upevnit sovětský vliv na střední a východní Evropu.<ref>Taiwan Documents Project: [http://www.taiwandocuments.org/yalta.htm Yalta (Crimea) Conference]</ref> Německá invaze do Sovětského svazu si vyžádala více než [[Oběti druhé světové války|20&nbsp;milionů obětí]].<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/hnede-bubny-clintonove-i-ona-prirovnala-putina-k-hitlerovi_300267.html#.UyXdaah5OyU Hnědé bubny Clintonové. I ona přirovnala Putina k Hitlerovi]. Týden. 6. března 2014.</ref> Během války zemřelo 6–9 milionů ruských civilistů, včetně milionu lidí při 872 dní dlouhém [[obležení Leningradu]], a okolo 6 milionů vojáků z ruské části SSSR.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Podíl Ruska na válečném úsilí a obětech
 | periodikum = Reflex
 | datum_vydání = 11. května 2015
 | url = http://www.reflex.cz/clanek/komentare/63994/jaroslav-sajtar-podil-ruska-na-valecnem-usili-a-obetech.html
}}</ref> V německém zajetí zahynulo 3,3 milionu [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|sovětských válečných zajatců]].<ref>MacKenzie, S. P., The Treatment of Prisoners of War in World War II. The Journal of Modern History, 66, 3, 1994, s. 487-520</ref> Německý [[wehrmacht]] utrpěl 80 % svých ztrát v bojích na východní frontě.<ref>William J. Duiker. ''Contemporary World History.'' Wadsworth Pub Co, 2009. {{ISBN|978-0-495-57271-8}}. str. 128.</ref> Sovětský svaz získal porážkou nacistů velkou prestiž, která přispěla k&nbsp;etablování komunistických diktatur ve státech tzv. [[Východní blok|východního bloku]] včetně [[Československo|Československa]].

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H0603-0036-001, Moskau, Ulbricht und Breshnew.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Leonid Iljič Brežněv|Leonid Brežněv]] a [[Nikolaj Viktorovič Podgornyj|Nikolaj Podgornyj]] vítají předsedu státní rady [[Německá demokratická republika|NDR]] [[Walter Ulbricht|Waltera Ulbrichta]] v Moskvě, 1969]]
Po druhé světové válce byl SSSR jednou ze stran tzv. [[Studená válka|studené války]]. V&nbsp;roce [[1953]] zemřel sovětský vůdce generalissimus [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Jeho nástupce, [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikita Chruščov]], v&nbsp;tajném projevu v&nbsp;roce [[1956]] kritizoval tzv. [[kult osobnosti]] stalinského období.<ref>Překlad projevu [http://www.praguecoldwar.cz/kult.htm O&nbsp;kultu osobnosti a jeho důsledcích]</ref> Následující desetiletí provázelo určité oslabení represí a&nbsp;ekonomický rozvoj; byl zahájen [[sovětský kosmický program]]. V roce [[1954]] při příležitosti 300&nbsp;let od kozáckého shromáždění [[Perejaslavská rada|Perejaslavské rady]] a připojení Ukrajiny k [[Ruské impérium|Ruskému impériu]] rozhodlo [[Prezidium Nejvyššího sovětu]] o převedení [[Krym]]u (Krymské oblasti) do [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]].<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | odkaz na autora = | titul = Zpět do ruské náruče? Krym chce anulovat své předání Ukrajině| periodikum = ČT24 | datum vydání = 2014-21-02 | datum přístupu = 2015-02-02 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/263733-zpet-do-ruske-naruce-krym-chce-anulovat-sve-predani-ukrajine/}}</ref> Po rozpadu SSSR byla legitimita tohoto aktu zpochybňována v rámci ruských [[Anexe Krymu Ruskou federací|nároků]] na převážně ruskojazyčný a strategicky významný poloostrov.[[Soubor:Gorbachev and Reagan 1988-5.jpg|náhled|upright|[[Michail Gorbačov]] a [[Ronald Reagan]] v Moskvě, 1988]]Éra Chruščovova následníka [[Leonid Iljič Brežněv|Brežněva]] byla pak obdobím tzv. ustrnutí (''zastója'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cataliotti
| jméno = Joseph
| titul = Era of Stagnation in the Soviet Union: Overview & History
| periodikum = Study.com
| url = https://study.com/learn/lesson/era-stagnation-russia-causes-effects-brezhnev.html
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> Nebyla již provázena represemi uvnitř Sovětského svazu ve velkém měřítku, avšak SSSR se jen nedostatečně dále modernizoval, což způsobilo hospodářskou stagnaci.

V „bratrském“ [[Československo|Československu]] došlo k vývoji, který kulminoval v období [[pražské jaro|pražského jara 1968]]. Naděje na „[[socialismus s lidskou tváří]]“ byly na rozkaz sovětského vedení a Leonida Brežněva osobně ukončeny [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazí]] vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc“, ve středu 21.&nbsp;srpna 1968.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Willoughby
| jméno = Ian
| titul = The 1968 invasion: When hope was crushed by Soviet tanks
| periodikum = Radio Prague International
| url = https://english.radio.cz/1968-invasion-when-hope-was-crushed-soviet-tanks-8153143
| datum vydání = 2018-08-20
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>

V&nbsp;roce [[1979]] začala [[sovětská válka v Afghánistánu]], ta pro SSSR skončila po deseti letech neúspěchem a stažením jejich vojsk, zčásti díky podpoře [[Mudžáhid|mudžahedínských]] povstalců USA, Saúdskou Arábií, Velkou Británií a dalšími zeměmi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Luňák
| jméno = Petr
| titul = Poučení z krachu SSSR v Afghánistánu
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/domov/pouceni-z-krachu-sssr-v-afghanistanu.A090725_000077_ln_noviny_sko
| datum vydání = 2009-07-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> Proti intervenci do Afghánistánu protestoval [[Andrej Dmitrijevič Sacharov|Andrej Sacharov]], nejznámější představitel sovětského [[Disident|disentu]] a nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Před sto lety se narodil „hlas svědomí lidstva“. Andrej Sacharov byl bojovníkem za lidská práva i geniálním vědcem
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3315021-pred-sto-lety-se-narodil-hlas-svedomi-lidstva-andrej-sacharov-byl-bojovnikem-za-lidska
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-03-11
}}</ref> Po Brežněvově smrti v&nbsp;roce 1982 se po přechodném období — krátkém působení [[Jurij Andropov|Jurije Andropova]] a [[Konstantin Černěnko|Konstantina Černěnka]] v&nbsp;čelných funkcích — v&nbsp;roce [[1985]] stal generálním tajemníkem KSSS [[Michail Gorbačov]].<ref>{{Citace periodika
 | titul = Generálním tajemníkem ÚV KSSS soudruh Michail Gorbačov
 | periodikum = Rudé právo
 | ročník = 65
 | číslo = 60
 | datum = 1985-03-12
 | strany = 1
 | url = https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/3/12/1.png
 | datum_přístupu = 2024-02-09
}}</ref> Gorbačov zahájil období [[perestrojka|perestrojky]] a [[Glasnosť|glasnosti]]. Jeho cílem bylo reformování SSSR, avšak skutečným výsledkem jeho politiky se stala jeho postupná dezintegrace.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Palata
| jméno = Luboš
| titul = Poslední vůdce SSSR. Pět klíčových věcí, kterými Michail Gorbačov změnil svět
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2022-08-31
| jazyk = cs
| url = https://www.denik.cz/ze_sveta/michail-gorbacov-20220831.html
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>

=== Ruská federace ===
[[Soubor:Boris Yeltsin 22 August 1991-1.jpg|náhled|[[Boris Jelcin]] 22. srpna 1991 v boji proti [[Srpnový puč|puči]]]]
[[Soubor:RIAN archive 848095 Signing the Agreement to eliminate the USSR and establish the Commonwealth of Independent States.jpg|vlevo|náhled|Podpis [[Bělověžská dohoda|Bělověžské dohody]], která rozpustila Sovětský svaz.]]
[[Soubor:RIAN archive 859348 US President George H. W. Bush and Russian President Boris Yeltsin.jpg|náhled|Prezident [[Boris Jelcin]] s americkým prezidentem [[George H. W. Bush|Georgem Bushem]], červen 1992]]

Sovětský svaz měl být reorganizován ve volnější [[federace|federaci]], pro což se vyjádřila většina voličů 17. března 1991 v [[referendum|referendu]]. Byla zřízena funkce prezidenta [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. 12. června 1991 byl prvním prezidentem Ruska zvolen [[Boris Jelcin]]. Tzv. [[srpnový puč]], jehož cílem bylo zrušení demokratických přeměn, byl potlačen.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Krupka
| jméno = Jaroslav
| titul = Místo masakru slavný čin. Před 30 lety vylezl Jelcin na tank a zmařil plány KGB
| periodikum = Deník.cz
| datum vydání = 2021-08-20
| jazyk = cs
| url = https://www.denik.cz/ze_sveta/puc-sovestky-svaz.html
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> 8. prosince [[1991]] pak hlavy Ruska, [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]] podepsali [[Bělověžská dohoda|Bělověžskou dohodu]], prohlášení o&nbsp;vytvoření [[Společenství nezávislých států]] stanovící, že „SSSR jako subjekt mezinárodního práva přestal existovat“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hlavatý
| jméno = Pavel
| titul = V Bělověžském pralese skončil Sovětský svaz
| periodikum = Plus
| vydavatel = Český rozhlas
| url = https://plus.rozhlas.cz/v-belovezskem-pralese-skoncil-sovetsky-svaz-8630718
| datum vydání = 2021-12-06
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> 25.&nbsp;prosince 1991 se Ruská sovětská federativní socialistická republika přejmenovala na Ruskou federaci<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Закон РСФСР от 25 декабря 1991 г. N 2094-I "Об изменении наименования государства Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика"
| url = https://base.garant.ru/105917/
| vydavatel = ООО "НПП "ГАРАНТ-СЕРВИС"
| datum přístupu = 2022-06-18
}}</ref> a 26. prosince se SSSR oficiálně [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadl]] na Ruskou federaci a dalších 14 [[Postsovětské republiky|postsovětských republik]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Informace ohledně rozpadu SSSR
| url = http://www.bartleby.com/65/un/UnionSov.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090130074428/http://www.bartleby.com/65/un/UnionSov.html
| datum archivace = 2009-01-30
| datum přístupu = 2014-09-03
| nedostupné = ano
}}</ref>

V&nbsp;říjnu [[1993]] propukla tzv. [[Ruská ústavní krize 1993|ústavní krize]], Jelcin podporoval kurz radikální privatizace na rozdíl od parlamentu. Jelcin v&nbsp;rozporu s&nbsp;ústavou a s&nbsp;odvoláním na výsledky referenda o&nbsp;jeho pravomocech rozpustil ruský parlament. Povstání, které proti rozhodnutí protestovalo, bylo krvavě potlačeno [[Sovětská armáda|armádou]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Střelba z tanků a 187 mrtvých. Před 25 lety se v Moskvě bojovalo o parlament
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/rusko-1993-parlament-boris-jelcin_1809211007_haf
| datum vydání = 2018-09-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Boje o Bílý dům. Před čtvrtstoletím poslal Jelcin tanky na parlament
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-moskva-boris-jelcin-parlament-1993-bily-dum-vyjimecny-stav.A180920_095421_zahranicni_aha
| datum vydání = 2018-09-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> Éra Borise Jelcina byla pak obdobím bolestného přechodu ke [[kapitalismus|kapitalismu]], [[privatizace]], krachu velkých státních podniků, nárůstu [[kriminalita|kriminality]], ztráty [[Supervelmoc|super-velmocenského postavení]] a velmi pomalému a problematickému etablování [[demokracie]], která v&nbsp;Rusku nemá tradici. Současně probíhala [[první čečenská válka|první]] a [[druhá čečenská válka]] a Rusko vstoupilo do [[Svaz Ruska a Běloruska|svazu s&nbsp;Lukašenkovým Běloruskem]]. Jelcin spustil vlnu privatizace podniků včetně nalezišť surovin. Na těchto krocích, prodeje majetku pod cenou, profitoval poměrně úzký okruh osob kolem Jelcina, zahraniční banky a těžební společnosti. Z&nbsp;tohoto okruhu osob údajně vznikli tzv. [[Východoevropský oligarcha|oligarchové]].

Po vzniku nezávislého, postsovětského Ruska v&nbsp;zemi propukla hluboká hospodářská a sociální krize, která trvala celá 90.&nbsp;léta. Většina státních podniků zkrachovala. Vědci z&nbsp;bývalého SSSR, především z&nbsp;oboru [[kosmonautika|kosmonautiky]], která byla v&nbsp;útlumu, odcházeli do [[Spojené státy americké|USA]] nebo do [[Japonsko|Japonska]]. V&nbsp;zemi se začal prosazovat [[organizovaný zločin]] a [[hospodářský zločin|hospodářská kriminalita]].

S&nbsp;restrukturalizací hospodářství vznikla vrstva extrémně bohatých a extrémně chudých obyvatel. V&nbsp;roce [[1998]] vyhlásilo Rusko státní [[Úpadek|bankrot]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ellman
| jméno = Michael
| příjmení2 = Scharrenborg
| jméno2 = Robert
| titul = The Russian Economic Crisis
| periodikum = Economic and Political Weekly
| datum vydání = 1998
| ročník = 33
| číslo = 52
| strany = 3317–3322
| issn = 0012-9976
| url = https://www.jstor.org/stable/4407521
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Chiodo
| jméno = Abbigail J.
| příjmení2 = Owyang
| jméno2 = Michael T.
| titul = A Case Study of a Currency Crisis: The Russian Default of 1998
| periodikum = research.stlouisfed.org
| url = https://research.stlouisfed.org/publications/review/2002/11/01/a-case-study-of-a-currency-crisis-the-russian-default-of-1998
| poznámka = DOI: 10.20955/r.84.7-18
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> Až za vlády prezidenta [[Vladimir Putin|Putina]] se začala hospodářská situace zlepšovat, zlepšilo se splacení ruských dluhů v&nbsp;důsledku růstu cen ropy a zemního plynu, jehož je Rusko významným exportérem. Výrazně vzrostly kapitálové investice. Na druhou stranu ale přibývala nová rizika, jako například [[terorismus]] nebo separatismus jednotlivých republik.

Ve snaze zabránit separatistickým tendencím v&nbsp;oblasti severního [[Kavkaz]]u zaútočila v&nbsp;90. letech ruská armáda na [[Čečensko|Čečenskou republiku]], jež se snažila odtrhnout a vyhlásit nezávislost. Časem se však válka změnila v&nbsp;[[Partyzánská válka|partyzánský boj]] a čečenští teroristé začali páchat bombové útoky. Mezi největší teroristické masakry patřil [[teroristický útok na beslanskou školu]] (2004)<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lhoťan
| jméno = Lukáš
| titul = Řádění teroristů nepřežily stovky dětí. Útok na školu v Beslanu roku 2004 zůstává hrozivým mementem
| periodikum = Reflex.cz
| url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/109029/radeni-teroristu-neprezily-stovky-deti-utok-na-skolu-v-beslanu-roku-2004-zustava-hrozivym-mementem.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>, bombové útoky v&nbsp;[[Metro v Moskvě|Moskevském metru]] (2004 a [[Sebevražedné bombové útoky v Moskvě (2010)|2010]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Teroristky se odpálily v moskevském metru, zabily desítky lidí
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/teroristky-se-odpalily-v-moskevskem-metru-zabily-desitky-lidi.A100329_065334_zahranicni_jav
| datum vydání = 2010-03-29
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref> a [[Teroristické útoky ve Volgogradu v prosinci 2013|na nádraží a trolejbus]] ve [[Volgograd]]u (2013).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pavlíček
| jméno = Tomáš
| titul = Výbuch ve Volgogradu zabil 16 lidí. Z atentátu jsou podezřelí žena a muž
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vybuch-na-nadrazi-ve-volgogradu-zabil-tri-lidi.A131229_103417_zahranicni_tp
| datum vydání = 2013-12-29
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-04
}}</ref>

[[Soubor:Vladimir Putin 11 March 2008-1.jpg|náhled|[[Dmitrij Medveděv]] a [[Vladimir Putin]]]]
31.&nbsp;prosince [[1999]] prezident Jelcin oznámil svůj odchod z&nbsp;politiky a pověřil výkonem prezidentských pravomocí předsedu ruské vlády [[Vladimir Putin|Vladimíra Putina]]. Ten vyhrál v&nbsp;prezidentských volbách v&nbsp;březnu [[2000]] a stal se tak druhým prezidentem Ruska; dosáhl značné popularity a mandát obhájil v&nbsp;roce [[2004]]. Obnovil se vliv [[Ruská pravoslavná církev|pravoslavné církve]], sjednocené s&nbsp;exilovou větví. Státní rozpočet začal dosahovat přebytků a postupně docházelo k&nbsp;růstu [[Hrubý domácí produkt|HDP]], průmyslové a zemědělské produkce, rozvoji stavebnictví, růstu reálných příjmů obyvatel a ke snižování [[inflace]]. V&nbsp;roce [[2008]], kdy se stal prezidentem [[Dmitrij Medveděv]], však země začala čelit globální [[Velká recese|ekonomické krizi]]; Rusko bylo jakožto vývozce surovin těžce postiženo snížením světové poptávky. V&nbsp;[[srpen 2008|srpnu 2008]] bylo Rusko také jednou ze stran [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v&nbsp;Jižní Osetii]].

Putin v roce 2012 vyhrál [[Prezidentské volby v Rusku 2012|prezidentské volby]] a Medveděv byl jmenován ministerským předsedou. V únoru 2014 proběhly v [[Soči]] [[Zimní olympijské hry 2014|zimní olympijské hry]], které byly po závěrečném ceremoniálu komentátory hodnoceny jako celkově úspěšné.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Sochi Olympics report card: So how good were Putin's Games? | periodikum = Christian Science Monitor | datum_vydání = 2014-02-24 | url = https://www.csmonitor.com/World/Olympics/2014/0224/Sochi-Olympics-report-card-So-how-good-were-Putin-s-Games}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = 'Excellent' Sochi Games proved critics wrong, says IOC's Bach | periodikum = U.S. | url = https://www.reuters.com/article/olympics-sochi-bach/excellent-sochi-games-proved-critics-wrong-says-iocs-bach-idINDEEA1M08W20140223}}</ref> V březnu 2014 Rusko z důvodu [[Euromajdan|dění na Ukrajině]] do té doby ukrajinský [[Krym|poloostrov Krym]] na základě referenda ze dne 16. března 2014 [[Anexe Krymu Ruskou federací|začlenilo jednostranně]] jako [[Federální subjekty Ruska|federální subjekt]] [[Republika Krym]] a město Sevastopol do Ruské federace.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Novák
 | jméno1 = Pavel
 | titul = Krym patří k Rusku kulturně i historicky, řekl Putin a potvrdil přijetí poloostrova podpisem
 | periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | datum_vydání = 2014-03-18
 | url = https://www.irozhlas.cz/node/5919043
 | datum_přístupu = 2024-02-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Dorazín
 | jméno1 = Martin
 | titul = Kyjev je pobouřen kvůli spojení Krymu s Ruskem. Rusové v tom vidí spravedlnost
 | periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | datum_vydání = 2014-03-19
 | url = https://www.irozhlas.cz/node/5919157
 | datum_přístupu = 2024-02-09
}}</ref>

Od září [[2015]] se [[Ruská vojenská intervence v Sýrii|Rusko zapojilo]] leteckými a raketovými údery do [[Občanská válka v Sýrii|Syrské občanské války]] proti militantním skupinám [[Islámský stát|Islámského státu]], [[Fronta an-Nusrá|Fronty an-Nusrá]] ([[Al-Káida]] v Levantě) a [[Džajš al-Fatah]] (radikální [[Sunnitský islám|sunnité]]).<ref>[http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/russia/11903702/Russias-Vladimir-Putin-launches-strikes-in-Syria-on-Isil-to-US-anger-live-updates.html Russia kills US-backed Syrian rebels in second day of air strikes as Iran prepares for ground offensive]</ref> Prezident Putin a francouzský prezident [[François Hollande]] se 17. listopadu dohodli na vojenské spolupráci v Sýrii<ref>[http://www.bloomberg.com/news/articles/2015-11-17/putin-says-france-now-ally-in-syria-as-russia-steps-up-strikes Putin Says France Now Ally in Syria as Russia Steps Up Strikes]</ref> a společné kooperaci leteckých útoků na Islámský stát.<ref>[http://news.yahoo.com/france-stages-strikes-syria-stronghold-raqa-defence-minister-195047682.html France, Russia raids on Syria kill 33 IS jihadists]</ref> Dohoda přišla nedlouho po [[Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015|teroristických útocích v Paříži]] a [[Let Kogalymavia 9268|výbuchu ruského letadla v Egyptě]].

