Pikasso Pablo
Pablo Ruis Pikasso (täuz' nimi ispanijan kelel: Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno María de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Martyr Patricio Ruíz y Picasso; sünd. 25. reduku 1881, Malag, Ispanii — kol. 8. sulaku 1973, Mužen, Francii) oli ispanine i francine pirdai, skul'ptor da dizainer.
Pikasso Pablo | |
isp.: Pablo Picasso | |
Pablo Pikasso vn 1962 vilukus, Argentin | |
nimi sündundan jäl'ghe: |
isp.: Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno María de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz y Picasso[1] |
---|---|
radmižen toižend: |
pirdai, skulptor, kujundusgraafik, graafik, koreograaf, keraamik, Plakatikunstnik, illustraator, fotograf, Kostüümikunstnik, disainer, ehtekunstnik, graafik, ehitusjoonestaja, muralist, assemblage artist, collagist, stsenograaf, joonistaja, scentarist, kujutav kunstnik |
sündundan dat: |
Lua tõrge kohal Moodul:Sources 227. real: bad argument #1 to 'format' (string expected, got nil). |
sündundan sijaduz: | |
valdkund: | |
kolendan dat: |
Lua tõrge kohal Moodul:Sources 227. real: bad argument #1 to 'format' (string expected, got nil). |
kolendan sijaduz: |
Mas Notre-Dame-de-Vie de Mougins[d], Alpes-Maritimes[d], Francii[17][19][20] |
tat: | |
mam: | |
avtograf: | |
Pikasso Pablo VikiAitas |
Mez' om kubizman alusenpanii (Žorž Brakanke i Huan Grisanke ühtes). Vajehti rahvahanikust francižeks vl 1939. Pikasso radoi äjan kuti grafikanpirdai, teatraline pirdai i keramikan sädai. Hänen sädamine sai äi kumardelijoid i valatoiti lujas pirdandčomamahton šingotest 20. voz'sadas.
Pikasso sädi läz 20 tuhad töid ičeze elos Nügüd'aigaižen čomamahton muzejan (Nju Jork, AÜV) lugustusen mödhe.
Valitud sädused
vajehta- «Pikador» (1889, isp.: El picador)
- «Tedo i hüvädtegend» (1897, Ciencia y caridad)
- «Laps' kühkjaine kädes» (1901, Niño con paloma)
- «Neižne šurul» (1905, franc.: Acrobate a la boule / Fillette a la boule)
- «Avinjonan neiččed» (1907, Les Demoiselles d’Avignon)
- «Violine i vinmarj» (1912, Violon et raisins)
- «Uindajad manmehed» (1919, Paysans endormis)
- «Dora Maar kažinke» (1941, Dora Maar au Chat)
- «Alžiran naižed» (1954–1955, serii 15 kuvaspäi, Les Femmes d'Algers)
Homaičendad
vajehta- ↑ https://www.nacion.com/archivo/pablo-picasso-tenia-12-nombres/XNPYKSH4DVFBDDTZVV6AY7RHZA/story/
- ↑ 3,0 3,1 Benezit Dictionary of Artists — OUP, 2006. — ISBN 978-0-19-977378-7
- ↑ 4,0 4,1 SNAC — 2010.
- ↑ 5,0 5,1 Internet Broadway Database — 2000.
- ↑ 6,0 6,1 Itaú Cultural Enciclopédia Itaú Cultural — São Paulo: Itaú Cultural, 2001. — ISBN 978-85-7979-060-7
- ↑ Find a Grave — 1996.
- ↑ Delarge J. Le Delarge — Paris: Gründ, Jean-Pierre Delarge, 2001. — ISBN 978-2-7000-3055-6
- ↑ 9,0 9,1 ISFDB — 1995.
- ↑ 10,0 10,1 filmportal.de — 2005.
- ↑ 11,0 11,1 Discogs — 2000.
- ↑ 12,0 12,1 Brockhaus Enzyklopädie
- ↑ 13,0 13,1 McQuillan M. Picasso [Ruiz Picasso], Pablo // Grove Art Online / J. Turner — [Oxford, England], Houndmills, Basingstoke, England, New York: OUP, 2017. — doi:10.1093/GAO/9781884446054.ARTICLE.T067316
- ↑ Artists of the World Online, Allgemeines Künstlerlexikon Online, AKL Online / Hrsg.: A. Beyer, B. Savoy — B: K. G. Saur Verlag, Verlag Walter de Gruyter, 2009. — ISSN 2750-6088 — doi:10.1515/AKL
- ↑ 15,0 15,1 Gran Enciclopèdia Catalana — Grup Enciclopèdia, 1968.
- ↑ 16,0 16,1 GeneaStar
- ↑ 17,0 17,1 17,2 Пикассо Пабло // Большая советская энциклопедия: [в 30 т.] / под ред. А. М. Прохорова — 3-е изд. — М.: Советская энциклопедия, 1975. — Т. 19 : Отоми — Пластырь. — С. 527–528.
- ↑ http://www.nytimes.com/2008/08/14/business/worldbusiness/14madrid.html
- ↑ 19,0 19,1 19,2 RKDartists
- ↑ 20,0 20,1 The Fine Art Archive
- ↑ 21,0 21,1 21,2 The Other Interface
- ↑ http://www.nytimes.com/2009/05/24/travel/24cultured.html
- ↑ Museum of Modern Art online collection
- ↑ Nationalencyklopedin — 1999.
- ↑ Berliini Kunstide Akadeemia — 1696.
- ↑ Store norske leksikon — 1978. — ISSN 2464-1480
Irdkosketused
vajehtaPikasso Pablo Vikiaitas |
Edesine lugemine
vajehta- Костеневич А. «Дриада». Генезис и смысл картины Пикассо («Driada». Pikasson kuvan augotižlibund i el'genduz) // Вестник истории, литературы, искусства. Отд-ние ист.-филол. наук РАН. М.: Собрание; Наука. T. 1. 2005. Lpp. 118−131. (ec-dejavu.ru, venäkelel)
Nece kirjutuz om vaiše ezitegez. Tö voit abutada meile, ku kohendat sidä da ližadat sihe. |