Zobrazení zdroje stránky Chronologie starověkých íránských dějin

← Chronologie starověkých íránských dějin
Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:
Vaše IP adresa je v rozsahu, který byl zablokován na všech projektech nadace Wikimedia Foundation.
Blokování bylo provedeno uživatelem ‪EPIC‬. Uvedený důvod je Open proxy/Webhost: See the help page if you are affected.
Začátek blokování: 2. 7. 2024, 09:48
Blokování vyprší: 2. 7. 2025, 09:48
Vaše současná IP adresa je 206.189.44.186 a blokovaný rozsah je 206.189.32.0/20. Prosím, uvádějte tyto údaje ve všech dotazech.
Pokud se domníváte, že jste byli zablokováni omylem, můžete najít další informace a instrukce v globálním pravidle Žádné open proxy. Nebo pokud chcete blok prodiskutovat, vložte žádost o revizi na Meta-Wiki nebo pošlete e-mail do VRT fronty stevardům na adrese stewards@wikimedia.org. Výše uvedené údaje uvádějte ve všech dotazech.
Můžete si zobrazit a zkopírovat zdrojový kód této stránky:
'''Chronologie starověkých íránských dějin''' zachycuje nejdůležitější události na Předním východě mezi lety [[559 př. n. l.|559]] př. n. l. a [[651]] n. l.

== Přední východ pod nadvládou [[Achaimenovci|Achaimenovců]] ([[550 př. n. l.|550]]–[[330 př. n. l.|330]] př. n. l.) ==

* asi [[559 př. n. l.|559]] – Achaimenovec [[Kýros II.]], syn [[Kambýsés I.|Kambýsův]], přebírá moc v anšanském království v Párse ([[Persis|Persidě]]), tvořícím součást [[Médie|médské říše]].
* [[550 př. n. l.|550]]/[[549 př. n. l.|549]] – Kýros II. poráží médského krále [[Astyagés|Astyaga]] (Ištumegu) a dobývá jeho hlavní město Ektabany (dnes [[Hamadán]]); vznik [[perská říše|perské říše]].
* [[547 př. n. l.|547]] – Kýros vítězí nad lýdským králem [[Kroisos|Kroisem]] a obsazuje celou [[Malá Asie|Malou Asii]] včetně [[Sardy|Sard]].
* [[539 př. n. l.|539]] – Kýrova vojska vstupují do [[Babylón]]u; chaldejský král [[Nabonid]] je zajat.
* [[530 př. n. l.|530]] – Kýros umírá v boji s Massagety na řece [[Syrdarja]] (Jaxartés); nástupcem [[Kambýsés II.]]
* [[525 př. n. l.|525]] – Kambýsés dobývá [[Starověký Egypt|Egypt]]; poslední král [[26. dynastie]] Psammetich III. je zajat a později usmrcen.
* [[522 př. n. l.|522]] – vzpoura mága [[Gaumáta|Gaumáty]] získává podporu v celé říši; Kambýsova smrt; úspěšný protipuč Achaimenovce [[Dareios I.|Dareia]], syna [[Hystaspés|Hystaspova]].
* [[522 př. n. l.|522]]/[[521 př. n. l.|521]] – Dareios I. potlačuje revolty, které po Gaumátově zavraždění zachvátily většinu perských držav.
* kol. [[515 př. n. l.|515]] – Dareios zakládá administrativní centrum achaimenovské monarchie – [[Persepolis]].
* [[513 př. n. l.|513]]–[[510 př. n. l.|510]] – Dareiova neúspěšná výprava proti [[Skythové|Skythům]]; obsazení [[Thrákie]]; [[Makedonie (království)|makedonští]] králové uznávají perskou svrchovanost; ovládnutí oblastí v povodí [[Indus|Indu]].
* [[507 př. n. l.|507]]/[[506 př. n. l.|506]] – Athénští vyslanci nabízejí perskému králi spojenectví.
* [[500 př. n. l.|500]]/[[499 př. n. l.|499]] – [[495 př. n. l.|495]]/[[494 př. n. l.|494]] – vzpoura řeckých obchodních osad v Malé Asii (tzv. [[iónské povstání]]) je Peršany potlačena.
* [[492 př. n. l.|492]] – Dareios I. si znovu podrobuje makedonsko-thrácký prostor; zkáza perského loďstva u [[Athos]]u.
* [[490 př. n. l.|490]] – králův pokus opanovat [[Athény]] končí neúspěšně ([[bitva u Marathónu]]).
* [[486 př. n. l.|486]] – Dareios I. umírá, jeho nástupcem [[Xerxés I.]]; povstání v Egyptě.
* [[481 př. n. l.|481]] – Xerxés potlačuje odboj v [[Babylonie|Babylonii]].
* [[480 př. n. l.|480]]–[[479 př. n. l.|479]] – Xerxova výprava proti evropskému [[Starověké Řecko|Řecku]] končí vážnými porážkami u [[Bitva u Salamíny|Salamíny]] a [[Bitva u Platají|Platají]].
* [[465 př. n. l.|465]] – zavraždění Xerxa I. a následníka trůnu Dareia; na perský trůn dosedá mladší Xerxův syn [[Artaxerxés I.]]
