Zobrazení zdroje stránky Linka A (metro v Praze)

Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Vaše IP adresa je v rozsahu, který byl zablokován na všech projektech nadace Wikimedia Foundation.
Blokování bylo provedeno uživatelem ‪EPIC‬. Uvedený důvod je Open proxy/Webhost: See the help page if you are affected.
Začátek blokování: 2. 7. 2024, 09:48
Blokování vyprší: 2. 7. 2025, 09:48
Vaše současná IP adresa je 206.189.44.186 a blokovaný rozsah je 206.189.32.0/20. Prosím, uvádějte tyto údaje ve všech dotazech.
Pokud se domníváte, že jste byli zablokováni omylem, můžete najít další informace a instrukce v globálním pravidle Žádné open proxy. Nebo pokud chcete blok prodiskutovat, vložte žádost o revizi na Meta-Wiki nebo pošlete e-mail do VRT fronty stevardům na adrese stewards@wikimedia.org. Výše uvedené údaje uvádějte ve všech dotazech.
Můžete si zobrazit a zkopírovat zdrojový kód této stránky:
{{Různé významy|tento = lince pražského metra|stránka = A (linka)}}
{{Infobox - linka metra
| název = Linka A
| obrázek = Prague metro A - rounded corners.svg
| popisek = 
| stát = {{Vlajka a název|Česko}}
| město = [[Praha]]
| metro = [[Metro v Praze|pražské metro]]
| vznik = [[12. srpen|12.&nbsp;srpna]] [[1978]]
| prodloužení = [[6. duben|6.&nbsp;dubna]] [[2015]]
| počet cestujících = 
| kapacita = 20&nbsp;320 cestujících / hod
| barva = zelená
| pozadí nadpisů = #02A848
| barva nadpisů = white
| typ = podzemní
| stanice = 17
| délka = 17,13 km
| depa = [[Depo Hostivař]]
| soupravy = [[Souprava metra 81-71M|81-71M]]
| mapa = Prague metro plan 2022.png
| popisek mapy = Schéma linek pražského metra (linka A zeleně)
| průběh trati = {{!}}{{routemap
 | inline = 1
 | navbar pos = 0
 | legend = 0
 | map =
\numN090\~~min~~
\\~~ ~~ ~~úsek V.A (otevřen 6.&nbsp;dubna 2015)
\fKACCa!~PORTALf\~~0~~{{metrod|Nemocnice Motol}}
\ftACC\~~2~~{{metrod|Petřiny}}
\ftINTACC\~~4~~{{metrod|Nádraží Veleslavín}}~~ ~~{{Ikona MHD|Praha|S|Praha-Veleslavín (nádraží)}}{{Ikona MHD|Letiště|Letiště Václava Havla Praha}}
\ftACC\~~6~~{{metrod|Bořislavka}}
\ftSTR!~GRZq-\~~ ~~ ~~úsek I.A (otevřen 12.&nbsp;srpna 1978)
\ftACC\~~9~~{{metrod|Dejvická}}
\ftINT\~~10~~{{metrod|Hradčanská}}~~ ~~{{Ikona MHD|Praha|S|Praha-Dejvice (nádraží)}}
\ftBHF\~~12~~{{metrod|Malostranská}}
WCONTfaq\ftKRZW\WCONTfq~~ ~~ ~~[[Vltava]]
\ftBHF\~~13~~{{metrod|Staroměstská}}
tCONTgq yellow\tSTRq yellow!~ftINTACC\tCONTfq yellow~~15~~{{metrod|Můstek}}~~ ~~{{Ikona MHD|Praha|B}}
tCONTgq red\tSTRq red!~ftINTACC\tCONTfq red~~17~~{{metrod|Muzeum}}~~ ~~{{Ikona MHD|Praha|C}}
ftCONTgq\ftABZg+r\~~ ~~ ~~kolejové propojení s [[C (linka metra v Praze)|linkou C]]
\ftBHF\~~18~~{{metrod|Náměstí Míru}}
\ftSTR!~GRZq-\~~ ~~ ~~úsek II.A (otevřen 19.&nbsp;prosince 1980)
\ftACC\~~20~~{{metrod|Jiřího z Poděbrad}}
\ftBHF\~~22~~{{metrod|Flora}}
\ftBHF\~~24~~{{metrod|Želivského}}
\ftSTR!~GRZq-\~~ ~~ ~~spojka do depa Hostivař (17.&nbsp;10. 1985)
\ftACC\~~26~~{{metrod|Strašnická}}~~(11.&nbsp;7. 1987)
\ftACC\~~29~~{{metrod|Skalka}}~~(4.&nbsp;7. 1990)
\ftSTRe!~lGRZ14\~~ ~~ ~~ve špičkách pouze každý druhý spoj
fKDSTaq\fABZgr\~~ ~~ ~~[[depo Hostivař]]
\fKACCe\~~31~~{{metrod|Depo Hostivař}}~~(26.&nbsp;5. 2006)
}}
}}
{{mapframe|text=Trasa linky A}}
'''Linka A''' [[Metro v Praze|pražského metra]] vede zhruba ve směru severozápad–východ, na mapách a schématech je označována [[Zelená|zelenou]] barvou. Má 17&nbsp;stanic, její celková délka je 17,13&nbsp;kilometru a vlak ji projede přibližně za 31&nbsp;minut. V&nbsp;databázích jízdních řádů PID je kódována číslem 991.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul=Zastávkový jízdní řád |url=https://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/991/20240103/991_(306_101)Z.pdf |datum přístupu=2024-01-25 }}{{Nedostupný zdroj}}</ref>

Hlasatelkou linky je od jejího zprovoznění [[Světlana Lavičková]].

== Historie ==
[[Soubor:Praha, Dejvická, pamětní deska.jpg|náhled|vlevo|Pamětní deska umístěná ve stanici Dejvická na počest otevření prvního úseku linky A]]
Výstavba první části této trati byla zahájena v&nbsp;roce [[1973]], otevřena byla [[12. srpen|12.&nbsp;srpna]] [[1978]]. Tento úsek (označován I.A) vedl mezi stanicemi Leninova (dnes [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]]) a [[Náměstí Míru (stanice metra)|Náměstí Míru]], byl dlouhý 4,7&nbsp;km a měl 7&nbsp;stanic. Vznikl tak první podjezd pražského metra pod [[Vltava|Vltavou]], umístěný v hloubce 14&nbsp;metrů pod dnem řeky.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Tuček
 | jméno = Josef
 | titul = Metro pod vodou
 | url = http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=20
 | datum vydání = 2001-10-05
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2008-01-21
 | vydavatel = Metrostav
 | odkaz na vydavatele = Metrostav
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20070711112523/http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/aktualni_informace/detail?id=20
 | datum archivace = 2007-07-11
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

V roce [[1976]] byla zahájena výstavba úseku II.A, který byl otevřen [[19. prosinec|19.&nbsp;prosince]] [[1980]], má délku 2,6&nbsp;km a zahrnuje stanice [[Jiřího z Poděbrad (stanice metra)|Jiřího z Poděbrad]], [[Flora (stanice metra)|Flora]] a [[Želivského (stanice metra)|Želivského]]. Dne [[11. červenec|11.&nbsp;července]] [[1987]] byl otevřen úsek III.A/1, který trasu prodloužil o 1,3&nbsp;km do stanice Strašnická, [[4. červenec|4. července]] [[1990]] pak úsek III.A/2 přidal dalších 1,4&nbsp;km a stanici Skalka.

V&nbsp;pátek [[26. květen|26.&nbsp;května]] [[2006]] byla linka ještě prodloužena na severovýchod do stanice [[Depo Hostivař (stanice metra)|Depo Hostivař]] s&nbsp;využitím existující spojky do [[Depo Hostivař|depa]], vedené částečně po povrchu.

