Zobrazení zdroje stránky Chlorid sodný

Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:

Vaše IP adresa je v rozsahu, který byl zablokován na všech projektech nadace Wikimedia Foundation.

Blokování bylo provedeno uživatelem ‪EPIC‬. Uvedený důvod je Open proxy/Webhost: See the help page if you are affected.

Začátek blokování: 2. 7. 2024, 09:48
Blokování vyprší: 2. 7. 2025, 09:48

Vaše současná IP adresa je 206.189.44.186 a blokovaný rozsah je 206.189.32.0/20. Prosím, uvádějte tyto údaje ve všech dotazech.

Pokud se domníváte, že jste byli zablokováni omylem, můžete najít další informace a instrukce v globálním pravidle Žádné open proxy. Nebo pokud chcete blok prodiskutovat, vložte žádost o revizi na Meta-Wiki nebo pošlete e-mail do VRT fronty stevardům na adrese stewards@wikimedia.org. Výše uvedené údaje uvádějte ve všech dotazech.

Můžete si zobrazit a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Různé významy|redirect=NaCl|tento=chemické sloučenině|stránka=NaCl (rozcestník)}}
{{Infobox - chemická sloučenina
| název = Chlorid sodný
| obrázek = Chlorid sodný.JPG
| velikost obrázku = 160px
| popisek = Vzhled
| obrázek2 = NaCl-Ionengitter.svg
| velikost obrázku2 = 120px
| popisek2 = Struktura
| obrázek3 = Chlorid sodný.PNG
| popisek3 = Krystalická forma
| systematický název = Chlorid sodný
| číslo CAS = 7647-14-5
| sumární vzorec = NaCl
| vzhled = Bílá [[krystal]]ická látka
| molární hmotnost = 58,443&nbsp;g/mol
| molární koncentrace = 5,326&nbsp;mol/dm<sup>3</sup> (''20&nbsp;°C, 26% roztok'')
| teplota tání = 801&nbsp;°C
| teplota varu = 1&nbsp;413&nbsp;°C
| hustota = 2,163&nbsp;g/cm<sup>3</sup><br /> 1,197&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''20&nbsp;°C, 26% roztok'')
| tvrdost = 2 (Mohsova stupnice)
| dynamický viskozitní koeficient = 1,38&nbsp;cP (''817&nbsp;°C'')<br /> 1,12&nbsp;cP (''867&nbsp;°C'')<br /> 0,95&nbsp;cP (''917&nbsp;°C'')<br /> 0,82&nbsp;cP (''967&nbsp;°C'')<br /> 1,99 (''20&nbsp;°C, 26% roztok'')
| kinematický viskozitní koeficient = 1,662&nbsp;cS (''20&nbsp;°C, 26% roztok'')
| relativní permitivita = 5,3
| povrchové napětí = 114&nbsp;mN/m (''803&nbsp;°C'')<br /> 110&nbsp;mN/m (''850&nbsp;°C'')<br /> 107&nbsp;mN/m (''900&nbsp;°C'')<br /> 102&nbsp;mN/m (''970&nbsp;°C'')
| rozpustnost = 35,63&nbsp;g/100&nbsp;g (''0&nbsp;°C'')<br /> 35,86&nbsp;g/100&nbsp;g (''20&nbsp;°C'')<br /> 36,7&nbsp;g/100&nbsp;g (''50&nbsp;°C'')<br /> 37,08&nbsp;g/100&nbsp;g (''60&nbsp;°C'')<br /> 37,97&nbsp;g/100&nbsp;g (''80&nbsp;°C'')<br /> 39,02&nbsp;g/100&nbsp;g (''100&nbsp;°C'')
| rozpustnost polární = [[Methanol]] 1,31&nbsp;g/100&nbsp;g<br /> [[Ethanol]] 0,065&nbsp;g/100&nbsp;g<br /> [[Glycerol]] 8,2&nbsp;g/100&nbsp;g<br /> Kapalný [[amoniak]] 12,9&nbsp;g/100&nbsp;g
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]]
| koordinační geometrie = [[osmistěn|oktaedrická]]
| hrana mřížky = a=562,7&nbsp;pm
| dipólový moment = 30,02×10<sup>−30</sup>&nbsp;Cm
| standardní slučovací entalpie = −411,1&nbsp;kJ/mol
| entalpie tání = 488&nbsp;J/g
| entalpie varu = 2&nbsp;930&nbsp;J/g
| entalpie rozpouštění = 85,6&nbsp;J/g (''18&nbsp;°C'') <br /> 66,4&nbsp;J/g (''25&nbsp;°C'')
| standardní molární entropie = 72,38&nbsp;JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup>
| standardní slučovací Gibbsova energie = −384&nbsp;kJ/mol
| izobarické měrné teplo = 0,850&nbsp;6&nbsp;JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup>
| R-věty = {{R|36}}
| S-věty = Žádná rizika
| NFPA 704 = {{NFPA 704
  | zdraví = 1
  | hořlavost = 0
  | reaktivita = 0
}}
| číslo RTECS = VZ4725000
| teplota vznícení = Není vznětlivý
| triviální název = Kuchyňská sůl, Sůl kamenná, [[halit]]
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS07}}<ref name=pubchem_cid_5234>{{Citace elektronického periodika | titul = Sodium chloride | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5234 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}</ref><br>{{Varování}}<ref name=pubchem_cid_5234 />
}}
'''Chlorid sodný''' ('''NaCl''') je chemická sloučenina běžně známá pod označeními '''kuchyňská sůl''', '''jedlá sůl''' nebo ještě častěji jen jako '''sůl'''. V přírodě se vyskytuje v podobě [[Minerál|nerostu]] [[halit]]u, známého též pod názvem ''sůl kamenná''. Jedná se o velmi důležitou sloučeninu potřebnou pro životní funkce většiny [[organismus|organismů]].