* asi [[449 př. n. l.|449]] – tzv. Kalliův mír mezi Athénami a perskou říší (jeho historicita je sporná).
* [[424 př. n. l.|424]]–[[423 př. n. l.|423]] – dynastické otřesy po smrti Artaxerxa I. vynášejí k moci králova levobočka [[Dareios II.|Dareia II.]] (Ócha).
* [[423 př. n. l.|423]]–[[404 př. n. l.|404]] – Dareios II. získává opět kontrolu nad Malou Asií; během [[Peloponéská válka|peloponnéské války]] podporuje (především finančně) [[Sparta|Spartu]].
* [[404 př. n. l.|404]] – vlády se ujímá Dareiův syn [[Artaxerxés II.]]; povstání v Egyptě vede k odtržení této důležité provincie.
* [[401 př. n. l.|401]] – v [[Bitva u Kunax|bitvě u Kunax]] je usmrcen Artaxerxův bratr [[Kýros Mladší]], který se s pomocí řeckých žoldnéřů pokoušel ovládnout perskou říši; najatým Řekům se po strastiplné cestě podaří dostat domů (anabáze).
* [[399 př. n. l.|399]]–[[387 př. n. l.|387]] – válka s Řeky.
* [[387 př. n. l.|387]]/[[386 př. n. l.|386]] – v tzv. královském (či Antalkidově) míru Řekové s konečnou platností uznávají perské právo na Malou Asii.
* [[359 př. n. l.|359]] – moc přebírá Artaxerxův syn [[Artaxerxés III.]], jemuž se v letech [[343 př. n. l.|343]]/[[342 př. n. l.|342]] podaří znovu ovládnout Egypt; zlikvidována jsou i povstání v Malé Asii a Foiníkii.
* [[338 př. n. l.|338]]–[[336 př. n. l.|336]] – krátká vláda Artaxerxova syna [[Arsés|Arsa]].
* [[336 př. n. l.|336]] – [[Dareios III.]] z mladší linie rodu (jeho dědem byl Dareios II.) dosedá na perský trůn.
* [[334 př. n. l.|334]] – makedonský král [[Alexandr Veliký|Alexandr III.]] vstupuje na půdu Malé Asie a poráží perská vojska na řece [[Bitva u Gráníku|Gráníku]].
* [[333 př. n. l.|333]] – vojska Dareia III. jsou rozdrcena v [[Bitva u Issu|bitvě u Issu]] (na hranicích Sýrie a Malé Asie); Alexandr vstupuje do Foiníkie.
* [[332 př. n. l.|332]] – Alexandr dobývá Egypt.
* [[331 př. n. l.|331]] – [[bitva u Gaugamél]] končí útěkem Dareia III.
* [[330 př. n. l.|330]] – Alexandr Veliký plení Persepolis; zavraždění Dareia III. na popud bakterského satrapy [[Béssos|Béssa]]; konec achaimenovské říše.

== Přední východ pod nadvládou Makedonců ([[330 př. n. l.|330]] – cca [[140 př. n. l.|140]] př. n. l.) ==

* [[330 př. n. l.|330]]–[[323 př. n. l.|323]] – [[Alexandr Veliký]] dobývá východní Írán a oblasti v povodí [[Indus|Indu]]; prezentuje se jako nástupce [[Achaimenovci|Achaimenovců]].
* [[323 př. n. l.|323]] – Alexandrova smrt v [[Babylón]]ě.
* [[323 př. n. l.|323]]–[[310 př. n. l.|310]] – za vlády Alexandrova bratra [[Filip III. Arrhidaios|Filipa III. Arrhidaia]] (do roku [[317 př. n. l.|317]]) a syna [[Alexandr IV. Aigos|Alexandra IV.]] spravují říši rychle se měnící koalice [[Makedonie (království)|makedonských]] vojevůdců (tzv. [[Diadochové|diadochů]]).
* [[312 př. n. l.|312]] – Alexandrův vojevůdce [[Seleukos I. Níkátór|Seleukos]] dobývá Babylón a v následujících letech se zmocňuje většiny íránských [[Satrapie|satrapií]]; počátky [[Seleukovská říše|seleukovské říše]].
* [[306 př. n. l.|306]]–[[305 př. n. l.|305]] – Seleukos I. přijímá královský titul a uzavírá dohodu s máurjským králem [[Čandragupta Maurja|Čandraguptou]], v níž mu odstupuje zhruba oblast dnešního [[Balúčistán]]u a [[Afghánistán]]u.
* [[301 př. n. l.|301]] – Seleukos ve spolku s jinými diadochy poráží v [[Bitva u Ipsu|bitvě u Ipsu]] [[Antigonos I. Monofthalmos|Antigona Jednookého]], posledního vážného uchazeče o Alexandrovo dědictví; definitivní rozpad Alexandrovy říše.
* [[281 př. n. l.|281]]–[[261 př. n. l.|261]] – vládne Seleukův syn [[Antiochos I.]] Sótér; vrchol moci seleukovské říše; hospodářské a kulturní kontakty s máurjskou [[Indie|Indií]].