V&nbsp;pondělí 6.&nbsp;dubna 2015<ref name="idnes-otevreni-motol">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Kolischová
 | jméno = Lucie
 | příjmení2 = Havlická
 | jméno2 = Kateřina
 | příjmení3 = Frouzová
 | jméno3 = Kateřina
 | titul = Sláva v&nbsp;pražském metru. Premiér otevřel nové stanice na trase A
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | datum vydání = 2015-04-06
 | datum přístupu = 2015-04-13
 | url = http://praha.idnes.cz/slavnostni-otevreni-novych-zastavek-metra-a-f3s-/praha-zpravy.aspx?c=A150406_112551_praha-zpravy_kol
}}</ref> byl zahájen provoz v&nbsp;úseku označovaném V.A,<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Dušek
 | jméno = Petr
 | titul = Jaká bude nová trasa metra. V&nbsp;roce 2014&nbsp;už zazní: příští stanice Motol
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | datum vydání = 2013-02-02
 | datum přístupu = 2015-04-13
 | url = http://bydleni.idnes.cz/nova-trasa-metra-027-/stavba.aspx?c=A130201_200019_stavba_rez
}}</ref> který prodloužil trať z&nbsp;[[Dejvická (stanice metra)|Dejvické]] do Motola o stanice [[Bořislavka (stanice metra)|Bořislavka]], [[Nádraží Veleslavín (stanice metra)|Nádraží Veleslavín]], [[Petřiny (stanice metra)|Petřiny]] a [[Nemocnice Motol (stanice metra)|Nemocnice Motol]].<ref name="idnes-otevreni-motol" /> Nový úsek stál přibližně 20&nbsp;miliard korun.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Vondrouš
 | jméno = Roman
 | titul = OBRAZEM: Už to frčí až do Motola. Nové stanice metra
 | periodikum = Týden
 | odkaz na periodikum = Týden (časopis)
 | datum vydání = 2015-04-06
 | datum přístupu = 2015-04-13
 | url = http://www.tyden.cz/fotogalerie/obrazem-uz-to-frci-az-do-motola-nove-stanice-metra_6890/
}}</ref>

== Výluky ==
Při povodních v&nbsp;roce 2002 byla část trasy zaplavena, na nějakou dobu byl přerušen provoz a zaplavené stanice a úseky prošly před obnovením provozu rekonstrukcí. Provoz metra byl přerušen i během [[Povodeň v Čechách (2013)|povodní v červnu 2013]].

Ve čtvrtek 16.&nbsp;června 2011 byl provoz všech linek metra přerušen [[Stávka v dopravě v Česku v roce 2011|protivládní stávkou]].

Od 5. do 8.&nbsp;července 2012 (v úseku Můstek–Dejvická) a od 28. do 30.&nbsp;září 2012 v celé trase proběhly plánované výluky. Při červencové výluce byla opravena výhybka ve stanici Náměstí Míru.<ref>[http://zpravy.ihned.cz/c1-56261400-prazske-metro-chysta-opravy-linky-a-pozor-na-vyluky-v-cervenci-a-zari Pražské metro chystá opravy linky A. Pozor na výluky v červenci a září], iHNed.cz, 22. 6. 2012, ČTK</ref> Zářijová výluka proběhla kvůli výměně jedné výhybky ve stanici Náměstí Míru a další ve stanici Dejvická.<ref>[http://praha.idnes.cz/vymena-vyhybek-zastavi-o-velikonocich-dopravu-na-lince-a-metra-p7z-/praha-zpravy.aspx?c=A140415_105207_praha-zpravy_bur Metro A bude kvůli výměně výhybek mimo provoz. Nahradí ho tramvaje], iDnes.cz, 15. 4. 2014, bur</ref> V roce [[2014]] proběhla v průběhu jedné odstávky výměna tří výhybek, dvou ve stanici [[Náměstí Míru (stanice metra)|Náměstí Míru]] a jedné (včetně výměny dřevěných pražců) ve stanici [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]].<ref>''Velikonoce. Bez trasy metra A'', deník Metro, ISSN 1211-7811, 15. 4. 2014, č. 72, str. 3, [http://www.floowie.com/cs/cti/metro-praha-15-4-2014/#/strana/5/ on-line na Floowie.com]</ref>

V&nbsp;letech 2017–2018 byla za provozu zrekonstruována stanice [[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]]. Nejprve byla od 11.&nbsp;července do 11.&nbsp;prosince 2017 uzavřena část nástupiště ve směru Depo Hostivař. Druhá část nástupiště, ve směru Nemocnice Motol, byla uzavřena od 3.&nbsp;ledna do 20.&nbsp;května 2018. Vlaky metra v těchto obdobích zastavovaly pouze jednosměrně, v opačném směru stanicí projížděly.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hrubeš
| jméno = Ondřej Matěj
| titul = Půlroční výluka stanice metra Muzeum -A- (od 11.7.2017)
| url = https://mhd86.cz/2017/07/07/pulrocni-vyluka-stanice-metra-muzeum-a-od-11-7-2017/
| datum vydání = 2017-07-07
| datum přístupu = 2023-01-21
| vydavatel = MHD86.cz
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kottová
| jméno = Anna
| titul = Jedna oprava končí, druhá začíná. Nástupiště metra Muzeum se na téměř pět měsíců znovu uzavře
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/praha-metro-muzeum-rekonstrukce-uzavirka_1712121035_ako
| datum vydání = 2017-12-12
| datum přístupu = 2023-01-21
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
}}
</ref><ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Nuc
| jméno = Jan
| autor2 = ČTK
| odkaz na autora2 = Česká tisková kancelář
| titul = Opravovaná stanice metra Muzeum bude od pondělí zase v provozu
| url = https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-metro-a-muzeum-provoz-oprava-rekonstrukce.A180518_161936_praha-zpravy_nuc
| datum vydání = 2018-05-18
| datum přístupu = 2023-01-21
| vydavatel = iDNES.cz
}}
</ref>

Od 14.&nbsp;ledna do 2.&nbsp;listopadu 2023 byla z&nbsp;důvodu rekonstrukce stanice a výstavby výtahových šachet uzavřena stanice [[Jiřího z Poděbrad (stanice metra)|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Jiřího z Poděbrad: dočasné uzavření stanice metra
| url = https://pid.cz/vyluky/jiriho-podebrad-docasne-uzavreni-stanice-metra/
| datum vydání = 
| datum aktualizace = 2023-10-25
| datum přístupu = 2023-11-02
| vydavatel = Pražská integrovaná doprava
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230606225956/https://pid.cz/vyluky/jiriho-podebrad-docasne-uzavreni-stanice-metra/
| datum archivace = 2023-06-06
| nedostupné = ano
}}</ref> Po dobu výluky vozy metra stanicí pouze projížděly.
<!--
== Parametry ==
Přepravní kapacita trasy A přepočtená na 1&nbsp;hodinu činí ve špičce cca 20&nbsp;320 osob a v sedle, tzn. v&nbsp;době snížených přepravních nároků, cca 10&nbsp;500 osob.{{doplňte zdroj}}-->

== Architektura stanic linky A ==
=== Konstrukce ===
[[Soubor:Metro Prague - Hradcanska Station.JPG|náhled|Hradčanská, klasická podzemní trojlodní ražená stanice linky A]]
[[Soubor:Praha Metro Flora.jpg|náhled|Střední loď ve stanici Flora]]
Z technického řešení Praha získala historicky první velmi hluboko založené stanice (desítky metrů pod zemí). Jednalo se o trojlodní stanice ražené (s&nbsp;výjimkou první stanice [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]]) a&nbsp;pilířové (s&nbsp;výjimkou stanice [[Můstek (stanice metra)|Můstek]], která je sloupová). Pilíře stanic na nejstarším úseku jsou masivní a [[nástupiště]] tudíž široká (teprve až od úseků II.A a I.B jsou pilíře užší). Stanice mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat (původní plány počítaly s výstavbou některých v 90. letech [[20. století]], avšak od těch se nakonec odstoupilo).

