moralizovat
Czech
editAlternative forms
editEtymology
editPronunciation
editVerb
editmoralizovat impf
- to moralize
Conjugation
editConjugation
| Infinitive | moralizovat, moralizovati | Active adjective | moralizující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | moralizování | Passive adjective | moralizovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | moralizuji, moralizuju (coll.) |
moralizujeme | — | moralizujme |
| 2nd person | moralizuješ | moralizujete | moralizuj | moralizujte |
| 3rd person | moralizuje | moralizují, moralizujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive moralizovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | moralizoval | moralizovali | moralizován | moralizováni |
| masculine inanimate | moralizovaly | moralizovány | ||
| feminine | moralizovala | moralizována | ||
| neuter | moralizovalo | moralizovala | moralizováno | moralizována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | moralizuje | — |
| feminine + neuter singular | moralizujíc | — |
| plural | moralizujíce | — |
Related terms
editFurther reading
edit- “moralizovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “moralizovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “moralizovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)