* [[261 př. n. l.|261]]–[[246 př. n. l.|246]] – [[Antiochos II.]] Theós; počátky rozkladu seleukovské monarchie.
* kol. [[250 př. n. l.|250]] – v [[Baktrie|Baktrii]] zakládá [[Diodotos I.]] tzv. [[řecko-bakterská říše|řecko-bakterskou říši]]; parthský satrapa [[Andragorás]] usiluje o nezávislost na Antiochovi II., nachází však smrt v boji s íránským národem Parnů (Aparnů), vedeným náčelníkem [[Arsakés I.|Arsakem]].
* do [[239 př. n. l.|239]] – Parnové obsazují celou seleukovskou [[Parthie|Parthii]] (satrapii východně od [[Kaspické moře|Kaspického moře]]) i oblast [[Hyrkánie]]; podle první ukořistěné země se jim již velmi záhy říká [[Parthové]]; počátky [[parthská říše|parthské říše]] s vládnoucí [[Arsakovci|dynastií Arsakovců]].
* [[230 př. n. l.|230]]–[[228 př. n. l.|228]] – Parthové odráží protiútok krále [[Seleukos II.|Seleuka II.]]
* [[209 př. n. l.|209]]–[[206 př. n. l.|206]] – [[Antiochos III. Megás|Antiochos III.]] Veliký přechodně obnovuje seleukovskou svrchovanost na východním Íránem; Parthové ztrácejí část svého území.
* po [[188 př. n. l.|188]] – Parthové využívají porážky Antiocha III. římskými vojsky a rozšiřují své království na jihu a západě.
* [[171 př. n. l.|171]]–[[139 př. n. l.|139]]/[[138 př. n. l.|138]] – Arsakovec [[Mithradatés I.]] dobývá západní Írán a [[Mezopotámie|Mezopotámii]]; na východě padá do parthských rukou část řecko-bakterské říše; seleukovský protiútok za [[Demetrios II.|Demetria II.]] končí roku [[139 př. n. l.|139]] neúspěšně; parthský vladař užívá starý achaimenovský titul [[Šáhanšáh|král králů]].

== Přední východ pod nadvládou [[Parthové|Parthů]] (cca [[140 př. n. l.|140]] př. n. l. – [[224]] n. l.) ==

* [[139 př. n. l.|139]]/[[138 př. n. l.|138]]–[[128 př. n. l.|128]] – [[Fraatés II.]] parthským králem; poslední seleukovský útok na [[Mezopotámie|Mezopotámii]] je roku [[129 př. n. l.|129]] odražen (smrt krále [[Antiochos VII.|Antiocha VII.]]); [[seleukovská říše]] je v podstatě omezena na [[Sýrie|Sýrii]] a přilehlé kraje.
* kol. [[130 př. n. l.|130]] – [[řecko-bakterská říše]] zaniká v souvislosti s rozsáhlou migrací ve [[Střední Asie|Střední Asii]], kterou vyvolal národ označovaný v čínských pramenech jako [[Jüe-č’]].
* po [[129 př. n. l.|129]] – zimní rezidencí parthských králů se stává město [[Ktésifón]] na [[Tigris|Tigridu]], jihovýchodně od dnešního [[Bagdád]]u.
* [[128 př. n. l.|128]]–[[124 př. n. l.|124]]/[[123 př. n. l.|123]] – [[Parthové]] svádějí těžké boje s migrujícími stepními národy na severovýchodě; na bitevním poli postupně umírá jak Fraatés II., tak i jeho nástupce [[Artabanos I.]]
* [[124 př. n. l.|124]]/[[123 př. n. l.|123]]–[[88 př. n. l.|88]]/[[88 př. n. l.|88]] – v [[parthská říše|parthské říši]] vládne [[Mithradatés II.]]; upevnění velmocenského statutu [[Arsakovci|arsakovské]] monarchie, pokusy o dobytí [[Arménie]]; Mithradatův vyslanec [[Orobazos]] se roku [[96 př. n. l.|96]] setkává s kilikijským [[propraetor]]em [[Lucius Cornelius Sulla|Luciem Corneliem Sullou]] – první přímé kontakty mezi Parthy a Římany.
* [[69 př. n. l.|69]]/[[66 př. n. l.|66]] – Parthové uzavírají dohodu se zástupci římské republiky [[Lucius Licinius Lucullus|Luciem Liciniem Lucullem]] a [[Gnaeus Pompeius Magnus|Gnaeem Pompeiem]]; hranicí mezi oběma říšemi je horní tok [[Eufrat]]u.
* [[64 př. n. l.|64]] – konec seleukovské říše; Sýrie římskou provincií.
* [[58 př. n. l.|58]]/[[57 př. n. l.|57]]–[[38 př. n. l.|38]] – [[Oródés II.]] parthským králem; na počátku vlády bojuje o trůn s bratrem [[Mithradatés III.|Mithradatem III.]]
* [[53 př. n. l.|53]] – římský triumvir [[Marcus Licinius Crassus]] porušuje dohody z let [[69 př. n. l.|69]]/[[66 př. n. l.|66]] a vpadá na území parthské říše; Oródův vojevůdce [[Súrén]] uštědřuje útočníkům zdrcující porážku v [[Bitva u Karrh|bitvě u Karrh]]; Crassova smrt, Římané ztrácejí zhruba 30 000 mužů.