=== Interiéry ===
Interiéry stanic byly provedeny tak, aby působily svým způsobem exkluzivně a až tajemně.{{doplňte zdroj}} Velký podíl na tomto vyznění mělo velice propracované zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování úsekem I.A mělo mimo jiné symbolizovat, že cestující se pohybuje pod historickým ceněným centrem města.{{doplňte zdroj}} Právě proto bylo důležité, aby interiéry stanic působily unikátně.{{doplňte zdroj}} Jedním z příkladů je stanice [[Malostranská (stanice metra)|Malostranská]] – ve spojení se starou zahradou, nebo stanice [[Můstek (stanice metra)|Můstek]], kde je zakomponován starý můstek ze [[středověk]]u přímo ve vestibulu stanice. Každá stanice má svoji unikátní barvu, díky čemuž je snadno odlišitelná od ostatních.

==== Obklady ====
[[Soubor:13-12-31-metro-praha-by-RalfR-076.jpg|náhled|Obklady ve stanici Náměstí Míru]]
Celá linka je vyvedena v základní barvě – zlatavé ''champagne''. Obklady jsou složeny z kulatých výlisků z eloxovaného [[hliník]]u, které jsou buď konvexního a konkávního tvaru (většina linky), nebo zcela ploché ([[Želivského (stanice metra)|Želivského]]), umístěné v různých vzájemných kombinacích. Hliníkové obklady stanic jsou provedeny v této zlatavé barvě, na každé stanici je ve prostředku stěny za nástupištěm barevný pruh tvořený ze tří odstínů jedné barvy, která je pro stanici unikátní. Hliníkové obložení ražených stanic metra navrhl hlavní architekt pražského metra [[Jaroslav Otruba]]. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav.<ref>[http://praha.idnes.cz/foto.aspx?r=praha-zpravy&c=A140506_145712_praha-zpravy_jb&foto=JB53069c_12.jpg Obklady na Áčku], Jiří Benák: [http://praha.idnes.cz/vytvarna-dila-v-prazskem-metru-dm4-/praha-zpravy.aspx?c=A140506_145712_praha-zpravy_jb OBRAZEM: Mozaiky, plastiky, vitráže. Pražské metro je jako galerie], idnes.cz, 7. 5. 2014</ref> Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský.<ref>[http://praha.idnes.cz/foto.aspx?r=praha-zpravy&c=A140506_145712_praha-zpravy_jb&foto=JB53069b_11.jpg Staroměstská], Jiří Benák: [http://praha.idnes.cz/vytvarna-dila-v-prazskem-metru-dm4-/praha-zpravy.aspx?c=A140506_145712_praha-zpravy_jb OBRAZEM: Mozaiky, plastiky, vitráže. Pražské metro je jako galerie], idnes.cz, 7. 5. 2014</ref>

Kromě hliníku, který byl užit na strop středních lodí, stěny za kolejištěm a strop bočních lodé byly užity také i dekorativní druhy kamene, jako je například [[mramor]], či [[žula]].

Stejné hliníkové obklady, které byly vyvinuty pro stanice linky A, byly použity k obložení společenského klubu ve [[Šternberk]]u. Město v rámci 19. reprezentačního městského plesu 24.&nbsp;ledna 2014 začalo prodávat certifikáty, za které jejich držitelé po zahájení rekonstrukce Městského klubu dostanou demontované obklady, do prodeje bylo dáno 400 kusů po 500 Kč. Výtěžek z jejich prodeje měl sloužit k pokrytí nákladů na rekonstrukci šternberské knihovny, případně na charitativní účely.<ref>Petra Pášová: [http://regiony.impuls.cz/olomoucky-kraj/retro-jako-z-metra-sternberk-rozprodava-obklady-z-kulturaku-20140123-w9nn-hqdi.html Retro jako z metra: Šternberk rozprodává obklady z kulturáku] {{Wayback|url=http://regiony.impuls.cz/olomoucky-kraj/retro-jako-z-metra-sternberk-rozprodava-obklady-z-kulturaku-20140123-w9nn-hqdi.html |date=20140527220041 }}, Impuls.cz, 24. 1. 2014, Olomoucký deník</ref> Kachle nakupovali především milovníci pražského metra.<ref name="nadšenci">Robert Oppelt: [http://www.metro.cz/za-obklady-z-prazskeho-metra-opravi-sternbersti-knihovnu-kupuji-si-je-nadsenci-g0f-/metro-extra.aspx?c=A140416_143026_co-se-deje_row Za obklady z pražského metra opraví šternberští knihovnu. Kupují si je nadšenci], Metro.cz, 17. 4. 2014</ref>

Pro popis stanic, tedy pro informační systém a různé další nápisy na všech trasách metra, byl použit zvláštní druh [[písmo|písma]] zvaný [[Metron]].

==== Eskalátorové tunely ====
[[Eskalátorový tunel|Eskalátorové tunely]] měly rovněž po stranách pruhy z tenkých [[hliník]]ových lamel v barvě champagne. Ty byly navíc provedeny tak, aby ve stanicích nebyl prakticky slyšet žádný technický hluk z jezdících schodů. Ve stropní části tunelu byly umístěny reklamní panely, které však byly používány jen zřídka.
Rekonstrukcí těchto tunelů v 90.&nbsp;letech byly odstraněny problémy se zatékáním a rovněž nahrazen zastaralý typ [[Sovětský svaz|sovětských]] eskalátorů novějšími, vyrobenými v [[Západní Evropa|Západní Evropě]].

=== Rekonstrukce a její dopad na architektonické vyznění stanic ===
[[Soubor:Praha, Jiřího z Poděbrad, eskalátory.jpg|náhled|Vestibul stanice Jiřího z Poděbrad]]
V 90.&nbsp;letech ztratily stanice kvůli rekonstrukcím určitou část ze svého původního architektonického plánu, byť rekonstrukce byly provedeny ve snaze ho co nejcitlivěji zachovat (původní obklady byly vyčištěny a ponechány na původním místě). Velkou změnou ale bylo použití nových závěsných osvětlovacích těles, které změnilo původní vyznění stanic úseku I.A jako celku. Jedinou stanicí, kde ještě nedošlo k&nbsp;výměně, je [[Flora (stanice metra)|Flora]].

Odstraněny byly také původní obklady eskalátorových tunelů. Původní obklady v&nbsp;eskalátorovém tunelu jsou pouze ve stanici [[Želivského (stanice metra)|Želivského]], jsou však v silně dezolátním stavu.{{doplňte zdroj}} Za svých zhruba 30&nbsp;let provozu stanice na úsecích I.A chátraly, proto musely být rekonstruovány. Zub času se projevuje stále více i na úseku II.A, proto lze očekávat rozsáhlé rekonstrukce i těchto stanic.{{doplňte zdroj}}