[[Krystal]]ický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.

== Výskyt ==
[[Soubor:Halite crystal.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|Krystal halitu – NaCl]]
Vzhledem k velké [[rozpustnost]]i ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na [[Země|Zemi]] obsažena v [[mořská voda|mořské vodě]]. Průměrná [[salinita]] mořské vody činí přibližně 3,5&nbsp;%. Koncentrace NaCl v mořské vodě je přibližně 2,7&nbsp;%, takže téměř 80 %&nbsp;soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl. Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je [[Mrtvé moře]], kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35&nbsp;%, ale obsah NaCl k jiným solím jen 30&nbsp;%.

Pevný, [[krystal]]ický chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo k vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami.

== Těžba soli ==
V roce 2006 bylo celosvětově vytěženo 200 milionů tun soli, přičemž největším producentem byla [[Čína]] (48 milionů tun) následovaná [[Spojené státy americké|USA]] (46 milionů tun)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = How Salt Works
| periodikum = HowStuffWorks
| url = https://science.howstuffworks.com/innovation/edible-innovations/salt.htm
| datum vydání = 2007-11-27
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-01-27
}}</ref>. Poblíž ČR je sůl intenzivně těžena v [[Polsko|Polsku]] nebo [[Německo|Německu]]. Základní metody jsou těžba kamenné soli (známá růžová sůl z Himálaje, roční těžba 800 milionů liber)<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cameron
| jméno = Abby Narishkin, Steve
| titul = How 800 million pounds of Himalayan salt are mined each year
| periodikum = Business Insider
| url = https://www.businessinsider.com/how-800-million-pounds-of-himalayan-salt-are-mined-yearly-2021-2
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-01-27
}}</ref> nebo vysušováním mořské vody - soliska. To je běžné v mnoha přímořských státech.

== Exotické formy ==
Vedle [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|kubických]] prostorových krystalů byla v roce 2020 prokázána i existence dříve předpovídané exotické [[Krystalografická soustava#Šesterečná (hexagonální)|hexagonální]] fáze. Ta má formu monoatomární vrstvy podobné [[grafen]]u, v jejíž šestiúhelníkovité struktuře se pravidelně střídají sodík a chlor. Podařilo se ji připravit jako tenký film (cca 6&nbsp;nm; tlustší vrstva by se zhroutila do kubické struktury) na stěnách krystalu [[diamant]]u a prokázat měřením pomocí rentgenové a elektronové [[difrakce]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Tikhomirova
 | jméno1 = Kseniya A.
 | příjmení2 = Tantardini
 | jméno2 = Christian
 | příjmení3 = Sukhanova
 | jméno3 = Ekaterina V.
 | příjmení4 = Popov
 | jméno4 = Zakhar I.
 | příjmení5 = Evlashin
 | jméno5 = Stanislav A.
 | příjmení6 = Tarkhov
 | jméno6 = Mikhail A.
 | příjmení7 = Zhdanov
 | jméno7 = Vladislav L.
 | příjmení8 = Dudin
 | jméno8 = Alexander A.
 | příjmení9 = Oganov
 | jméno9 = Artem R.
 | příjmení10 = Kvashnin
 | jméno10 = Dmitry G.
 | příjmení11 = Kvashnin
 | jméno11 = Alexander G.
 | titul = Exotic Two-Dimensional Structure: The First Case of Hexagonal NaCl
 | periodikum = The Journal of Physical Chemistry Letters
 | vydavatel = ACS Publications
 | ročník = 11
 | číslo = 10
 | datum_vydání = 2020-04-24
 | strany = 3821–3827
 | url = https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.jpclett.0c00874#
 | issn = 1948-7185
 | datum_přístupu = 2020-05-26
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1021/acs.jpclett.0c00874
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor1 = Skolkovo Institute of Science and Technology
 | titul = Worth their salt: Researchers report first case of hexagonal NaCl
 | periodikum = Phys.Org
 | datum_vydání = 2020-05-25
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