* [[52 př. n. l.|52]]–[[51 př. n. l.|51]] – Parthové útočí na Sýrii, jsou však poraženi v [[Bitva u Antigoneie|bitvě u Antigoneie]]; smrt Oródova vojevůdce Ósaka.
* [[44 př. n. l.|44]] – římský diktátor [[Julius Caesar|Gaius Iulius Caesar]] plánuje tažení proti Parthům, výpravě zabrání jeho zavraždění v [[senát]]u.
* [[41 př. n. l.|41]]–[[38 př. n. l.|38]] – Oródův syn [[Pakoros (princ)|Pakoros]] a jeho římský republikánský spojenec [[Quintus Labienus]] přechodně dobývají Sýrii a část [[Malá Asie|Malé Asie]]; Ktésifón se definitivně stává hlavním městem arsakovské monarchie.
* [[38 př. n. l.|38]] – v [[Bitva u Gindaru|bitvě u Gindaru]] poráží římský vojevůdce [[Gaius Ventidius Bassus]] parthské vojsko; Pakorova smrt; Oródés ztrácí zhruba 20 000 bojovníků.
* [[38 př. n. l.|38]]–[[3 př. n. l.|3]]/[[2 př. n. l.|2]] – [[Fraatés IV.]], syn Oródův, parthským králem; vládu si snaží pojistit vyvražděním svých třiceti bratrů.
* [[36 př. n. l.|36]] – [[Marcus Antonius|Antoniův]] útok na Arménii a dnešní perský [[Ázerbájdžán]] Parthové navzdory dynastické krizi odrážejí.
* [[20 př. n. l.|20]] př. n. l. – mírová dohoda mezi Fraatem IV. a [[císař]]em [[Augustus|Augustem]]; Parthové vydávají nazpět ukořistěné odznaky Crassových [[Římská legie|legií]] a uznávají římskou svrchovanost nad Arménií; Fraatovi čtyři synové jsou posláni do [[Řím]]a na vychování.
* [[4]] n. l. – vyhnání krále [[Fraatés V.|Fraata V.]] (Fraataka) vede k dalším dynastickým otřesům.
* [[10]]/[[11]] – parthští velmoži vyvolávají vzpouru proti [[Vonónés I.|Vonónovi I.]], vychovanému v Římě; opozice neutichá ani za Vonónova nástupce [[Artabanos II.|Artabana II.]]; zčásti ji podněcují Římané.
* [[38]]–[[45]] – po Artabanově smrti následují boje o moc mezi [[Vardanés|Vardanem]] a [[Gótarzés II.|Gótarzem II.]]
* po [[51]] – parthský král [[Vologaisés I.]] využívá dynastických sporů v Arménii a dosazuje na tamní trůn svého bratra [[Tiridatés I.|Tiridata]]; výsledkem je konfrontace s Římem.
* [[63]] – Parthové a Římané uzavírají v Rhandeji dohodu, podle níž se Arménie stává arsakovskou sekundogeniturou pod svrchovaností císaře.
* [[66]] – císař [[Nero]] předává Tiridatovi I. v Římě královský diadém.
* po [[72]] – vpád [[Alani|Alanů]], odpadnutí [[Hyrkánie]] a mocenské zápasy po Vologaisově smrti vyvolávají vážnou krizi.
* [[108]]–[[128]]/[[129]] – [[Osroés]] parthským králem; napětí s Římem kvůli Arménii.
* [[113]] – parthské poselstvo žádá císaře [[Traianus|Traiana]], aby potvrdil novým arménským králem [[Parthamasiris|Parthamasiria]], favorita Osroova. Traianus to odmítá.
* [[114]] – římské vojsko si podrobuje Arménii.
* [[115]]–[[116]] – Traianus obsazuje Mezopotámii až po [[Perský záliv]] a dobývá hlavní město Parthů Ktésifón; vytvoření nových provincií ''Armenia'', ''Mesopotamia'' a ''Assyria''; parthská říše je zdánlivě poražena.
* [[116]]/[[117]] – povstání v severní Mezopotámii a nepokoje v [[Starověký Řím|římské říši]] nutí Traiana k návratu; churavý c��sař umírá ještě za pochodu v Kilikii.
* po [[117]] – císař [[Hadrianus]] se vzdává většiny Traianových výbojů, trvá však na právu Říma dosazovat arménské krále.
* [[161]]–[[165]] – král [[Vologaisés IV.]] podniká nový útok na Arménii; zpustošení pohraničních krajů impéria; římský vojevůdce [[Avidius Cassius]] vede úspěšný protiútok; druhé dobytí Ktésifóntu; severní Mezopotámie až po Dura Európos je připojena k římské říši.
* [[193]]–[[194]] – během římské občanské války podporují Parthové neúspěšného pretendenta [[Pescennius Niger|Pescennia Nigra]] proti [[Septimius Severus|Septimiu Severovi]].