V květnu 2021 po [[Kauza Vrbětice|Kauze Vrbětice]] přidalo Rusko na svůj ''[[Seznam nikoli přátelských zemí|seznam nikoli přátelských zemí Ruska]]'' k [[Spojené státy americké|USA]] ještě [[Česko|Českou Republiku]]. V únoru 2022 provedlo Rusko vojenskou [[Ruská invaze na Ukrajinu|invazi na Ukrajinu]] následně odsouzenou rezolucí mimořádného [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]]. Rusko záhy rozšířilo ''seznam nikoli přátelských zemí Ruska'' na 48 zemí (všechny členské státy [[G7]] a všechnu státy [[Evropská unie|EU]]).<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Voců
| jméno = Taťána
| titul = O azyl v Rusku požádalo 400 lidí, co „nesdílejí hodnoty svých zemí“
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-o-azyl-v-rusku-uz-pozadalo-400-lidi-co-nesdileji-hodnoty-svych-zemi-40486182
| datum vydání = 2024-08-31
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-02
}}</ref> V reakci na sankce proti Rusku zavedlo Rusko 3. května 2022 protisankce vůči nepřátelským zemím, právnickým a fyzickým osobám. Dne 30. září 2022 byla k Rusku formálně připojena území [[Doněcká oblast|Doněcké]], [[Luhanská oblast|Luhanské]], [[Chersonská oblast|Chersonské]] a [[Záporožská oblast|Záporožské]] oblasti, na základě zpochybněných referend.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = „Lidé v Luhansku, Doněcku, Chersonu a Záporoží se stávají našimi občany. Navždy,“ prohlásil Putin
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3533001-putin-vystoupi-pred-parlamentem-chysta-se-oficialne-pripojit-okupovana-ukrajinska-uzemi
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-09-30
}}</ref> Tato anexe byla většinou mezinárodního společenství odsouzena Rezolucí OSN, tu však Rusko vetovalo v Radě bezpečnosti OSN. Především od [[Západní svět|Západních států]] dochází k ekonomické a politické izolaci Ruska.

V roce 2024 rozvolnilo Rusko svá pravidla pro cizince „nesdílející hodnoty svých zemí“ a lidem odmítajícím „destruktivní neoliberální ideologické“ postoje vlastní země pomáhá s přesídlením do Ruska (byla zrušena zkouška z Ruštiny). Tato nabídka se týká lidí z České republiky, ale už nikoliv ze Slovenska. Na tomto základě Rusko přijalo stovky osob.<ref name=":2" />

== Státní symboly ==
=== Vlajka ===

{{Podrobně|Ruská vlajka}}

Ruská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy – bílým, modrým a červeným.

=== Znak ===

{{Podrobně|Státní znak Ruska}}

Ruský státní znak je tvořen červeným štítem na kterém je zlatý dvouhlavý [[Orel (heraldika)|orel]] s červeným prsním štítkem, na kterém je jezdec na koni, který zabíjí kopím draka.

=== Hymna ===

{{Podrobně|Hymna Ruské federace}}

Ruská hymna byla po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ''[[Patriotická píseň]]'', kterou složil [[Michail Ivanovič Glinka|Michail Glinka]]. V roce 2000 byla za hymnu přijata opět melodie [[Hymna Sovětského svazu|hymny Sovětského svazu]] skladatele [[Alexandr Vasiljevič Alexandrov|Alexandra Alexandrova]], ale s novými slovy [[Sergej Vladimirovič Michalkov|Sergeje Michalkova]].

== Geografie ==
{{viz též|Geografie Ruska}}
[[Soubor:Map of Russian time zones (2020).svg|náhled|vlevo|[[Časová pásma v Rusku]]]]
[[Soubor:Koryaksky volcano Petropavlovsk-Kamchatsky oct-2005.jpg|náhled|[[Petropavlovsk-Kamčatskij|Petropavlovsk]] na [[Kamčatka|Kamčatce]]]]
[[Soubor:Russland topo.png|náhled|Fyzická mapa Ruska]]
Ruská federace je největším [[stát]]em na světě, celková rozloha činí přibližně 17&nbsp;milionů km². Na západě hraničí s&nbsp;[[Baltské státy|pobaltskými republikami]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]], na východě pak s&nbsp;[[Tichý oceán|Tichým oceánem]]. Reliéf je převážně rovinatý, mimo pohoří [[Ural]], které tvoří hranici mezi evropským Ruskem a [[Sibiř]]í a [[Kavkaz]] s&nbsp;nejvyšší horou [[Elbrus]]em (5642&nbsp;m). V Rusku je 23 míst [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]], 40 biosférických rezervací UNESCO, 41 [[Národní park|národních parků]] a 101 přírodních rezervací.

V Rusku se rozkládá pětina světových lesů.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Číňané plundrují sibiřské lesy. Je třeba zavést pořádek, žádá Putin
 | periodikum = Česká televize
 | datum_vydání = 19. května 2019
 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2818523-cinane-plundruji-sibirske-lesy-je-treba-zavest-poradek-zada-putin
}}</ref> Velkým problémem jsou [[lesní požár]]y a nelegální těžba dřeva v [[Tajga|tajze]] na [[Sibiř]]i.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Číňané potichu kácejí Sibiř. Z tajgy se stává pustina, hrozí katastrofa
 | periodikum = iDnes.cz
 | datum_vydání = 19. listopadu 2018
 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cina-rusko-kaceni-lesu-tajga-ekologicka-katastrofa.A181101_111015_zahranicni_baje
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Gigantické požáry na Sibiři způsobilo oteplování, ne žháři, tvrdí ruský lesní úřad
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
 | datum_vydání = 6. září 2019
 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/giganticke-pozary-na-sibiri-zpusobilo-oteplovani-ne-zhari-tvrdi-rusky-lesni-urad-40295572
}}</ref>

Na východ od Uralu leží jedna z&nbsp;největších nížin světa [[Západosibiřská rovina]], protékaná veletoky [[Ob]]u s&nbsp;[[Irtyš]]em a [[Jenisej]]em. Nejvyšší je [[Altaj]] s&nbsp;četnými ledovci na západě, který zasahuje na území čtyř států. Z&nbsp;Altaje vybíhá na východ horské pásmo [[Sajany|Sajan]] a na mongolské hranici vrcholí Východní Sajan. Na severovýchod od něj jezero [[Bajkal]] s&nbsp;hloubkou 1637&nbsp;m představuje největší zásobárnu sladké vody na světě a zároveň jedinečný ekosystém. Za Bajkalem se na rozsáhlém území střídají náhorní plošiny (Vitimská, Aldanská) s&nbsp;dlouhými horskými hřbety ([[Jabloňový hřbet|Jabloňový]], [[Stanové pohoří|Stanový]]) až k&nbsp;Ochotskému moři. Nejvýchodnější [[Čukotské pohoří]] prostupuje poloostrov [[Čukotka|Čukotku]], kterou necelých 100&nbsp;km široký [[Beringův průliv]] dělí od [[Aljaška|Aljašky]]. Podél Beringova moře se na jihovýchod táhne Korjacké pohoří, které na [[Kamčatka|Kamčatském poloostrově]] přechází v&nbsp;pohoří oddělené sníženinou řeky [[Kamčatka (řeka)|Kamčatky]] od pásma vysokých a činných sopek lemujících tichomořské pobřeží.

=== Vodstvo ===
[[Soubor:Volga River P8132394 2200.jpg|náhled|vlevo|Řeka [[Volha]] je největší řeka [[Evropa|Evropy]]]]
Ruskou federaci obklopují moře tří světových [[oceán]]ů – [[Severní ledový oceán|Severního ledového]], [[Tichý oceán|Tichého]] a [[Atlantský oceán|Atlantského]]. Moře Severního ledového oceánu jsou poměrně mělká a po většinu roku je pokrývá souvislá vrstva ledu. Vlastnosti moří Tichého a Atlantského oceánu jsou zcela odlišné: vody těchto moří zamrzají jen na krátké období, případně vůbec a jsou velmi bohaté na ryby.

Největší řekou Ruské federace je [[Jenisej]], nejdelší [[Ob]] spolu s&nbsp;[[Irtyš]]em, které společně tvoří sedmou nejdelší řeku světa.<ref>[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/423582/Ob-River Encyclopædia Britannica: ''Ob River'']</ref> Všechny tři náleží do [[úmoří]] Severního ledového oceánu, společně se [[Severní Dvina|Severní Dvinou]], [[Pečora|Pečorou]], [[Lena|Lenou]], [[Jana (řeka)|Janou]], [[Kolyma|Kolymou]]. Největším přítokem Tichého oceánu je [[Amur]]. K&nbsp;úmoří Atlantiku patří [[Don]] a [[Dněpr]] (na ruském území pouze horní tok); [[Ural (řeka)|řeka Ural]] a hospodářsky nejvyužívanější [[Volha]] ústí do bezodtokého [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Mezi známé řeky patří také [[Moskva (řeka)|Moskva]], protékající hlavním městem, a [[Něva]], v&nbsp;jejímž ústí do [[Finský záliv|finského zálivu]] byl vystavěn [[Petrohrad]].

V&nbsp;Rusku se nachází také mnoho jezer rozmanitého původu a velikostí. Největší z&nbsp;nich je slané ([[Brakická voda|brakické]]) [[Kaspické moře]], ze sladkovodních je nejvýznamnější jezero [[Bajkal]], zároveň nejhlubší jezero světa (1637&nbsp;m). Na [[Severozápadní federální okruh|severozápadě země]] leží jezero [[Ladožské jezero|Ladožské]], [[Oněžské jezero|Oněžské]], [[Čudské jezero|Čudské]] a další. Během 20.&nbsp;století bylo zbudováno také množství [[Seznam přehradních nádrží v Rusku|přehradních jezer]], zejména na [[Volha|Volze]], [[Angara|Angaře]] a dalších řekách.

=== Podnebí ===
{{viz též|Podnebí Ruska}}
[[Soubor:Саблинский хребет.jpg|náhled|Tajga v pohoří [[Ural]] na území [[Komijská republika|Komijské republiky]]]]
Ruská federace je rozsáhlou zemí, a proto zde najdeme několik rozdílných klimatických oblastí. Pro počasí v&nbsp;[[Dálný sever|severním]] a [[Centrální federální okruh|středním Rusku]] je charakteristické velké střídání teplot v&nbsp;průběhu roku. Jaro a podzim jsou o&nbsp;něco studenější než ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Na druhé straně jsou zimy podstatně chladnější a to nejen na severu, ale také v&nbsp;centrálním Rusku. Na jihovýchodě, tedy v&nbsp;oblasti stepí jsou velmi nízké teploty v&nbsp;zimě a naopak velmi vysoké v&nbsp;létě, kdy také málo prší. Na černomořském pobřeží jsou zimy mírné a léta příjemně teplá. Pro oblast [[Sibiř]]e jsou typické velice nízké teploty v&nbsp;zimě, léta jsou krátká a četnými [[srážky|srážkami]]. Celá Sibiř a [[Dálný východ]] se nacházejí v&nbsp;pásmu [[Permafrost|věčné zmrzlé půdy]], která působí značné problémy při výstavbě.

'''Podnebné pásy''':

[[Polární oblast|Polární pás]] (nejsevernější oblasti), [[Subpolární podnebí|subpolární pás]], [[mírný pás]] a [[subtropický pás]] (pobřeží Černého moře).

=== Města ===
{{viz též|Seznam měst v Rusku}}
[[Soubor:Mapa Ruska.PNG|náhled|upright=2.3|Hlavní města Ruska]]
{| class="wikitable"
|+ Města Ruské federace nad 1&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;obyvatel (odhad 2010)
''[http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi1612.htm] {{Wayback|url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/perepis_itogi1612.htm |date=20130315114013 }}''
|-
! Poř. !! město !! [[Federální okruhy Ruska|federální okruh]] !! obyvatelstvo
|-
| 1. || [[Moskva]] || [[Centrální federální okruh|Centrální]] || align="right" |11 612 943
|-
| 2. || [[Petrohrad]] || [[Severozápadní federální okruh|Severozápadní]] || align="right" | 4 953 219
|-
| 3. || [[Novosibirsk]] || [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]] || align="right" | 1 498 921
|-
| 4. || [[Jekatěrinburg]] || [[Uralský federální okruh|Uralský]] || align="right" | 1 378 441
|-
| 5. || [[Nižnij Novgorod]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]] || align="right" | 1 254 592
|-
| 6. || [[Samara]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]] || align="right" | 1 169 184
|-
| 7. || [[Kazaň]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]] || align="right" | 1 161 308
|-
| 8. || [[Omsk]] || [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]] || align="right" | 1 156 583
|-
| 9. || [[Čeljabinsk]] || [[Uralský federální okruh|Uralský]] || align="right" | 1 143 458
|-
| 10. || [[Rostov na Donu]] || [[Jižní federální okruh|Jižní]]'''||align=right|1 096 448
|-
| 11. || [[Ufa]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]'''||align="right"| 1 072 291
|-
| 12. || [[Volgograd]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]'''||align="right"| 1 021 000
|-
| 13. || [[Perm (město)|Perm]] || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]'''||align="right"| 1 000 672
|}

[[Moskva]] je s&nbsp;více než 11 miliony obyvatel jedním z&nbsp;největších měst světa a ekonomicky výrazně převyšuje zbytek Ruska. Pětimilionový [[Petrohrad]], někdejší hlavní město, je pak především centrem umění, kultury a turismu. Třetím nejvýznamnějším centrem ruského školství a průmyslu je [[Jekatěrinburg]]. Na Volze leží velkoměsta [[Nižnij Novgorod]], [[Kazaň]], [[Toljatti]], [[Samara]], [[Saratov]], [[Volgograd]], [[Astrachaň]]. Mezi další významná města a regionální centra v&nbsp;evropské části patří, [[Perm (město)|Perm]], [[Iževsk]], [[Ufa]], [[Voroněž]], [[Jaroslavl]], [[Rostov na Donu|Rostov]], [[Krasnodar]], v&nbsp;asijské části pak [[Čeljabinsk]], [[Novosibirsk]], [[Omsk]], [[Barnaul]], [[Krasnojarsk]], [[Irkutsk]], [[Jakutsk]], [[Chabarovsk]] či tichomořský přístav [[Vladivostok]].

Menšími městy, avšak strategickými přístavy jsou [[Novorossijsk]], [[Kaliningrad]], [[Archangelsk]] a [[Murmansk]], který je největším městem za [[Severní polární kruh|severním polárním kruhem]]. Ještě severněji leží [[Norilsk]], který je kvůli těžbě kovů nechvalně proslulý jako jedno z nejznečištěnějších měst světa.

Historickými památkami kromě Moskvy, Petrohradu a povolžských měst vyniká [[Pskov]], [[Veliký Novgorod]] a tzv. [[Zlatý kruh Ruska]] – prstenec historických měst v&nbsp;okolí Moskvy. Rekreačním centrem je [[Soči]] u [[Černé moře|Černého moře]], který oproti zbytku Ruska leží v [[Subtropický pás|subtropech]] s horkými léty a písečnými plážemi.

<gallery perrow="6">
Soubor:St Basils Cathedral-500px.jpg|[[Moskva]]
Soubor:St Isaac's Square 01.JPG|[[Petrohrad]]
Soubor:Yekaterinburg skyline2.jpg|[[Jekatěrinburg]]
Soubor:Novosibirsk KrasnyPr Opera Theatre 07-2016.jpg|[[Novosibirsk]]
Soubor:NN Old Fair Cathedral 08-2016 img1.jpg|[[Nižnij Novgorod]]
Soubor:Kostel Samara 1.jpg|[[Samara]]
Soubor:Kul-Sharfif Mosque Kazan overview.jpg|[[Kazaň]]
Soubor:Dormition of the Theotokos Church - Omsk.jpg|[[Omsk]]
Soubor:Ljalja-Tjulpan.jpg|[[Ufa]]
Soubor:Sochi Skyscrapers.jpeg|[[Soči]]
</gallery>

== Politický systém ==
{{Viz též|Politický systém Ruska|Politické strany v Rusku}}
[[Soubor:Kremlin Moscow.jpg|náhled|[[Moskevský Kreml]]]]

Ruská federace je zastupitelská [[demokracie]] a [[poloprezidentská republika]].<ref>{{Citace monografie | příjmení1 = DeRouen
 | jméno1 = Karl | titul = Defense and security: a compendium of national armed forces and security policies | url = https://books.google.cz/books?id=wdeBgfmZI0cC&pg=PA666&redir_esc=y | vydavatel = ABC-CLIO | místo = Santa Barbara, USA | strany = 666 | isbn = 1851097813}}</ref> De facto lze politický systém Ruské federace charakterizovat jako směs nestabilních demokratických institucí a autoritativních praktik, přičemž [[Prezident Ruska|prezident]] vykonává moc [[Autokracie|autokraticky]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Thiery
| jméno = Peter
| příjmení2 = Croissant
| jméno2 = Auriel
| titul = Defekte Demokratie. Konzept, Operationalisierung und Messung.
| titul původní = Demokratiemessung. Konzepte und Befunde im internationalen Vergleich
| vydavatel = Westdeutscher Verlag
| místo = Wiesbaden
| rok vydání = 2000
| strany = 89–111
| isbn = 3-531-13438-8
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Verfassungsordnung versus politische Realität
| url = http://www.bpb.de/internationales/europa/russland/47940/verfassungsordnung-versus-politische-realitaet
| vydavatel = Bundeszentrale für politische Bildung
| datum přístupu = 18.4.2021
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Politische Führung in der „Postdemokratie
| url = http://www.bpb.de/publikationen/5A1604,0,Politische_F%25FChrung_in_der_Postdemokratie.html
| vydavatel = Bundeszentrale für politische Bildung:
| datum přístupu = 18.4.2021
}}</ref> Postupně je prosazována centralizace politické moci v rukou úřadujícího prezidenta a jeho prezidentské administrativy.<ref>STYKOW, Petra: Die autoritäre Konsolidierung des politischen Systems in der Ära Putin. Sborník ''Länderbericht Russland''. Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 2010, s. 71–94, zde s. 72 (německy).</ref> Za vlády prezidenta [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] v&nbsp;letech 2000–2008 a&nbsp;od roku 2012 byla politická práva občanů omezena. Podle britského časopisu ''[[The Economist]]'' se Rusko v&nbsp;roce 2020 nacházelo na 124.&nbsp;místě žebříčku stavu demokracie ze 167&nbsp;zemí. Časopis označil ruský politický systém za „autoritářský režim“.<ref>Democracy Index 2020. ''[[The Economist]]'', [https://www.eiu.com/n/campaigns/democracy-index-2020/], možno stáhnout jako PDF (anglicky).</ref>

[[Federální shromáždění (Rusko)|Federální shromáždění]] Ruska je [[bikameralismus|dvoukomorový]] [[parlament]]. [[Rada federace]] je [[horní komora]]. [[Státní duma]] je [[dolní komora]], která je volena na dobu pěti let. Podle volebních výsledků jsou v&nbsp;současnosti{{kdy?}} ve Státní dumě zastoupeny následující strany: [[Jednotné Rusko]] (54 %), [[Komunistická strana Ruské federace]] (13 %), [[Liberálně-demokratická strana Ruska|Liberální demokratická strana Ruska]] (13 %) a [[Spravedlivé Rusko]] (6 %). Organizovala se také [[Opozice v Ruské federaci|mimoparlamentní opozice]].

Vedlejší figurou [[Výkonná moc|výkonné moci]] je [[Předseda vlády Ruska|předseda vlády]]. Prezident předsedu vlády jmenuje a odvolává dle svého uvážení, prezident může řídit schůze kabinetu a dávat předsedovi vlády a dalším členům vlády závazné příkazy, prezident může rovněž odvolat jakýkoli akt vlády. Současným premiérem je [[Michail Mišustin]]. Historicky hrál předseda vlády největší roli v ruských dějinách v letech 1905-1917. Premiéři jako [[Pjotr Stolypin]] nebo [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Alexandr Kerenskij]] byli nejvlivnějšími ruskými politiky své doby.

== Zahraniční politika ==
{{Podrobně|Zahraniční politika Ruské federace}}
[[Soubor:BRICS heads of state and government hold hands ahead of the 2014 G-20 summit in Brisbane, Australia (Agencia Brasil).jpg|náhled|Vůdci zemí [[BRICS]] (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika)]]

V České republice má Ruská federace velvyslanectví v [[Praha|Praze]], generální konzuláty v&nbsp;[[Brno|Brně]] a&nbsp;v&nbsp;[[Karlovy Vary|Karlových Varech]] a&nbsp;konzulát v&nbsp;[[Ostrava|Ostravě]]. Pro vstup na ruské území potřebují čeští občané [[vízum]], jsou to víza buď turistická (do 16&nbsp;dní) nebo služební (''business'', do 12&nbsp;měsíců). Od 1. ledna 2021 stačí pro turisty z EU vyplnit elektronické vízum, není již tedy nutné shánět pozvání nebo potvrzení hotelu a žádat o klasické vízum.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Russia E-Visa Available For 52 Nationals January 1, 2021 Now With Valid Entry Points | periodikum = LoyaltyLobby | datum_vydání = 2020-11-05 | url = https://loyaltylobby.com/2020/11/05/russia-e-visa-available-for-52-nationals-january-1-2021-now-with-valid-entry-points/}}</ref> Velvyslanectví České republiky v&nbsp;Rusku sídlí v&nbsp;Moskvě, generální konzuláty jsou v&nbsp;[[Petrohrad]]u a&nbsp;[[Jekatěrinburg]]u.