== Využití ==
Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.

V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu [[sodík]]u, [[hydrogenuhličitan sodný|jedlé sody]], [[chlor|chlóru]], [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Významné je též jeho využití ve zdravotnictví ve formě 0,9% roztoku, jenž se nazývá [[fyziologický roztok]].

=== Zimní posyp komunikací ===
[[Soubor:Traktor im Winterdiensteinsatz.JPG|náhled|vlevo|upright|Nástavec na rozmetávání soli]]
Zásadní význam má chlorid sodný v [[Zimní posyp|zimní údržbě komunikací]]. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 s cenou v rozmezí 1&nbsp;700 až 2&nbsp;200&nbsp;Kč za&nbsp;tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, [[chlorid vápenatý]]. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek [[silnice|silniční]] sítě v ČR použito 168&nbsp;000&nbsp;tun&nbsp;soli, z&nbsp;toho v&nbsp;98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu [[chlorid hořečnatý]].{{Doplňte zdroj}} [[Eutektikum|Eutektický bod]], tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodném roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21&nbsp;°C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5&nbsp;°C, maximálně −7&nbsp;°C. Při teplotách pod −11&nbsp;°C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35&nbsp;°C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).<ref name="eu">Karel Melcher: [http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=49570 Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU], Ekolist.cz, 3. 12. 2001</ref>

=== Jodizovaná sůl ===
Kuchyňská sůl běžně prodávaná v obchodech s potravinami je ze zdravotních důvodů jodizovaná – je do ní přidáváno malé množství [[jod|jódu]] ve formě [[jodid draselný|jodidu]] nebo [[jodičnan draselný|jodičnanu draselného]]. Tímto opatřením je zabezpečeno, aby v populaci nevznikal deficit jódu, který by mohl být příčinou řady zdravotních poruch, především dysfunkce [[štítná žláza|štítné žlázy]].<ref>[http://www.stylecraze.com/articles/sodium-rich-foods/ Sodium foods]</ref> Nadměrná konzumace soli však zdraví škodí.<ref>http://www.national-geographic.cz/detail/sul-nad-zlato-zabiji-casteji-nez-tabak-tvrdi-ve-skandinavii-44106/ {{Wayback|url=http://www.national-geographic.cz/detail/sul-nad-zlato-zabiji-casteji-nez-tabak-tvrdi-ve-skandinavii-44106/ |date=20131121053544 }} - Sůl nad zlato? Zabíjí častěji než tabák, tvrdí ve Skandinávii</ref> Doporučená denní dávka je pro dospělého člověka přibližně 5 g soli (cca 2 g sodíku).<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Krbcová
 | jméno1 = Lenka
 | titul = Test ukázal přesolené potraviny. Sůl je v sušenkách i cereáliích
 | periodikum = vitalia.cz
 | datum_vydání = 2017-03-17
 | url = https://www.vitalia.cz/clanky/test-ukazal-presolene-potraviny-sul-je-v-susenkach-i-cerealiich/
 | datum_přístupu = 2021-10-22
}}</ref> Menší krystalky soli na povrchu jídla dávají větší pocit slanosti, takže jejich použití by snížilo obsah soli nutný k danému vjemu.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Rama
 | jméno1 = Ruben
 | příjmení2 = Chiu
 | jméno2 = Natalie
 | příjmení3 = Carvalho Da Silva
 | jméno3 = Margarida
 | příjmení4 = Hewson
 | jméno4 = Louise
 | příjmení5 = Hort
 | jméno5 = Joanne
 | příjmení6 = Fisk
 | jméno6 = Ian D.
 | titul = Impact of Salt Crystal Size on in-Mouth Delivery of Sodium and Saltiness Perception from Snack Foods: Salt Reduction in Crisps
 | periodikum = Journal of Texture Studies
 | ročník = 44
 | číslo = 5
 | datum_vydání = 2013-10
 | strany = 338–345
 | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1111/jtxs.12017
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1111/jtxs.12017
}}</ref> Ovšem zvýšení [[Látka#Homogenní a nehomogenní látky|nehomogenity]] soli uvnitř jídla (například není-li tam sůl rozpuštěná) zvyšuje také vnímaní slanosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Stieger
 | jméno1 = Markus
 | titul = Texture-taste interactions: Enhancement of taste intensity by structural modifications of the food matrix
 | periodikum = Procedia Food Science
 | ročník = 1
 | datum_vydání = 2011
 | strany = 521–527
 | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211601X11000800
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1016/j.profoo.2011.09.079
}}</ref>