* [[195]]–[[198]] – císař Septimius Severus vpadá do parthské říše a zřizuje na severu provincii ''Mesopotamia''; třetí dobytí Ktésifóntu; král [[Vologaisés V.]] je nucen požádat o mír.
* [[208]]/[[209]] – Peršan [[Pápak]], syn velekněze [[Sásán]]a, revoltuje proti parthskému vazalskému králi Gózihrovi ve [[Stachr]]u, zbavuje ho vlády a sám zaujímá jeho místo; počátek sásánovské éry.
* [[213]] – proti parthskému králi [[Vologaisés VI.|Vologaisovi VI.]] se pozvedá jeho bratr [[Artabanos IV.]]; následují několikaleté boje o trůn.
* cca [[213]]–[[224]] – [[Ardašír I.|Ardašír]], syn Pápakův, králem ve Stachru; úspěšné války proti sousedním vládcům; ovládnutí Pársy ([[Persis|Persidy]]) a dalších íránských krajů.
* [[216]] – římský císař [[Caracalla]] pustoší pohraniční kraje parthské říše (zničení arsakovského pohřebiště u [[Arbíl|Arbél]]).
* [[224]] – v bitvě na planině [[Bitva na Óhrmazdakánu|Óhrmazdakán]] poráží Ardašír parthské vojsko; smrt Artabana IV.; faktický konec arsakovské monarchie.

== Přední východ pod nadvládou [[Sásánovci|Sásánovců]] ([[224]]–[[651]] n. l.) ==

* [[224]]–[[240]]/[[241]] – [[Ardašír I.]] zakládá [[Perská říše|novoperskou říši]]; zlomení posledních projevů parthského odporu; přijetí titulu [[Šáhanšáh|král králů]]; Sásánovci ovládají všechny arsakovské državy kromě [[Arménie]].
* cca [[228]]–[[230]] – sásánovská vojska vpadají do severní [[Mezopotámie]]; neúspěšné obléhání města [[Hatra|Hatry]], nepříliš vzdáleného od římských hranic.
* [[231]] – vyjednávání sásánovského poselstva s Římany končí krachem (Ardašír údajně požaduje vydání starých achaimenovských území v [[Sýrie|Sýrii]] a [[Malá Asie|Malé Asii]]).
* [[232]]–[[233]] – boje s římským císařem [[Alexander Severus|Alexandrem Severem]] nevedou k jednoznačnému výsledku.
* [[238]]–[[239]] – Ardašír dobývá římská pohraniční města [[Nisibis]] a [[Karrhy]] a ohrožuje [[Dura Európos]] na [[Eufrat]]u.
* [[240]]/[[241]]–[[271]]/[[272]] – [[Šápúr I.]], syn Ardašírův, perským králem; jeho prvním krokem je dobytí a rozboření Hatry (smrt tamního krále [[Sanatrúk II.|Sanatrúka II.]]).
* [[243]]–[[244]] – válka s Římem končí navzdory počátečním potížím příznivě; císař [[Philippus Arabs]] se zavazuje k placení tributu.
* [[252]]–[[253]] – Šápúr vyhání Arsakovce z Arménie a pustoší pohraničí [[Starověký Řím|římské říše]] (sásánovský princ [[Hormizd I.|Hormizd Ardašír]] arménským králem).
* [[256]] – pád posádkového města Dura Európos.
* [[260]] – v bitvě u [[Şanlıurfa|Edessy]] je římské vojsko zcela rozdrceno; císař [[Valerianus]] upadá do perského zajetí; Šápúrova jízda plení Sýrii, Kilikii a [[Kappadokie|Kappadokii]].
* po [[262]] – palmýrský vládce [[Odaenathus]] zahajuje v zastoupení císaře [[Gallienus|Galliena]] protiútok a dvakrát proniká až ke [[Ktésifón]]tu; stabilizace poměrů na římsko-perském pomezí.
* [[276]] – král [[Bahrám I.]] dává popravit náboženského reformátora [[Mání]]ho, zakladatele [[Manicheismus|manicheismu]]; v pozadí exekuce stojí [[Zoroastrismus|zarathuštrovský]] duchovní [[Kartír]].
* [[276]]–[[293]] – za vlády [[Bahrám II.|Bahráma II.]] získává Kartír rozhodující vliv na vnitřní politiku monarchie; stává se [[Nejvyšší móbad|nejvyšším móbadem]], soudcem říše a představeným chrámu ohně ve Stachru, kolébce dynastie; na jeho popud zasahuje král proti jiným věroukám, zvláště proti [[křesťanství]], manicheismu, [[Judaismus|judaismu]] a [[buddhismus|buddhismu]].
* [[283]] – římský císař [[Carus]] napadá perskou říši, dobývá Ktésifóntu, brzy nato však umírá a výprava vyznívá do ztracena; potlačení vzpoury Bahrámova bratra Hormizda, místodržitele v Chorásánu.
* cca [[286]]/[[287]] – arménská linie Arsakovců se s římskou pomocí opět zmocňuje svého království.