Rusko je členem skupiny vyspělých národů [[G20]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]], skupiny [[BRICS]] a&nbsp;také důležitých regionálních organizací [[Společenství nezávislých států|SNS]], [[EurAsEC]], [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti|OSKB]] a&nbsp;[[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]]. V&nbsp;důsledku událostí na poloostrově Krymu (2014) přijali lídři Evropské unie, Spojených států amerických a Kanady [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|politické a&nbsp;hospodářské sankce]] vůči Ruské federaci, neboť odmítli uznat [[Krymské referendum (2014)|Krymské referendum]], ve kterém se více než devadesát procent hlasujících vyslovilo pro připojení poloostrova k&nbsp;Ruské federaci. Postupně byly tyto sankce zostřovány také v&nbsp;důsledku údajné podpory povstalců ve [[Válka na východní Ukrajině|válce na východní Ukrajině]]. Nicméně řada zemí Evropské unie, včetně Řecka, Rakouska, Itálie, Kypru, Bulharska a&nbsp;Lucemburska, jdou jen neochotně cestou sankcí.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=EU hawks lead calls for tougher sanctions on Russia |url=http://www.reuters.com/article/2015/01/26/us-ukraine-crisis-eu-idUSKBN0KZ2D320150126 |datum přístupu=2015-01-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150129140236/http://www.reuters.com/article/2015/01/26/us-ukraine-crisis-eu-idUSKBN0KZ2D320150126 |datum archivace=2015-01-29 }}</ref> Například Švýcarsko a [[Jižní Korea]] se oněch sankcí neúčastní.

Dodržování [[Lidská práva v Rusku|lidských práv]] a [[LGBT práva v Rusku]] jsou dlouhodobě sledovány jak občany Ruska, tak zahraničím. Jejich případné nedodržování či dokonce potlačování je soustavně kritizováno zahraničními vládami, [[Opozice v Ruské federaci|ruskou opozicí]], některými ruskými a mnoha zahraničními médii a v Rusku i mimo Rusko působícími [[Nestátní nezisková organizace|nevládními organizacemi]], cílícími na podporu svobody a demokracie. Obzvláště společnosti, jako jsou ''[[Amnesty International]]'', ''[[Human Rights Watch]]'' nebo v&nbsp;České republice ''[[Člověk v tísni]]'' vyčítají ruskému systému porušování občanských svobod a politických práv občanů kontroverzními zákony, [[Cenzura v Ruské federaci|cenzurou]] a [[Cenzura internetu v Rusku|cenzurou internetu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivovaná kopie
| url = https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/lidska-prava-ve-svete
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140205105127/http://www.clovekvtisni.cz/cs/lidska-prava/zeme/rusko
| datum archivace = 2014-02-05
| datum přístupu = 2014-02-10
}}</ref><ref>http://www.spiegel.de/international/world/russia-s-strategy-what-s-looming-in-ukraine-is-more-threatening-than-georgia-a-584631.html</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.amnesty.org/en/region/russia/report-2009 |datum přístupu=2014-02-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100713010532/http://www.amnesty.org/en/region/russia/report-2009 |datum archivace=2010-07-13 }}</ref><ref>http://www.hrw.org/en/video/2008/04/06/russia-trial</ref> ''[[Freedom House]]'', mezinárodní organizace financovaná [[Spojené státy americké|americkou]] vládou, označila Rusko za „nesvobodný stát“ – podle ní jsou volby pečlivě vykonstruované a&nbsp;v&nbsp;zemi chybí možnost skutečně svobodné diskuse.<ref>http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2009/russia?page=22&year=2009&country=7689#.Uvj-1_l5NOk</ref> Ruské autority veškeré námitky, především závěry ''Freedom House'', odmítají. Podle nevládní organizace ''[[Democracy Ranking]]'' se Ruská federace v&nbsp;průzkumu demokratických svobod, do kterého bylo zahrnuto 115&nbsp;zemí, umístila na 95.&nbsp;místě.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://democracyranking.org/wordpress/?page_id=738 |datum přístupu=2014-02-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140201072903/http://democracyranking.org/wordpress/?page_id=738 |datum archivace=2014-02-01 }}</ref>

V důsledku anexe Krymu a následných sankcí ze strany USA, Kanady a Západní Evropy se Rusko rozhodlo věnovat zvýšenou pozornost svým hospodářským vztahům s asijskými zeměmi, především s [[Čína|Čínou]], ale také s [[Japonsko|Japonskem]], [[Jižní Korea|Jižní Koreou]] a [[Indie|Indií]]. V roce 2014 podepsalo důležitou smlouvu o dodávkách plynu s&nbsp;Čínou, které také dodává vojenská letadla a jiné vybavení. V menší míře, např. dodávkami ropy, obchoduje Rusko také se [[Severní Korea|Severní Koreou]].

=== Intervence v oblasti zahraniční politiky ===
{{Podrobně|Putinismus|Druhá studená válka|Anexe Krymu Ruskou federací|Rusko-ukrajinská válka|Ruská invaze na Ukrajinu|Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|Ruské válečné zločiny}}
[[Soubor:Полеты российской авиации с аэродрома Хмеймим (Сирийская Республика) (4).jpg|náhled|210px|Ruské [[Suchoj Su-25|Suchoje Su-25]], které roku 2015 vzlétají z letiště [[Letecká základna Hmímím|Chumajnim]]]]
Rusko na konci desátých let 21. století navázalo na někdejší velmi aktivní zahraniční politiku a začalo pracovat na návratu image přední světové [[Velmoc|mocnosti]]. Zapojilo se ve světě do několika konfliktů: v roce 2008 se stalo jednou ze stran [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v Jižní Osetii]], kde pomohlo stabilizovat faktickou nezávislost dvou separatistických oblastí [[Gruzie]], a&nbsp;to [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]], které jednostranně vyhlásily nezávislost na Gruzii krátce po rozpadu Sovětského svazu na začátku 90. let. V&nbsp;roce 2014 se aktivně zapojilo do [[Ukrajinská krize|ukrajinské krize]] [[Rusko-ukrajinská válka|vojenskou intervencí]], v&nbsp;jejímž rámci [[Anexe Krymu Ruskou federací|anektovalo ukrajinský Krym]] a&nbsp;podpořilo separatisty ze samozvané [[Doněcká lidová republika|Doněcké]] a [[Luhanská lidová republika|Luhanské republiky]] dodávkami zbraní a peněz ve válce v&nbsp;[[Donbas]]u na východě [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Moskva to a rovněž účast svých vojáků v&nbsp;tomto konfliktu popírala až do února 2022 (kdy tyto samozvané státy naopak uznala a následně vojensky obsadila). Mnoho světových lídrů Rusko tvrdě kritizovalo a řada států západního světa uvalila na Rusko částečné hospodářské [[embargo]]. To spolu s&nbsp;nízkou cenou [[Ropa|ropy]] znamenalo pro ruskou ekonomiku brzký propad [[Hrubý domácí produkt|HDP]],<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Ruská ekonomika zrychlila pokles, sráží ji sankce i nízké ceny ropy|url=http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/makroekonomicka-data/ruska-ekonomika-zrychlila-pokles-srazi-ji-sankce-i-nizke-ceny-ropy-1195045?tryMobileVersion=1|datum vydání=2015-06-01|datum přístupu=2016-07-27}}</ref> propad činil v roce 2015 2,5% a 2016 0,2%, další roky se již HDP vrátil k růstu.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = https://www.imf.org/external/datamapper/NGDP_RPCH@WEO/RUS | url = https://www.imf.org/external/datamapper/NGDP_RPCH@WEO/RUS | vydavatel = IMF | datum_přístupu = 2019-02-18}}</ref>

V&nbsp;roce 2015 se Rusko svou [[Ruská vojenská intervence v Sýrii|intervencí]] zapojilo také do složité [[Občanská válka v Sýrii|občanské války v&nbsp;Sýrii]] s&nbsp;cílem podpořit režim [[Bašár al-Asad|Bašára al-Asada]] a&nbsp;dosáhlo v&nbsp;tomto konfliktu určitých úspěchů v boji proti [[Islámský stát|Islámskému státu]] a [[Fronta an-Nusrá|al-Nusrá]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Ruský senát schválil použití vojenské síly v zahraničí, týká se letectva v Sýrii
 | periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | datum_vydání = 2015-09-30
 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusky-senat-schvalil-pouziti-vojenske-sily-v-zahranici-tyka-se-letectva-v-syrii_201509301227_akottova2
 | datum_přístupu = 2024-02-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Rusko zahájilo letecké údery v Sýrii, podle USA jsou kontraproduktivní
 | periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | datum_vydání = 2015-09-30
 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-zahajilo-letecke-udery-v-syrii-podle-usa-jsou-kontraproduktivni_201509302121_imanour
 | datum_přístupu = 2024-02-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Vůdce bývalé Fronty an-Nusra přišel při náletu v Sýrii o ruku, tvrdí Rusko
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| datum_vydání = 4. října 2017 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/450915-vudce-byvale-fronty-an-nusra-prisel-pri-naletu-v-syrii-o-ruku-tvrdi-rusko.html}}</ref> V prosinci 2024 byl Bašár al-Asad poražen HTS a uprchl do Moskvy.

V roce 2022 provedlo Rusko vojenskou [[Ruská invaze na Ukrajinu|invazi na Ukrajinu]] následně odsouzenou rezolucí mimořádného [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]]. Odhaduje se, že v obavě před důsledky vyvolaných ekonomických sankcí a policejních represí opustilo Rusko více než 200 tisíc lidí.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Vlaky do Finska a letadla do Turecka se plní Rusy. Bojí se diktatury i bídy
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3457338-vlaky-do-finska-a-letadla-do-turecka-se-plni-rusy-boji-se-diktatury-i-bidy
| datum přístupu = 2022-03-20
}}</ref>

Dne 23. listopadu 2022 [[Evropský parlament]] uznal Rusko jako stát, který podporuje terorismus a který používá teroristické prostředky.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Rusko je stát podporující terorismus, shodli se europoslanci. 58 bylo proti, mezi nimi David a Blaško
 | periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | datum_vydání = 2022-11-23
 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/evropsky-parlament-schvalil-oznaceni-ruska-jako-statu-podporujici-terorismus_2211231245_ara
 | datum_přístupu = 2024-02-09
}}</ref> [[Evropská unie]] nyní nemůže takto označit stát, byly tedy vyzvány členské státy, aby změnily legislativu EU k přijetí stejné rezoluce. Zároveň vyzval členské státy, ke komplexní izolaci Ruské federace v mezinárodním prostředí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = European Parliament declares Russia to be a state sponsor of terrorism
| periodikum = www.europarl.europa.eu
| url = https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20221118IPR55707/european-parliament-declares-russia-to-be-a-state-sponsor-of-terrorism
| datum vydání = 2022-11-23
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-12-01
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Přijaté texty - Uznání Ruské federace za stát, který podporuje terorismus - Středa, 23. listopadu 2022
| periodikum = www.europarl.europa.eu
| url = https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2022-0405_CS.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-12-01
}}</ref>

== Ozbrojené síly ==
{{Podrobně|Ozbrojené síly Ruské federace}}
[[Soubor:Sukhoi Su-35S, Su-34 and T-50 flying together.jpg|náhled|vlevo|Ruské letouny [[Suchoj Su-35]], [[Suchoj Su-34|Su-34]] a [[Suchoj Su-57|Suchoj PAK FA]]]]
[[Soubor:Russian aircraft carrier Kuznetsov.jpg|náhled|Letadlová loď ''[[Admiral Kuzněcov]]'']]

[[Ozbrojené síly Ruské federace]] jsou rozděleny do pozemních sil, [[Námořnictvo Ruské federace|námořnictva]] a [[Vojenské vzdušné síly Ruské federace|letectva]]. A dále na tři samostatné druhy vojsk: vzdušná a kosmická obrana, raketová vojska strategického určení a [[Výsadkové vojsko (Rusko)|vzdušná výsadková vojska]]. Rusko disponuje největší jadernou a tankovou silou na světě. Země vyrábí většinu svého vlastního vojenského vybavení, jen několik typů dováží a je druhým největším dodavatelem zbraní na světě.

Speciální jednotky [[Specnaz]] jsou jednotky zvláštního určení ruské armády i ozbrojených a bezpečnostních sil, je to obecný výraz pro řadu rozdílných jednotek, jejich výcvik patří mezi vůbec nejnáročnější na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Specnaz: speciální jednotky s nejtvrdším výcvikem | periodikum = ArmyWeb.cz | url = https://www.armyweb.cz/clanek/specnaz-specialni-jednotky-s-nejtvrdsim-vycvikem}}</ref>

Ruské námořnictvo zahrnuje [[Severní loďstvo|Severní]] (nejsilnější), [[Tichooceánské loďstvo|Tichooceánské]], [[Černomořské loďstvo|Černomořské]], [[Baltské loďstvo|Baltské]] a [[Kaspické loďstvo]], dále Námořní letectvo a Pobřežní vojsko (námořní pěchota, pobřežní rakety a dělostřelecká vojska). Využívá jednu letadlovou loď (''[[Admiral Kuzněcov]]''), pět [[křižník]]ů (křižník ''[[Pjotr Velikij]]'' [[Projekt 1144.2|třídy ''Kirov'']] je silně vyzbrojen a má nukleární pohon). Dále čtrnáct [[Torpédoborec|torpédoborců]], šest [[Fregata|fregat]], šedesát čtyři [[Korveta|korvet]], devět nukleárních balistických ponorek a desítky útočných ponorek.

Ruské letectvo využívá víceúčelové [[stíhací letoun]]y čtvrté generace [[Suchoj Su-27]], [[Suchoj Su-30]], [[Suchoj Su-35|Suchoj Su-35S]], [[MiG-29]] a [[MiG-31]]. Dále [[bitevní letoun]]y [[Suchoj Su-25]], stíhací-bombardovací [[Suchoj Su-24]] a [[Suchoj Su-34]], [[bombardér]]y [[Tupolev Tu-22M]], [[Tupolev Tu-95]] a [[Tupolev Tu-160]], stovky [[Transportní letoun|transportních letounů]] a bitevních vrtulníků ([[Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila|Mil]] a [[Kamov]]). Ve výzbroji má i česká letadla [[Let L-410 Turbolet]] a [[Aero L-39 Albatros]]. Stíhací letoun páté generace [[Suchoj Su-57]] měl první let v lednu [[2010]] a první dodávky armádě byly na rok [[2019]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Russian Armed Forces to Receive T-50 Fighter Jets in 2019, S-500 Systems in 2020 | periodikum = Sputniknews | datum_vydání = 2017-05-24 | url = https://sputniknews.com/military/201705241053927709-russia-t50-500/}}</ref> K roku 2022 vzniklo 10 testovacích a 5 sériových Su-57.

== Administrativní členění ==
{{viz též|Federální subjekty Ruska}}
[[Soubor:Map of Russian districts (2014–2022, Crimea disputed).svg|náhled|vlevo|[[Federální okruhy Ruska|Federální okruhy]] Ruské federace: <br /><span style="border:#CC0000; background-color:#FFF380; color:yellow;">[[Centrální federální okruh]]</span><br /><span style="border:#CC0000; background-color:#81D8D0; color:deepskyblue;">[[Severozápadní federální okruh]]</span><br /><span style="border:#CC0000; background-color:limegreen; color:limegreen;">[[Povolžský federální okruh]]</span><br /><span style="border:#CC0000; background-color:#E77471; color:tomato;">[[Jižní federální okruh]]</span><br /><span style="border:#CC0000; background-color:mediumpurple; color:darkkhaki;">[[Severokavkazský federální okruh]]</span><br /><span style="border:#CC0000; background-color:darkkhaki; color:darkkhaki;">[[Uralský federální okruh]]</span><br /><span style="border:#CC0000; background-color:lightseagreen; color:lightseagreen;">[[Sibiřský federální okruh]]</span><br /><span style="border:#CC0000; background-color:gold; color:gold;">[[Dálněvýchodní federální okruh]]</span>]]
[[Soubor:Map of federal subjects of Russia (2014).svg|náhled|350px|Subjekty Ruské federace:
{{Legenda|#FFEC77|[[Oblasti v Rusku|Oblasti]]}}
{{Legenda|#00C160|[[Republiky Ruské federace|Republiky]]}}
{{Legenda|#FF9400|[[Kraje v Rusku|Kraje]]}}
{{Legenda|#006989|[[Autonomní okruhy Ruské federace|Autonomní okruhy]]}}
{{Legenda|#FF0037|[[Federální města Ruské federace|Federální města]]}}
{{Legenda|#C300FF|[[Židovská autonomní oblast|Autonomní oblast]]}}]]

Rusko se člení na [[Federální okruhy Ruska|8&nbsp;federálních okruhů]] nebo na [[Ekonomické rajóny Ruska|12 ekonomických rajónů]], ty se dále dělí na [[Federální subjekty Ruska|85 subjektů]].

Federálními okruhy jsou [[Centrální federální okruh]], [[Jižní federální okruh]], [[Severozápadní federální okruh]], [[Dálněvýchodní federální okruh]], [[Sibiřský federální okruh]], [[Uralský federální okruh]], [[Povolžský federální okruh]], v roce 2010 byl vyčleněn z Jižního federálního okruhu nový [[Severokavkazský federální okruh]]. Roku 2014 vznikl dočasně [[Krymský federální okruh]], který však byl již o dva roky později začleněn do&nbsp;Jižního federálního okruhu.

Federální subjekty v&nbsp;současnosti zahrnují 22 [[Republiky Ruské federace|republik]], 46&nbsp;[[Oblasti v Rusku|oblastí]], 9&nbsp;[[Kraje v Rusku|krajů]], 4&nbsp;[[Autonomní okruhy Ruské federace|autonomní okruhy]], 1&nbsp;[[Autonomní oblasti Ruské federace|autonomní oblast]] a dále 3&nbsp;[[Federální města Ruské federace|federální města]]. Poslední dobou v&nbsp;Ruské federaci sílí snahy o&nbsp;slučování krajů, republik nebo autonomních okruhů. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;[[Vladimir Putin|Putinovou]] centralizační politikou došlo ke snížení z původních 89 subjektů v roce 1993 na dnešních 83 subjektů.

Vedle [[Moskva|Moskvy]] a [[Petrohrad]]u jsou nejlidnatějšími celky [[Krasnodarský kraj]], [[Moskevská oblast|Moskevská]] a [[Rostovská oblast]] a republiky [[Baškortostán]] a [[Tatarstán]]. Největším celkem je republika [[Sacha]], která se svou rozlohou (přes 3&nbsp;miliony&nbsp;km²) vyrovná třem čtvrtinám rozlohy Evropské unie; žije zde však jen 950&nbsp;000&nbsp;obyvatel. Naopak nejmenšími celky jsou federální města, hustě osídlené [[kavkaz]]ské republiky a [[Centrální federální okruh|středoruské oblasti]].

== Ekonomika ==
{{viz též|Ekonomika Ruska|Ruská finanční krize (2014)|Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize}}

=== Národohospodářský přehled ===
[[Soubor:Vladimir Putin driving Lada Vesta 04.jpg|náhled|vlevo|[[Lada Vesta]], jeden z nejprodávanějších automobilů v Rusku]]
[[Soubor:Russia Regional product pc.svg|náhled|Ruský HDP/obyvatele podle krajů (2006):{{legenda|#3B7039;|> 400 000 rublů}}
{{legenda|#00923F;|150 000 až 400 000 rublů}}
{{legenda|#7EA64B;|100 000 až 150.000 rublů}}
{{legenda|#BCD621;|50 000 až 100 000 rublů}}
{{legenda|#FFF500;|< 50 000 rublů}}]]
[[Soubor:HDP PPP per capita Russia.jpg|náhled|Vývoj ruského HDP na obyvatele, v&nbsp;mezinárodních [[Americký dolar|dolarech]] a podle PPP (srovnatelná kupní síla), 1991-2019]]
Ruská [[ekonomika]] je determinována velkou rozlohou země, malou hustotou obyvatelstva (hlavně v&nbsp;[[Asie|asijské]] části) a s&nbsp;tím spojenými [[Logistika|logistickými]] problémy. Je silně závislá na těžbě přírodních zdrojů, mj. [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|zemního plynu]]. Mezi první desítkou firem dle kapitalizace jen pouhé dvě firmy nejsou spojeny s&nbsp;těžbou surovin (viz níže). V&nbsp;roce 2016 klesla ruská ekonomika co do objemu [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP) na dvanáctou příčku v pořadí na světě.<ref name=":0" /> Tehdy se na stavu ruské ekonomiky začal vážně projevovat soubor negativních faktorů, z nichž nejhlavnější byly pokles cen klíčových nerostných surovin a&nbsp;ekonomické sankce uvalené na Rusko západními státy (s&nbsp;výjimkou [[Švýcarsko|Švýcarska]]) v&nbsp;reakci na [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu]].

