Zobrazení zdroje stránky Černoboh

Z následujícího důvodu nemáte oprávnění upravit tuto stránku:

Vaše IP adresa je v rozsahu, který byl zablokován na všech projektech nadace Wikimedia Foundation.

Blokování bylo provedeno uživatelem ‪EPIC‬. Uvedený důvod je Open proxy/Webhost: See the help page if you are affected.

Začátek blokování: 2. 7. 2024, 09:48
Blokování vyprší: 2. 7. 2025, 09:48

Vaše současná IP adresa je 206.189.44.186 a blokovaný rozsah je 206.189.32.0/20. Prosím, uvádějte tyto údaje ve všech dotazech.

Pokud se domníváte, že jste byli zablokováni omylem, můžete najít další informace a instrukce v globálním pravidle Žádné open proxy. Nebo pokud chcete blok prodiskutovat, vložte žádost o revizi na Meta-Wiki nebo pošlete e-mail do VRT fronty stevardům na adrese stewards@wikimedia.org. Výše uvedené údaje uvádějte ve všech dotazech.

Můžete si zobrazit a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Day and Night (Belobog and Chernobog) -- Maxim Sukharev.jpg|náhled|upright=1.0|''Den a noc'' ([[Bělbog]] a Černobog) od Maxima Sukhareva, autorovo moderní ztvárnění slovanského dualismu]]

'''Černoboh''', též '''Černobog''' (''Zcerneboch'', ''Cernebog'', ''Crnobog'', ''Zernebuch''), bylo božstvo [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] zmiňované ve [[12. století]] [[Helmold z Bosau|Helmoldem z Bosau]]. Ten o něm píše:
{{Citát|Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěcení<ref name="Poznámka1" group="pozn.">V latinském originále ''consecracio'' a ''execracio'', častá slovní hříčka ve středověké literatuře týkají se pohanství.</ref> – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí. Proto také zlého boha svým jazykem nazývají „ďábel“ či „Černoboh“, to jest černý bůh.<ref name="Poznámka2" group="pozn.">V originále ''Diabol'', ''Zcerneboch''.</ref><ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Helmold z Bosau
 | odkaz na autora = Helmold z Bosau
 | titul = Kronika Slovanů
 | vydavatel = Argo
 | místo = Praha
 | rok = 2012
 | strany = 105
 | isbn = 978-80-257-0786-9
}}</ref>}}

== Interpretace ==
Černoboh nejspíše nebyl konkrétním kmenovým božstvem, ale [[Personifikace|personifikovaná]] představa negativního aspektu osudu jedince.<ref name="Pitro139">{{Citace monografie
 | příjmení = Pitro
 | jméno = Martin
 | titul = Bohové dávných Slovanů
 | vydavatel = ISV
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | strany = 139
 | isbn = 80-85866-91-9
 | příjmení2=Vokáč
 | jméno2=Petr
}}</ref> Jeho protikladem mohlo být hypotetické božstvo [[Bělbog|Bělboh]] (Bělbog). Víra v existenci Černoboha mohla vzniknout pod vlivem [[křesťanství]] a jeho opozice [[Ďábel|ďábla]] a [[Bůh|Boha]]. [[Naďa Profantová]] uvádí i místní jména spojená s Černobohem, jistou horu ve [[Slezsko|Slezsku]] a [[Istrie (země)|istrijský]] hrad Cernohradus zmiňovaný již v roce [[1102]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Profantová
 | jméno = Naďa
 | odkaz na autora = Naďa Profantová
 | příjmení2 = Profant
 | jméno2 = Martin
 | odkaz na autora2 = Martin profant
 | titul = Encyklopedie slovanských bohů a mýtů
 | vydavatel = Libri
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | strany = 58
 | isbn = 80-7277-219-8
}}</ref> Jméno [[Lužice|lužické]] hory [[Czorneboh]] je až pozdějšího původu.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Bobková
 | jméno = Lenka
 | odkaz na autora = Lenka Bobková
 | titul = Horní a Dolní Lužice
 | vydavatel = Libri
 | rok = 2008
 | strany = 21
 | isbn = 978-80-7277-382-4
}}</ref> 

S Černobohem může být totožný bůh [[Černohlav|Tiarnaglofi]] (Černohlav) zmiňovaným v [[Knýtlinga saga|Knýtlinga sáze]].<ref name="Pitro139"/> Jeho socha se měla nacházet v Jasmundu na [[Rujána|Rujáně]]. Mnoho autorů pokládá jména Černoboh a Černohlav za totožná vzhledem k jejich podobnosti, avšak nemusí tomu tak být. Jméno či přezdívka Černohlav mohla vzniknout na základě prosté skutečnosti, a to tou, že jeho socha mohla mít černou hlavu. Nic bližšího o tomto bohu není známo, pouze jen to, že měl zcela jistě válečnou funkci, obdobně jako všichni známí bohové [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]], tedy nic, co by ho nějakým způsobem přibližovalo k Černobohovi.

== Obětiště ve Skalsku ==
13. července [[1852]] sedlák Josef Kabeš na svém statku ve [[Skalsko|Skalsku]], poblíž [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], kopal nový vchod do sklepa. Během kopání narazil na neznámou podzemní místnost. O nálezu se dozvěděl právě ve Skalsku pobývající amatérský [[Archeologie|archeolog]] [[Václav Krolmus]] a na místě nalezl kámen, na kterém četl v runovém písmu slovo Raksi. To spojil s indickým [[Rákšasa|rakšásou]] a slovanským [[Rarog|raráškem]]. Nalezl i další nápis, ale ten se mu nepodařilo rozluštit. Domnělou svatyni připsal polabskému božstvu Černobohovi a roku [[1857]] v [[Praha|Praze]] vydal brožurku ''Poslední božiště Černoboha s runami na Skalsku, v kraji Boleslavském, v Čechách''. Nakonec rozluštil i další nápisy a vyložil je jako další zasvěcení, například i [[Blízký východ|blízkovýchodnímu]] [[Baal|Baalovi]].

Už v době vydání knihy existovaly pochybnosti o správném výkladu nálezu, ale za Krolmusova života, vzhledem k jeho stáří a zásluhám, se žádná kritika neobjevila.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Sklenář
 | jméno = Karel
 | titul = Archeologie a pohanský věk
 | vydavatel = Academia
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | strany = 122
 | isbn = 80-200-0638-9
}}</ref> Roku [[1865]] vydal o božišti v [[Památky archeologické|Památkách archeologických]] článek [[František Xaver Josef Beneš]], kde zpochybnil existenci run na kamenech a funkci sklepa jako božiště. Připustil však že mohlo jít o pohanské pohřebiště. Ve skutečnosti se jedná o sklep z [[16. století]], případně nanejvýše středověký.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Sklenář
 | jméno = Karel
 | titul = Archeologie a pohanský věk
 | vydavatel = Academia
 | místo = Praha
 | rok = 2000
 | strany = 123
 | isbn = 80-200-0638-9
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Černoboh}}

{{Slovanská mytologie}}

[[Kategorie:Slovanští bohové]]

Šablony použité na této stránce:

Šablona:COinS (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Citace monografie (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Citát (ukázat zdroj) (polozamčena)
Šablona:ISBN (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Navbox (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Navbox/toggle.css (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Osekat (ukázat zdroj) (zamčena)
Šablona:Slovanská mytologie (editovat)
Šablona:Vlastenský slovník historický (editovat)
Modul:Arguments (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:Citace (ukázat zdroj) (zamčena)
Modul:ISBN (ukázat zdroj) (zamčena)

Návrat na stránku „Černoboh“.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Černoboh“