* [[296]]–[[297]]/[[298]] – král [[Narsé]] se pokouší dobýt nazpět Arménii, po počátečních úspěších je však poražen [[Diocletianus|Diocletianovým]] spolucísařem [[Galerius|Galeriem]] a přinucen uzavřít mírovou smlouvu v Nisibis; Římané získávají svrchovanost nad Arménií i Ibérií ([[Gruzie]]), město Nisibis na římském území je prohlášeno za středisko obchodu s Východem.
* [[309]]–[[379]] – [[Šápúr II.]], vnuk Narsův, perským králem; na trůn dosedá jako nemluvně.
* [[316]]/[[317]] – arménský král [[Tiridatés III. (IV.)]] ([[298]]-[[330]]) přijímá křesťanství (tradiční datum [[301]] je patrně nesprávné).
* po [[330]] – Šápúr II. podniká vojenské výpravy proti arabským kočovníkům.
* [[338]] – Šápúr využívá nespokojenosti pohanské strany v Arménii a obsazuje celou zemi; počátek dlouholetého konfliktu s římskou říší.
* [[338]]–[[344]] – první fáze války s Římem nepřináší výraznější výsledky (neúspěšné obléhání Nisibis, porážka u [[Singara|Singary]]).
* [[340]]/[[341]] – král se obrací proti perským křesťanům (poprava ktésifóntského biskupa [[Šimon bar Sabba‘é|Šimona bar Sabba‘é]]); křesťané jsou v důsledku náboženské politiky [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]] a jeho nástupců považováni za exponenty Říma.
* [[350]]–[[358]]/[[359]] – Peršané musí přerušit konflikt v Mezopotámii a věnovat se obraně svých severovýchodních hranic (boje s hunským kmenem [[Chionité|Chionitů]]).
* [[359]] – obnovení války s Římem; dobytí města [[Amida|Amidy]] na horním [[Tigris|Tigridu]]; chionitský král [[Grumbatés]] Šápúrovým spojencem.
* [[363]] – římský císař [[Iulianus Apostata|Iulianus]] vpadá s 80 000–90 000 muži do perské říše, proniká až ke Ktésifóntu, na zpátečním pochodu je však zabit v bitvě; jeho nástupce [[Iovianus]] uzavírá s Šápúrem mír, jednostranně výhodný pro Sásánovce; Římané ztrácejí Nisibis a Singaru a zavazují se, že nebudou podporovat Arménii.
* [[377]] – faktické rozdělení Arménie na (menší) římskou část a (větší) část perskou (příslušná dohoda je uzavřena v průběhu osmdesátých let).
* [[399]]–[[421]] – vládne nábožensky tolerantní [[Jazdkart I.]], v perské tradici označovaný jako Jazdkart Bazegar (Hříšník).
* po [[400]] – Sásánovci válčí s různými nomádskými kmeny na Východě (především s tzv. [[Heftalité|Hefthality]] či Bílými Huny).
* [[410]] – král Jazdkart povoluje křesťanům konání celoperského církevního [[koncil]]u v [[Seleukie|Seleukii]]; jeho účastníci přijímají závěry [[První nikajský koncil|koncilu nikajského]].
* před [[421]] – křesťanští radikálové ničí zarathuštrovský chrám ve městě [[Hormizd-Ardašír]] v dnešním [[Chúzistán]]u; na nátlak mágů zahajuje Jazdkart nové pronásledování.
* [[421]]–[[422]] – král [[Bahrám V.]], syn Jazdkartův, vede válku s východořímským císařem [[Theodosius II.|Theodosiem II.]] ([[408]]–[[450]]); po uzavření míru se obě strany zavazují, že svým poddaným křesťanského a zarathuštrovského vyznání zajistí náboženskou svobodu (v případě Theodosia se jedná o ústupek bez praktického významu).
* [[427]] – Bahrám V. poráží na Východě Hefthality a zabíjí jejich krále.
* [[428]] – sesazení arménského vazalského krále Ardašíra ([[Artaxias IV.|Artaxia IV.]]) – od té doby Arménie spravována místodržiteli.
* [[439]]–[[457]] – [[Jazdkart II.]] perským králem; zásahy do života židovských obcí v říši.
* [[442]] – po krátké válce uzavírá Jazdkart mír s Theodosiem II. (zachování statu quo).
* [[450]]/[[451]] – snaha Jazdkartova ministra [[Mihr Narsé|Mihra Narsé]] prosadit v Arménii zarathuštrismus vyvolává vzpouru; sásánovským vojskům se ji podaří potlačit.
* [[459]] – po dvouletých bojích o moc dosedá [[Péróz I.]] na perský trůn; první roky jeho vlády jsou ve znamení katastrofálního sucha.
* [[466]]–[[469]] – válka s hefthalitským králem [[Ašnaváz]]em končí těžkou porážkou Sásánovců; král i jeho syn [[Kavád I.|Kavád]] upadají do zajetí, z něhož jsou propuštěni až za vysoké výkupné.
* [[481]]/[[482]]–[[484]] – při nové válce s Hefthality je sásánovské vojsko zničeno a král Péróz zabit; Peršané se zavazují k placení tributu.
* [[484]] – církevní koncil v [[Gundéšápúr]]u vyhlašuje [[Nestoriánství|nestoriánskou]] formu křesťanství za závaznou pro věřící v perské říši.