Na konci roku 2008 a počátkem 2009 se výrazně snížily ceny [[ropa|ropy]], a to až na úroveň kolem 40&nbsp;USD za [[barel]] (počátek března 2009). Analytikové přitom varovali Rusko před vážnými problémy, pokud by cena klesla pod 50&nbsp;dolarů, což se také stalo. Pro Rusko to představuje významný problém, protože export ropy je jedním ze základních pilířů současné ruské ekonomiky. Akciové trhy v&nbsp;Rusku zkolabovaly, příjmy se snížily a začala výrazně stoupat [[nezaměstnanost]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/skoncilo-desetileti-blahobytu-ktere-nemelo-obdoby-rusove-se-desi-krize-1n3-/zahranicni.asp?c=A090305_134518_zahranicni_ipl Skončilo desetiletí blahobytu, které nemělo obdoby. Rusové se děsí krize]</ref> Ruská ekonomika začala znovu růst až v roce 2017.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Byznys v Rusku se nadechuje. Západní sankce ekonomice pomohly
 | periodikum = iDnes.cz
 | datum_vydání = 14. března 2017
 | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/ruska-ekonomika-se-zveda.A170313_2311707_ekonomika_fih
}}</ref> Ve stejný rok v zemi propukly největší protivládní protesty od [[Protesty v Rusku (2011–2013)|povolebních protestů]] v roce 2012.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Protesty v Rusku: V čem tkví úspěch Navalného strategie?
 | periodikum = Forum24
 | datum_vydání = 19. června 2017
 | url = http://forum24.cz/protesty-v-rusku-v-cem-tkvi-uspech-navalneho-strategie/
}}</ref>

Ještě v roce 2012 ohodnotily ''[[Financial Times]]'' Rusko jako druhou finančně nejstabilnější ekonomiku mezi [[G20]], a to hlavně díky nízkému dluhovému zatížení (přibližně 11 % HDP), nízké nezaměstnanosti (přibližně 5 %), významným rezervám a míře hospodářského růstu.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Rusko na druhém místě ratingu finanční stability mezi G20 |url=http://petrkvicala.cz/?p=3203 |datum přístupu=2013-10-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131020022948/http://petrkvicala.cz/?p=3203 |datum archivace=2013-10-20 }}</ref>

V&nbsp;ekonomické aktivitě má dominantní postavení metropole [[Moskva]], která, ačkoliv má pouze 1/14 obyvatel země, tvoří [[hrubý domácí produkt]] z&nbsp;jedné třetiny; je zde také nejvyšší [[životní úroveň]]. Značný hospodářský význam má rovněž druhé největší město [[Petrohrad]]. Co se týče [[průmysl]]u si významný podíl na výrobě drží další velká města v&nbsp;evropské a jihovýchodní části státu. Severovýchod – [[Sibiř]] a [[Ruský Dálný východ|Dálný východ]] – pak slouží především jako surovinová základna.

Významnými komoditami rostlinné výroby jsou brambory, ječmen, pšenice, luštěniny a cukrová řepa. Živočišná výroba zásobuje obyvatelstvo mlékem, vepřovým, drůbežím a skopovým masem. Důležité jsou také rybolov a těžba dřeva.

Významnou úlohu má v ruské ekonomice [[zbrojní průmysl]]. Rusko vyrábí zbraně nejrůznějšího druhu, v&nbsp;neposlední řadě [[tank]]y, [[Letadlo|letadla]] a&nbsp;[[Balistická raketa|balistické rakety]]. Podílí se asi jednou čtvrtinou na světovém obchodu se zbraněmi, čímž se řadí na druhé místo na světě za USA.<ref name="vývoz zbraní1" /><ref name="vývoz zbraní2" /> Je jedenáctým největším producentem [[automobil]]ů.{{kdy?}} Největší automobilové společnosti v&nbsp;Rusku jsou [[AvtoVAZ]] a [[GAZ]]. [[Kamaz]] je předním výrobcem nákladních vozů a [[kamion]]ů, jedná se o jednoho z deseti nejvýznamnějších světových výrobců v&nbsp;tomto oboru.{{zdroj?}} [[Marussia]] byla v letech 2007–2014 prvním ruským výrobcem [[Supersportovní automobil|supersportů]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zkrachovalá Marussia, její supersporty a prototypy nalezeny v lesích
| periodikum = Autozive
| url = http://autozive.cz/zkrachovala-marussia-jeji-supersporty-a-prototypy-nalezeny-v-lesich/
| datum_vydání = 2016-12-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170910130647/http://autozive.cz/zkrachovala-marussia-jeji-supersporty-a-prototypy-nalezeny-v-lesich/
| datum archivace = 2017-09-10
| datum přístupu = 2017-09-10
| nedostupné = ano
}}</ref>

V zemi se po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] výrazně zvedla příjmová nerovnost. Nejvyšší nerovnost vykazují Moskva a&nbsp;[[kavkaz]]ské regiony.<ref>[http://informing.ru/2013/10/29/moskva-dagestan-i-chechnya-stali-liderami-po-rassloeniyu-naseleniya.html Москва, Дагестан и Чечня стали лидерами по расслоению населения] {{Wayback|url=http://informing.ru/2013/10/29/moskva-dagestan-i-chechnya-stali-liderami-po-rassloeniyu-naseleniya.html |date=20131204114806 }} informing.ru, 29.&nbsp;října 2013.</ref> Ruský [[Giniho koeficient]] byl v&nbsp;roce 2009 změřen na 40,11&nbsp;bodu.<ref>[http://www.tradingeconomics.com/russia/gini-index-wb-data.html Trading Economics, GINI index in Russia]</ref>

17. srpna 1998 dopadla na Rusko finanční krize, jejíž širší příčiny lze vysledovat až k [[Asijská finanční krize|východoasijské finanční krizi]] v roce 1997. Bezprostřední příčinou byla tehdejší neschopnost Ruska splácet svůj zahraniční dluh. Krize měla vážné následky i v okolních státech Ruska. Od roku 1999 zažívalo Rusko značný ekonomický růst, který byl přerušen jen globální ekonomickou krizí v roce 2009. Po roce 2014 mělo Rusko opět [[Ruská finanční krize (2014)|hospodářské problémy]], které byly zapříčiněny hlavně poklesem cen [[Ropa|ropy]] a jiných surovin na světových trzích a [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|mezinárodními ekonomickými sankcemi]], uvalenými na Rusko v souvislosti s&nbsp;[[Anexe Krymu Ruskou federací|anexí Krymu]]. Od poloviny roku 2014 oslabil ruský [[Ruský rubl|rubl]] vůči ostatním světovým [[Měna|měnám]] o maximálních 50–60 % (v roce 2016 následovalo opět posílení rublu).

Dne 24. února 2022 zahájila Ruská federace [[Ruská invaze na Ukrajinu|invazi na Ukrajinu]] a od tohoto data [[Evropská unie]] s několika spojenci ([[Spojené státy americké|USA]], [[Japonsko]] atd.) zavedla nové [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|sankce]], které výrazně oslabily měnu [[ruský rubl|rubl]] (od května 2022 jeho hodnota se výrazně zvýšila, tzv. umělé navyšování hodnoty). Došlo i na zabavení majetku několika ruským státním příslušníkům, mj. [[Oligarchie|oligarchům]].

27. června bylo Rusko nuceno se ocitnout v ''[[Platební neschopnost|nucené platební neschopnosti]]'' ([[Státní bankrot]]).

==== Statistické údaje ====
[[Soubor:Rouble coins.png|náhled|Mince [[Ruský rubl|rublů]] a kopějek]]

{| class="wikitable"
!Měsíční průměr !! 1995 !! 2000 !! 2005 !! 2008 !! 2010
|-
| Příjmy na 1 obyvatele (rubl) || 515,9 || 2 281 || 7 938 || 17 320 || 20 000
|-
| Průměrná mzda (rubl) || 472,4 || 2 223,4 || 8 550,2 || 19 400 || 21 000
|-
| Průměrný důchod (rubl) || 188,1 || 694,3 || 2 364 || 6 800 || 8 200
|}
(bez zohlednění [[inflace]])

=== Surovinové zdroje ===
[[Soubor:Panorama toplivnogo proizvodstva.jpg|náhled|vlevo|Průmyslová zóna ve [[Volgogradská oblast|Volgogradské oblasti]]]]
[[Soubor:Petroleum regions - Russia map-fr.svg|náhled|Mapa hlavních ruských ropných a [[Zemní plyn|plynových]] ložisek]]
[[Soubor:Udachnaya pipe.JPG|náhled|Diamantový důl [[Udačnaja]]]]
[[Soubor:Russian caviar 01 12.jpg|náhled|Krabičky s ruským kaviárem]]

Hlavními těženými surovinami jsou [[zemní plyn]], [[ropa]], hnědé a&nbsp;černé [[uhlí]] a [[nikl]]. Rusko má největší rezervy zemního plynu na světě, druhé největší zásoby uhlí a&nbsp;osmé největší zásoby ropy. Má také mj. velké zásoby [[Zlato|zlata]], [[diamant]]ů a [[Titan (prvek)|titanu]]. V&nbsp;zemi existují velké společnosti, zaměřené na těžbu ropy – [[Rosněfť]], [[Lukoil]], [[Sibněft]], [[Juganskněftěgaz]] a&nbsp;další. Ruský plynárenský gigant [[Gazprom]] je největší firmou na světě, zabývající se těžbou plynu a&nbsp;obchodem s&nbsp;ním. Hospodářské výkony těžby nafty a&nbsp;plynu tvoří podstatnou část [[Hrubý domácí produkt|HDP]] ruské ekonomiky (roku&nbsp;2013 těžba všech nerostných surovin tvořila 10,4 %&nbsp;HDP Ruska)<ref>{{Citace elektronické monografie
 |příjmení       = 
 |jméno          = 
 |titul          = Валовой внутренний продукт и валовая добавленная стоимость по видам экономической деятельности
 |url            = http://www.gks.ru/free_doc/new_site/vvp/tab10.xls
 |datum vydání    = 
 |datum aktualizace = 
 |datum přístupu  = 2015-6-29
 |vydavatel       = Федеральная служба государственной статистики
 |místo           = 
 |jazyk           = rusky
 |url archivu     = https://web.archive.org/web/20140804070454/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/vvp/tab10.xls
 |datum archivace  = 2014-08-04
 |nedostupné       = ano
}}</ref> a&nbsp;příjmy z&nbsp;nich kryjí do značné míry výdaje [[Státní rozpočet|státního rozpočtu]]. V&nbsp;roce 2013 se daň z&nbsp;těžby nerostných surovin a&nbsp;vývozní daň z&nbsp;plynu, ropy a&nbsp;ropných produktů podílely 46&nbsp;procenty na příjmech federálního rozpočtu.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Логинова
 | jméno = Екатерина
 | titul = Структура доходов федерального бюджета РФ за 2012-2016 годы
 | url = http://ria.ru/infografika/20130912/958932396.html
 | datum vydání = 2013-9-12
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2015-6-29
 | vydavatel = РИА Новости
 | místo = 
 | jazyk = rusky
}}</ref> Surovinové příjmy jsou soustředěny na federální úrovni, jejich váha v&nbsp;konsolidovaných státních příjmech, zahrnujících i&nbsp;rozpočty regionů a&nbsp;obcí je proto zhruba poloviční.

Důležité dopravní cesty pro tyto dodávky byly v minulosti tranzity přes [[Ukrajina|Ukrajinu]] (plynovody, [[ropovod Družba]]) a [[Bělorusko]] ([[plynovod Jamal–Evropa]]). V&nbsp;roce 2011 byla dokončena první fáze plynovodu [[Nord Stream]], který vede pod [[Baltské moře|Baltským mořem]] z Ruska přímo do Německa. Tento plynovod byl v září 2022 vyhozen do povětří. Roku 2012 byl také dokončen ropovod ESPO, spojující Sibiř s asijsko-tichomořskými trhy ([[Japonsko]], [[Čína]] a [[Jižní Korea]]). Pro zajištění energetických potřeb států na jihu Evropy včetně [[Itálie]], byl plánován plynovod [[South Stream]], vedoucí mimo území Ukrajiny pod [[Černé moře|Černým mořem]] přes [[Bulharsko]], ten však nebyl postaven.

Dne 18. června 2015 podepsali zástupci [[Rakousko|rakouské]] společnosti [[OMV]] a ruského [[Gazprom]]u tzv. ''Memorandum o porozumění'' (předběžnou dohodu), podle kterého se Rakušané budou podílet na výstavbě dvou dalších potrubí pod Baltickým mořem, plynovodu [[Nord Stream&nbsp;2]].<ref>OMV will bei Gasprom-Pipeline „Nord Stream“ einsteigen (OMV se chce připojit k plynovodu Nord Stream), http://orf.at/#/stories/2284714/ ORF.at, 18. června 2015 (německy).</ref> Zároveň bylo ve stejný den na okraji hospodářské konference v [[Petrohrad]]ě oznámeno, že k&nbsp;uskupení firem, které se budou na této stavbě podílet, se připojují německá společnost [[E.ON|EON]] a [[nizozemsko]]-[[Spojené království|britská]] společnost [[Royal Dutch Shell]]. První potrubí mělo být postaveno a uvedeno do provozu do roku 2019. Téměř ve stejnou dobu mělo být postaveno ještě jedno, celkově čtvrté, potrubí. Celkové náklady projektu dosáhnou nejméně 9,5&nbsp;miliardy eur přesáhnou pravděpodobně náklady na jeho první fázi, které činily 7,4&nbsp;miliardy eur.<ref>„Russen planen zweite Gaspipeline durch die Ostsee“ (Rusové plánují druhý plynovod přes Baltické moře), ''[[Frankfurter Allgemeine Zeitung]]'', 19.&nbsp;června 2015, str.&nbsp;20 (německy).</ref> Obě nová potrubí mají přepravovat dalších 55&nbsp;miliard m³ zemního plynu ročně do Evropské unie. Od roku 2020 neměl být podle ruského úmyslu již žádný plyn z&nbsp;Ruska, určený pro [[Západní Evropa|Západní Evropu]], přepravován přes dosavadní tranzitní [[Ukrajina|Ukrajinu]].<ref>„Trotz Wirtschaftsembargo: Russen und Europäer bauen Ostseepipeline aus“ (Přes hospodářské embargo: Rusové a Evropané budují dále plynovod pod Baltickým mořem), http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/trotz-wirtschaftsembargo-russen-und-europaeer-bauen-ostseepipeline-aus-13654463.html, 18.&nbsp;června 2015 (německy).</ref> Stavba plynovodu Nord Stream&nbsp;2 narazila na odpor Spojených států amerických, které koncem roku 2019 uvalily na tento projekt sankce. Sankce kritizovali německá kancléřka [[Angela Merkelová]] i předseda [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Jean-Claude Juncker]], kteří se obávají negativního vlivu na energetické zásobování EU.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Americké sankce vůči Rusku mohou poškodit Evropu, obává se Merkelová
 | periodikum = iDNES.cz
 | datum_vydání = 2017-06-16
 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/merkelova-nemecko-usa-sankce-rusko.A170616_130847_zahranicni_fka
 | datum_přístupu = 2024-02-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Protiruské sankce škodí EU, zaveďme opatření proti USA, žádá německá ministryně
 | periodikum = Lidovky.cz
 | datum_vydání = 2017-07-31
 | url = https://www.lidovky.cz/svet/zavedme-opatreni-proti-usa-jejich-protiruske-sankce-skodi-eu-vola-nemecka-ministryne.A170731_113940_ln_zahranici_fas
 | datum_přístupu = 2024-02-09
}}</ref> Dokončení projektu Nord Stream&nbsp;2 bylo odhadováno na začátek roku 2021. 22. února 2022 německý kancléř [[Olaf Scholz]] oznámil odložení schvalovacího procesu plynovodu Nord Stream 2, vzhledem ke změněné bezpečnostní situaci po [[Rusko-ukrajinská krize (2021–současnost)#Ruská invaze na Ukrajinu (únor 2022)|vstupu ruských vojsk na území východní Ukrajiny]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Germany shelves Nord Stream 2 pipeline
| periodikum = [[Politico.eu]]
| url = https://www.politico.eu/article/germany-to-stop-nord-stream-2/
| datum_vydání = 2022-02-22
| jazyk = en
| datum_přístupu = 2022-02-23
| příjmení1 = Weise
| jméno1 = Zia
}}</ref>

Dne 8. ledna 2020 uvedli prezidenti Putin a [[Recep Tayyip Erdoğan]] v&nbsp;[[Istanbul]]u do provozu nový plynovod [[Turkstream]] (nástupce zrušeného [[South Stream]]u), kterým pod [[Černé moře|Černým mořem]] již proudí zemní plyn z&nbsp;Ruska do [[Turecko|Turecka]].<ref name="Turkstream1" >Türkei und Russland eröffnen Gaspipeline (Rusko a Turecko otevřely plynovod), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 9.&nbsp;ledna 2020, s.&nbsp;1 (německy).</ref> Původně na tento plynovod mělo být napojeno [[Bulharsko]], pokračovat by však nyní měl přes [[Řecko]], [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], [[Srbsko]] a [[Maďarsko]] až do [[Rakousko|Rakouska]].<ref name="Turkstream1" />

=== Energetika ===
Rusko je třetí největší výrobce [[Elektřina|elektřiny]] na světě. Je také první zemí, která v roce 1954 zprovoznila [[Jaderná elektrárna|jadernou elektrárnu]] pro komerční využití, i když v malém měřítku spíše v rámci experimentální studie (viz [[Jaderná elektrárna Obninsk]]). Všechny jaderné elektrárny jsou řízeny státní firmou [[Rosatom]]. Sektor se rychle vyvíjí, jen na rozvoj je z federálního rozpočtu do roku 2015 vyčleněn asi 1 bilion rublů. Velké kaskády [[Vodní elektrárna|vodních elektráren]] jsou v evropské části na velkých řekách jako je Volha, zatímco potenciál východní Sibiře zatím zůstává většinou nevyužitý. Zhruba 63% z ruské elektrické energie je generováno [[Tepelná elektrárna|tepelnými elektrárnami]], 21% vodními a 16% pochází z jaderných reaktorů. V roce 2005 Rusko vyrobilo 951 TWh a exportovalo 23 TWh elektřiny.

=== Žebříček firem ===
Žebříček firem podle kapitalizace (časopis «Expert», 2008/10/6):
{| class="wikitable"
! Jméno !! Kapitalizace (mil. RUB) !! Kapitalizace (mil. Kč) !! Odvětví
|-
| [[Gazprom]] || 5 804 745 || 4 020 018 || ropná a plynová
|-
| NK Rosněft || 2 284 861 || 1 582 358 || ropná a plynová
|-
| NK [[Lukoil]] || 1 583 655 || 1 096 744 || ropná a plynová
|-
| AK Sběrěgatěl'nyj bank RF || 1 254 849 || 869 033 || bankovní
|-
| GMK Norilskij nikěl' || 923 317 || 639 434 || hutnictví neželezných kovů
|-
| Surgutněftěgaz || 643 247 || 445 474 || ropná a plynová
|-
| Vympělkom || 596 957 || 413 417 || telekomunikace
|-
| Novolipeckij Metallurgičeskij Kombinat|| 569 536 || 394 426 || hutnictví železa a oceli
|-
| Gazprom něft' || 560 042 || 387 851 || ropná a plynová
|-
| Novatek || 545 624 || 377 866 || ropná a plynová
|}

=== Doprava ===
[[Soubor:Russian federal highways.svg|náhled|vpravo|Ruské dálnice]]
[[Soubor:ЭВС2-02.JPG|náhled|Vysokorychlostní vlak [[Sapsan]], varianta [[Siemens Velaro|Siemensu Velaro]]]]

Rusko má po Spojených státech druhou největší [[železnice|železniční]] síť na světě, většina je pod kontrolou státem vlastněné společnosti [[Rossijskije železnyje dorogi|RŽD]]. Železnice používají oproti Česku [[Rozchod koleje|širší rozchod]] (1520&nbsp;mm). [[Transsibiřská magistrála]] z Moskvy do Vladivostoku projíždí rekordních sedm časových pásem a je nejdelší železniční tratí na světě. První [[vysokorychlostní trať]] byla zahájena v roce 2009 na trati Petrohrad – Moskva – Nižnij Novgorod, využívá [[vysokorychlostní vlak]]y [[Sapsan]].

Nejčastějším druhem [[městská doprava|městské dopravy]] bývají [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a [[tramvaj]]e. Významná část tramvají v Rusku je české výroby ([[Tatra T3]], [[Tatra T6B5]] atd.). Linky [[Metro|metra]] využívá sedm měst Ruska ([[Metro v Moskvě|Moskva]], [[Metro v Petrohradu|Petrohrad]], [[Metro v Nižním Novgorodě|Nižnij Novgorod]], [[Metro v Novosibirsku|Novosibirsk]], [[Metro v Samaře|Samara]], [[Metro v Jekatěrinburgu|Jekatěrinburg]] a [[Metro v Kazani|Kazaň]]) a tzv. systém ''Metrotram'' využívají další tři. Ve výstavbě je metro v Čeljabinsku, Krasnojarsku a Omsku. První metro bylo otevřeno v Moskvě v roce 1935. Nedílnou součástí ruské veřejné dopravy jsou tzv. [[Maršrutka|maršrutky]], jakési [[sdílené taxi]].

V roce 2006 mělo Rusko 755 000&nbsp;km zpevněných [[Silnice|silnic]], z nich nejdůležitější jsou tzv. [[Dálnice v Rusku|Ruské federální dálnice]]. Tyto [[dálnice]] spojují především Moskvu a okolní oblasti. Například [[Dálnice M10 (Rusko)|M10]] spojuje dvě největší města (Moskva a Petrohrad) a vede až k finskému pohraničí, M6 vede přes [[Volgograd]] ke Kaspickému moři a M9 k hranicím [[Lotyšsko|Lotyšska]]. Transsibiřská dálnice (AH6) měří přes 11 000&nbsp;km a spojuje [[Baltské moře]] a [[Tichý oceán]]. Plán na léta 2012–2020 zahrnoval výstavbu 120 000&nbsp;km nových silnic (z toho 18 000&nbsp;km federálních dálnic). Mnoho komunikací však zůstává nezpevněných.

