Viktor Dyk

Despois do bacharelato estudou leis en Praga. Desde 1907 ata a súa morte foi redactor do xornal Lumír e participou tamén en Samostatnost. Durante a primeira guerra mundial foi arrestado pola súa actividade literaria. En 1918 entrou a formar parte da redacción de Národní listy. Politicamente, en 1911 entrara no Státoprávně pokroková strana e en 1918 participou na creación do Národní demokratická strana, polo que foi elixido deputado e senador no Parlamento checo.

• A porta inferi, 1897.
• Síla života, 1898.
• Marnosti, 1900.
• Buřiči, 1903.
• Satiry a sarkasmy, 1905.
• Milá sedmi loupežníků, 1906.
• Pohádky z naší vesnice, 1910.
• Giuseppe Moro, 1911.
• Prohrané kampaně, 1914.
• Lehké a těžké kroky , 1915.
• Zápas Jiřího Macků, 1916.
• Noci chiméry, 1917.
• Anebo, 1918.
• Okno, 1921.
• Pan poslanec, 1921.
• Poslední rok, 1922.
• Podél cesty, 1922.
• Domy, 1926.
• Zpěvy v bouři, 1928.
• Devátá vlna, 1930.

• Hučí jez a jiné prózy, 1903.
• Píseň o vrbě, 1908.
• Příhody, 1911.
• Krysař, 1915.
• Tichý dům, 1921.
• Tajemná dobrodružství Alexeje Iványče Kozulinova, 1923.
• Můj přítel Čehona, 1925.
• Holoubek Kuzma, 1928.

• Konec Hackenschmidův, 1904.
• Prosinec, 1906.
• Prsty Habakukovy, 1925.
• Soykovy děti, 1929.

• Epizoda, 1906.
• Smuteční hostina, 1906.
• Posel, 1907.
• Zmoudření Dona Quijota, 1913.
• Veliký mág, 1914.
• Zvěrstva, 1919.
• Ondřej a drak, 1920.
• Revoluční trilogie, 1921.
• Napravený plukovník Švec, 1929.

• Vzpomínky a komentáře, 1927.