* [[484]]–[[488]] – státní záležitosti za vlády krále [[Valgaš]]e řídí velmož jménem [[Sóchrá]].
* [[488]] – s pomocí Hefthalitů a Sóchry se stává králem Pérózův syn Kavád I.; jeho cílem v prvních letech vlády je oslabení moci vlivných šlechtických rodin (využití rivality mezi Káry vedenými Sóchrou a Mihrány v čele se [[Šápúr (velmož)|Šápúrem]]).
* [[494]]/[[495]] – za podpory Šápúrovy posílá Kavád Sóchru na popraviště.
* [[494]]/[[495]]–[[496]] – lidový kazatel [[Mazdak]], hlásající myšlenky spravedlivého rozdělení majetku, získává krále pro svou věc; při následných mazdakovských bouřích je oloupeno velké množství šlechticů a vydrancovány jejich statky.
* [[496]] – velmoži zbavují Kaváda I. vlády a odsuzují ho k doživotnímu vězení v „Pevnosti zapomenutí“ v Chúzistánu; Kavád odtud prchá k Hefthalitům.
* [[496]]–[[499]] – Kavádův bratr [[Zámásp]] perským králem.
* [[499]] – vojsko Hefthalitů dosazuje Kaváda I. opět na trůn; Mazdak obnovuje svůj vliv u dvora.
* [[503]]–[[505]]/[[506]] – Kavád podporovaný vojskem Hefthalitů bojuje s východořímským císařem [[Anastasios I.|Anastasiem I.]]; po zaplacení vysoké částky získávají Byzantinci dobytá území nazpět.
* cca [[506]]–[[516]] – útoky nomádských kmenů na severovýchodní hranice říše.
* po [[520]] – pod vlivem prince [[Husrav I.|Husrava]] se zhoršuje králův vztah k Mazdakovi a jeho stoupencům.
* [[522]]/[[523]] – Kavád žádá císaře [[Justinus I.|Justina I.]], aby adoptoval prince Husrava, vyhlédnutého dědice trůnu; opatření má zajistit spojence pro případ, že by o vládu usiloval jiný z královských synů; Byzantinci žádost odmítají.
* [[527]]/[[528]] – počátek nové války s [[Byzantská říše|Byzancí]].
* [[528]]/[[529]] – Kavád I. dává zahubit Mazdaka a jeho čelné přívržence; mazdakismus místy v Íránu přežívá až do dob arabské nadvlády.
* [[531]]–[[579]] – Husrav I. Anóšarván perským králem; rozsáhlé reformy daňového systému a vojska, částečné odškodnění osob postižených mazdakovskými bouřemi.
* [[532]] – „věčný mír“ s východořímským císařem [[Justinián I.|Justinianem I.]]
* [[540]] – Husrav porušuje mírovou dohodu s Byzancí a vpadá do Sýrie; vyplenění [[Antiochie|Antiochie nad Orontem]].
* [[545]] – Peršané a Byzantinci sjednávají příměří na pět let; císař je nucen zaplatit Husravovi 2000 liber zlata.
* [[548]] – obnovení války císařem Justinianem I.
* [[556]]–[[557]] – Husrav a Justinianus uzavírají příměří, aniž by kterákoli ze stran dosáhla výraznějšího zisku.
* cca [[557]]–[[560]] – perský král ve spojení s tureckým vládcem [[Istämi]]m vyvrací říši Hefthalitů; severní část získávají [[Turci]], državy na jih od [[Amudarja|Amudarji]] Sásánovci.
* [[561]] – uzavření „padesátiletého“ míru mezi Byzancí a Persií; císař slibuje, že bude Husravovi ročně platit 30 000 zlatých, král naopak zaručuje náboženskou svobodu perským křesťanům.
* [[570]] – sásánovská vojska dobývají na [[Etiopie|Habeši]] [[Jemen]] a zřizují zde perský vazalský stát; narození [[prorok]]a [[Mohamed|Muhammada]] v [[Mekka|Mekce]].
* [[572]] – císař [[Justinus II.]] porušuje mírovou dohodu z roku [[561]] a neúspěšně obléhá Nisibis; počátek vleklé persko-byzantské války, neustále přerušované vyjednáváním.
* [[579]]–[[590]] – [[Hormizd IV.]], syn Husravův, perským králem; tvrdé zásahy proti šlechtě a kněžstvu (údajně 13 600 poprav); válka s Byzancí pokračuje.
* [[588]]–[[589]] – turecký král [[Šáva]] vpadá do perské říše, je však poražen vojevůdcem [[Bahrám Čóvén|Bahrámem Čóvénem]] a v boji zabit.
* [[590]] – Bahrám Čóvén revoltuje proti králi a táhne na Ktésifón; převrat v hlavním městě vynáší nakrátko k moci prince [[Husrav II.|Husrava]], syna Hormizdova, ale Bahrám jeho jednotky poráží a dává se korunovat na krále jako Bahrám VI.; Husrav prchá k Byzantincům.