Země vlastní jedinou flotilu [[Jaderný ledoborec|atomových ledoborců]] na světě. Hlavními ruskými námořními [[přístav]]y jsou: Rostov na Donu u Azovského moře, Novorossijsk na pobřeží Černého moře, [[Astrachaň]] a [[Machačkala]] u Kaspického moře, Kaliningrad a Petrohrad u Baltu, Archangelsk u Bílého moře, Murmansk v Barentsově moři, Petropavlovsk-Kamčatskij a Vladivostok u Tichého oceánu.

Mezi největší výrobce [[Dopravní letoun|dopravních letadel]] v Rusku patří [[Tupolev]] a [[Iljušin]] a od 21. století i [[Suchoj]]. Od roku 2006 je většina ruských leteckých výrobců spojena do holdingu [[Sjednocená letecká korporace]], obdobně vznikl o rok později holding [[Ruské vrtulníky]]. V roce 2013 se zde vyrábělo pět typů dopravních letadel. Nicméně jediným novým typem, který se podařilo zavést do sériové výroby, je [[Suchoj Superjet 100]].

Dopady mezinárodních [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|sankcí v průběhu ukrajinské krize]] budou mít na ruský letecký průmysl zásadní vliv, jelikož mnoho komponentů a technologií Rusko musí dovážet.

== Věda a technika ==
{{Neověřeno část}}
[[Soubor:M.V. Lomonosov by L.Miropolskiy after G.C.Prenner (1787, RAN).jpg|náhled|vlevo|upright|[[Michail Lomonosov]], [[polyhistor]], vědec, vynálezce, [[básník]] a umělec]]
[[Soubor:Soyuz TMA-2 launch.jpg|náhled|upright|Ruská nosná raketa [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]]]]

Věda a technika v Rusku kvetly od [[osvícenství]] zvláště po založení [[Univerzita|univerzit]] v Petrohradě a&nbsp;v&nbsp;Moskvě a&nbsp;[[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]]. Jejich rozvoj je spojen s působením cara [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] a&nbsp;[[car]]evny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]], panovníků, kteří otevřeli Rusko vlivům západní Evropy.

Ruská matematická škola byla a je jednou z nejvlivnějších na světě. [[Dmitrij Ivanovskij]] objevil [[Virus|viry]], [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrij Mendělejev]] vynalezl [[Periodická tabulka|periodickou tabulku prvků]] a [[Sergej Lebeděv]] syntetickou gumu. Dalšími vynálezci byli [[Michail Britnev]] ([[ledoborec]]), [[Stěpan Makarov]] (torpédová loď), [[Franz San Galli]] ([[radiátor]]), [[Gleb Kotelnikov]] představil [[padák]] a [[Jevgenij Čertovskij]] první přetlakový oblek. K významnějším ruským objevům a vynálezům ve fyzice dále patří: [[Elektrický proud v plynech|elektrický oblouk]], [[laser]], [[maser]], [[Lenzův zákon]], [[fotovoltaický článek]], [[Čerenkovovo záření]], [[Holografie|3D holografie]], elektronová paramagnetická rezonance, heterotransistor a [[tokamak]] na [[Termonukleární fúze|termonukleární fúzi]]. Proslulými leteckými konstruktéry byli [[Andrej Nikolajevič Tupolev]], [[Sergej Vladimirovič Iljušin|Sergej Iljušin]] a [[Oleg Antonov]]. Jako konstruktér pěchotních zbraní se celosvětově proslavil [[Michail Kalašnikov]]. O příspěvcích ruských vědců k rozvoji kosmonautiky od 20.&nbsp;století pojednává kapitola níže.
 
Pilíři ruské vědy jsou rovněž [[Ivan Petrovič Pavlov]] a [[Michail Lomonosov]]. Pavlov získal i Nobelovu cenu, stejně jako [[Pjotr Leonidovič Kapica]], [[Andre Geim]], [[Konstantin Novoselov]], [[Alexej Alexejevič Abrikosov]], [[Vitalij Lazarevič Ginzburg]], [[Ilja Prigogine]], [[Nikolaj Gennadijevič Basov]], [[Alexandr Michajlovič Prochorov|Alexandr Prochorov]], [[Pavel Alexejevič Čerenkov]], [[Igor Jevgeněvič Tamm]], [[Ilja Frank]], [[Nikolaj Nikolajevič Semjonov]] a [[Ilja Iljič Mečnikov]]. K dalším významným osobnostem exaktních a přírodních věd patří [[Andrej Nikolajevič Kolmogorov]], [[Nikolaj Ivanovič Lobačevskij]], [[Sofja Kovalevská]], [[Igor Kurčatov]], [[Alexandr Ivanovič Oparin]], [[Andrej Markov]], [[Sergej Prokudin-Gorskij]], [[Pafnutij Lvovič Čebyšev]], [[Alexandr Fridman]], [[Alexandr Stěpanovič Popov]], [[Vladimir Zvorykin]], [[Nikolaj Vavilov]], [[Vladimir Ivanovič Vernadskij]] a [[Wladimir Köppen]]. V seznamu laureátů nejprestižnějších matematických cen, tedy [[Fieldsova medaile|Fieldsovy medaile]] a [[Abelova cena|Abelovy ceny]], lze nalézt mnoho ruských jmen: [[Sergej Petrovič Novikov]], [[Grigorij Perelman]], [[Grigorij Alexandrovič Margulis]], [[Jefim Izakovič Zelmanov]], [[Maxim Lvovič Koncevič]], [[Vladimir Alexandrovič Vojevodskij]], [[Andrej Jurjevič Okuňkov]], [[Stanislav Konstantinovič Smirnov|Stanislav Smirnov]], [[Michail Gromov]] či [[Jakov Sinaj]]. Významným matematikem byl i [[Vladimir Arnold]].

Krize v 90. letech vedla k drastickému snížení státní podpory vědy a odlivu mozků z Ruska, ovšem po roce 2000 se na vlně nového ekonomického boomu situace ruské vědy a techniky zlepšila a vláda zahájila kampaň zaměřenou na modernizaci a inovaci.

V oblasti humanitních a sociálních věd vynikli literární vědci [[Michail Michajlovič Bachtin|Michail Bachtin]] a [[Vissarion Grigorjevič Bělinskij]], lingvisté [[Roman Jakobson]] a [[Vladimir Jakovlevič Propp]], průkopník moderní pedagogiky [[Anton Semjonovič Makarenko]], sociologové [[Andrej Korotajev]] a [[Pitirim Sorokin]], teoretik kultury [[Anatolij Lunačarskij]] či historik [[Nikolaj Michajlovič Karamzin]]. Nejznámějšími ruskými filozofy jsou [[Nikolaj Berďajev]] či [[Vladimir Sergejevič Solovjov|Vladimir Solovjov]]. Klíčovými představiteli ruské psychologie a psychiatrie byli [[Vladimir Michajlovič Bechtěrev]], [[Lev Vygotskij]] a [[Alexandr Romanovič Lurija]]. [[Leonid Kantorovič]] a [[Leonid Hurwicz]] získali Nobelovu cenu za ekonomii.

=== Kosmonautika ===
{{Podrobně|Sovětský kosmický program|Roskosmos}}
[[Soubor:Mir entre l'espace et la Terre edit.jpg|náhled|Pohled na vesmírnou stanici [[Mir]]]]
Ruští vědci a [[kosmonaut]]i podstatně přispěli k pronikání lidí do vesmíru. [[Konstantin Eduardovič Ciolkovskij|Konstantin Ciolkovskij]] je považován za otce soudobé [[kosmonautika|kosmonautiky]], jeho práce inspirovala [[Sergej Koroljov|Sergeje Koroljova]], [[Valentin Gluško|Valentina Gluška]] a mnoho dalších, kteří přispěli k&nbsp;úspěchu vesmírného programu, což vedlo i k vývoji programu [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz]].

[[Sovětský svaz]] byl prvním státem na světě, který dosáhl hranice [[vesmír]]u a vyslal roku [[1957]] do vesmíru první [[Umělá družice|umělou družici Země]] [[Sputnik 1]]. Ve stejném roce vyslal Sovětský svaz jako první do vesmíru živého tvora, psí fenku [[Lajka|Lajku]]. Největším triumfem sovětského vesmírného programu se stalo vyslání a bezpečný návrat [[major]]a [[Jurij Gagarin|Jurije Gagarina]], prvního člověka ve vesmíru, dne [[12. duben|12. dubna]] [[1961]]. První ženou ve vesmíru byla rovněž Ruska [[Valentina Těreškovová]]. Sonda [[Luna&nbsp;9]] jako první přistála na [[Měsíc]]i, [[Veněra&nbsp;7]] byla první sondou, která přistála na jiné planetě ([[Venuše (planeta)|Venuše]]), a [[Mars&nbsp;3]] pak rovněž první sondou, která přistála na [[Mars (planeta)|Marsu]].

Sovětský svaz také jako první sestavil na oběžné dráze Země permanentně obydlenou [[Vesmírná stanice|vesmírnou stanici]] [[Mir]]. Agentura [[Roskosmos]] používá pilotované vesmírné lodě [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]], které na oběžnou dráhu vynáší stejnojmenná [[Sojuz (nosná raketa)|nosná raketa]], a také automatické nákladní kosmické lodě [[Progress]]. Program raketoplánů [[Program Eněrgija-Buran|Buran]] byl ve fázi vývoje v&nbsp;důsledku rozpadu SSSR zrušen. Po ukončení amerického programu [[Space&nbsp;Shuttle]] v roce 2011 byly ruské vesmírné lodě Sojuz jediným dopravním prostředkem pro [[kosmonaut]]y na cesty k [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]] (ISS), od roku 2020 jsou využívány také americké kosmické lodě [[Dragon 2|Crew Dragon]].

[[Ruský lunární program]] (Luna-Glob) počítá s první plánovanou misí [[Luna 25]] v červenci 2023. Roskosmos také vyvíjí novou kosmickou loď [[Orjol (kosmická loď)|Orjol]], která postupně od roku 2025 nahradí stárnoucí loď Sojuz, měla by také dovézt posádku na lunární oběžnou dráhu a to již v roce 2029.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Пилотируемый облет Луны на корабле "Орел" планируется на 2029 год | periodikum = ТАСС | url = https://tass.ru/kosmos/7622549}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Russia may select first crew for its Federation spacecraft next year | periodikum = Spaceflightinsider.com | url = http://www.spaceflightinsider.com/organizations/roscosmos/russia-may-select-first-crew-federation-spacecraft-next-year/ | jazyk = en | datum přístupu = 2018-07-02 | url archivu = https://web.archive.org/web/20191221043110/https://www.spaceflightinsider.com/organizations/roscosmos/russia-may-select-first-crew-federation-spacecraft-next-year/ | datum archivace = 2019-12-21 }}</ref> V únoru 2019 bylo oznámeno, že Rusko plánuje svou první pilotovanou misi na povrch Měsíce v roce 2031.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Российские космонавты высадятся на Луну в 2031 году | periodikum = РИА Новости | datum_vydání = 2019-02-09 | url = https://ria.ru/20190209/1550625837.html | jazyk = ru}}</ref>

== Obyvatelstvo ==
{{Podrobně|Obyvatelstvo Ruska}}
[[Soubor:Population of Russia.PNG|náhled|vlevo|Demografický vývoj [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] a Ruska v&nbsp;letech 1950–2013]]
<div style="float:right;margin:0 0 .5em 1em;" class="toccolours">
'''Národnostní složení obyvatelstva<br /> Ruské federace v&nbsp;roce 2010'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Официальный сайт Всероссийской переписи населения 2010 года. Информационные материалы об окончательных итогах Всероссийской переписи населения 2010 года |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm |datum přístupu=2012-11-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160605223320/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm |datum archivace=2016-06-05 }}</ref>
{| cellpadding=2 style="background:transparent;"
|-
| [[Rusové]]
| align="right" | 111 016 896 	
| (77,71 %)
|-
| [[Tataři]]
| align="right" | 5 310 649 	
| (3,72 %)
|-
| [[Ukrajinci]]
| align="right" | 1 927 988 	
| (1,35 %)
|-
| [[Baškirové]]
| align="right" | 1 584 554
| (1,11 %)
|-
| [[Čuvaši]]
| align="right" | 1 435 872 	
| (1,01 %)
|-
| [[Čečenci]]
| align="right" | 1 431 360 	
| (1,00%)
|-
| [[Arméni]]
| align="right" | 1 182 388
| (0,83 %)
|-
| [[Avarové (Kavkaz)|Avarové]]
| align="right" | 912 090 	
| (0,64 %)
|-
| [[Mordvinci]]
| align="right" | 744 237
| (0,52 %)
|-
| [[Kazaši]]
| align="right" | 647 732
| (0,45 %)
|-
| [[Němci]]
| align="right" | ≈600 000
| (0,43%)
|-
| další / neuvedeno
|
| (11,23 %)
|}
</div>

Rusko je [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|devátým nejlidnatějším státem světa]]. Populace Ruska dosáhla v roce 1991 vrcholu s nejvyšším počtem 148 689 000 obyvatel těsně před [[rozpad Sovětského svazu|rozpadem SSSR]] a od poloviny 90. let zaznamenala rychlý pokles.<ref>{{cite web|url=http://countrystudies.us/russia/29.htm|publisher=Library of Congress|title=Demographics|accessdate=January 16, 2008}}</ref> Počet obyvatel mezi lety 1995–2010 klesl o více než 5&nbsp;milionů; odhad k 1.&nbsp;lednu [[2014]] hovoří o&nbsp;143&nbsp;657&nbsp;000 obyvatelích, což je o&nbsp;800&nbsp;000 více než při oficiálním sčítání roku 2010. Tento pokles se v posledních letech téměř zpomalil do stagnace díky snížené [[úmrtnost]]i, zvýšené [[porodnost]]i a zvýšené míře [[imigrace|přistěhovalectví]]. V roce 2009 Rusko zaznamenalo poprvé za patnáct let meziroční nárůst populace, přičemž celkový nárůst činil 10 500 osob.<ref name=gks>[http://www.gks.ru/free_doc/2010/demo/dem-sit-09.doc Modern demographics of Russia] {{Wayback|url=http://www.gks.ru/free_doc/2010/demo/dem-sit-09.doc |date=20101217150324 }} by [[Federální služba státní statistiky|Rosstat]]. Retrieved on October 5, 2010</ref> Podle [[Organizace spojených národů|OSN]] je přistěhovalecká populace v Rusku třetí největší na světě a činí 11,6 milionu lidí.<ref>{{cite news|first=Ashley|last=Kirk|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/middleeast/12111108/Mapped-Which-country-has-the-most-immigrants.html|title=Mapped: Which country has the most immigrants?|work=[[The Daily Telegraph]]|date=21 Jan 2016}}</ref> Předními zeměmi původu přistěhovalců do Ruska je [[Ukrajina]], [[Uzbekistán]], [[Tádžikistán]], [[Ázerbájdžán]], [[Moldavsko]] a [[Kazachstán]].<ref>{{cite web |title=ФМС России |url=http://www.fms.gov.ru/about/statistics/data/details/54891/ |accessdate=15 February 2016}}</ref>

Závažný problém představovala nízká porodnost, která obzvláště u&nbsp;obyvatel [[Rusové|ruské]] národnosti patřila mezi nejnižší na světě; nejníže klesla v&nbsp;závěru 20. století, po roce 2000 se velmi mírně zvýšila.<ref>[http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/gtfr.php?c9=1&Submit=%CF%EE%F1%F2%F0%EE%E8%F2%FC+%E3%F0%E0%F4%E8%EA Graf: porodnost v&nbsp;letech 1958–2005] Демоскоп Weekly</ref> Tento problém se ovšem netýká některých neruských národností, zejména pak těch, u&nbsp;nichž převládají vyznavači [[islám]]u; jejich porodnost je většinou vyšší, ovšem v&nbsp;současné době nepředstavují tak velký podíl obyvatelstva, aby mohli negativní trendy v&nbsp;celonárodním měřítku zvrátit. Rozdíl v&nbsp;porodnostech se však projevuje postupnou změnou poměru obyvatel těchto národností a etnických [[Rusové|Rusů]], která je patrná zejména v&nbsp;okrajových částech země.

Rozmístění obyvatelstva je nerovnoměrné: většina (77 %, tj. přes 110&nbsp;miliónů) obyvatel žije v&nbsp;menší evropské části, zatímco obrovská území [[Sibiř]]e jsou téměř liduprázdná – průměrná hustota osídlení činí, vzhledem k obrovské rozloze federace, pouhých 8,4 obyv./km². Růst počtu obyvatel v&nbsp;současné době pokračuje v&nbsp;některých jižních oblastech [[Čečensko]], [[Ingušsko]], [[Dagestán]] atd.) a na severovýchodě, nejvíce se naopak vylidňují oblasti evropského západu ([[Pskovská oblast|Pskovská]], [[Smolenská oblast|Smolenská]], [[Novgorodská oblast]]). V roce 2014 byla průměrná délka života 71 let s&nbsp;výrazným rozdílem mezi pohlavími: 65 let u&nbsp;mužů a 77 u&nbsp;žen.

Míra porodnosti je v Rusku vyšší než u většiny evropských zemí (13,3 narození na 1000 osob v roce 2014<ref name=gks /> v porovnání s průměrem [[Evropská unie|Evropské unie]] 10,1 na 1000),<ref name="EU crude rates">{{cite web|title=Demographic balance and crude rates at national level|publisher=Eurostat|url=http://ec.europa.eu/eurostat/web/population-demography-migration-projections/population-data/database?p_p_id=NavTreeportletprod_WAR_NavTreeportletprod_INSTANCE_2pAWwssjV8xq&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-2&p_p_col_pos=1&p_p_col_count=2|accessdate=June 1, 2016}}</ref>, ale míra úmrtnosti je také podstatně vyšší (v roce 2014 byla úmrtnost v Rusku 13,1 na 1000 osob<ref name=gks /> ve srovnání s průměrem EU 9,7 na 1000).<ref name="EU crude rates" /> Ruské Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí předpovídalo, že míra úmrtnosti se do roku 2011 vyrovná porodnosti díky zvýšení plodnosti a poklesu úmrtnosti.<ref>{{cite web|url=http://sputniknews.com/russia/20080123/97616414.html|title=Russia's birth, mortality rates to equal by 2011–ministry|publisher=RIA Novosti|accessdate=February 10, 2008}}</ref> Vláda realizuje řadu programů, jejichž cílem je zvýšit míru porodnosti a přilákat více migrantů. Měsíční vládní příspěvky na děti byly zdvojnásobeny na 55 dolarů a ženám, které od roku 2007 měly druhé dítě, byla nabízena jednorázová platba ve výši 9 200 dolarů.<ref>{{cite web|title=Country Profile: Russia|publisher=[[Knihovna Kongresu|Library of Congress]]—Federal Research Division|date=October 2006|url=http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Russia.pdf|accessdate=December 27, 2007|format=PDF}}</ref> V srpnu 2012, kdy země zaznamenala svůj první demografický růst od devadesátých let, prezident Putin prohlásil, že do roku 2025 by bylo možné dosáhnout 146 milionů obyvatel Ruska, a to především v důsledku přistěhovalectví.<ref>{{cite web|url=http://sputniknews.com/society/20120820/175324629.html|title=Immigration Drives Russian Population Increase|date=August 20, 2012|website=ria.ru}}</ref>

Etničtí [[Rusové]] tvoří asi 81 % populace země.<ref name="perepis-2010.ru">{{cite web|url=http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/result-december-2011.ppt|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120118212344/http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/result-december-2011.ppt|archivedate=January 18, 2012|title=ВПН-2010|website=perepis-2010.ru}}</ref> Ruská federace je také domovem několika významných menšin. V zemi žije celkem 160 různých etnických skupin a domorodých obyvatel.<ref name=ethnicgroups>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_02.php Ethnic groups in Russia] {{Wayback|url=http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_02.php |date=20110622000000 }}, 2002 census, ''Demoscope Weekly''. Retrieved February 5, 2009.</ref> 19 % tedy tvoří ostatní etnické skupiny:<ref name="perepis-2010.ru" /> 3,7 % – [[Tataři]]; 1,4 % – [[Ukrajinci]]; 1,1 % – [[Baškirové]]; 1 % – [[Čuvaši]]; 11,8 % ostatní a nespecifikované. Podle sčítání lidu náleží 84,93 % ruského obyvatelstva k evropským etnickým skupinám ([[Slované|slovanským]], [[Germáni|germánským]], [[Baltofinové|baltofinským]] mimo [[Ugrické jazyky|ugrické]], [[Řekové|řeckým]] a jiným). Od roku 2002 byl zaznamenán pokles, kdy představovaly více než 86 % populace.<ref name="perepis-2010.ru" />

=== Jazyky ===
[[Soubor:Idioma ruso.PNG|náhled|Oblasti rozšíření [[ruština|ruštiny]]. Tmavě vyznačen je majoritní jazyk, světle minoritní]]
Oficiálním jazykem celého státu je [[ruština]], kterou ovládají prakticky všichni obyvatelé Ruska; některé autonomní celky vedle ruštiny používají místní jazyky ([[tatarština]], [[ukrajinština]], [[čuvaština]], [[němčina]] ad.) – celkem tak Rusko oficiálně hovoří 31&nbsp;jazyky. Jediným oficiálním písmem je [[cyrilice]], v&nbsp;níž musí být zapisovány úřední dokumenty, což platí i&nbsp;pro jazyky, které používají také latinku.