== Fotogalerie ==
<gallery>
Soubor:Salt Crystals.JPG|Krystaly NaCl
Soubor:2007.10.09 Merkers sodium chloride crystals.jpg|Solné doly v německém Merkersu
Soubor:NaCl-zoutkristallen op Schott Duran 100 ml.JPG|Krystaly NaCl vzniklé odpařením vody z roztoku
Soubor:Aveiro salt.jpg|Hromada soli vytěžená v portugalském Aveiru
Soubor:Těžba soli ze solisek v oblasti Kampotu v Kambodži.jpg|alt=Těžba soli ze solisek v oblasti Kampotu v Kambodži|Těžba soli ze solisek v oblasti Kampotu v Kambodži
</gallery>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie|příjmení = VOHLÍDAL|jméno = JIŘÍ|příjmení2 = ŠTULÍK|jméno2 = KAREL|příjmení3 = JULÁK|jméno3 = ALOIS|rok = 1999|titul = Chemické a analytické tabulky|vydavatel = Grada Publishing|místo = Praha|isbn = 80-7169-855-5|vydání = 1}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = DiNicolantonio
 | jméno = James
 | titul = Pravda o soli
 | titul původní = The Salt Fix: Why the Experts got All Wrong – and How Eating More Might Save Your Life
 | překladatelé = Jan Kozák
 | vydavatel = Jota
 | místo = Brno
 | rok = 2017
 | vydání = 1
 | počet stran = 287
 | isbn = 978-80-7565-235-5
}}

=== Související články ===
* [[Slánka]]
* [[Sůl (potravina)]]

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}

{{Chloridy I.}}
{{Anorganické soli sodné}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Gastronomie|Chemie}}

[[Kategorie:Chlorid sodný| ]]
[[Kategorie:Chloridy (chemie)|Sodný]]
[[Kategorie:Sodné sloučeniny]]
[[Kategorie:Solinářství]]
[[Kategorie:Odklízení sněhu]]
[[Kategorie:Desikanty]]

Šablony použité na této stránce:

Šablona:!SP (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:(( (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:)) (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Anorganické soli sodné (editovat)
Šablona:Autoritní data (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:COinS (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Chemická bezpečnostní věta (editovat)
Šablona:Chemický symbol nebezpečí GHS (editovat)
Šablona:Chloridy I. (editovat)
Šablona:Citace elektronického periodika (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Citace monografie (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Doplňte zdroj (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Editovat na Wikidatech (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:GHS07 (editovat)
Šablona:ISBN (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Infobox (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Infobox - chemická sloučenina (editovat)
Šablona:Kategorie (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Končí tečkou (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:NFPA 704 (editovat)
Šablona:Navbox (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Navbox/pískoviště/styles.css (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Navbox/toggle.css (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Název bez rozlišovače (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Obrázek z WD (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Portály (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Portály/styles.css (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Povinný parametr (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Povinný stacktrace (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:První neprázdný (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Přesměrování (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:R (editovat)
Šablona:Různé významy (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Seznam (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Seznam/link (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Šablona:Varování (editovat)
Šablona:WD štítek (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Wayback (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Arguments (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Autoritní data (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Citace (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:CommonsLink (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Commonscat (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Editovat na Wikidatech (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Functions (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:ISBN (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Infobox (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Language (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Languages/data (ukázat zdroj) (rozšířeně polozamčeno)
Modul:Navbar (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Navbox (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:No globals (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:String (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:TableTools (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Filterers (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Formatters (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/Formatters/string (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/i18n (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Wikidata/lib (ukázat zdroj) (zamčena)

Návrat na stránku „Chlorid sodný��.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlorid_sodný“