* [[591]] – s pomocí vojsk císaře [[Maurikios|Maurikia]] vítězí Husrav nad Bahrámem Čóvénem a přebírá vládu v zemi; Bahrám odchází do exilu k Turkům, kde je brzy nato zavražděn.
* [[591]]–[[628]] – Husrav II. Parvéz perským králem; na severovýchodě říše zakládá jeho strýc [[Vistám]] separatistický státní útvar a vládne tam zhruba do roku [[600]] jako samostatný panovník.
* [[597]]/[[598]] – sásánovská vojska svádějí boje s různými etniky na východě.
* [[602]] – Husrav II. zajímá [[an-Nu‘mán III.|an-Nu‘mána III.]], vládce lachmovského státu na pomezí perské Mezopotámie, a dává ho usmrtit; lachmovská monarchie do té doby tvořila nárazníkové pásmo mezi perskou říší a [[Arabský poloostrov|Arábií]].
* [[603]] – zavraždění císaře [[Maurikios|Maurikia]] ([[602]]) slouží Husravovi jako záminka, aby zahájil válku s Byzancí a vystupoval v ní jako císařův mstitel.
* [[604]] – první lokální střetnutí mezi Peršany a arabskými kmeny končí pro Sásánovce porážkou ([[bitva u Dhú Káru]]).
* kol. [[605]] – sásánovská vojska dobývají na Byzanci [[Şanlıurfa|Edessu]], Amidu, [[Mardin]] a [[Aleppo]] (Berroiu).
* [[610]] – při převratu v Byzanci je usmrcen původce Maurikiovy smrti císař [[Fokas]]; nový císař [[Herakleios]] Peršanům neúspěšně nabízí mír.
* [[611]]–[[619]] – Husrav II. dobývá na Byzanci Sýrii, velkou část Malé Asie i [[Egypt]]; posvátná křesťanská [[relikvie]] – svatý Kříž v [[Jeruzalém]]ě - se stává kořistí Peršanů.
* [[622]] – císař Herakleios zahajuje byzantský protiútok (výprava do Arménie); na Arabském poloostrově odchází prorok Muhammad z Mekky do [[Medína|Medíny]] ([[hidžra]]).
* [[623]] – Byzantinci se zmocňují města [[Ganzak]]u v perském Ázerbájdžánu.
* [[626]] – Husravův pokus dobýt ve spolku s [[Avaři|Avary]] [[Konstantinopol]] končí nezdarem.
* [[627]] – císař Herakleios poráží sásánovského vojevůdce [[Ráhzád]]a u [[Ninive]].
* [[628]] – pád [[Dastagerd]]u, oblíbené královy rezidence; útěk Husrava II., jeho sesazení a zavraždění; mír mezi Herakleiem a novým králem [[Kavád II.|Kavádem II.]] Šéroé – Peršané musí vyklidit všechny dobyté byzantské državy.
* [[628]]–[[630]] – po smrti Kaváda II. vládne jeho nezletilý syn [[Ardašír III.]]
* [[630]]–[[633]] – převrat zosnovaný vojevůdcem [[Šahrvaráz]]em způsobuje těžké vnitřní zmatky; v různých částech říše se kr��tkodobě ujímají moci jednotliví členové sásánovského rodu.
* [[630]]/[[631]] – definitivní mír mezi Byzancí a Persií; vrácení svatého Kříže.
* [[632]] – prorok Muhammad umírá v Medíně; většina Arábie pod [[Muslim|muslimskou]] kontrolou.
* [[633]]–[[651]] – [[Jazdkart III.]], vnuk Husrava II., perským králem.
* [[634]] – arabské poselstvo vyzývá krále Jazdkarta, aby buď přestoupil k [[islám]]u, nebo platil [[chalífa|chalífu]] [[Umar ibn al-Chattáb|Umarovi]] tribut; Jazdkart to odmítá.
* [[636]]/[[637]] – Arabové vpadají do Mezopotámie a porážejí sásánovská vojska v [[Bitva u Kádisíje|bitvě u Kádisíje]]; pád Ktésifóntu.
* [[637]]–[[640]] – arabská vojska postupně pronikají do íránských krajů.
* [[638]] – Jazdkart III. posílá vyslance k [[Čína|čínskému]] dvoru, aby získal spojence proti Arabům; jednání jsou bezvýsledná.
* [[642]] – v [[Bitva u Nehávandu|bitvě u Nehávandu]] v [[Médie|Médii]] je sásánovské vojsko rozdrceno; Jazdkart III. prchá dále na východ.
* [[650]]/[[651]] – Arabové vstupují do Chorásánu na východě perské říše.
* [[651]]/[[652]] – násilná smrt Jazdkarta III. znamená faktický konec sásánovské monarchie; králův syn [[Péróz (III.)]] se s čínskou pomocí pokouší znovu dobýt Chorásán.
* [[672]] – Péróz umírá na čínském dvoře.

== Související články ==
* [[Achaimenovci]]
* [[Arsakovci]]
* [[Sásánovci]]
* [[Seleukovci]]
* [[Dějiny Íránu]]

[[Kategorie:Starověká Persie]]
Návrat na stránku „Chronologie starověkých íránských dějin“.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chronologie_starověkých_íránských_dějin“