Ruština je nejvíce geograficky rozšířený jazyk [[Eurasie]], druhým nejpoužívanějším jazykem na internetu po angličtině,<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Russian is now the second most used language on the web|url=http://w3techs.com/blog/entry/russian_is_now_the_second_most_used_language_on_the_web|periodikum=W3Techs|vydavatel=Q-Success|datum přístupu=17 June 2013|autor=Matthias Gelbmann|datum vydání=19 March 2013}}</ref> jedním ze dvou oficiálních jazyků na palubě [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]]<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://global.jaxa.jp/article/special/expedition/wakata01_e.html|titul=JAXA - My Long Mission in Space|vydavatel=}}</ref> a jedním ze šesti úředních jazyků [[Organizace spojených národů|OSN]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Poser|jméno=Bill|url=http://itre.cis.upenn.edu/~myl/languagelog/archives/000854.html|titul=The languages of the UN|vydavatel=Itre.cis.upenn.edu|datum vydání=5 May 2004|datum přístupu=29 October 2010}}</ref>

=== Náboženství ===
[[Soubor:Russia-Moscow-Cathedral of Christ the Saviour-6.jpg|náhled|vlevo|Moskevská [[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrála Krista Spasitele]] je největší pravoslavný chrám na světě]]
{{Koláčový diagram
 | caption = Náboženství v Rusku podle průzkumu ''náboženského vyznání a národní příslušnosti ve střední a východní Evropě'' provedené Pew Forum, 2017<ref name="Pew2017">{{cite web|url=http://www.pewforum.org/2017/05/10/religious-affiliation/|title=Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe|date = 10 May 2017| publisher = Pew Research Center| accessdate = 2017-09-09}}</ref><ref>There is no official census of religion in Russia, and estimates are based on surveys only. In August 2012, [http://sreda.org/arena ARENA] determined that about 46.8% of Russians are Christians (including Orthodox, Catholic, Protestant, and non-denominational), which is slightly less than an absolute 50%+ majority. However, later that year the [http://www.levada.ru/17-12-2012/v-rossii-74-pravoslavnykh-i-7-musulman Levada Center] {{Wayback|url=http://www.levada.ru/17-12-2012/v-rossii-74-pravoslavnykh-i-7-musulman |date=20121231000000 }} determined that 76% of Russians are Christians, and in June 2013 the [http://fom.ru/obshchestvo/10953 Public Opinion Foundation] determined that 65% of Russians are Christians. These findings are in line with [http://www.pewforum.org/2011/12/19/global-christianity-exec/ Pew]'s 2010 survey, which determined that 73.3% of Russians are Christians, with [http://wciom.ru/index.php?id=268&uid=13365 VTSIOM] {{Wayback|url=http://wciom.ru/index.php?id=268&uid=13365 |date=20200929201730 }}'s 2010 survey (~77% Christian), and with [http://www.fgi-tbff.org/sites/default/files/elfinder/FGIImages/Research/fromresearchtopolicy/ipsos_mori_briefing_pack.pdf#page=40 Ipsos MORI] {{Wayback|url=http://www.fgi-tbff.org/sites/default/files/elfinder/FGIImages/Research/fromresearchtopolicy/ipsos_mori_briefing_pack.pdf#page=40 |date=20130117000000 }}'s 2011 survey (69%).</ref>
 | thumb = right
 | label1 = [[Ruská pravoslavná církev|Pravoslaví]]
 | value1 = 71.0
 | color1 = red
 | label2 = [[Římskokatolická církev|Římští katolíci]]
 | value2 = 1
 | color2 = gold
 | label3 = Ostatní křesťané
 | value3 = 2
 | color3 = skyblue
 | label4 = Bez vyznání
 | value4 = 15
 | color4 = #FFFFFF
 | label5 = [[Islám v Rusku|Islám]]
 | value5 = 10
 | color5 = Green
 | label6 = Ostatní
 | value6 = 1
 | color6 = Orange
}}
Největší zastoupení má v&nbsp;zemi [[pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]]; dominantní církví je [[Ruská pravoslavná církev]], k&nbsp;níž se hlásí okolo poloviny obyvatelstva. Přestože je Rusko [[Sekulární stát|sekulárním státem]],<ref>Ústava Ruské federace, čl. 13. Viz [http://ru.wikisource.org/wiki/%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D1%81%D1%82%D0%B8%D1%82%D1%83%D1%86%D0%B8%D1%8F_%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B9_%D0%A4%D0%B5%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%B8#.D0.A1.D1.82.D0.B0.D1.82.D1.8C.D1.8F_14 originální text na Wikisource]</ref> je Ruská pravoslavná církev uznávána i&nbsp;nevěřícími jako symbol kulturního dědictví Ruska. Křesťanství bylo ruským státním náboženstvím od roku [[988]] a ani v&nbsp;éře protináboženského Sovětského svazu, kdy byla církev krutě pronásledována, nebyl jeho vliv zcela potlačen a po rozpadu SSSR opět značně stoupl.
 
Druhým významným náboženstvím je [[Sunnitský islám|sunnitský]] [[islám]], jejž vyznávají zejména [[turkické národy]] a etnické skupiny [[Kavkaz]]u. Podle sčítání lidu z roku 2002 tvořili muslimové 10 % (14,5 mil.) z tehdy celkové 143milionové ruské populace. Duchovní uvádějí, že počet muslimů stoupá, např. v roce 2018 až na 25 milionů přívrženců (což činí 17 %).<ref>https://www.aljazeera.com/indepth/features/islam-russia-180307094248743.html</ref> „Etničtí muslimové“, tj. národy tradičně muslimské, tvoří většinu populace v sedmi regionech Ruské federace podle sčítání lidu z roku 2002: v Ingušsku (98 %), v Čečenské republice (96 %), v Dagestánu (94 %), v [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-Balkarsku]] (70 %), v [[Karačajsko-Čerkesko|Karačajsko-Čerkesku]] (54,6 %), v [[Baškortostán]]u (54,5 %), v republice [[Tatarstán]] (54 %). Podle odhadů na základě stavby obyvatelstva by v Rusku po roce 2050 měli být muslimové ve většině.<ref name="irozhlas.cz">{{Citace elektronického periodika
| titul = Muslimové budou za 15 let tvořit třetinu obyvatel Ruska, tvrdí velký muftí. Pravoslavná církev souhlasí
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/muslimove-rusko-pravoslavna-cirkev-demografie-porodnost-islam-mufti_1903070648_pj
| datum vydání = 2019-03-07
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2025-01-08
}}</ref>

Dále jsou zde komunity [[Římskokatolická církev v Rusku|římských]] a [[Ruská řeckokatolická církev|řeckých katolíků]] (1 % obyvatelstva), [[protestantismus|protestantů]] (1 % obyvatelstva), [[buddhismus|buddhistů]] ([[Kalmycko]], [[Burjatsko]] a [[Tuva]]; 0,5 % obyvatelstva), [[Židé|židů]] (0,1 % obyvatelstva), u&nbsp;některých národů Sibiře přetrvávají původní [[animismus|animistická náboženství]]. V poslední době se objevují také různé formy [[novopohanství]]. Pozornost vzbudily případy pronásledování jinak minoritních [[svědkové Jehovovi|svědků Jehovových]], v jejichž případě jsou nejpozději v roce 2017 doloženy soudní případy "činnosti extremistických skupin", což se podle výkladu ruského práva vztahuje na jakékoli nepovolené náboženské shromáždění.<ref>[https://info.dingir.cz/2018/09/seznam-pronasledovanych-svedku-jehovovych-v-rusku/ Seznam pronásledovaných ruských svědků Jehovových] : [[Náboženský infoservis]], 19. 9. 2018</ref> Rovněž různých muslimských skupin se může týkat ruský zákon o zbavení občanství a následné vyhoštění.<ref>[https://info.dingir.cz/2023/12/forum18-rusko-zbavuje-obcanstvi-a-deportuje-odsouzene-svedky-jehovovy-ci-muslimy/ FORUM 18: Rusko zbavuje odsouzené svědky Jehovovy či muslimy občanství a deportuje je] : [[Náboženský infoservis]], 4. 12. 2023</ref>
Otázka náboženské svobody v Rusku je předmětem zkoumání různých lidskoprávních organizací, které působí jednak ze zahraničí, v samotném Rusku mohou mít problémy vedoucí k věznění nebo vyhoštění, to se týká i zahraničních misionářů.<ref>[https://info.dingir.cz/2020/08/osudy-svobody-vyznani-v-rusku/ Osudy svobody vyznání v Rusku] : [[Náboženský infoservis]], 27. 8. 2020</ref> Celou problematiku bedlivě sleduje státní agentura [[Roskomnadzor]].<ref>[https://info.dingir.cz/2024/10/forum18-roskomnadzor-uci-rusy-autocenzure/ Forum 18: Roskomnadzor učí Rusy autocenzuře] : [[Náboženský infoservis]], 12. 10. 2024</ref> Situace má i politický rozměr - pozorovatelé z organizace Forum 18 zjistili, že  pokračuje<ref>[https://info.dingir.cz/2025/01/forum-18-duchovni-v-rusku-stihani-za-kritiku-valky/ Forum 18: Duchovní v Rusku stíhaní za kritiku války] : Náboženský infoservis, 11. 1. 2025</ref> represivní tlak na náboženské představitele, kteří se veřejně stavějí proti válce na Ukrajině, to vše podle nově schválených zákonů o bezpečnosti Ruské federace.<ref>[https://info.dingir.cz/2024/12/forum-18-letnicni-pastor-a-buddhista-celi-v-rusku-stihani-za-odpor-k-valce/ Forum 18: Letniční pastor a buddhista čelí v Rusku stíhání za odpor k válce] : Náboženský infoservis, 21. 12. 2024</ref>

=== Vzdělání ===
[[Soubor:Moscow State University.jpg|náhled|vlevo|[[Lomonosovova univerzita|Moskevská státní univerzita M.V. Lomonosova]]]]

Podle statistiky Světové banky (2008) 54 % ruské pracovní síly dosáhlo vysokoškolského vzdělání, což je nejvyšší počet dosažení vysokoškolské úrovně na světě.<ref>[http://data.worldbank.org/indicator/SL.TLF.TERT.ZSl# The World Bank -Data-Labor force with tertiary education (% of total)]</ref> Míra [[gramotnost]]i v Rusku je, podle sčítání lidu roku 2002, 99,4 %. Základní a sekundární [[vzdělání]] je jedenáctileté a začíná v šestém nebo sedmém roce dítěte. Je rozděleno na tři etapy; základní (4 roky), střední sekundární (5 let) a vyšší sekundární (2 roky). V Rusku je obrovský počet vysokých škol technického i humanitního zaměření. Systém dělení studia na [[bakalář]]ské a [[Magistr|magisterské]] byl zaveden kolem roku 2009.<ref name="Gregor">{{Citace periodika | příjmení = Gregor | jméno = Jan | autor = | odkaz na autora = Jan Gregor | titul = Rusko dnes - země kontrastů (II.) | periodikum = Auspicia | odkaz na periodikum = Auspicia (časopis) | rok = 2009 | měsíc = | ročník = | číslo = 2 | strany = 175 | url = http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf | issn = 1214-4967 | datum přístupu = 2014-07-01 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140714134108/http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf | datum archivace = 2014-07-14 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf |date=20140714134108 }}</ref> Kdo řádně složil přijímací zkoušky a má vynikající výsledky, má vzdělání zdarma a ještě dostává měsíční prospěchové stipendium.<ref name="Gregor" />

Státní výdaje na vzdělávání byly v roce 2004 ve výši 13 % státního rozpočtu (3,6 % HDP). Škola začíná v 8:30, a to od září do května, červen je „zkouškový měsíc“, kdy studenti z devátého a jedenáctého ročníku skládají různé zkoušky. Známkuje se obráceně než v České republice, jednička je tedy nedostatečná a pětka výborná. Nejstarší a největší ruské [[Univerzita|univerzity]] jsou [[Lomonosovova univerzita|Moskevská státní univerzita]] a [[Petrohradská státní univerzita]].

== Kultura ==
[[Soubor:Pushkinsky dom.jpg|náhled|Institut ruského jazyka v&nbsp;Puškinově domě v&nbsp;[[Petrohrad]]ě]]
[[Soubor:L.N.Tolstoy Prokudin-Gorsky.jpg|náhled|upright|[[Lev Nikolajevič Tolstoj]]]]

Starý ruský folklór má své kořeny v pohanském slovanském náboženství. Rusové mají mnoho tradic, některé jsou dodržovány v různých částech Ruska více, některé méně, je to například mytí v zimní báně, horké parní lázni podobné sauně, před odjezdem na dlouhou cestu musí všichni cestovatelé na chvíli posedět v tichu, zapískání v domě přináší velkou smůlu a matky obvykle neukazují své dítě nikomu kromě otci a nejbližším příbuzným čtyřicet dní po porodu.

=== Literatura ===
{{Podrobně|Ruská literatura}}
Ruská literatura je označení buď pro veškerou literaturu psanou v&nbsp;[[ruština|ruském jazyce]] obyvateli Ruska nebo ruských [[Emigrace|emigrantů]], nebo úžeji pro literaturu psanou etnickými Rusy. Dle první definice se do ruské literatury zahrnují i&nbsp;neruští spisovatelé z&nbsp;menších národů žijících na území Ruska nebo bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. V&nbsp;období od [[středověk]]u do konce období [[klasicismus|klasicismu]] se o&nbsp;rozkvět ruské literatury starali hlavně ruští básníci a méně celosvětově známí spisovatelé. Od 30.&nbsp;let 19.&nbsp;století zaznamenala ruská literatura nebývalý rozmach a vstoupila do svého zlatého věku, který pokračoval až do počátku 20. století.

Ke klasikům světové literatury bezpochyby patří [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], [[Alexandr Sergejevič Puškin]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij]] a dramatik [[Anton Pavlovič Čechov]].

Spisovatelé [[Josif Brodskij]], [[Michail Alexandrovič Šolochov]], [[Alexandr Solženicyn]], [[Ivan Alexejevič Bunin]] a [[Boris Leonidovič Pasternak]] získali [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]]. K národním klasikům patří také [[Vladimir Nabokov]], [[Maxim Gorkij]], [[Ivan Sergejevič Turgeněv]], [[Anna Andrejevna Achmatovová]], [[Michail Jurjevič Lermontov]], [[Michail Bulgakov]], [[Sergej Alexandrovič Jesenin]], [[Gavrila Romanovič Děržavin]], [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij]], [[Marina Cvětajevová]], [[Ivan Alexandrovič Gončarov]] či [[bajka]]ř [[Ivan Andrejevič Krylov]]. Hranice své země překročil také věhlas autorů jako je [[Alexandr Alexandrovič Blok]], [[Fjodor Ivanovič Ťutčev]], [[Osip Mandelštam]], [[Alexandr Kuprin]], [[Vasilij Andrejevič Žukovskij]], [[Alexandr Nikolajevič Ostrovskij]], [[Nikolaj Alexejevič Někrasov]], [[Andrej Andrejevič Vozněsenskij]] či [[Andrej Bělyj]]. V Petrohradu se narodila americká spisovatelka [[Ayn Randová]]. Klasiky [[Science fiction|sci-fi]] jsou [[Alexej Nikolajevič Tolstoj]], [[Jevgenij Zamjatin]] či [[Arkadij a Boris Strugačtí]]. Nejslavnějšími ruskými humoristy jsou [[Ilf a Petrov]].

Největšími knihovnami jsou [[Ruská státní knihovna]] a [[Ruská národní knihovna]].

=== Hudba ===
{{viz též|Ruský balet|Seznam ruských hudebních skladatelů|Ruská opera}}
==== Lidová a církevní hudba ====
Ruská hudba, jejíž kořeny sahají hluboko do dob pohanských [[Východní Slované|východních Slovanů]], od svých počátků prošla do dnešní doby dlouhým historickým vývojem. Po přijetí křesťanství došlo k rozvoji duchovní hudby, resp. zpěvu. Zpočátku šlo o přejímání [[Byzantský ritus|byzantské liturgie]], která však brzy získala své charakteristické ruské prvky a do dnešních dnů hraje nezastupitelnou úlohu v ruských dějinách. V&nbsp;11.&nbsp;století vznikl [[znamennyj raspěv]], charakteristický způsob pravoslavného církevního zpěvu. Také archeologické objevy částí nejstarších strunných nástrojů v&nbsp;[[Veliký Novgorod|Novgorodu]] pocházejí z této doby.

V 16.– 17. století se rozvíjela ruská lidová píseň. Některé z těchto písní se staly světoznámými, jako např. [[Píseň burlaků]], [[Kalinka]], [[Kaťuša]], [[Kozácká ukolébavka]], [[Dubinuška]], [[Poljuško pole]], [[Korobuška]], [[Oči čornyje]] atd.

==== Klasická hudba ====
[[Soubor:Inside Moscow Bolshoi Theatre.jpg|náhled|[[Velké divadlo]]]]
Počátky ruské [[Klasická hudba|klasické hudby]] sahají do 18. století. Od doby panování [[car]]a [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] byla ruská hudba pod vlivem západoevropské hudby, avšak zachovávala si výrazné národní prvky. Nejvýznamnějším skladatelem této doby byl [[Dmytro Bortňanskyj|Dmitrij Bortňanskij]], v&nbsp;jehož tvorbě jsou zastoupeny jak komorní hudba, tak sborové zpěvy ve stylu [[A cappella]] považované za typické pro ruskou pravoslavnou duchovní hudbu. Inspirace ruskou lidovou hudbou se poprvé ve větší míře objevila v [[Opera|operách]] a orchestrálních skladbách [[Michail Ivanovič Glinka|Michaila Ivanoviče Glinky]] a&nbsp;[[Alexandr Sergejevič Dargomyžskij|Alexandra Sergejeviče Dargomyšského]], čímž byla předurčena cesta vývoje ruské národní skladatelské školy. Později se zformovalo volné sdružení pěti mladých skladatelů, nazvané [[Mocná hrstka]], do které patřili [[Alexandr Porfirjevič Borodin|Alexandr Borodin]] (opera ''[[Kníže Igor (opera)|Kníže Igor]]'' se známými ''Poloveckými tanci''), [[César Antonovič Kjui|César Kjuj]], [[Milij Alexejevič Balakirev]], [[Modest Petrovič Musorgskij]] (jeho stěžejní díla jsou opera [[Boris Godunov (opera)|''Boris Godunov'']] a pásmo skladeb ''[[Obrázky z výstavy]]'') a [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov|Nikolaj Andrejevič Rimský-Korsakov]]. Tito skladatelé si vytyčili za cíl použití prvků osobité ruské lidové hudby v&nbsp;symfoniích, operách a&nbsp;komorní hudbě.

[[Soubor:Porträt des Komponisten Pjotr I. Tschaikowski (1840-1893).jpg|náhled|[[Petr Iljič Čajkovskij]]|vlevo|206x206pixelů]]

Zřejmě nejznámějším ruským skladatelem období [[Romantismus (hudba)|romantismu]] byl [[Petr Iljič Čajkovskij]]. Jeho rozsáhlé hudební dílo obsahuje sedm [[Symfonie|symfonií]] (včetně ''Patetické symfonie h-moll'', op.&nbsp;74 a&nbsp;nečíslované ''Symfonie Manfred h&nbsp;moll'', op.&nbsp;58). Proslulé jsou také jeho koncert pro housle D&nbsp;dur a&nbsp;koncert pro klavír b&nbsp;moll. Ke stálému repertoáru světových divadel patří jeho opery, především [[Evžen Oněgin (opera)|''Evžen Oněgin'']] a [[Piková dáma (opera)|''Piková dáma'']]. Velmi populární jsou jeho klasická [[balet]]ní díla ''[[Labutí jezero]]'', ''[[Šípková Růženka (balet)|Šípková Růženka]]'' a&nbsp;''[[Louskáček (balet)|Louskáček]]''. Významná je také Čajkovského duchovní sborová tvorba. Romantickým skladatelem byl i&nbsp;[[Alexandr Glazunov]].

Ve světě velmi uznávána je dále celá řada novějších ruských hudebních skladatelů, jako jsou [[Sergej Rachmaninov]], který složil čtyři význačné koncerty pro klavír a&nbsp;byl zvláště po své emigraci do [[Spojené státy americké|USA]] světoznámý jako klavírní [[virtuos]]. Významným skladatelem klavírní hudby byl také [[Alexandr Nikolajevič Skrjabin]]. Mezi nejvýznamnější autory klasické hudby 20. století patří např. [[Igor Stravinskij]], [[Sergej Prokofjev]], [[Dmitrij Šostakovič]], [[Dmitrij Kabalevskij]] a&nbsp;[[Alfred Schnittke]]. Pro vývoj ruské opery byly klíčovými scénami [[Velké divadlo]] v Moskvě a [[Mariinské divadlo]] v Petrohradu.