== Uvažovaná prodloužení ==
=== Prodloužení na západním konci ===
[[Soubor:Metro Vypich - pohled k Petrinam.jpg|náhled|Tunel metra na Vypichu]]
[[Soubor:Linka A Motol.jpg|náhled|Konečná stanice Nemocnice Motol po dokončení]]
Od 90.&nbsp;let se vedly spory, zda prodloužit metro západním směrem až na [[Letiště Václava Havla Praha|Letiště Václava Havla]], nebo pro toto spojení použít [[Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno|příměstskou železnici do Kladna]] a metro ukončit ve stanici [[Petřiny (stanice metra)|Petřiny]]. V&nbsp;dubnu 2005 vydal pražský magistrát po dohodě s městskými částmi rozhodnutí o prodloužení metra na Červený vrch (nyní na [[Bořislavka (stanice metra)|Bořislavku]]) a [[Nádraží Veleslavín (stanice metra)|Nádraží Veleslavín]], dále obloukem přes [[Petřiny (stanice metra)|Petřiny]], [[Nemocnice Motol (stanice metra)|nemocnici Motol]], Bílou Horu, sídliště Dědina, Dlouhou Míli (kde měl být přestup na vlak) a [[Letiště Václava Havla Praha|letiště v Ruzyni]]. Odhadovaná cena nové trasy o délce 14 kilometrů byla 38 miliard korun. Za stanicí Bílá Hora tento záměr počítal s odbočkou úseku VI.A na [[Sídliště Řepy]] a [[Zličín (stanice metra)|Zličín]], kde by se napojovala na trasu B.<ref name="Ziegler">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Ziegler
 | jméno = Jan
 | titul = Metro na letiště povede přes Motol
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = IDNES.cz
 | datum přístupu = 2005-04-19
 | url = http://zpravy.idnes.cz/praha.asp?c=A050418_203836_praha_ton
}}</ref> Stanice Bílá Hora byla zamýšlena tak, aby zde byla zachována možnost větvení trasy.<ref>[http://metroweb.cz/metro/BUDOUCNOST/A/V-VIIA.htm V.A, VI.A, VII.A - vizualizace, schéma trasy], Metroweb, Tomáš Rejdal, Aktualizace: 19. 1. 2010</ref> Výstavba měla začít kolem roku 2009, ale protože kvůli nedostatku financí nebylo možné budovat dvě trasy současně, dlouho se vedly politické spory o to, zda bude dána přednost [[D (linka metra v Praze)|trase D]].<ref name="Ziegler" /> V&nbsp;roce 2010 byla slavnostně zahájena výstavba prodloužení ze stanice [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]] do stanice [[Nemocnice Motol (stanice metra)|Nemocnice Motol]] (původně pojmenovaná pouze Motol).<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = ČTK
 | odkaz na autora = Česká tisková kancelář
 | titul = Nové stanice metra A už mají definitivní jména
 | periodikum = Deník
 | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
 | datum vydání = 2012-06-12
 | datum přístupu = 2012-06-12
 | url = http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/nove-stanice-metra-a-uz-maji-definitivni-jmena-20120612.html
}}</ref> Ke zprovoznění úseku došlo 6.&nbsp;dubna 2015.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor = ČTK
 | titul = Ťuky, ťuk: Výstavba metra A do Motola může začít
 | periodikum = iHNed.cz
 | odkaz na periodikum = iHNed.cz
 | datum přístupu = 2010-04-13
 | url = http://ekonomika.ihned.cz/c1-42459360-tuky-tuk-vystavba-metra-a-do-motola-muze-zacit
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Marek
 | jméno = Lukáš
 | titul = OBRAZEM: Metro A do Motola budou razit Tonda a Adéla
 | periodikum = Deník
 | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
 | datum vydání = 2011-03-04
 | datum přístupu = 2012-06-12
 | url = http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/stity-razici-prazske-metro-do-motola-20110304.html
}}</ref>

V&nbsp;konceptu územního plánu hlavního města Prahy, zveřejněném v listopadu 2009, byl zahrnut již připravovaný úsek V.A Dejvická–Motol o délce 6,1&nbsp;km. Případné větve Motol – Letiště Ruzyně a Motol–Zličín byly v tomto konceptu vedeny jako [[územní rezerva]]. S prodloužením na opačném konci, v oblasti Strašnic, tento koncept územního plánu nepočítal.<ref name="upp2009">[http://www.uppraha.cz/uploads/assets/textova-cast/oduvodneni/DilC/DilC-Komplexni_zduvodneni_6.pdf 6. Koncept Územního plánu hl. m. Prahy (listopad 2009), Odůvodnění. Koncepce dopravní infrastruktury] {{Wayback|url=http://www.uppraha.cz/uploads/assets/textova-cast/oduvodneni/DilC/DilC-Komplexni_zduvodneni_6.pdf |date=20100331070325 }}, kap. 6.2 Veřejná doprava osob, str. 183–184</ref>

Podle původních plánů měl být hlavní přestupní uzel na příměstskou návaznou dopravu a [[P+R|parkoviště P+R]] u&nbsp;stanice Dlouhá Míle, kde měly zastavovat též vlaky jezdící po nové železniční trati na letiště. Kvůli odkladům výstavby této části trasy A i železniční tratě byl autobusový terminál vybudován u stanice Nádraží Veleslavín.<ref name="veleslavin">[http://www.realit.cz/aktualita/v-praze-na-veleslavine-ma-vyrust-novy-autobusovy-terminal-a-pr V Praze na Veleslavíně má vyrůst nový autobusový terminál a P+R] {{Wayback|url=http://www.realit.cz/aktualita/v-praze-na-veleslavine-ma-vyrust-novy-autobusovy-terminal-a-pr |date=20121129123035 }}, Realit.cz, Mladá fronta, nedatováno, přístup na stránku 1. 8. 2011</ref>

Oběma zamýšlenými větvemi dalšího prodloužení trasy A se zabývala i studie [[Metroprojekt]]u z roku 2018, podle které by prodloužení z Motola na Letiště Václava Havla o délce 6,86 kilometru s pěti novými stanicemi (Bílá Hora, Dědina, Dlouhá Míle, Staré Letiště a Letiště Václava Havla) vyšlo na 26,8 miliardy korun a vybudování i s přípravnými pracemi by trvalo jedenáct let, z toho 6,5 roku by představovala příprava a 4,5 roku samotná stavba.<ref name="analýza 2018">[https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prodlouzeni-metra-motol-letiste-miliardy-analyza.A180215_120053_praha-zpravy_rsr Protažení metra na letiště by stálo 27 miliard a trvalo 11 let, říká analýza], 15. 2. 2018, ČTK, rsr</ref> [[Metropolitní plán hlavního města Prahy]] ale s&nbsp;dalším prodlužováním linky již nepočítá,<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Koncept odůvodnění Metropolitního plánu: 600 Cesty, lidi a zboží |url=http://plan.iprpraha.cz/uploads/assets/metropolitni-plan/600_Cesty_lidi_a_zbozi.pdf |datum přístupu=31-12-2015 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170202092841/http://plan.iprpraha.cz/uploads/assets/metropolitni-plan/600_Cesty_lidi_a_zbozi.pdf |datum archivace=02-02-2017 |nedostupné=ano }}</ref> spojení města s letištěm má zajistit [[Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno|modernizovaná železniční trať do Kladna]].

==== Financování ====
V&nbsp;květnu 2009 uvolnilo [[Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy 2006|tehdejší Zastupitelstvo hlavního města Prahy]] 10,7&nbsp;miliardy korun na prodloužení z Dejvické do Motola, zbylých 8&nbsp;miliard měl tvořit příspěvek z&nbsp;evropských fondů. Celková cena měla být 18,7&nbsp;miliardy korun.<ref>http://zpravy.idnes.cz/praha-schvalila-jedenact-miliard-na-prodlouzeni-metra-do-motola-pwd-/domaci.aspx?c=A090528_131940_praha_jw</ref> Později cena vzrostla na 22,5&nbsp;miliardy korun, ale nakonec se cena zastavila na přibližně 20&nbsp;miliardách&nbsp;Kč.{{Fakt/dne|20160110010304|}} Stavbu provázely chyby při zadávání výběrových řízení.<ref>http://www.blesk.cz/clanek/live-ekonomika/215326/firma-ids-odmita-pochybeni-pri-stavbe-trasy-metra-a-do-motola.html</ref> V&nbsp;listopadu 2013 dostal [[Dopravní podnik hl. m. Prahy]] od [[Ministerstvo dopravy České republiky|ministerstva dopravy]], které je odpovědné za evropské dopravní dotace, pokutu 4,2&nbsp;miliardy za porušení zákona o&nbsp;veřejných zakázkách. Kromě toho mohl DPP přijít také o úvěr 11&nbsp;miliard korun od [[Evropská investiční banka|Evropské investiční banky]]. Okolnosti stavby začal prověřovat také [[Útvar pro odhalování organizovaného zločinu]].<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=794544</ref>