Mezi interprety vynikli zejména houslista [[David Oistrach]], violoncellista [[Mstislav Rostropovič]], klavíristé [[Svjatoslav Richter]], [[Grigorij Sokolov]], [[Jevgenij Igorjevič Kissin]], [[Denis Macujev]], [[Daniil Trifonov]] a další. V&nbsp;Rusku působí řada symfonických orchestrů a&nbsp;dirigentů. Jedním z nejznámějších dirigentů je [[Valerij Gergijev]].[[Soubor:Chaliapin and Rachmaninoff.jpg|náhled|[[Fjodor Ivanovič Šaljapin]] a&nbsp;[[Sergej Rachmaninov]]|236x236pixelů]]

Ruští operní pěvci a pěvkyně jsou stálými hosty světových operních divadel. V minulosti to byli mj. [[Fjodor Ivanovič Šaljapin]], [[Dmitrij Chvorostovskij]] a [[Jelena Obrazcovová]]. V&nbsp;současnosti vynikají mj. [[Anna Netrebko]], [[Olga Pereťatko]], [[Aida Garifullinová]] a&nbsp;další.

Zakladatelem proslulé skupiny [[Ruský balet]] byl [[Sergej Ďagilev]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Valden
| jméno = Milan
| titul = Sergej Ďagilev: Osobnost, která změnila názor na baletní umění
| periodikum = Opera Plus
| url = https://operaplus.cz/sergej-dagilev-osobnost-ktera-zmenila-nazor-na-baletni-umeni/
| datum vydání = 2019-08-19
| datum přístupu = 2023-09-11
}}</ref> Jeho dvorním scénografem byl [[Léon Bakst]]. [[Anna Pavlovová]], [[Rudolf Nurejev]], [[Michail Michajlovič Fokin]], [[Tamara Platonovna Karsavinová]], [[Galina Ulanovová]] a [[Maja Plisecká]] jsou legendárními baletními tanečníky. Divadelní pedagogiku zásadně ovlivnil [[Konstantin Sergejevič Stanislavskij]] a jeho [[Moskevské umělecké akademické divadlo]] (MCHAT).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Režisér Konstantin Sergejevič Stanislavskij. Sláva jeho inscenací překročila hranice Ruska
| periodikum = Dvojka
| vydavatel = Český rozhlas
| url = https://dvojka.rozhlas.cz/reziser-konstantin-sergejevic-stanislavskij-slava-jeho-inscenaci-prekrocila-8662029
| datum vydání = 2023-01-17
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-11
}}</ref>

==== Populární hudba ====
Představiteli ruského popu jsou [[Valerij Leonťjev]], [[Alla Pugačova]], nebo [[Viktor Coj]]. Rozvoj [[Pop music|popové]] a [[rock]]ové hudby zažilo Rusko zejména na konci [[Sovětský svaz|sovětské]] éry. Hlavní město [[Moskva]], města [[Petrohrad]] (dříve Leningrad), [[Jekatěrinburg]] (dříve Sverdlovsk) a&nbsp;[[Omsk]] se stala středisky rockové hudby. Velmi známí a&nbsp;oblíbení byli zpěváci [[Vladimir Vysockij]] a&nbsp;[[Bulat Okudžava]]. Ze skupin lze jmenovat např. [[Mašina vremeni]], [[Slot (hudební skupina)|Slot]], [[DDT (hudební skupina)|DDT]], [[Akvárium (hudební skupina)|Akvárium]], [[Alisa (hudební skupina)|Alisa]], [[Kino (hudební skupina)|Kino]], [[Nautilus Pompilius]], [[Aria (hudební skupina)|Aria]], [[Graždanskaja oborona]], [[Splin]] a&nbsp;[[Korol i Šut]]. Nejnověji jsou ve světě známí popové duo [[Tatu (popové duo)|Tatu]] či&nbsp;zpěvák&nbsp;[[Vitas]]. Již v&nbsp;Sovětském svazu působily také [[jazz]]ové kapely.

=== Výtvarné umění ===
[[Soubor:Sadko.jpg|náhled|upright|[[Ilja Repin]]: [[Sadko]] v&nbsp;podvodním království]]
[[Soubor:Amsterdam - Stedelijk Museum - Kazimir Malevich (1878-1935) - Suprematist Painting (with Black Trapezium and Red Square) (A 7681) 1915.jpg|náhled|vlevo|upright|Suprematistický obraz [[Kazimir Malevič|Kazimira Maleviče]], 1915. [[Stedelijk Museum]], Amsterdam.]]

První ruské malby se dochovaly v [[Ikona|ikonách]] a pestrých [[Freska|freskách]] z 10. století. [[Carská akademie umění]] vznikla v&nbsp;roce 1757. Díky umělecké společnosti [[Peredvižnici]] se v Rusku zpopularizoval [[Realismus (umění)|realismus]], který dominoval konci 19. století. Zlomová [[Ruská avantgarda]] převládala zhruba do konce třicátých let dvacátého století. Po říjnové revoluci musela postupně většina výtvarného umění sloužit diktatuře proletariátu, většinou to byla díla velmi vlastenecká a propagandistická, od omezení co umělci mohli malovat se začalo upouštět na konci 80. let. [[Ermitáž]] v Petrohradu spravuje největší sbírku obrazů na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Štěrbová
| jméno = Lucie
| příjmení2 = Cikán
| jméno2 = Tomáš
| titul = Slavná petrohradská Ermitáž má miliony exponátů a přes 300 úchvatných sálů
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-exotika-a-amerika-slavna-petrohradska-ermitaz-ma-miliony-exponatu-a-pres-300-uchvatnych-salu-153540
| datum vydání = 2012-05-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-11
}}</ref> Poklady ruského výtvarného umění, včetně 40 tisíc ikon, jsou soustředěny v [[Treťjakovská galerie|Treťjakovské galerii]] v Moskvě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tretyakov Gallery {{!}} Russian art, 19th century, Moscow {{!}} Britannica
| periodikum = www.britannica.com
| url = https://www.britannica.com/topic/Tretyakov-Gallery
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-09-11
}}</ref> Důležitými výstavními institucemi jsou také [[Puškinovo muzeum]] a [[Státní ruské muzeum]].

Slavní ruští malíři různých epoch a uměleckých směrů jsou mimo jiné (v&nbsp;abecedním pořadí): [[Ivan Ajvazovskij]], [[Vasilij Kandinskij]], [[Ivan Nikolajevič Kramskoj|Ivan Kramskoj]], [[Isaak Iljič Levitan|Isaak Levitan]], [[El Lisickij]], [[Kazimir Malevič]], [[Vasilij Perov]], [[Ilja Repin]], [[Nikolaj Konstantinovič Rerich|Nikolaj Rerich]], [[Andrej Rublev]], [[Ivan Ivanovič Šiškin|Ivan Šiškin]] a&nbsp;[[Viktor Michajlovič Vasněcov|Viktor Vasněcov]].

Na návrší zvaném Mamajevova mohyla u&nbsp;[[Volgograd]]u byla na památku jedné z&nbsp;rozhodujících bitev [[Druhá světová válka|druhé světové války]], [[Bitva u Stalingradu|bitvy u&nbsp;Stalingradu]], vybudována největší socha ženy na světě, socha ''[[Matka vlast volá]]'', žena je zpodobněna jako antická bohyně vítězství [[Níké]].

=== Architektura ===
[[Soubor:Grand Cascade in Peterhof 01.jpg|náhled|vlevo|[[Petrodvorec (palác)|Petrodvorec]], ukázka reprezentativní architektury z období [[Ruské impérium|Ruského impéria]]]]
[[Soubor:St. Petersburg church.jpg|náhled|upright|Ukázka tradiční církevní stavby. [[Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad)|Chrám Kristova vzkříšení]] v&nbsp;[[Petrohrad]]u.]]
[[Soubor:Moscow Business Center 5073-84.jpg|náhled|Moderní architektura&nbsp;– [[mrakodrap]]y v&nbsp;[[Moskva|Moskvě]]]]

Od christianizace Kyjevské Rusi byla ruská architektura ovlivněna převážně [[Byzantská architektura|byzantskou architekturou]]. Stopy kombinace asijské a evropské architektury z časů Zlaté hordy nezapře [[Kazaňský kreml]] nebo hradiště [[Bulgar]].

První významné stavby začaly vznikat ve 12. a&nbsp;13. století. Tzv. bílou architekturu z&nbsp;té éry (podle bílého vápence, z&nbsp;něhož byla stavěna), neboli tzv. staroruský sloh, reprezentují zejména [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vladimir)|chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice]] a&nbsp;[[Chrám svatého Dmitrije ze Soluně (Vladimir)|chrám svatého Dmitrije Soluňského]] ve [[Vladimir]]u. Obě stavby byly zapsány na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]]. K&nbsp;významným stavbám 14.&nbsp;století patří [[Trojicko-sergijevská lávra]], v&nbsp;15.&nbsp;století vznikl [[Solovecký monastýr]], [[klášter svatého Feraponta Bělozerského]] i&nbsp;[[Moskevský Kreml]]. Italský architekt [[Aristotele Fioravanti]] a jiní přinesli v&nbsp;15.&nbsp;století do Ruska rovněž [[Renesance|renesanci]], Fioravanti v moskevském Kremlu postavil [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Moskva)|Uspenský chrám]]. Nejvýznamnějšími stavbami 16.&nbsp;století byly [[chrám Vasila Blaženého]], [[Chrám Nanebevstoupení Páně (Kolomenskoje)|chrám Nanebevstoupení Páně v Kolomenském]], [[Novoděvičí klášter]] nebo [[Klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice (Svijažsk)|klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice]] ve [[Svijažsk]]u.

Velká éra ruské architektury nastala v 17. a&nbsp;18.&nbsp;století, kdy se panovníci stále mocnějšího impéria pokusili zemi, krom jiného, europeizovat. V té době jim Evropa nabízela zejména [[Barokní architektura|baroko]]. V Rusku se tak začalo objevovat tzv. [[Naryškinské baroko|naryškinské]] a záhy také [[sibiřské baroko]]. Vznikly stavby jako [[Zimní palác]], v němž bylo v letech 1732 až 1917 sídlo ruských carů, v současnosti v něm sídlí slavná galerie [[Ermitáž]]. Barokní je i [[Petrodvorec (palác)|palác Petrodvorec]], často nazývaný „ruské Versailles“. Ruské [[rokoko]] reprezentuje zejména [[Kateřinský palác]], letní sídlo ruských [[car]]ů ve městě [[Puškin (město)|Puškin]]. [[Klasicistní architektura|Klasicismus]] pak Michajlovský palác v Petrohradě, v němž se dnes nachází [[Státní ruské muzeum]], nebo [[Tauridský palác]] tamtéž. Příkladem dřevěné sakrální architektury 18. století je [[Kižský pogost]] na [[Oněžské jezero|Oněžském jezeře]].

Na seznam světového dědictví UNESCO byla kvůli své architektuře zapsána i&nbsp;některá historická centra ruských měst&nbsp;– [[Petrohrad]]u, [[Veliký Novgorod|Velikého Novgorodu]] a&nbsp;[[Jaroslavl]]e.

[[Historismus (umění)|Historismus]] 19. století je v Petrohradu zastoupen zvláště [[Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad)|chrámem Kristova vzkříšení]], [[Katedrála svatého Izáka|katedrálou svatého Izáka]] a [[empír]]ovou [[Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)|katedrálou Panny Marie Kazaňské]]. Tehdy už se však stavělo hlavně v&nbsp;Moskvě, kde historismus zplodil [[Velký kremelský palác]], [[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrálu Krista Spasitele]], budovu [[Velké divadlo|Velkého divadla]], novoklasicistní budovu [[Puškinovo muzeum|Puškinova muzea]] nebo obchodní dům [[GUM]].

Stalinský neoklasicismus 20. století (jež tvoří součást širšího proudu [[Socialistický realismus (architektura)|socialistického realismu]]) reprezentuje především tzv. Sedm sester neboli [[Stalinovy mrakodrapy]] v&nbsp;Moskvě z&nbsp;let 1947–1957. V&nbsp;jedné z&nbsp;těchto staveb sídlí [[Lomonosovova univerzita]], v&nbsp;jiné ruské ministerstvo zahraničí. K&nbsp;dalším reprezentativním stavbám socialistického realismu patřil [[Bílý dům (Moskva)|Bílý dům]] postavený roku 1965, v&nbsp;současnosti sídlo ruské vlády. Od 50.&nbsp;let hojně vznikaly různé typy bytových domů, např. tzv. ''[[chruščovka]]''.

Moderní architekturu reprezentuje například [[Lachta Centr]] v&nbsp;Petrohradu, nejvyšší [[mrakodrap]] Evropy a&nbsp;zejména komplex [[Moskva-City]], kde k&nbsp;nejunikátnějším stavbám patří [[Věž Evoluce]]. Jisté místo má ve velkých městech také tzv. stalinská architektura. [[Triumph Palace]] v&nbsp;Moskvě z&nbsp;roku 2006 připomíná Stalinovy mrakodrapy, proto bývá nazýván „osmá sestra“.

=== Kuchyně ===
[[Soubor:Борщ.JPG|náhled|upright|Ruský [[boršč]]]]
{{Podrobně|Ruská kuchyně}}
Ruské národní jídlo jsou tzv. [[pelmeně]] (taštičky z tenkého těsta plněné masem), dále je velmi populární polévka [[boršč]], [[pirohy]], grilovaný [[šašlik]] a ruský černý i červený [[kaviár]]. Populární ve světě je také ruská [[vodka]] a ruský [[čaj]]. Pro tradiční vaření vody na čaj se v ruské kuchyni užívá [[samovar]].

=== Film ===
{{Podrobně|Ruská kinematografie}}
[[Soubor:Potemkin-still6.jpg|vlevo|náhled|Záběr z filmu ''[[Křižník Potěmkin (film)|Křižník Potěmkin]]'']]
Ruské filmy se začaly objevovat po říjnové revoluci, za jeden z nejvýznamnějších snímků světové kinematografie je považován film ''[[Křižník Potěmkin (film)|Křižník Potěmkin]]'', jehož autorem je režisér [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn]]. Klasikem dokumentárního filmu se tehdy stal [[Dziga Vertov]]. I přes sovětské omezování kreativity se podařilo natočit několik světově známých filmů, např. ''[[Jeřábi táhnou]]'', ''Balada o vojákovi'', komedie [[Eldar Rjazanov|Eldara Rjazanova]] (''Ironie osudu'', ''Služební román'') a [[Leonid Gajdaj|Leonida Gajdaje]], nebo oscarové filmy ''[[Vojna a mír]]'' [[Sergej Bondarčuk|Sergeje Bondarčuka]] a ''[[Moskva slzám nevěří]]'' [[Vladimir Meňšov|Vladimira Meňšova]]. Slavnými filmovými režiséry jsou též [[Andrej Tarkovskij]], [[Andrej Končalovskij]] a [[Nikita Michalkov]]. [[Gleb Panfilov]] vyhrál v roce 1987 [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]]. [[Alexandr Sokurov]] získal roku 2011 [[Zlatý lev|Zlatého lva]] na [[Benátský filmový festival|festivalu v Benátkách]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hlavní cenu benátského festivalu Zlatý lev si odnesl ruský film Faust
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/benatsky-festival-zalty-lev-oceneni.A110910_221655_filmvideo_brm
| datum vydání = 2011-09-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-03
}}</ref> [[Andrej Zvjagincev]] vyhrál v roce 2014 [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Russia's Leviathan Wins Golden Globe
| periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty
| url = https://www.rferl.org/a/russia-leviathan-wins-golden-globe/26788480.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-04-03
}}</ref> Populárními herci byli [[Jevgenij Leonov]] či [[Michail Uljanov]].

Sojuzmultfilm studio bylo největším producentem animace. K nejznámějším postavičkám patří v Rusku a okolních zemích zejména [[Čeburaška]], ruský [[Medvídek Pú]], a vlk a zajíc z ''[[Jen počkej, zajíci!]]''

Pozdní osmdesátá a devadesátá léta byly v ruském filmu a animaci obdobím krize. Výjimkou byl například několikrát oceněný film ''[[Svéráz národního lovu]]''. Nicméně od počátku 21. století se začala produkce znovu vyplácet a nyní již dosahuje vyšší úrovně než v Británii a Německu. Prvním opravdovým [[blockbuster]]em se stal film [[Noční hlídka (film)|''Noční hlídka'']] (2004) a jeho pokračování. Mezi nejúspěšnějšími ruskými filmy jsou ''Ironie osudu 2'' (2007), ''Tajemný ostrov'' (2008), ''Stalingrad'' (2013) a ''Vij'' (2014). Hlavní ruská filmová cena [[Nika (ocenění)|Nika]] je od roku 1987 každoročně udělovaná Ruskou filmovou akademií v Moskvě.

=== Sport ===
[[Soubor:Opening of XXII Winter Olympic Games (2338-12).jpg|náhled|Hokejista [[Vladislav Treťjak]] a krasobruslařka [[Irina Rodninová]] zahajují [[Zimní olympijské hry 2014|Zimní olympijské hry v Soči]]]]
[[Soubor:CSKA Arena (Quintin Soloviev).jpg|náhled|[[Kontinentální hokejová liga|KHL]] je považovaná za druhou nejlepší hokejovou ligu na světě]]
[[Soubor:Poland v. Columbia (42095441565).jpg|náhled|[[Mistrovství světa ve fotbale 2018]] ve [[Volgograd]]u]]
Ruské a sovětské olympijské týmy byly vždy mezi prvními čtyřmi v počtu zlatých medailí z [[Letní olympijské hry|letních olympijských her]]. Co do celkového počtu medailí ze [[Zimní olympijské hry|zimních]] a letních [[Olympijské hry|olympijských her]] je Rusko na druhém místě na světě. Letní olympijské hry se konaly v Moskvě poprvé a zatím naposledy [[Letní olympijské hry 1980|v roce 1980]], byly však [[bojkot]]ovány velkou částí západních zemí, mj. [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Německo|Spolkovou republikou Německo]]. V [[Soči]] byly uspořádány [[Zimní olympijské hry 2014]]. K nejúspěšnějším olympionikům reprezentujícím Ruskou federaci patří lyžařky [[Ljubov Jegorovová]] (6 zlatých) a [[Larisa Lazutinová]] (5 zlatých), synchronizované plavkyně [[Anastasija Davydovová]] a [[Natalija Iščenková]] (5 zlatých), gymnasta [[Alexej Němov]] (4 zlaté), plavec [[Alexandr Popov]] (4 zlaté), šermíř [[Stanislav Pozdňakov]] (4 zlaté) nebo zápasníci [[Alexandr Karelin]] a [[Buvajsar Sajtijev]] se třemi zlatými. Nejúspěšnějšími atlety jsou tyčkařka [[Jelena Isinbajevová]] nebo běžkyně [[Světlana Mastěrkovová]]. Z časů Sovětského svazu (vezmeme-li v potaz jen sportovce s ruskou národností) jsou to gymnasta [[Nikolaj Andrianov]] (7 zlatých), rychlobruslařka [[Lidija Skoblikovová]] (6 zlatých), běžci na lyžích [[Raisa Smetaninová]], [[Galina Kulakovová]] a [[Nikolaj Zimjatov]] (4 zlaté), plavec [[Vladimir Salnikov]] (4 zlaté) nebo běžkyně na středních tratích [[Taťjana Kazankinová]] (3 zlaté).

Mimořádných úspěchů dosáhli Rusové v [[Lední hokej|ledním hokeji]]. Z velké části za nimi stál náročný trenér [[Viktor Tichonov]]. Slavnou pětku snů čili tzv. „[[Green Line|green line]]“ tvořili [[Igor Larionov]], [[Sergej Makarov (lední hokejista)|Sergej Makarov]], [[Vladimir Krutov]], [[Vjačeslav Fetisov]] a [[Alexej Kasatonov]]. Nejslavnějším brankářem byl [[Vladislav Treťjak]]. Do výběru nejlepších hráčů 20. století zařadila [[Mezinárodní hokejová federace]] krom jmenovaných ještě [[Valerij Charlamov|Valerije Charlamova]].<ref>https://isport.blesk.cz/clanek/hokej/48285/nejlepsi-tym-stoleti-iihf-ovladli-rusove.html</ref> V severoamerické [[National Hockey League|NHL]] se z Rusů nejvíce prosadili [[Alexandr Ovečkin]], [[Jevgenij Malkin]], [[Sergej Fjodorov]], [[Alexandr Mogilnyj]], [[Alexej Kovaljov]], [[Pavel Dacjuk]], [[Pavel Bure]] a [[Ilja Kovalčuk]], z gólmanů pak vítěz [[Vezina Trophy]] [[Sergej Bobrovskij]]. Rusko již předstihlo [[Kanada|Kanadu]] v počtu zlatých medailí z hokejového [[Mistrovství světa v ledním hokeji|mistrovství světa]] (od roku 1993 získal pět titulů: [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1993|1993]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2008|2008]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2009|2009]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2012|2012]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2014|2014]]). Ruský tým vyhrál i [[Lední hokej na olympijských hrách|olympijský turnaj]] ([[Lední hokej na Zimních olympijských hrách 2018|2018]]), byť pod značkou Olympijští sportovci z Ruska. V nadnárodní evropské lize [[Kontinentální hokejová liga|KHL]] tvoří velkou většinu ruští hráči, ale působí zde i mnoho hráčů ze zahraničí. Také se jí účastní týmy z [[Kazachstán]]u, [[Lotyšsko|Lotyšska]], [[Finsko|Finska]], [[Bělorusko|Běloruska]], [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Slovensko|Slovenska]] a je považována po NHL za druhou nejlepší hokejovou ligu na světě.<ref>[http://www.iihf.com/home-of-hockey/news/news-singleview/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=6876&cHash=60f30f7f072dfbdf8e5b4c471559f28f World of difference for KHL?]</ref>

Mimo ledního hokeje patří mezi nejpopulárnější sporty v Rusku také [[fotbal]]. Ruské kluby [[PFK CSKA Moskva|CSKA Moskva]] a [[FK Zenit Sankt-Petěrburg|Zenit Petrohrad]] vyhrály [[Evropská liga UEFA|Pohár UEFA]] v roce 2005 a 2008. Zenit vyhrál i [[Superpohár UEFA]] (2008), když porazil vítěze [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] [[Manchester United FC]]. Největším [[Ruská fotbalová reprezentace|reprezentačním]] úspěchem od rozpadu SSSR je bronz na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2008|mistrovství Evropy roku 2008]]. Rusko hostilo v létě 2018 [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|Mistrovství světa ve fotbale]]. Nejslavnějším ruským fotbalistou a držitelem [[Zlatý míč|Zlatého míče]] byl brankář [[Lev Jašin]].