V rámci stavby byly v letech 2009–2015 zadány následující veřejné zakázky s hodnotou vyšší než 50&nbsp;milionů&nbsp;Kč:<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Informační systém o veřejných zakázkách |url=https://www.isvz.cz/ReportingSuite/Explorer/Reports/ReportPreview.aspx?id=bd7e624d-64be-4682-8e1d-ef19f9aa3a70&params=%5b%2540%2540Vestnik_Datum_odeslani_od%2c1%2c%7b%2c633663648000000000%7d%5d%5b%2540%2540Vestnik_Datum_odeslani_do%2c1%2c%7b%2c635872031999970000%7d%5d%5b%2540ic_zadavatele%2c0%2c%7b%2c00005886%7d%5d%5b%2540nazev_zadavatele%2c0%2c%7b%2cDopravn%2525c3%2525ad%252bpodnik%252bhl.%252bm.%252bPrahy%25252c%252bakciov%2525c3%2525a1%252bspole%2525c4%25258dnost%7d%5d%5b%2540druh_rizeni%2c0%2c%7b%2cOtev%2525c5%252599en%2525c3%2525a9%252b%2525c5%252599%2525c3%2525adzen%2525c3%2525ad%7d%5d |datum přístupu=2016-01-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200411113506/https://www.isvz.cz/ReportingSuite/Explorer/Reports/ReportPreview.aspx?id=bd7e624d-64be-4682-8e1d-ef19f9aa3a70&params=%5B%2540%2540Vestnik_Datum_odeslani_od%2C1%2C%7B%2C633663648000000000%7D%5D%5B%2540%2540Vestnik_Datum_odeslani_do%2C1%2C%7B%2C635872031999970000%7D%5D%5B%2540ic_zadavatele%2C0%2C%7B%2C00005886%7D%5D%5B%2540nazev_zadavatele%2C0%2C%7B%2CDopravn%2525c3%2525ad%252bpodnik%252bhl.%252bm.%252bPrahy%25252c%252bakciov%2525c3%2525a1%252bspole%2525c4%25258dnost%7D%5D%5B%2540druh_rizeni%2C0%2C%7B%2COtev%2525c5%252599en%2525c3%2525a9%252b%2525c5%252599%2525c3%2525adzen%2525c3%2525ad%7D%5D |datum archivace=2020-04-11 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Informační systém o veřejných zakázkách |url=https://www.isvz.cz/ReportingSuite/Explorer/Reports/ReportPreview.aspx?id=bd7e624d-64be-4682-8e1d-ef19f9aa3a70&params=%5b%2540%2540Vestnik_Datum_odeslani_od%2c1%2c%7b%2c633663648000000000%7d%5d%5b%2540%2540Vestnik_Datum_odeslani_do%2c1%2c%7b%2c635872031999970000%7d%5d%5b%2540ic_zadavatele%2c0%2c%7b%2c00005886%7d%5d%5b%2540nazev_zadavatele%2c0%2c%7b%2cDopravn%2525c3%2525ad%252bpodnik%252bhl.%252bm.%252bPrahy%25252c%252bakciov%2525c3%2525a1%252bspole%2525c4%25258dnost%7d%5d%5b%2540druh_rizeni%2c0%2c%7b%2cJednac%2525c3%2525ad%252b%2525c5%252599%2525c3%2525adzen%2525c3%2525ad%252bbez%252buve%2525c5%252599ejn%2525c4%25259bn%2525c3%2525ad%7d%5d |datum přístupu=2016-01-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200411113506/https://www.isvz.cz/ReportingSuite/Explorer/Reports/ReportPreview.aspx?id=bd7e624d-64be-4682-8e1d-ef19f9aa3a70&params=%5B%2540%2540Vestnik_Datum_odeslani_od%2C1%2C%7B%2C633663648000000000%7D%5D%5B%2540%2540Vestnik_Datum_odeslani_do%2C1%2C%7B%2C635872031999970000%7D%5D%5B%2540ic_zadavatele%2C0%2C%7B%2C00005886%7D%5D%5B%2540nazev_zadavatele%2C0%2C%7B%2CDopravn%2525c3%2525ad%252bpodnik%252bhl.%252bm.%252bPrahy%25252c%252bakciov%2525c3%2525a1%252bspole%2525c4%25258dnost%7D%5D%5B%2540druh_rizeni%2C0%2C%7B%2CJednac%2525c3%2525ad%252b%2525c5%252599%2525c3%2525adzen%2525c3%2525ad%252bbez%252buve%2525c5%252599ejn%2525c4%25259bn%2525c3%2525ad%7D%5D |datum archivace=2020-04-11 }}</ref>

{| class="wikitable sortable"
|-
! Jméno !! Dodavatel !! Cena (Kč, bez [[Daň z přidané hodnoty|DPH]]) 
|-          
| Prodloužení trasy A metra || [[Metrostav]] a.s. || 13 614 919 391
|-
| Výstavba metra V.A (Dejvická−Motol) − technologická část || [[Skanska]] a.s. || 3 721 535 891
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce na 20 stavebních objektech || Metrostav || 1 600 543 878
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce na 35 stavebních objektech a zařízení stavenišť || Metrostav || 699 235 051
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce na 26 stavebních objektech a zařízení stavenišť|| Metrostav || 649 985 139
|-
| Výstavba metra V. A (Dejvická–Motol) − PC 92 Zabezpečovací zařízení || [[AŽD Praha]] || 399 550 966
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce na 6 stavebních objektech || Metrostav || 243 140 867
|-
| Komplexní hydrogeomonitoring a geomonitoring na stavbu metra V. A (Dejvická−Motol) || ARCADIS Geotechnika a.s || 229 854 857
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce na 8 stavebních objektech || Metrostav || 219 159 742
|-
| Výstavba metra V. A (Dejvická–Motol) − PC 94 Pohyblivé schody a výtahy || Metrostav || 168 464 508
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce stavebních objektů: 05-24/01, 09-18/51, 09-18/52, 09-18/54 || Metrostav || 114 475 952
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce stavebních objektů: SO 07-24/50 a SO 07/24/51 || Metrostav || 96 274 740
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce na 17 stavebních objektech || Metrostav || 94 705 234
|-
| Inženýrské služby pro investora při přípravě projektu „Prodloužení trasy metra v Praze ze stanice Dejvická“ || [[Inženýring dopravních staveb]] a.s. || 85 920 800
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce na 14 stavebních objektech || Metrostav || 66 006 082
|-
| Prodloužení trasy A metra − dodatečné stavební práce na 14 stavebních objektech || Metrostav || 52 642 332
|-
!  colspan="2" | Celkem !! 21 887 923 924
|}

=== Prodloužení na východním konci ===
V&nbsp;dlouhodobém výhledu se měla ve stanici Strašnická oddělit větev A2 se stanicemi Nádraží Strašnice, Zahradní Město, Na Groši a Nádraží Hostivař, kde měla být dlouhodobě ukončena. V&nbsp;konceptu územního plánu hlavního města Prahy, zveřejněném v listopadu 2009, se s&nbsp;prodloužením v oblasti Strašnic již nepočítalo.<ref name="upp2009" />

== Stanice ==
=== Nemocnice Motol ===
{{Viz též|Nemocnice Motol (stanice metra)}}
[[Soubor:Praha, metro Nemocnice Motol 03.jpg|náhled|Stanice Nemocnice Motol|alt=]]
Stanice Nemocnice Motol je hloubená a jako jediná na lince A má boční nástupiště. Stanice se nachází pouhých 5,6&nbsp;metru pod povrchem a je konečnou stanicí linky na jejím západním konci. Stanice je orientována ve směru východ–západ s&nbsp;jedním vestibulem přístupným ze západního čela nástupiště. Na vestibul navazuje podchod pod Kukulovou ulicí s&nbsp;pokračováním až k nemocnici Motol a přístupy k&nbsp;zastávkám autobusů MHD. Stanice je realizována prakticky jako povrchová s částečným překrytím a je laděna do bílé barvy se žíhaně zelenou uprostřed.

=== Petřiny ===
{{Viz též|Petřiny (stanice metra)}}
[[Soubor:PetřinyMetro 04.JPG|náhled|Stanice Petřiny|alt=]]
Stanice Petřiny se nachází pod Brunclíkovou ulicí se středem přibližně v prodloužení ulice Fajmanové. Stanice je navržena jako ražená, umístěná 37,6&nbsp;metru pod úrovní terénu, s jedním podpovrchovým vestibulem nacházejícím se před křižovatkou s&nbsp;ulicí Na&nbsp;Petřinách (vazba na obchodně společenské centrum Petřin). Na vestibul navazuje podchod s&nbsp;výstupy po obou stranách ulice Na&nbsp;Petřinách včetně výstupů k&nbsp;upraveným nástupním ostrůvkům tramvajové trati. Zajímavostí této stanice je také stanoviště pro dozorčí stanice s&nbsp;kruhovým oknem, které je proto občas nazýváno „ponorka“. Projekt stanice vznikl v&nbsp;kancelářích Metroprojektu, autorem je architekt Jiří Pešata. Ve směru do Motola se za stanicí nachází jedna obratová kolej. Stanice je laděna do oranžové barvy s opálově zelenou uprostřed.

=== Nádraží Veleslavín ===
{{Viz též|Nádraží Veleslavín (stanice metra)}}
[[Soubor:Nádraží Veleslavín - peron.JPG|náhled|Stanice Nádraží Veleslavín|alt=]]
Stanice se nachází v prostoru mezi stávající [[Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník|tratí Praha–Kladno]] a východní částí ulice K&nbsp;Červenému vrchu, se středem přibližně pod ulicí Evropskou. Je mělce ražená, asi 20,5&nbsp;metru pod zemí, s&nbsp;jedním podpovrchovým vestibulem situovaným mezi železniční trať a křižovatku ulic Evropská–Kladenská. Poloha stanice, vestibulu a jednotlivých výstupů jsou takové, aby umožňovaly v etapě přímé vazby na dočasný autobusový terminál a zároveň bez nutnosti přestavby v předstihu reagovaly na předpokládanou modernizaci stávající železniční trati (předpokládá se stanice v&nbsp;zahloubené poloze). Rovněž budoucí urbanizace prostoru mezi železniční tratí a Evropskou ulicí je z takto umístěné stanice dobře možná. Uvedeným předpokladům odpovídá navržený princip uspořádání podchodu a vestibulu ve dvou výškových úrovních. Autobusový terminál zde umožnil ukončení části městských, příměstských a regionálních autobusových linek namísto Dejvické (Vítězného náměstí). Projekt stanice vznikl v&nbsp;kancelářích Metroprojektu, autorkou je architektka Hana Vermachová. Stanice je laděna do třešnové barvy s opálově zelenou uprostřed.

=== Bořislavka ===
{{Viz též|Bořislavka (stanice metra)}}
[[Soubor:Bořislavka - peron 3.JPG|náhled|Stanice Bořislavka|alt=]]
Stanice byla zbudována pod ulicí Evropskou, v&nbsp;prostoru mezi křižovatkami ulic Evropská–Arabská a Evropská–Horoměřická. Stanice je ražená, jednolodní se dvěma vestibuly. Jeden je povrchový a druhý hloubený přímo pod povrchem. Hloubka středu stanice činí 26,7&nbsp;metru. Vestibul přístupný z&nbsp;východního čela stanice je situován do křižovatky s&nbsp;Horoměřickou ulicí. Dále vestibul navazuje na chodbový podchod pod Evropskou ulicí. Vestibul vytváří také možnost přímého přestupu na tramvajovou trať na Evropské ulici. Stanice je laděna do třešnové barvy s opálově zelenou uprostřed.

=== Služební stanice Kanadská ===
Mezi stanicemi Bořislavka a Dejvická se nachází služební stanice Kanadská, kde jsou umístěna pouze technologická zařízení nutná pro provoz úseku Dejvická – Nemocnice Motol.<ref>{{Citace elektronického periodika | jméno = Robert | příjmení = Oppelt | titul = Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice Bořislavka | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDnes.cz | datum vydání = 2015-01-08 | datum přístupu = 2019-11-17 | url = https://praha.idnes.cz/ukoncete-vystup-a-nastup-dvere-se-zaviraji-pristi-stanice-borislavka-1ks-/metro.aspx?c=A150108_103511_co-se-deje_row | issn = }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Výstavba metra – trasa V.A (Dejvická – Motol), technologická část | periodikum = Skanska | odkaz na periodikum = Skanska | datum vydání = | datum přístupu = 2019-11-17 | url = https://www.skanska.cz/co-delame/projekty/172132/Vystavba-metra-trasa-V.A-Dejvicka-Motol%2C-technologicka-cast | issn = }}</ref>

=== Dejvická ===
{{Viz též|Dejvická (stanice metra)}}
[[Soubor:Praha, Dejvická, stanice.jpg|náhled|Stanice Dejvická|alt=]]
Stanice Dejvická (do roku 1990 Leninova) je hloubená, založená v&nbsp;jámě, konstruovaná jako dlouhodobě koncová (za stanicí se nacházejí dvě obratové koleje). Včetně těchto kolejí je stanice dlouhá 301&nbsp;metrů a leží 11,5&nbsp;metru pod úrovní Evropské ulice. Nástupiště je ostrovní, jednolodní, bezsloupové – jedná se tedy vlastně o&nbsp;velkou halu. Výstup ze stanice na Evropskou třídu je obložen keramickými glazovanými tvarovkami různých barev typu Hurdis. Na výstavbu stanice, která probíhala v letech 1973–1978, bylo vynaloženo 301&nbsp;milionů&nbsp;Kčs. Stanice sloužila jako pravidelně konečná v letech 1978–2015.

=== Hradčanská ===
{{Viz též|Hradčanská (stanice metra)}}
[[Soubor:Metro Prague - Hradcanska Station.JPG|náhled|Stanice Hradčanská|alt=]]
Hradčanská je ražená, trojlodní stanice se zkrácenou střední lodí s devíti páry prostupů na nástupiště, které je umístěno 43&nbsp;metrů pod povrchem. Ze stanice vede jeden výstup po eskalátorovém tunelu s tříramennými hlubinnými eskalátory ke stejnojmenné tramvajové zastávce a stanovišti autobusů. Možný je i přestup na [[Praha-Dejvice (nádraží)|nádraží Praha-Dejvice]]. Vestibul, který se rozprostírá pod tramvajovou zastávkou a do kterého eskalátorový tunel vstupuje přímo veprostřed, je vyložen [[Opuka|opukou]] s reliéfní výzdobou. Stanice samotná je pak v prostoru nástupiště obložena hliníkovými eloxovanými výlisky oranžové barvy, které plynule přecházejí do barvy zlatavé champagne, typické pro celý úsek I.A. Výstavba stanice v&nbsp;letech 1973–1978 stála 369&nbsp;milionů&nbsp;Kčs. Konstrukce stanice umožňuje dostavbu dalšího vestibulu, směřujícího zhruba k ulici Dejvická. Tento projekt sice byl po roce 1989 zrušen, s&nbsp;vybudováním druhého výstupu se však začalo uvažovat opět poté, co se začala zvažovat výstavba železniční trati na letiště. Právě Hradčanská by totiž mohla být významným přestupním bodem mezi oběma druhy dopravy.

=== Malostranská ===
{{Viz též|Malostranská (stanice metra)}}
[[Soubor:2011-05-31-praha-metro-by-RalfR-47.jpg|náhled|220x220pixelů|Stanice Malostranská|alt=]]
Malostranská je ražená, trojlodní stanice, nacházející se 32&nbsp;metrů pod Klárovem. Má čtyři páry prostupů na nástupiště a prodlouženou střední loď. Dostavba dodatečného vestibulu není z&nbsp;důvodu umístění stanice možná. Ze stanice vede jeden vestibul, který je s&nbsp;nástupištěm spojen dvěma trojicemi eskalátorů. Mezi lety 1973–1978, kdy probíhala výstavba stanice, bylo na její vybudování vynaloženo 248&nbsp;milionů&nbsp;Kčs. V&nbsp;roce 2002 byla stanice zatopena povodní. Obkladem stanice je šedý dekorativní kámen a eloxované hliníkové výlisky v zelené barvě.

=== Staroměstská ===
{{Viz též|Staroměstská (stanice metra)}}
[[Soubor:Praha - Metro - Staroměstská (7503830096).jpg|náhled|Stanice Staroměstská|alt=]]
Staroměstská je trojlodní ražená stanice se zkráceným středním tunelem a osmi páry prostupů na nástupiště, nacházející se 28&nbsp;metrů pod povrchem. Ze stanice vede jeden eskalátorový tunel do vestibulu pod Kaprovou ulicí, kde je možný přestup na tramvaje. Dříve se také uvažovalo o vybudování druhého vestibulu s vyústěním u Staroměstského náměstí. Koncepce z&nbsp;roku 1987 počítala s&nbsp;jeho výstavbou v&nbsp;roce 1995, znovu se pak myšlenka objevila na konci 90.&nbsp;let, ale byla odložena na neurčito kvůli extrémně vysokým nákladům. Obkladem stanice je bílý kámen a v&nbsp;prostoru nástupiště červené a zlaté hliníkové eloxované výlisky. Výstavba stanice stála 265&nbsp;milionů&nbsp;Kčs.

=== Můstek ===
{{Viz též|Můstek (stanice metra)}}
[[Soubor:Lascar Můstek (Prague Metro) (4504605248).jpg|náhled|Stanice Můstek|alt=]]
Stanice Můstek je trojlodní, ražená s&nbsp;plnou délkou středního tunelu 167&nbsp;metrů a 24&nbsp;páry sloupů (vzhledem k vysokému vytížení nebyly použity prostupy, což velmi ztěžovalo výstavbu jak na lince A, tak i na lince B). Nachází se 29,3&nbsp;metru pod povrchem, má dva výstupy – jeden vychází eskalátorovým tunelem do podpovrchového vestibulu, který se nachází přímo v polovině [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]], a druhý vede obdobně pod křižovatku Můstek. Eskalátory zde byly použity nejdříve sovětské, v&nbsp;roce 1993 byly jako první ze všech na lince A vyměněny. Sloupy jsou obložené hnědým dekorativním kamenem, strop střední lodi a stěny za nástupištěm pak hliníkovými eloxovanými výlisky ve žluté a zlatavé barvě. Od zprovoznění [[B (linka metra v Praze)|linky B]] v&nbsp;roce 1985 se jedná o&nbsp;přestupní stanici.

=== Muzeum ===
{{Viz též|Muzeum (stanice metra)}}
[[Soubor:Praha, Muzeum, nástupiště stanice metra.JPG|náhled|Stanice Muzeum|alt=]]
Stanice Muzeum je ražená, trojlodní, pilířová. Má zkrácenou střední loď na 69,1&nbsp;metru, devět párů prostupů na nástupiště, které se nachází 34&nbsp;metrů pod povrchem. Ze střední lodi vede eskalátorový tunel vedoucí pod nástupiště na lince C, kam je přestup umožněn krátkými eskalátory vedoucími přímo na nástupiště. Vlastní výstup ze stanice vede bokem nad jižní kolejí eskalátorovým tunelem nacházejícím se mimo osu stanice, s&nbsp;nástupištěm je spojen chodbou a schody. Obkladem stanice jsou hliníkové eloxované výlisky hnědé barvy a mramorové desky. Náklady na výstavbu stanice (pouze části na trase A a bez výtahu) činily 230&nbsp;milionů&nbsp;Kčs.

=== Náměstí Míru ===
{{Viz též|Náměstí Míru (stanice metra)}}
[[Soubor:13-12-31-metro-praha-by-RalfR-083.jpg|náhled|Stanice Náměstí Míru|alt=]]
Stanice je ražená, trojlodní, se zkrácenou délkou střední lodi na 68,8&nbsp;metru a sedmi páry prostupů na nástupiště. Výstavba stanice v&nbsp;letech 1973–1978, kdy byla konstruována jako koncová, si vyžádala 303&nbsp;milionů&nbsp;Kčs. Stanice je umístěna 53&nbsp;metrů hluboko, je tedy nejhlubší stanicí v síti pražského metra. Délka stanice je 139&nbsp;metrů. Ze střední lodi vede západním směrem eskalátorový tunel o&nbsp;délce 87&nbsp;metrů (nejdelší v pražském metru) do vestibulu pod [[Náměstí Míru (Praha)|náměstím Míru]]. V&nbsp;prostoru nástupiště jsou všechny tři lodě obloženy hliníkovými eloxovanými výlisky ve zlatavé a modré barvě, sloupy jsou obloženy nerezovými prvky. Na konci 90.&nbsp;let byla stanice kompletně zrekonstruována. Její dispozice umožňuje vybudovat další eskalátorový tunel s&nbsp;vestibulem ve Vinohradské třídě a přestup na budovanou trasu D. Za stanicí směrem ke stanici Muzeum ústí v obou kolejích traťové spojky, které spojují linku A s linkou C, do níž ústí těsně za stanicí [[I. P. Pavlova (stanice metra)|I.&nbsp;P.&nbsp;Pavlova]] směrem ke [[Vyšehrad (stanice metra)|stanici Vyšehrad]]. Stanice byla koncipována jako koncová bez odstavných kolejí. Obraty vlaků je možno provádět ze směru Depo Hostivař přejezdem s cestujícími po kolejové spojce před stanicí, podobně jako ve stanici Skalka. Ze směru Nemocnice Motol se souprava po vystoupení cestujících obrátí přes tuto spojku obráceně.

=== Jiřího z Poděbrad ===
{{Viz též|Jiřího z Poděbrad (stanice metra)}}
[[Soubor:Jiřího z Poděbrad, kolej 2.jpg|náhled|Stanice Jiřího z Poděbrad|alt=]]
Stanice je ražená, pilířová, trojlodní se zkráceným středním tunelem na 34&nbsp;metrů a sedmi páry prostupů na nástupiště. Dispozice stanice umožňovala v&nbsp;případě potřeby dostavět druhý eskalátorový tunel. Stanice je 107&nbsp;metrů dlouhá a je umístěna 45&nbsp;metrů pod [[Náměstí Jiřího z Poděbrad (Praha)|náměstím Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]. Stanice má jen jeden výstup, vedoucí ze střední lodi eskalátorovým tunelem o délce 73&nbsp;metrů, za ním se napojuje na podzemní vestibul. V prostoru nástupiště jsou všechny tři lodě obloženy hliníkovými výlisky, zlatavými a tyrkysovými, dále pak okrasnými kamennými deskami. Na výstavbu stanice bylo vynaloženo 264&nbsp;milionů&nbsp;Kčs.

=== Flora ===
{{Viz též|Flora (stanice metra)}}
[[Soubor:13-12-31-metro-praha-by-RalfR-071.jpg|náhled|Stanice Flora|alt=]]
Flora je trojlodní, ražená stanice se zkráceným středním tunelem na 33&nbsp;metrů, šesti páry prostupů na nástupiště a s montovaným litinovým ostěním. Její délka je 108&nbsp;metrů a je umístěna 25,4&nbsp;metrů hluboko. Ze střední lodi vede jeden výstup eskalátorovým tunelem do podzemního vestibulu (4,75&nbsp;metru pod povrchem), napojeného na obchodní centrum [[Atrium Flora]] přímým vstupem do podzemního patra. Na ulici vede dalších šest výstupů. Stanice je obložena zlatavými a vínovými hliníkovými výlisky, dále pak okrasným šedivým kamenem. Výstavba stanice na konci 70.&nbsp;let minulého století stála tehdejších 254&nbsp;milionů&nbsp;Kčs.

=== Želivského ===
{{Viz též|Želivského (stanice metra)}}
[[Soubor:13-12-31-metro-praha-by-RalfR-053.jpg|náhled|Stanice Želivského|alt=]]
Stanice je ražená, pilířová, trojlodní se zkrácenou střední lodí a s&nbsp;deseti páry prostupů na nástupiště, které je umístěno 26,6&nbsp;metru pod povrchem. Délka stanice je 148&nbsp;metrů, z&nbsp;toho nástupiště měří 100&nbsp;metrů. Obkladem stanice jsou hliníkové eloxované výlisky v&nbsp;hnědožluté barvě. Stanice má jeden vestibul pod Vinohradskou třídou, 5,6&nbsp;metru pod povrchem. Vestibul je s&nbsp;ulicí spojen třemi výstupy s eskalátory a s&nbsp;nástupištěm dlouhým eskalátorovým tunelem. Za stanicí se nacházely dvě odstavné a jedna obratová kolej, umožňující ukončení celé trasy. Proražením tunelů za odstavnými kolejemi došlo k prodloužení trasy do stanice Strašnická. Obratová kolej se od té doby používá k&nbsp;obratům nebo deponování souprav zejména při mimořádnostech či výlukách. Výstavba stanice v&nbsp;roce 1980 stála 301&nbsp;milionů&nbsp;Kčs. Stanice zatím neprošla rekonstrukcí a je poslední ukázkou původní architektury trasy II.A. Systém závěsných svítidel v&nbsp;eskalátorovém tunelu spolu s&nbsp;tvarovaným hliníkovým obložením stěn působil jako pohlcovač provozního hluku schodů.<!-- Dolní staniční prostory jsou znehodnoceny průsaky a nánosy rzi na hliníkových a tombakových obkladech.-->

=== Strašnická ===
{{Viz též|Strašnická (stanice metra)}}
[[Soubor:Strašnická metro nástupiště.JPG|náhled|Stanice Strašnická|alt=]]
Stanice Strašnická se nachází pod ulicí Starostrašnická, 7,5&nbsp;metru pod povrchem. Je hloubená, založená v otevřené jámě, v&nbsp;letech 1987–1990 konečná. Za stanicí je kolejové křížení se dvěma odstavnými kolejemi. Trasa do stanice Skalka pokračuje dvěma prostředními kolejemi. Stanice má nadzemní vestibul v budově o půdorysu kruhu s průměrem cca 35&nbsp;metrů u křižovatky Starostrašnické ulice a ulice V Olšinách. Do vestibulu vede z jihovýchodního konce nástupiště pevné schodiště, v&nbsp;jehož části byla dodatečně vybudována šikmá plošina pro handicapované cestující.

=== Skalka ===
{{Viz též|Skalka (stanice metra)}}
[[Soubor:Skalka nástupiště.JPG|náhled|Stanice Skalka|alt=]]
Stanice Skalka se nachází na sídlišti Skalka pod ulicí Na&nbsp;Padesátém v&nbsp;Praze&nbsp;10. Je hloubená, založená v otevřené jámě. Stanice je umístěna 9,25&nbsp;metru pod povrchem, byla budována jako dlouhodobě konečná stanice, a&nbsp;to za provozu na manipulační spojce do depa, čemuž byla přizpůsobena její monolitická konstrukce. Má jeden vestibul spojený s nástupištěm schodištěm vybíhajícím z prostředku nástupiště a potom vedoucího šikmo mimo osu trati. Stanice je obložena glazovanými tvarovkami Hurdis bílými, modrými a hnědými. Výstavba stanice v letech 1987–1990 stála 291&nbsp;milionů&nbsp;Kčs.

=== Depo Hostivař ===
{{Viz též|Depo Hostivař (stanice metra)}}
[[Soubor:Depo Hostivař, nástupiště metra.jpg|náhled|Stanice Depo Hostivař|alt=]]Stanice je neobvyklé koncepce, nachází se přímo v&nbsp;areálu depa metra, zabírá jeho dvě západní koleje. Mezi nimi bylo vybudováno ostrovní nástupiště, které je v&nbsp;celé síti metra vůbec nejužší a vzniklo v&nbsp;prostoru bývalé myčky vozů. Osvětlení je během dne řešeno prosklenou střechou. Výstup je jeden s velmi malým vestibulem, vede severním směrem k terminálu tramvají a autobusů. Právě jako přestupní mezi metrem a autobusy byla stanice zamýšlena. Součástí komplexu je i parkoviště P+R.Výstavba stanice byla zahájena v&nbsp;červenci roku 2004, probíhala za provozu depa. Stanice byla pro veřejnost zprovozněna 26.&nbsp;května 2006, související změny v povrchové dopravě byly zavedeny o&nbsp;dva dny později. Během výstavby bylo nutné přestavět část kolejiště před depem (tzv. zhlaví) a upravit jednu halu, která nyní slouží jako vlastní stanice. Po nějakou dobu tak pro linku metra A muselo vypravovat vlaky depo Kačerov. Celkové náklady na výstavbu komplexu včetně autobusového terminálu a záchytného parkoviště byly uváděny kolem 1,3&nbsp;miliardy korun, z&nbsp;toho na samotnou stanici metra mělo připadnout kolem 860&nbsp;milionů&nbsp;Kč. Část této trati přes zhlaví depa je jediným nekrytým úsekem pražského metra s&nbsp;pravidelnou přepravou cestujících. V&nbsp;roce 2022 byla část původně ryze autobusového terminálu přestavěna na průjezdnou tramvajovou smyčku a samotný autobusový terminál podstatně zmenšen. V&nbsp;blízkosti stanice metra se uvažuje o vybudování železniční zastávky Praha-Depo Hostivař.

== Reference ==
<references />

== Související články ==
* [[Umělecká díla ve stanicích pražského metra – linka A]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Prague Metro Line A}}
* [http://www.praha-mesto.cz/(ahdrfejb4ik1ky45cwqh1145)/zdroj.aspx?typ=5&Id=32726&sh=-203286849 Ortofotomapa se zakreslením tras Dejvická–Ruzyně a Bílá Hora – Zličín] od Útvaru rozvoje hlavního města Prahy z roku 2005
* [http://magistrat.praha-mesto.cz/zdroj.aspx?typ=4&Id=58840&sh=-308158975 Ortofotomapa se zakreslením trasy Dejvická–Ruzyně] doplněná o stanici Staré letiště z roku 2008
* [http://magistrat.praha-mesto.cz/76813_Prodlouzeni-trasy-A-metra-ze-stanice-Dejvicka Prodloužení trasy „A“ metra ze stanice Dejvická] na stránkách Magistrátu hlavního města Prahy
* [http://strategickeprojekty.dpp.cz/metro/trasa-a/popis-projektu Prodloužení tratě A], na webu Lepší doprava v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy, nedatováno (2011)
* [http://metroart.cz/LinkaA.html A (linka metra v Praze)] na metroart.cz

{{Linka A (metro v Praze)|stanice=&nbsp;| předchozí =&nbsp;| následující =&nbsp;}}

{{Portály|Metro|Praha}}

[[Kategorie:Linka A (metro v Praze)| ]]
[[Kategorie:Linky metra v Praze]]
[[Kategorie:Postaveno v Česku 1978]]
Šablony použité na této stránce:
Šablona:!! (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:!CRLF (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:!SP (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Bezbariér (editovat)
Šablona:COinS (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Citace elektronické monografie (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Citace elektronického periodika (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Data státu/Česko (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Doplňte zdroj (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Fakt/dne (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Ikona MHD (editovat)
Šablona:Infobox - linka metra (editovat)
Šablona:Kategorie (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Končí tečkou (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Linka A (metro v Praze) (editovat)
Šablona:Linka pražského metra (editovat)
Šablona:Malé (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Mapframe (editovat)
Šablona:Metrod (editovat)
Šablona:Nedostupný zdroj (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Osekat (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Portály (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Portály/styles.css (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Povinný parametr (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Povinný stacktrace (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:První neprázdný (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Routemap (editovat)
Šablona:Různé významy (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Seznam (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Seznam/link (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Styl (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Viz též (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Vlajka a název (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Vlajka a název/core (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Wayback (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Arguments (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Citace (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Color contrast (editovat)
Modul:Color contrast/colors (editovat)
Modul:CommonsLink (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Commonscat (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Functions (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Navbar (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:No globals (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Routemap (editovat)
Modul:String (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:TableTools (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Filterers (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Formatters (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Formatters/string (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/i18n (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/lib (ukázat zdroj) (zamčena)
Návrat na stránku „Linka A (metro v Praze)“.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Linka_A_(metro_v_Praze)“