Také v [[basketbal]]e patří Rusové dlouhodobě ke světové špičce. [[Vladimir Tkačenko]], [[Alexandr Bělov]] a [[Sergej Bělov]] jsou členy [[Síň slávy Mezinárodní basketbalové federace|síně slávy]] [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]]. [[Andrej Kirilenko]] je vítěz ankety [[Euroscar]] z roku 2012, [[Marija Stěpanovová]] byla třikrát vyhlášena nejlepší basketbalistkou Evropy. Mistrem Evropy se stal [[Ruská mužská basketbalová reprezentace|mužský]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2007|2007]]) i [[Ruská ženská basketbalová reprezentace|ženský]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2003|2003]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2007|2007]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2011|2011]]) národní tým samostatného Ruska.

Od 50. do 80. let 20. století Rusové (v dresu SSSR) dominovali světovému [[volejbal]]u. K největším osobnostem patřili v 60. letech [[Jurij Česnokov]], v 70. letech [[Alexandr Savin]], v 80. letech pak [[Vjačeslav Zajcev]]. Ženský volejbal prožil v Rusku vrchol na přelomu 60. a 70. let. [[Ruská mužská volejbalová reprezentace|Mužský národní tým]] samostatného Ruska vyhrál [[Volejbal na letních olympijských hrách|olympijský turnaj]] ([[Volejbal na Letních olympijských hrách 2012|2012]]) a dvakrát [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|evropský šampionát]] ([[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2013|2013]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2017|2017]]). [[Ruská ženská volejbalová reprezentace|Ženy]] dvakrát vyhrály [[Mistrovství světa ve volejbale žen|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa ve volejbale žen 2006|2006]], [[Mistrovství světa ve volejbale žen 2010|2010]]) a šestkrát [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen|mistrovství Evropy]] ([[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 1993|1993]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 1997|1997]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 1999|1999]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2001|2001]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2013|2013]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2015|2015]]).
[[Soubor:US Open 2012 - Sharapova 04.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Maria Šarapovová]]]]
Podobně úspěšní jsou Rusové v házené. [[Ruská mužská házenkářská reprezentace|Muži]] od roku 1993 dvakrát vyhráli [[Házená na letních olympijských hrách|olympiádu]] ([[Házená na Letních olympijských hrách 1992|1992]], [[Házená na Letních olympijských hrách 2000|2000]]), dvakrát [[Mistrovství světa v házené mužů|světové mistrovství]] ([[Mistrovství světa v házené mužů 1993|1993]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1997|1997]]) a jednou [[Mistrovství Evropy v házené mužů|šampionát evropský]] ([[Mistrovství Evropy v házené mužů 1996|1996]]). I [[ruská ženská házenkářská reprezentace|ženy]] mají olympijské zlato ([[Házená na Letních olympijských hrách 2016|2016]]) a k tomu navíc čtyři tituly [[Mistrovství světa v házené žen|mistryň světa]] ([[Mistrovství světa v házené žen 2001|2001]], [[Mistrovství světa v házené žen 2005|2005]], [[Mistrovství světa v házené žen 2007|2007]], [[Mistrovství světa v házené žen 2009|2009]]). Brankář [[Andrej Lavrov]] je jediným házenkářem se třemi zlatými olympijskými medailemi. [[Talant Dujšebajev]] je jediným ruským reprezentantem, který byl [[Mezinárodní házenkářská federace|Mezinárodní házenkářskou federací]] vyhlášen [[Hráč roku IHF|světovým házenkářem roku]], nakonec ale zvolil [[Španělsko|španělské]] občanství i [[španělská mužská házenkářská reprezentace|reprezentaci]].

Z individuálních sportů je v Rusku velmi oblíbené [[krasobruslení]], zejména bruslení v páru a tanec na ledě. Na všech zimních olympijských hrách od roku 1964 do roku 2006 sovětské nebo ruské páry vyhrály zlato. Například [[Irina Rodninová]] má z párových soutěží tři zlaté olympijské medaile. V soutěžích jednotlivců patří k legendám [[Jevgenij Pljuščenko]]. Ve 21. století se Rusové začali velmi prosazovat v [[tenis]]e, zejména ženy. Tenistka [[Maria Šarapovová]] byla světovou jedničkou i vítězkou všech [[Grand Slam (tenis)|grandslamových turnajů]]. Do čela [[Žebříček WTA|žebříčku WTA]] se dostala i [[Dinara Safinová]]. Mezi muži byli na první příčce [[Žebříček ATP|žebříčku ATP]] [[Marat Safin]], [[Jevgenij Kafelnikov]] a [[Daniil Medveděv]]. [[Antukový dvorec|Antukové]] specialistky [[Anastasija Myskinová]] a [[Světlana Kuzněcovová]] vyhrály grandslamový turnaj v [[French Open|Paříži]]. [[Jevgenij Berzin]], [[Pavel Tonkov]] a [[Děnis Meňšov]] vyhráli [[Giro d'Italia]]. V časech, kdy ruští cyklisté v dresu SSSR nemohli jezdit závody profesionálů, patřil k největším cyklistickým osobnostem [[Sergej Suchoručenkov]], dvojnásobný vítěz [[Závod míru|Závodu míru]] a olympijský vítěz z [[Letní olympijské hry 1980|Moskvy 1980]]. Cyklista [[Vjačeslav Jekimov]] má z olympiády tři zlaté. Boxeři [[Nikolaj Valujev]], [[Oleg Maskajev]], [[Sultan Ibragimov]] a [[Alexandr Povětkin]] byli [[Seznam profesionálních mistrů světa v boxu těžké váhy|profesionálními mistry světa v těžké váze]]. Proslulá je ruská šachová škola, k legendám patří [[Garri Kasparov]], [[Anatolij Karpov]], [[Vladimir Kramnik]], [[Alexandr Aljechin]], [[Vasilij Smyslov]], [[Alexandr Chalifman]], [[Michail Botvinnik]], [[Michail Tal]] nebo [[Boris Spasskij]].

Černou kaňkou na pověsti ruského sportu je zneužívání [[doping]]u, a to podle mnoha indicií i se státní pomocí. Kvůli tomu [[Světová antidopingová agentura]] Rusko v roce 2019 vyloučila ze všech vrcholných soutěží na čtyři roky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vzhůru k arbitráži! Ruský sport zabojuje proti vyloučení z OH a MS
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/oh/olympismus/arbitraz-sportovni-odvolani-rusko-vylouceni-mistrovstvi-sveta-olympijske-hry.A191219_121447_sport_oh_ten
| datum vydání = 2019-12-19
| datum přístupu = 2020-03-16
}}</ref> (viz též [[Dopingový skandál ruské atletiky]]). 13 ruských medailí z [[Zimní olympijské hry 2014|OH v Soči]] bylo odebráno a 43 sportovců potrestáno, nicméně po úspěšném odvolání bylo 28 Rusů očištěno a 9 medailí bylo znovu navráceno v únoru 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Chyběly důkazy. Arbitráž CAS zrušila doživotní tresty Rusů za doping | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2018-02-01 | url = https://www.idnes.cz/oh/pchjongcchang-2018/arbitraz-cas-zrusila-dozivotni-tresty-ruskych-sportovcu-olympijske-hry.A180201_093055_zoh-2018_mt2}}</ref>

Od zahájení [[Ruská invaze na Ukrajinu|invaze na Ukrajinu]] nemohou (až na výjimky) ruští sportovci startovat na mezinárodních soutěžích.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mezinárodní federace pokračují v izolaci ruského a běloruského sportu {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/mezinarodni-federace-pokracuji-v-izolaci-ruskeho-a-beloruskeho-sportu/2170064
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-12-05
}}</ref>

=== Turistika ===
[[Soubor:Winter Palace Panorama 4.jpg|alt=|náhled|vlevo|[[Ermitáž]] spravuje největší sbírku obrazů na světě]]
[[Soubor:Mamaev kurgan (ОКН).JPG|alt=|náhled|upright|[[Matka vlast volá]] ve [[Volgograd]]u je největší sochou ženy na světě]]
Cestovní ruch v Rusku zaznamenal od konce sovětské éry rychlý růst. V roce [[2013]] Rusko navštívilo 28.4 milionu turistů, je to devátý nejnavštěvovanější stát na světě a sedmý nejnavštěvovanější v Evropě.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul="Tourism Highlights 2014", UNWTO |url=http://www.e-unwto.org/content/r13521/fulltext.pdf |datum přístupu=17-01-2015 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150112082549/http://www.e-unwto.org/content/r13521/fulltext.pdf |datum archivace=12-01-2015 |nedostupné=ano }}</ref> Nejnavštěvovanější destinace jsou současné a bývalé hlavní města země – Moskva<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lenka
| titul = Pelipecky
| url = https://pelipecky.cz/moskva-mesto-ktere-treba-zazit-aspon-zivote/
| datum vydání = 2018-07-04
| datum přístupu = 2020-06-25
| jazyk = cs
}}</ref> a Petrohrad. Nejnavštěvovanější místa jsou [[chrám Vasila Blaženého]], [[Moskevský Kreml|Kreml]], [[Rudé náměstí]], [[Katedrála Krista Spasitele (Moskva)|katedrála Krista Spasitele]] (největší pravoslavný kostel na světě), [[katedrála svatého Izáka]], Palácové náměstí, [[Petrodvorec|Petěrgof]], [[Treťjakovská galerie]] a [[Ermitáž]]. Mezi hlavní turistické trasy patří tzv. „[[Zlatý kruh Ruska|Zlatý kruh]]“ historických měst v okolí Moskvy, plavby na velkých řekách např. Volze a dlouhé cesty přes slavnou [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřskou magistrálu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lenka
| titul = Pelipecky
| url = https://pelipecky.cz/si-splnit-sen-transsibirske-magistrale/
| datum vydání = 2018-03-08
| datum přístupu = 2020-06-25
| jazyk = cs
}}</ref> Na Sibiři je během Transsibiřské magistrály oblíbenou zastávkou i nejhlubší jezero světa, Bajkal.

Rekreačními oblastmi jsou subtropické pláže u [[Černé moře|Černého moře]] a lyžařská střediska v [[Severní Kavkaz|Předkavkazsku]] ([[Krasnaja Poljana]], Čeget a Elbrus). Plánovaný umělý [[Ostrov Federace]] s hotely v moři poblíž Soči by měl mít tvar Ruské federace.<ref>[http://cestovani.idnes.cz/mapa-sveta-se-brzy-zmeni-rusko-postavi-u-soci-umele-ostrovy-pqy-/kolem-sveta.aspx?c=A090428_130614_igsvet_tom Mapa světa se brzy změní. Rusko postaví u Soči umělé ostrovy]</ref> Nejvíce turistů přijíždí z Německa, další také z Číny, USA, Velké Británie, Finska a Itálie. Typické suvenýry jsou [[Matrjoška]], [[Ušanka]], [[Kožešina|kožešinové]] oblečení, [[balalajka]], [[samovar]] a [[kaviár]].

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace periodika
 | příjmení = Gregor
 | jméno = Jan
 | autor = 
 | odkaz na autora = Jan Gregor
 | titul = Rusko dnes - země kontrastů (I.)
 | periodikum = Auspicia
 | odkaz na periodikum = Auspicia (časopis)
 | rok = 2009
 | měsíc = 
 | ročník = 
 | číslo = 1
 | strany = 127–131
 | url = http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-1-2009.pdf
 | issn = 1214-4967
 | datum přístupu = 2014-07-01
 | datum archivace = 2016-03-04
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304185434/http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-1-2009.pdf
 | nedostupné = ano
 }}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Gregor
 | jméno = Jan
 | autor = 
 | odkaz na autora = Jan Gregor
 | titul = Rusko dnes - země kontrastů (II.)
 | periodikum = Auspicia
 | odkaz na periodikum = Auspicia (časopis)
 | rok = 2009
 | měsíc = 
 | ročník = 
 | číslo = 2
 | strany = 170–176
 | url = http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf
 | issn = 1214-4967
 | datum přístupu = 2014-07-01
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140714134108/http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf
 | datum archivace = 2014-07-14
 | nedostupné = ano
 }} {{Wayback|url=http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/Auspicia-2-2009.pdf |date=20140714134108 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Kol | titul = Dějiny česko-ruských vztahů 1770-1917 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1967 | počet stran = 406}}
* {{Citace monografie | příjmení = Koudelka | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Koudelka | spoluautoři = Renata Vlčková: | titul = Ústavní systém Ruska, Ústava Ruské federace | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 1996 | vydání = 1 | počet stran = 78 | isbn = 80-210-1356-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Michajlov | jméno = Nikolaj Nikolajevič | odkaz na autora = Nikolaj Nikolajevič Michajlov| titul = Rusko I - II| vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok = 1976 | počet stran = 260 + 534}}
* {{Citace monografie | příjmení = Moynahan | jméno = Brian | odkaz na autora = Brian Moynahan | titul = Rusko 20. století | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 320| isbn = 80-205-0486-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pipes | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Pipes | titul = Dějiny ruské revoluce | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 396 | isbn = 80-7203-081-7}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pipes | jméno = Richard | odkaz na autora = | titul = Rusko za starého režimu | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 404 | isbn = 80-7203-559-2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Švankmajer | jméno = Milan | odkaz na autora = Milan Švankmajer | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Ruska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2010 | vydání = 6. dopl | počet stran = 601 | isbn = 978-80-7422-026-5}}

=== Související články ===
* [[Eurasie]]
* [[Eurasijský ekonomický svaz]]
* [[Svaz Ruska a Běloruska|Unie Ruska a Běloruska]]
* [[Seznam hlav ruského státu]]
* [[Seznam pevností, hradů a zámků v Rusku]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Russia}}
* {{Commons|Россия}}
* {{Wikicesty|průvodce=Rusko}}
* {{Wikislovník|heslo=Rusko}}
* {{Wikicitáty|téma=Rusko}}
* {{Wikizprávy|kategorie=Rusko}}
* {{NK ČR|ge130512|věc=ano|Ruská federace}}
* {{ru}} {{en}} [http://www.gov.ru/ Oficiální vládní stránky]
* {{ru}} {{en}} [http://www.kremlin.ru/ Prezidentské stránky]
* {{Citace elektronické monografie | titul = Rusko - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_7.html | datum vydání = 2003-01-21 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]]}}
* {{Citace elektronické monografie | titul = Russian Federation - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/russia/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 – Russia Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Russia.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky }}{{Nedostupný zdroj}}
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs | titul = Background Note: Russia | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3183.htm | datum vydání = 2011-03-16 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20080109033436/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3183.htm | datum archivace = 2008-01-09 | nedostupné = ano }}
* {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Russia | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rs.html | datum aktualizace = 2011-07-14 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20150703195129/https://www.cia.gov/Library/publications/the-world-factbook/geos/rs.html | datum archivace = 2015-07-03 | nedostupné = ano }}
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Country of Origin Research and Information (CORI) | titul = CORI Country Report: Russian Federation | url = http://www.cori.org.uk/resources/CORI+Country+Report.Russian+Federation.October+2010.pdf | datum vydání = 2010-10 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky }}{{Nedostupný zdroj}}
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Library of Congress | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu | titul = Country Profile: Russia | url = http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/profiles/Russia.pdf | datum vydání = 2006-10 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Moskvě | titul = Souhrnná teritoriální informace: Rusko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rusko-2011-03-30.pdf | datum vydání = 2011-03-30 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky }}{{Nedostupný zdroj}}
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Dewdney | jméno = John C | spoluautoři = a kol. | titul = Russia | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/513251/Russia | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}}

{{Rusko}}
{{Federální okruhy Ruské federace}}
{{Státy a regiony s významným zastoupením Severokavkazských národů}}
{{Navboxes
| title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]]&nbsp;Geografická lokalizace
| list = {{Asie}}
{{Evropa}}
{{Státy u Černého moře}}
{{Státy ležící na břehu Kaspického moře}}
{{Státy v postsovětském prostoru}}
}}
{{Navboxes
| title = Členství v mezinárodních organizacích
| list = {{APEC}}
{{Blízkovýchodní kvartet}}
{{G20}}
{{Společenství nezávislých států}}
{{BRICS}}
{{Organizace islámské spolupráce}}
}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Rusko}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Rusko| ]]
[[Kategorie:Slovanské státy a území]]
[[Kategorie:Federace]]
[[Kategorie:Republiky]]
[[Kategorie:G8]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Státy Asie]]
[[Kategorie:Státy Společenství nezávislých států]]
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]]
[[Kategorie:Transkontinentální státy]]
[[Kategorie:Severoasijské státy]]
[[Kategorie:Postsovětské státy]]
Šablony použité na této stránce:
Šablona:1000 nejdůležitějších článků (editovat)
Šablona:APEC (editovat)
Šablona:Asie (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Audio (editovat)
Šablona:Audio/ikonolink (editovat)
Šablona:Autoritní data (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:BRICS (editovat)
Šablona:Blízkovýchodní kvartet (editovat)
Šablona:COinS (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Cedule (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Cedule/komentář (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Chyba (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Citace elektronické monografie (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Citace elektronického periodika (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Citace monografie (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Citace periodika (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Cite book (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Cite news (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Cite web (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Cizojazyčná verze šablony (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Cizojazyčně (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Commons (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Cíl odkazu (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Data státu/Abcházie (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Adygejsko (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Dagestán (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Evropská unie (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Gruzie (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Ingušsko (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Izrael (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Data státu/Kabardsko-Balkarsko (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Karačajsko-Čerkesko (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/OSN (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Organizace spojených národů (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Palestina (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Data státu/Rusko (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Data státu/USA (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Data státu/Čečensko (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Doplňte zdroj (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Editovat na Wikidatech (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:En (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Evropa (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Federální okruhy Ruské federace (editovat)
Šablona:Flagicon (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Flagicon/core (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:G20 (editovat)
Šablona:Geodata (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:ISBN (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Infobox (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Infobox - stát (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Jazykem (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Kategorie (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Kdy? (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Koláčový diagram (editovat)
Šablona:Koláčový diagram/Výsek (editovat)
Šablona:Koláčový diagram/styles.css (editovat)
Šablona:Končí tečkou (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Legenda (editovat)
Šablona:Mezery (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:NK ČR (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:NK ČR/Odkaz (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Navbox (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Navbox/pískoviště/styles.css (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Navbox/toggle.css (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Navboxes (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Nedostupný zdroj (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Neověřeno část (editovat)
Šablona:Opakovat (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Organizace islámské spolupráce (editovat)
Šablona:Osekat (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Podrobně (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Portály (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Portály/styles.css (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Pouze dočasné použití (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Povinný parametr (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Povinný stacktrace (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:První neprázdný (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Ru (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Rusko (editovat)
Šablona:Růst (editovat)
Šablona:Různé významy (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Seznam (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Seznam/link (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Souřadnice (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Souřadnice z WD (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Společenství nezávislých států (editovat)
Šablona:Státy a regiony s významným zastoupením Severokavkazských národů (editovat)
Šablona:Státy ležící na břehu Kaspického moře (editovat)
Šablona:Státy u Černého moře (editovat)
Šablona:Státy v postsovětském prostoru (editovat)
Šablona:Sup (editovat)
Šablona:Viz též (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Vjazyce (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Vjazyce2 (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Vlajka a název (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Vlajka a název/core (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Wayback (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Wikicesty (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Wikicitáty (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Wikislovník (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Wikizprávy (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:Zdroj? (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Zleva (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Zvýrazňovač (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Řseznam (editovat)
Šablona:Šablona (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Šablona/bez subst (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Arguments (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Autoritní data (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Citace (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Cite (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Modul:Cite/convert (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Commons (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Modul:CommonsLink (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Commonscat (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Editovat na Wikidatech (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Error (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Functions (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:GlobeCoordinate (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Modul:ISBN (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Infobox (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Kategorie (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Language (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Languages/data (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Modul:List (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Modul:Navbar (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Navbox (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:No globals (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:SisterProjectLink (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Souřadnice (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:String (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:TableTools (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Validuj souřadnice (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Modul:Wikidata (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Filterers (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Formatters (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Formatters/globecoordinate (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Formatters/string (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/i18n (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/lib (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:WikimediaProjects (ukázat zdroj) (zamčena)
Návrat na stránku „Rusko“.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusko“